Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Německo nebude chtít od řidičů kamionů koronatesty

Prodloužení stávajícího nouzového stavu je podle Spolu ústavně pochybné

Prodloužení stávajícího nouzového stavu by bylo podle koalice Spolu ústavně pochybné. ODS, KDU-ČSL, TOP 09 v tiskové zprávě uvedly, že by vláda měla pro další boj s epidemií covidu-19 využít pravomoci vyplývající z pandemického zákona, nebo vyhlásit nový nouzový stav. Ten by mohl sloužit jen pro opatření, která pandemický zákon neumožňuje, například nařízení pracovní povinnosti či omezení svobody pohybu.

Na celém světě zemřelo už více než 2,5 milionu nakažených

Ve světě zemřelo už více 2,5 milionu lidí nakažených covidem-19. Vyplývá to z průběžně aktualizovaných statistik na na webu americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU), která vývoj pandemie sleduje globálně.

Koronavirus se šíří i mezi zvířaty. Pražská zoo hlásí první nakažené

Testování z trusu zvířat dnes prokázalo v pražské zoologické zahradě koronavirus u dvou lvů indických a gorilího samce Richarda. Téměř jistě se nakazili od chovatelů, příznaky mají zatím velmi mírné. Testování čeká i další zvířata. ČTK to sdělil ředitel zoo Miroslav Bobek. Zoologické zahrady v Česku jsou nyní kvůli epidemii koronaviru uzavřené.

Nakažených zdravotníků v Česku začalo opět přibývat

Zdravotníků nakažených covidem-19 začalo opět přibývat. Aktuálně nakažených je 2840, zhruba o 150 více než před týdnem. Vyšší než minulý týden je také počet nově nakažených za posledních sedm ní. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), která má ČTK k dispozici. Podle dřívějších vyjádření ministerstva zdravotnictví díky očkování počet nakažených zdravotníků klesal. Na začátku listopadu byl přes 8000, na začátku ledna asi 6400.

Sasko začalo očkovat proti koronaviru i učitele základních škol

Sasko od dnešního dne rozšířilo očkování proti nemoci covid-19 na další skupinu, mimo jiné i učitele základních škol a vychovatele ve školkách. Podobný krok se chystá učinit i Porýní-Falc, kde dnes začala imunizace policie. Nabídka v Sasku a v Porýní-Falci se týká jen vakcíny AstraZeneca, které Německo dosud využilo jen zhruba pětinu z 1,4 milionu dodaných dávek.

Koronavirus zpomaluje, na světě se nyní šíří méně

l Times) - Od začátku letošního roku se počet nových případů nákazy koronavirem na světě podstatně snížil, což posílilo naději, že země se budou schopné s pandemií vyrovnat navzdory výskytu nových mutací. Jenže i když se celková čísla jeví příznivě, pod povrchem lze vysledovat také znepokojivé trendy - v mnoha evropských zemích se totiž nyní šíření infekce opět zrychluje, napsal ve své analýze list Financial Times.

Epidemie se šíří i ve školách, dočasné uzavření je namístě, říká šéf odborů

Školské odbory jsou s ohledem na zhoršující se epidemickou situaci pro dočasné uzavření dosud otevřených školek, speciálních škol a prvních a druhých tříd základních škol. Po nezbytně nutnou dobu by podle nich měla zůstat otevřená jen zařízení pro děti zdravotníků a pracovníků záchranného systému. ČTK to dnes řekl šéf školských odborů František Dobšík. Podle ředitelky benešovské mateřské školy a zástupkyně spolku Pedagogická komora Mileny Mottlové se většina školek potýká s opakovaným výskytem nákazy a v poslední době se situace zhoršuje.

Maďarsko hlásí třetí vlnu, prodlouží částečnou karanténu do poloviny března

Maďarská vláda prodlouží současná karanténní opatření do 15. března. V příštích dvou týdnech očekává nárůst infekcí koronavirem. Těchto čtrnáct dní bude "výjimečně obtížných," řekl dnes Gergely Gulyás, vedoucí kabinetu premiéra Viktora Orbána. Budapešť zároveň věří v rychlejší očkování proti covidu-19 zrychlí, jelikož zdravotníci od středy používají také preparát čínské firmy Sinopharm. Právě touto látkou bude zřejmě příští týden očkován také ministerský předseda, napsala dnes agentura Reuters.

Evropská pobočka WHO poukázala na problém dlouhodobých následků

Zdravotnické úřady po celém světě musí věnovat mimořádnou pozornost takzvanému "dlouhému covidu", uvedla dnes evropská pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO). Podle ní se zhruba každý desátý pacient nakažený touto nemocí ještě po 12 týdnech od infekce potýká se zdravotními problémy.

