Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Tři nejbližší zápasy Sparty se kvůli covidu neodehrají. Její ředitel se čertí na Čechy

Německo prověří možnosti, jak Česku pomoci s pacienty

Německo prověří všechny možnosti, jak České republice s koronavirovými pacienty pomoci. Na dnešní tiskové konferenci to na dotaz ČTK řekl mluvčí německé vlády Steffen Seibert. Podrobnosti o úterním telefonátu kancléřky Angely Merkelové s českým premiérem Andrejem Babišem sdělit ale odmítl.

Stát bude na testování ve firmách přispívat asi 60 korun měsíčně

Vláda večer rozhodne o příspěvku státu na samotestování ve firmách. Na tiskové konferenci to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Předpokládá, že příspěvek bude ve výši 60 korun až na čtyři testy měsíčně.

Němeček by vrátil děti do škol až po splnění dvou podmínek

Děti by se měly vrátit do škol ve chvíli, kdy budou mít pedagogové za sebou očkování a naplno bude fungovat pravidelné testování žáků. Řekl to bývalý viceprezident asociace ředitelů základních škol Pravoslav Němeček. Podle něj nemá smysl zahájit kontaktní výuku, pokud nebudou splněny obě zmiňované podmínky. Němeček, nyní ředitel českobudějovické základní školy Bezdrevská, to dnes řekl ČTK.

Vláda požádá o delší nouzový stav. Podle Babiše je situace extrémně vážná

Vláda se dnes večer sejde k dalšímu jednání a požádá Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu i po sobotě, řekl novinářům po ranním zasedání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO).

Učitelé se mohou registrovat k očkování od 27. února

Ministerstvo školství poslalo do škol informace k prioritnímu očkování školských pracovníků, sdělila dnes ČTK mluvčí úřadu Aneta Lednová. První etapa registrací učitelů i nepedagogů má podle ministerstva začít v sobotu 27. února. Výběr pracovníků s přednostním právem na vakcínu budou mít na starosti ředitelé. Nejpozději ve čtvrtek obdrží školy unikátní kódy, kterými se při registraci bude ověřovat profese. Očkování bude dobrovolné, přihlašovat se k němu budou zájemci sami. Další fáze očkování zaměstnanců škol by se podle úřadu mohla spustit zhruba za tři týdny.

Za úterý necelých 16 tisíc nakažených, jeden z nejvyšších počtů v historii epidemie

V úterý přibylo v Česku 15.672 případů nemoci covid-19, což je nejvíce od 6. ledna. Jedná se o šestý nejvyšší denní nárůst počtu nakažených za celou dobu epidemie nemoci. Nejvíce nakažených za den přibylo právě 6. ledna, a to 17.764.

Dezinformace o očkování provázejí lidstvo dlouho, popisuje historička z Oxfordu

NÁZOR - Od začátku koronavirové pandemie zažíváme explozi zdravotních dezinformací, konstatuje Sally Framptonová v komentáři pro server The Guardian. Historička medicíny z Oxfordské univerzity to ale nepovažuje za překvapivé.

Bojoval proti opatřením, sám se nakazil. Václav Klaus má koronavirus

Bývalý prezident Václav Klaus, který patří k odpůrcům nošení roušek, onemocněl covidem-19. S odkazem na mluvčího Institutu Václava Klause Petra Macinku to dnes uvedl server Lidovky.cz.

BISOP: Hrozí kolaps zdravotnictví a návrat dětí do škol za rok

Pokud se v boji proti epidemii covidu-19 v Česku nic nezmění, hrozí podle odborníků zhroucení zdravotnictví do tří týdnů. Také děti by se za takové situace letos nejspíš už vrátit do škol nemohly. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo Centrum pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP).

Přibylo 11 tisíc nakažených, USA hlásí více mrtvých než za války

V Česku přibylo za pondělí 11 233 nově nakažených. Index rizika protiepidemického systému PES, kterým se původně měla v Česku řídit opatření proti šíření nemoci covid-19, je k dnešku na 75 bodech. Je tak těsně ve čtvrtém z pěti stupňů pohotovosti. V předchozích pěti dnech byl po úpravě dat na 80 bodech.

