Dezinformace o očkování provázejí lidstvo dlouho, popisuje historička z Oxfordu

NÁZOR - Od začátku koronavirové pandemie zažíváme explozi zdravotních dezinformací, konstatuje Sally Framptonová v komentáři pro server The Guardian. Historička medicíny z Oxfordské univerzity to ale nepovažuje za překvapivé.

Starší problém

Spolu s tím, jak probíhá zdravotní krize obřích rozměrů, lidé chtějí rychlý přístup k posledním novinkám o vakcínách a veškerém vývoji, avšak přemíra informací může vést ke zmatku, nepochopení a postranním úmyslům, varuje odbornice. Část problému s dezinformacemi spojuje s novým fenoménem sociálních sítí, kde se daří lžím, které se šíří díky absenci zásahů editorů, lhostejnosti technologických společností k omezení pochybného obsahu i snadnému sdílení ze strany uživatelů.

Otázka reinterpretace a posunu významu lékařských poznatků je ale mnohem starší, ujišťuje historička. Na britském příkladu připomíná, že již při masovém rozmachu levných časopisů a novin na konci 19. století byly zprávy z lékařské oblasti považovány za prostředek zvýšení čtennosti, jelikož poprvé v dějinách umožňovaly stále gramotnější veřejnosti sledovat aktuální medicínskou diskuzi a dozvídat se o posledních novinkách ve zdravotní péči.

Docházelo tak zakládání zdravotnických časopisů určených širokému čtenářstvu, kterému radily v rozsáhlé škále problémů, od akné a nespavosti po ztrátu vlasů a zažívací potíže, nastiňuje Framptonová. Dodává, že lékaři, kteří se sice profesionalizovali, ale pořád se báli o svůj společenský status, se jen těžce přizpůsobovali síle tisku.

"Mnozí se báli dopadů zdravotnických poznatků v rukou veřejnosti, včetně možnosti, že pacienti se budou prostě samodiagnostikovat nebo dokonce samoléčit bez rad profesionálů, s katastrofálními důsledky," píše historička. Poukazuje na editorial odborného časopisu Lancet z roku 1887, který označoval veškeré snahy o poskytnutí lékařských znalostí a vědomostí veřejnosti za chybné a odsouzené k nezdaru.

Lékaři, kteří psali do laických časopisů, byli nabádáni, aby toho zanechali, a to například Královskou lékařskou univerzitou, která se obávala, že medicína bude vnímána jako obor zakládající si na reklamě, uvádí autorka komentáře. Doplňuje, že souběžně s tím lékaře znepokojoval postoj veřejnosti k očkování.

Sílící odpor k povinnému očkování proti neštovicím v 70. a 80. letech 19. století ukázal křehkost důvěry mezi politickými a lékařskými kruhy, nastiňuje expertka. Vysvětluje, že nejradikálnější odpůrci očkování využívali k propagaci svých myšlenek nejen demonstrace, ale také tisk, přičemž kritizovali novináře, že namísto zpochybňování síly medicíny posilují její veřejný obraz.

"Podobně jako dnes byla mainstreamová média označována za nepřítele a někteří odpůrci očkování tvrdili, že noviny matou lidi ohledně bezpečnosti této procedury," pokračuje Framptonová. Zmiňuje jednoho z aktivistů proti očkování, který v roce 1876 tvrdil, že jediný měsíc rovného přístupu v listu The Times by znamenal smrtící ránu pro "lékařské zlo" a "parlamentní podvodníky".

Jelikož byli vyloučeni z veřejné debaty, aktivisté zakládali protiočkovací časopisy, které spoléhaly na emotivní obsah podporující jejich narativ a hemžily se příběhy váhajících matek, které byly proti své vůli přinuceny naočkovat děti, i údajně "otrávených" lidí, uvádí expertka. Podotýká, že jeden z takových plátku, Vaccination Inquirer, vycházel až do roku 1972.

Společná zodpovědnost

Na počátku 20. století lékařské kruhy změkčily svůj postoj k zapojení veřejnosti do diskuze o zdravotních otázkách, konstatuje historička. Vysvětluje, že lékaři stále více chápali význam občanské angažovanosti a roli, kterou mohou hrát média při podněcování lidí k dodržování domácí hygieny.  