Jen dospělí nestačí. Podle odborníků bude potřeba očkovat i děti

Proti covidu-19 bude zřejmě v budoucnu nutné očkovat i děti, bez toho nebude možné dosáhnout kolektivní imunity. Dospívající a mladí dospělí totiž mohou být přenašečem koronaviru. Uvedli to někteří účastníci on-line konference Očkování a testování, kterou dnes pořádala Academy of Health Care Management.

Do Česka dorazila první dodávka léku bamlanivimab

První dodávka léku bamlanivimab chránícího před vážným průběhem koronavirové infekce od firmy Eli Lilly dorazila do Česka. Na twitteru to uvedla ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová. Podle vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) na twitteru bylo léčivo doručeno do pražské Thomayerovy nemocnice. Ta jej podle rozhodnutí ministerstva o povolení užívání léku bude předávat dalším nemocnicím pro pacienty, kteří splní podmínky pro jeho použití.

Češi nařízení o respirátorech dodržují, obchodní centra posílila ostrahu

Většina lidí po celé republice dodržuje vládní nařízení, podle něhož je ode dneška nutné mít na frekventovaných místech zakryté dýchací cesty respirátorem, nanorouškou nebo dvěma chirurgickými rouškami. Lidé jednoznačně preferují respirátory, zjistila ČTK. Policisté nebo například pracovníci ostrahy v obchodních centrech zatím nemuseli řešit žádné významnější konflikty.

Česko a Slovensko si možná půjčí sto tisíc vakcín od jiných zemí

Česká republika a Slovensko by mohly získat shodně 100.000 vakcín proti covidu-19 v rámci žádosti o vypůjčení očkovacích látek od ostatních členských států Evropské unie. Řekl to dnes státní tajemník (náměstek) slovenského ministerstva zahraničí Martin Klus.

Ve Škoda Auto je 684 nakažených koronavirem

Podle odborů automobilky Škoda Auto je v tuzemských závodech Škody celkem 684 nakažených koronavirem. Jde o zatím poslední údaj k pondělnímu odpoledni. Další dva nakažení jsou v indickém závodě, informoval dnes týdeník Škodovácký odborář. Jen od pátku 19. února do pondělních 16:00 přibylo 178 nově pozitivně testovaných zaměstnanců.

13.657 nakažených za středu je výrazně více než před týdnem

V Česku ve středu přibylo 13.657 potvrzených případů koronaviru. Je to sice pokles proti úterý, ale zároveň je to zhruba o 2700 nakažených víc než před týdnem a jde o druhý nejvyšší denní nárůst od prvního lednového týdne.

Vláda zakázala cestování Čechů do několika zemí

Ministerstvo zdravotnictví zakázalo kvůli novým mutacím koronaviru vstup Čechů až na neodkladné výjimky do několika afrických a jihoamerických zemí. Od pátku do 11. dubna nesmí cestovat například do Brazílie, Jihoafrické republiky, Keni nebo na Zanzibar. Ochranné opatření ve středu večer projednala vláda, uvedl v tiskové zprávě úřad vlády.

Situace se prudce zhoršuje. Česko hlásí přes 15 tisíc nakažených, zbývá 15 procent volných lůžek

V úterý přibylo v Česku 15 672 nakažených. Rizikové skóre protiepidemického systému PES je k dnešku na 75 bodech, tedy těsně ve čtvrtém z pěti stupňů pohotovosti. Úterní data ministerstvo zdravotnictví opět revidovalo, podle nich byl index v předchozích šesti dnech na 80 bodech. Za poklesem o pět bodů je snížení podílu hospitalizovaných, u kterých se covid-19 prokázal až v nemocnici, pod 45 procent.

Netanjahu přiznal, že darování vakcín je diplomatický krok. Dostalo je i Česko

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes připustil, že se o vakcíny proti koronaviru podělil s řadou spřátelených zemí, které v minulosti prokázaly Izraeli laskavosti. Informovala o tom agentura AP. Mezi státy, jimž Izrael poslal vakcíny, je i ČR. Jde o 5000 dávek očkovací látky Moderna a zaslány byly na žádost premiéra Andreje Babiše.

Laboratoře na Slovensku hlásí nejvíce nakažených od 12. ledna

Laboratorní testy na pětimilionovém Slovensku za úterý potvrdily 3547 nových případů nákazy koronavirem, což je nejvyšší denní přírůstek od 12. ledna. Současně ale bylo provedeno nejvíce PCR testů za posledních téměř pět týdnů, a to 15.160. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo slovenské ministerstvo zdravotnictví. Bratislava kvůli nedostatku vakcín podle tisku na jeden týden výrazně omezila očkování první dávkou.