Nizozemsko uvolní některá opatření, zákaz vycházení ale ponechá

Nizozemsko příští týden uvolní některá opatření proti šíření koronaviru, kvůli vzrůstajícím počtům nově nakažených však ponechá v platnosti kontroverzní zákaz nočního vycházení. Podle agentury DPA to dnes oznámil premiér Mark Rutte.

Ve Francii po nákaze koronavirem zemřelo už přes 85 tisíc lidí

Počet úmrtí po onemocnění covidem-19 ve Francii přesáhl 85.000. Opět roste počet pacientů na jednotkách intenzivní péče i počet infikovaných. Země s 68 miliony obyvatel eviduje 20.064 nově potvrzených případů koronavirové nákazy. Dosud Francie zachytila 3,63 milionu případů infekce, což je šestý nejvyšší počet na světě.

Češi věří státu nejméně od začátku epidemie, ukázal průzkum

Důvěra obyvatel Česka ve státní aparát je nejnižší od loňského března, kdy byl v zemi potvrzen první případ nemoci covid-19. Vyplývá to z výsledků únorového výzkumu projektu National Pandemic Alarm (NPA), který téměř rok monitoruje v pěti evropských zemích postoje a nálady společnosti s ohledem na pandemii koronaviru. Z průzkumu plyne, že Čechům chybí politická autorita, které by svěřili rozhodování o protiepidemických opatřeních.

V případě krize nemocnice zastaví zastaví všechnu neakutní péči

Nemocnice mají v případě kapacitní krize zastavit veškerou péči s výjimkou akutní intenzivní péče. Dopis s tímto doporučením dnes hejtmanům a ředitelům nemocnic odeslal ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Řekl to České televizi (ČT). Kapacita lůžek intenzivní péče v nemocnicích se kvůli koronaviru blíží absolutnímu vyčerpání. Volných je nyní zhruba 15 procent.

Problém pro fotbalovou Spartu. Její stíhací jízdu za Slavií utnul koronavirus!

Po nedávném příchodu trenéra Pavla Vrby do Sparty se letenský tým výkonnostně vzchopil a zahájil stíhací jízzdu za vedoucí Slavií, která naopak v poslední době klopýtá. Jenže žijeme v překotné době a v překotné době tudíž žije i pražská Sparta. Ta totiž po úterním testování na covid-19 musela kompletně do karantény a její nejbližší zápasy jsou tak v ohrožení.

Vědci nesouhlasí s tvrzením, že za situaci kolem pandemie nikdo nemůže

Vědci nesouhlasí s názorem náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého, že za současnou situaci kolem pandemie koronaviru nikdo nemůže. Podle nich nikdo nemůže za příchod epidemie, vláda a státní orgány ale mohou za to, že Česká republika pandemii nezvládá. Podle některých odborníků je nynější situace důsledkem špatného vedení protiepidemických opatření. Vyplývá to z vyjádření vědců a odborníků, které ČTK oslovila.

Island umožní shromažďování až 50 lidí

Island, který má velmi nízké počty nových případů koronavirové infekce, povolí od středy setkání až 50 lidí místo dosavadních 20. Na sportovní utkání, do divadel a kin bude vpuštěno až 200 sedících diváků za předpokladu, že mezi sebou budou dodržovat alespoň jednometrové mezery. Oznámila to dnes podle agentury DPA islandská ministryně zdravotnictví Svandís Svavarsdóttirová.

V Česku je zřejmě sedm podezření na jihoafrickou mutaci

V České republice je zřejmě sedm podezření na jihoafrickou mutaci koronaviru, která by měla být nakažlivější. Čtyři jsou podle jihomoravské hygieničky Renaty Ciupek ve školce v Brně, která je opatřením hygieniků zavřená. O třech dalších ze zájezdu na Zanzibar dnes mluvil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Jihoafrickou mutaci musí potvrdit laboratoř v Praze.

Soud zrušil pravidelné testování personálu v domovech seniorů

Pražský městský soud zrušil nařízení ministerstva zdravotnictví o pravidelném testování pracovníků v domovech pro seniory či postižené či v léčebnách, a to k 10. březnu. Vyhověl tak jedné ze zaměstnankyň. Podle soudu ministerstvo dostatečně neodůvodnilo, proč se mají testy opakovat každých pět dnů.