Po druhé světové válce, kdy rostl vliv televize a rychle se vyvíjelo lékařství i kultura - docházelo k legalizaci potratů, vzestupu aktivismu pacientů či prvním transplantacím srdce -, bylo účinnější propojení medicíny a novinářů nezbytné, poukazuje autorka komentáře. Dodává, že v roce 1967 došlo k založení britské Asociace lékařských novinářů, která odrážela rostoucí sílu publicistů zaměřených na zdravotnické otázky a vedla k většímu propojení novinařiny a medicíny.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Otevřená konfrontace veřejnosti se zdravotními otázkami, která je založená na vědeckých faktech, si žádá neustálou práci. Věci nejdou vždy hladce," píše Framptonová. Podotýká, že stále například pociťujeme otřes vyvolaný studií Andrewa Wakefielda z roku 1998 o kombinované vakcíně proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám, která chybně naznačovala spojitost mezi tímto očkováním a autismem. Bulvární plátky následně pomohly vytvořit značnou nedůvěru veřejnosti v tuto vakcínu, což vedlo k propadu její aplikace, doplňuje historička.

Tato kontroverze odhalila zranitelnost medicínského výzkumu ze strany pochybných dat a skutečnost, že ani vědecké časopisy nedokážou zachytit všechny dezinformace, upozorňuje expertka. Dodává, že o tom, zda se zpráva ze světa medicíny zvrhne v dezinformace na sociálních sítích rozhodují mnohdy novinové titulky, ale aktivnější roli v potírání dezinformací by měly hrát i odborné časopisy tím, že budou otiskovat i laikům srozumitelnější shrnutí výzkumů, stejně jako se uživatelé sociálních sítí mohou více zamyslet nad tím, jaké zprávy sdílejí.

Jde ovšem také o změnu povahy diskuzí, které jsou často polarizované, konstatuje Framptonová. Poukazuje, že zdrženlivost vůči očkování je složitý problém a nemusí být užitečné rámovat jej jako spor dvou vyhrocených stran, už jen z důvodu, že taková dichotomie přeceňuje sílu organizovaného antiočkovacího hnutí. Diskuze také zpravidla nereflektuje dlouhou a strastiplnou historii očkování a medicíny a nevysvětluje, proč jsou některé komunity vůči vakcinaci zdrženlivější, doplňuje historička.

Lékaři z 19. století se snažili držet hranici mezi vědeckými a mediálními publikacemi, ale nedokázali zabránit poptávce veřejnosti a novinářů po medicínských informacích, přičemž tato poptávka je patrná i dnes, deklaruje odbornice. Věří, že příval takových informací funguje nejlépe za situace, kdy existuje větší vazba mezi vědci, novináři a veřejností a pokud jsou tyto skupiny vůči sobě vnímavější. "Bránit dezinformacím je společná zodpovědnost," uzavírá autorka komentáře.   

Související

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) očkování Boj proti dezinformacím a fake news lékaři Velká Británie

Aktuálně se děje

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

USA provedly úder na pozemní cíl přímo ve Venezuele, potvrdil Trump

Americká vojenská přítomnost v Karibiku nabrala koncem roku na obrátkách a vyústila v dosud nejvýraznější eskalaci napětí mezi Washingtonem a Caracasem. Prezident Donald Trump v pondělí potvrdil, že Spojené státy provedly úder na pozemní cíl přímo ve Venezuele. Podle jeho slov šlo o „velké zařízení“ v přístavní oblasti, které sloužilo k nakládání drog na pašerácké lodě.

včera

Thajské stíhací letouny F-16

Křehké příměří mezi Thajskem a Kambodžou dostává po pár hodinách vážné trhliny

Nové křehké příměří mezi Thajskem a Kambodžou, které mělo ukončit týdny krvavých střetů, čelí vážné hrozbě jen několik desítek hodin po svém uzavření. Thajská armáda v pondělí oficiálně obvinila sousední zemi z porušení dohody, která vstoupila v platnost v sobotu v poledne. Podle thajských úřadů bylo v neděli v noci zaznamenáno více než 250 bezpilotních letounů (UAV), které přiletěly z kambodžské strany hranice.

včera

Zelenského výraz, když Trump před kamerami pronesl větu, že Rusko ve skutečnosti chce, aby Ukrajina uspěla.

Putin chce, aby Ukrajina uspěla, prohlásil Trump. Zelenského kamenná tvář se rozpadla

Setkání v floridském sídle Mar-a-Lago sice oficiálně mělo působit jako konstruktivní dialog, ale pozorným pozorovatelům neunikla hluboká propast mezi oběma lídry. Přestože Volodymyr Zelenskyj po celou dobu úzkostlivě zachovával diplomatické dekorum, jeho mimika a řeč těla často mluvily jasněji než připravené projevy. V mnoha momentech bylo patrné, že ukrajinský prezident bojuje s obrovským vyčerpáním, které jen prohluboval specifický styl jeho hostitele.

včera

včera

Nancy Pelosiová (politička USA)

Konec nadvlády republikánů? Americkou politiku čekají příští rok významné změny, predikuje Pelosiová

Bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová nešetří optimismem ohledně politické budoucnosti své strany. V rozhovoru pro pořad This Week televize ABC News sebevědomě předpověděla, že demokraté v nadcházejících průběžných volbách v roce 2026 získají v dolní komoře Kongresu většinu. Podle jejích slov je současný lídr demokratické menšiny Hakeem Jeffries plně připraven převzít předsednické kladívko a stát se novým mluvčím Sněmovny.

včera

Ilustrační foto

Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne

Věda v roce 2025 poodhalila roušku tajemství naší planety a ukázala, že Země je mnohem dynamičtější a záhadnější místo, než jsme si dosud mysleli. Od hlubin oceánů až po samotné zemské jádro přinesl uplynulý rok objevy, které mění naše chápání geologie i vzniku života. Vědci například zjistili, že z nitra planety uniká zlato, a v nejtemnějších příkopech oceánu narazili na prosperující společenství tvorů, kteří nepotřebují slunce.

včera

Pohřešovaný letoun Boeing 777-200ER 9M-MRO

Pátrání po zmizelém letu Malaysia Airlines MH370 se po jedenácti letech obnovuje

Více než jedenáct let po zmizení letu Malaysia Airlines MH370 se pátrání po troskách Boeingu 777 vrací s novou intenzitou. Malajsijská vláda oznámila, že v úterý 30. prosince 2025 odstartuje nová, 55denní operace vedená americkou společností Ocean Infinity. Tato soukromá firma, která proslula nalezením vraku lodi Endurance polárníka Shackletona, se zavázala k dohodě typu „žádný nález, žádná odměna“. Pokud vrak lokalizují, obdrží 70 milionů dolarů.

včera

Benjamin Netanjahu

Zelenského vystřídá Netanjahu. Míří za Trumpem na Floridu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí večer dorazí do floridského rezortu Mar-a-Lago, aby se již popáté v tomto roce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Schůzka se koná v kritickém okamžiku, kdy v regionu rostou obavy z nových izraelských ofenziv a kdy americké administrativě podle diplomatických zdrojů dochází trpělivost s Netanjahuovým přístupem k mírovému procesu v Gaze.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Neobvyklý průzkum: Co si Evropané skutečně myslí o Trumpovi?

Americký prezident Donald Trump sice usiluje o posílení pravicového populismu v Evropě, ale podle nejnovějšího průzkumu Politico Poll se u tamních voličů netěší příliš velké oblibě. Průzkum, který proběhl na vzorku více než 10 000 lidí, ukazuje, že i mezi příznivci stran, které Trump považuje za své spojence, má na jeho osobu kladný názor jen menšina dotázaných.

včera

stíhačka A J10 čínské armády

Čínská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu

Čínská armáda v pondělí ráno zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu. Manévry s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ zahrnují simulaci totální blokády klíčových přístavů, útoky na námořní cíle a nácvik odražení případného zásahu mezinárodních sil. Peking tyto kroky otevřeně označuje za „přísné varování“ silám usilujícím o nezávislost ostrova a reakci na to, co nazývá vnějším vměšováním.

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump

Mírová dohoda je blíž než kdykoli předtím, prohlásil Trump po jednání se Zelenským

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj po společném jednání na Floridě oznámili, že se výrazně přiblížili k ukončení válečného konfliktu na Ukrajině. Americký prezident po setkání v resortu Mar-a-Lago uvedl, že ačkoliv byla schůzka vynikající, stále zbývají k dořešení některé velmi ožehavé otázky. Podle jeho slov je mírová dohoda blíž než kdykoli předtím, ale varoval, že pokud jednání uváznou na mrtvém bodě, válka může pokračovat ještě dlouhou dobu

včera

28. prosince 2025 21:50

28. prosince 2025 20:28

Aktualizováno 28. prosince 2025 19:32

28. prosince 2025 19:09

28. prosince 2025 18:21

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

28. prosince 2025 17:36

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

28. prosince 2025 16:42

Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení

V oblasti kolem Záporožské jaderné elektrárny zavládlo příměří mezi ruskými a ukrajinskými vojáky. Během klidu zbraní dojde k opravám elektrického vedení, což povede ke zlepšení jaderné bezpečnosti, uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy