Dezinformace o očkování provázejí lidstvo dlouho, popisuje historička z Oxfordu

NÁZOR - Od začátku koronavirové pandemie zažíváme explozi zdravotních dezinformací, konstatuje Sally Framptonová v komentáři pro server The Guardian. Historička medicíny z Oxfordské univerzity to ale nepovažuje za překvapivé.

Starší problém

Spolu s tím, jak probíhá zdravotní krize obřích rozměrů, lidé chtějí rychlý přístup k posledním novinkám o vakcínách a veškerém vývoji, avšak přemíra informací může vést ke zmatku, nepochopení a postranním úmyslům, varuje odbornice. Část problému s dezinformacemi spojuje s novým fenoménem sociálních sítí, kde se daří lžím, které se šíří díky absenci zásahů editorů, lhostejnosti technologických společností k omezení pochybného obsahu i snadnému sdílení ze strany uživatelů.

Otázka reinterpretace a posunu významu lékařských poznatků je ale mnohem starší, ujišťuje historička. Na britském příkladu připomíná, že již při masovém rozmachu levných časopisů a novin na konci 19. století byly zprávy z lékařské oblasti považovány za prostředek zvýšení čtennosti, jelikož poprvé v dějinách umožňovaly stále gramotnější veřejnosti sledovat aktuální medicínskou diskuzi a dozvídat se o posledních novinkách ve zdravotní péči.

Docházelo tak zakládání zdravotnických časopisů určených širokému čtenářstvu, kterému radily v rozsáhlé škále problémů, od akné a nespavosti po ztrátu vlasů a zažívací potíže, nastiňuje Framptonová. Dodává, že lékaři, kteří se sice profesionalizovali, ale pořád se báli o svůj společenský status, se jen těžce přizpůsobovali síle tisku.

"Mnozí se báli dopadů zdravotnických poznatků v rukou veřejnosti, včetně možnosti, že pacienti se budou prostě samodiagnostikovat nebo dokonce samoléčit bez rad profesionálů, s katastrofálními důsledky," píše historička. Poukazuje na editorial odborného časopisu Lancet z roku 1887, který označoval veškeré snahy o poskytnutí lékařských znalostí a vědomostí veřejnosti za chybné a odsouzené k nezdaru.

Lékaři, kteří psali do laických časopisů, byli nabádáni, aby toho zanechali, a to například Královskou lékařskou univerzitou, která se obávala, že medicína bude vnímána jako obor zakládající si na reklamě, uvádí autorka komentáře. Doplňuje, že souběžně s tím lékaře znepokojoval postoj veřejnosti k očkování.

Sílící odpor k povinnému očkování proti neštovicím v 70. a 80. letech 19. století ukázal křehkost důvěry mezi politickými a lékařskými kruhy, nastiňuje expertka. Vysvětluje, že nejradikálnější odpůrci očkování využívali k propagaci svých myšlenek nejen demonstrace, ale také tisk, přičemž kritizovali novináře, že namísto zpochybňování síly medicíny posilují její veřejný obraz.

"Podobně jako dnes byla mainstreamová média označována za nepřítele a někteří odpůrci očkování tvrdili, že noviny matou lidi ohledně bezpečnosti této procedury," pokračuje Framptonová. Zmiňuje jednoho z aktivistů proti očkování, který v roce 1876 tvrdil, že jediný měsíc rovného přístupu v listu The Times by znamenal smrtící ránu pro "lékařské zlo" a "parlamentní podvodníky".

Jelikož byli vyloučeni z veřejné debaty, aktivisté zakládali protiočkovací časopisy, které spoléhaly na emotivní obsah podporující jejich narativ a hemžily se příběhy váhajících matek, které byly proti své vůli přinuceny naočkovat děti, i údajně "otrávených" lidí, uvádí expertka. Podotýká, že jeden z takových plátku, Vaccination Inquirer, vycházel až do roku 1972.

Společná zodpovědnost

Na počátku 20. století lékařské kruhy změkčily svůj postoj k zapojení veřejnosti do diskuze o zdravotních otázkách, konstatuje historička. Vysvětluje, že lékaři stále více chápali význam občanské angažovanosti a roli, kterou mohou hrát média při podněcování lidí k dodržování domácí hygieny.  

Po druhé světové válce, kdy rostl vliv televize a rychle se vyvíjelo lékařství i kultura - docházelo k legalizaci potratů, vzestupu aktivismu pacientů či prvním transplantacím srdce -, bylo účinnější propojení medicíny a novinářů nezbytné, poukazuje autorka komentáře. Dodává, že v roce 1967 došlo k založení britské Asociace lékařských novinářů, která odrážela rostoucí sílu publicistů zaměřených na zdravotnické otázky a vedla k většímu propojení novinařiny a medicíny.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Otevřená konfrontace veřejnosti se zdravotními otázkami, která je založená na vědeckých faktech, si žádá neustálou práci. Věci nejdou vždy hladce," píše Framptonová. Podotýká, že stále například pociťujeme otřes vyvolaný studií Andrewa Wakefielda z roku 1998 o kombinované vakcíně proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám, která chybně naznačovala spojitost mezi tímto očkováním a autismem. Bulvární plátky následně pomohly vytvořit značnou nedůvěru veřejnosti v tuto vakcínu, což vedlo k propadu její aplikace, doplňuje historička.

Tato kontroverze odhalila zranitelnost medicínského výzkumu ze strany pochybných dat a skutečnost, že ani vědecké časopisy nedokážou zachytit všechny dezinformace, upozorňuje expertka. Dodává, že o tom, zda se zpráva ze světa medicíny zvrhne v dezinformace na sociálních sítích rozhodují mnohdy novinové titulky, ale aktivnější roli v potírání dezinformací by měly hrát i odborné časopisy tím, že budou otiskovat i laikům srozumitelnější shrnutí výzkumů, stejně jako se uživatelé sociálních sítí mohou více zamyslet nad tím, jaké zprávy sdílejí.

Jde ovšem také o změnu povahy diskuzí, které jsou často polarizované, konstatuje Framptonová. Poukazuje, že zdrženlivost vůči očkování je složitý problém a nemusí být užitečné rámovat jej jako spor dvou vyhrocených stran, už jen z důvodu, že taková dichotomie přeceňuje sílu organizovaného antiočkovacího hnutí. Diskuze také zpravidla nereflektuje dlouhou a strastiplnou historii očkování a medicíny a nevysvětluje, proč jsou některé komunity vůči vakcinaci zdrženlivější, doplňuje historička.

Lékaři z 19. století se snažili držet hranici mezi vědeckými a mediálními publikacemi, ale nedokázali zabránit poptávce veřejnosti a novinářů po medicínských informacích, přičemž tato poptávka je patrná i dnes, deklaruje odbornice. Věří, že příval takových informací funguje nejlépe za situace, kdy existuje větší vazba mezi vědci, novináři a veřejností a pokud jsou tyto skupiny vůči sobě vnímavější. "Bránit dezinformacím je společná zodpovědnost," uzavírá autorka komentáře.   

Související

Ilustrační foto

Českem se šíří respirační nemoci. Experti radí lidem, jak se zachovat

V Česku se nadále šíří akutní respirační infekce. Nemocnost v minulém týdnu činila 1361 infikovaných na sto tisíc obyvatel. Jde o mírný vzestup o necelá tři procenta, informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). U chřipce podobných onemocnění se za stejné období aktuální nemocnost zvýšila o 10 %. 

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) očkování Boj proti dezinformacím a fake news lékaři Velká Británie

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy