Prodloužení stávajícího nouzového stavu je podle Spolu ústavně pochybné

Prodloužení stávajícího nouzového stavu by bylo podle koalice Spolu ústavně pochybné. ODS, KDU-ČSL, TOP 09 v tiskové zprávě uvedly, že by vláda měla pro další boj s epidemií covidu-19 využít pravomoci vyplývající z pandemického zákona, nebo vyhlásit nový nouzový stav. Ten by mohl sloužit jen pro opatření, která pandemický zákon neumožňuje, například nařízení pracovní povinnosti či omezení svobody pohybu.

Vláda ve středu oznámila, že požádá Sněmovnu o zrušení usnesení, podle kterého má nouzový stav skončit spolu se začátkem účinností tzv. pandemického zákona a nejpozději k sobotě 27. února. Podle Spolu je však tento postup ústavně pochybný. "Zrušovací usnesení nelze revokovat, protože bylo publikováno ve Sbírce zákonů, a je tudíž definitivním rozhodnutím," tvrdí Spolu.

"Návrh na revokaci usnesení považuji za nepřijatelný a ODS ho nepodpoří," uvedl předseda ODS Petr Fiala. Sněmovna by měla v pátek schválit pandemický zákon, který jí vrátil Senát. "Zákon bude platit včas podle původních dohod. Vláda může přijímat zdůvodněná opatření i bez nouzového stavu," doplnil.

Kabinet zároveň požádá poslance, aby nouzový stav kvůli epidemii covidu-19 platil do konce března. Pokud je nutný, měla by vláda podle Spolu vyhlásit nový nouzový stav a současného se zbavit. "Vláda je stále odpovědná Sněmovně a obnovování nouzových stavů při nesouhlasu poslanců s jejich prodlužováním označil Městský soud v Praze za 'učebnicový příklad obcházení ústavního pořádku'. Takové riziko nesmíme v dnešní krizové situaci dopustit," dodala předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Nouzový stav v Česku platí od 5. října loňského roku. Poslanci několikrát žádost vlády podpořili, poslední návrh na prodloužení nouzového stavu do 16. března ale zamítli. Mimořádný stav tak měl skončit v polovině února, kabinet však na žádost hejtmanů vyhlásil navazující nouzový stav znovu. Podle řady právníků či 35 senátorů, kteří podali návrh na přezkum Ústavnímu soudu, se tak stalo v rozporu s Ústavou.

Kabinet ve středu jednal o zpřísnění koronavirových opatření, dnes se k tématu vrátí. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) ale nemůže vláda o opatřeních hlasovat, dokud nezná právní rámec. Aby vyhověl Ústavě, mohl by kabinet podle Spolu nový nouzový stav odůvodnit například přetížením nemocnic a výskytem nových mutací covidu-19. Opatření by pak mohla cílit na to, co neumožňuje pandemický zákon, například omezení pohybu a pracovní povinnost.

Související

Vláda Petra Fialy

Po téměř čtyřech měsících skončí se závěrem června v Česku nouzový stav

Po téměř čtyřech měsících skončí se závěrem června v Česku nouzový stav, který vláda vyhlásila kvůli migrační vlně z Ukrajiny. Státu a samosprávám umožňoval stav nouze pružněji reagovat při ubytovávání lidí utíkajících před ruskou vojenskou invazí a umisťovat je i do některých prostor, kam by to jinak nebylo možné.

Více souvisejících

nouzový stav Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Petr Fiala (ODS) ODS top 09 KDU - ČSL

Aktuálně se děje

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Vláda ČR

Česko bude mít novou koncepci zahraniční politiky. Vláda řešila čínský kyberútok

Koncepce naší zahraniční politiky klade důraz na zajištění bezpečnosti státu a jeho občanů i na členství ČR v EU a NATO. Na středečním jednání schválila vláda klíčový strategický dokument, který formuluje základní cíle a priority české zahraniční diplomacie pro další roky. Věnovala se i odškodnění protiprávně sterilizovaných osob nebo zabezpečení funkční zdravotní záchranné služby v příhraniční oblasti se Slovenskem.

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Šéf Hamásu Muhammad Sinvár je po smrti, ohlásil Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelská armáda při nedávném leteckém útoku zabila Muhammada Sinvára, klíčového vojenského představitele Hamásu a mladšího bratra bývalého vůdce tohoto hnutí Jahji Sinvára. Ten byl zabit již v říjnu minulého roku při izraelské operaci na jihu Pásma Gazy.

včera

Internet

USA vyšetřují známou čínskou firmu kvůli bezpečnostním hrozbám. Jejími routery se k internetu připojují i Češi

Americké úřady zahájily vyšetřování čínské technologické firmy TP-Link kvůli podezření z porušování antimonopolních pravidel a závažným obavám o kyberbezpečnost. Podle amerického ministerstva spravedlnosti je TP-Link podezřelý z agresivní cenové politiky, která má za cíl vytlačit konkurenci z trhu. Kromě toho čelí firma také obviněním, že její síťová zařízení, zejména routery, představují riziko pro americkou národní bezpečnost.

včera

Ukrajinská armáda

Vyrábí víc než nakupuje. Co může Ukrajina získat vývozem zbraní ze země?

Ukrajina zvažuje uvolnění válečných omezení na vývoz zbraní, což by mohlo zásadně změnit její vztahy s Evropou. Opatření přijaté na začátku ruské invaze mělo zamezit vývozu vojenského materiálu, který byl nezbytný pro obranu země. Dnes je však situace jiná: ukrajický obranný průmysl dokáže vyrábět mnohem víc, než stát aktuálně dokáže koupit.

včera

Elon Musk

Elon Musk se otevřeně postavil proti Trumpovi

Elon Musk otevřeně kritizoval nový výdajový a daňový zákon prezidenta Donalda Trumpa, který byl minulý týden těsně schválen Sněmovnou reprezentantů. Návrh, označovaný Trumpem za „velký a krásný“, obsahuje biliony dolarů na daňové úlevy, zvýšení rozpočtu na obranu a rozšíření vládních výdajů. Nyní míří do Senátu.

včera

včera

Ilustrační foto

Hranice 1,5 °C padla. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, obávají se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

včera

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Rusko: Putin je připraven uzavřít mít. Od NATO chce ale závazek, písemně

Prezident Vladimir Putin je údajně ochoten jednat o mírovém urovnání války na Ukrajině, avšak jen za předpokladu, že Západ přistoupí na několik klíčových podmínek – včetně písemného závazku, že Severoatlantická aliance se nebude dále rozšiřovat na východ. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na tři ruské zdroje obeznámené s probíhajícími jednáními.

včera

Rusko oznámí další kolo jednání s Ukrajinou, Zelenskyj chce summit s Trumpem a Putinem

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu oznámil, že Rusko brzy zveřejní datum dalšího kola přímých mírových rozhovorů s Ukrajinou. Jedním z hlavních požadavků Moskvy přitom zůstává neutrální status Ukrajiny, uvedla agentura Reuters.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy