BISOP: Hrozí kolaps zdravotnictví a návrat dětí do škol za rok

Pokud se v boji proti epidemii covidu-19 v Česku nic nezmění, hrozí podle odborníků zhroucení zdravotnictví do tří týdnů. Také děti by se za takové situace letos nejspíš už vrátit do škol nemohly. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo Centrum pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP).

O naplnění kapacit nemocnic do dvou až tří týdnů mluvil dnes náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý. Návod, jak by se epidemie mohla zkrotit, přinesla začátkem února iniciativa vědců Sníh. Doporučuje napřít maximální úsilí na snížení počtu případů covidu-19 a urychlit očkování. Potřeba je také monitorovat virové varianty a ideálně je zastavit na hranicích státu.

"Jediná smysluplná cesta řešení současné pandemické situace spočívá v marginalizaci viru, a to všemi dostupnými prostředky," uvedlo BISOP. V první řadě je podle centra nutné co nejvíce omezit virovou nálož pomocí plošných opatření a vzniklé ztráty kompenzovat. Je třeba také zvýšit motivaci k dodržování opatření, zejména systému testování a trasování nakažených. Důležité je maximálně zefektivnit logistiku očkování.

Podle centra, jehož výzkumný tým tvoří přírodovědci, matematici, ekonomové a další vědci z Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy a institutu CERGE-EI, nejsou pochybnosti o tom, že je třeba v opatřeních přitvrdit. "Můžeme přibrzdit epidemii jen do té míry, aby se předešlo kolapsu zdravotnictví, a pak se vrátit k dosavadní strategii 'balancování na hraně katastrofy', patrně s nadějí, že dosáhneme kolektivní imunity. Případně můžeme zvolit strategii, která je podle našeho názoru jediná smysluplná; a tou je marginalizace viru," uvádí centrum v tiskové zprávě.

Prvním krokem podle něj musí být co nejpřísnější uzávěra a omezení společenské aktivity. K zavřeným školách by se podle představitelů centra měly omezit podniky, průmysl a úplně zavřít administrativní a kancelářské provozy. A jejich ztráty kompenzovat. Opatření by se pak podle nich mohla uvolňovat, až budou nízké stovky nových případů denně.

Ani dodržování současných opatření podle BISOP nemusí stačit. "Hlavní příčinou nárůstu šíření covid-19 totiž není změna v chování lidí, ale šíření mnohem nakažlivější 'britské' mutace B.1.1.7. I kdybychom se prostě jen začali chovat zodpovědněji, museli bychom se chovat zodpovědněji zhruba o třetinu, abychom jenom vyrovnali efekt rozšiřování britské mutace," napsali.

Konstantní přírůstek nových případů kolem 8000 denně znamená podle centra pokračující zatížení nemocnic pěti až šesti tisíci pacienty s covidem-19. Denně tak zbytečně umírá zhruba sto lidí. "I kdyby se nějakým zázrakem podařilo zastavit současný nárůst a nové mutace čísla dále nezhoršovaly, nebude situace v řádu několika měsíců, než se projeví účinek vakcinace, o mnoho lepší," dodává.

Současná omezení nezasahují domácnosti a práci, kde se podle dat nejčastěji lidé nakazí. Práci z domova využívá podle sociologických dat asi 13 procent lidí, na jaře to bylo třicet procent. Data podle Daniela Prokopa z PAQ Research ukazují, že se málo využívá u lidí v obcích do 100.000 obyvatel nebo nad 55 let. Postupně by se alternativou mohlo stát důsledné testování na pracovištích.

Související

Ilustrační foto

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře

Americká zpravodajská služba CIA vydala nové stanovisko k původu pandemie covidu-19, ve kterém uvádí, že je pravděpodobnější, že virus unikl z čínské laboratoře, než že by pocházel z přenosu mezi zvířaty. Přesto CIA uvedla, že toto hodnocení má „nízkou důvěru“, což znamená, že dostupné důkazy nejsou dostatečně přesvědčivé a jsou spíše rozporuplné.
Ilustrační foto

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají

Původ koronaviru, který za posledních pět let změnil svět a podle odhadů způsobil smrt více než 7 milionů lidí, zůstává stále nevyřešenou záhadou. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto opakovaně vyzývá Čínu, aby sdílela klíčová data, která by mohla přispět k pochopení toho, odkud virus pochází. Tato otázka není jen vědeckého významu, ale také otázkou morální odpovědnosti vůči celému světu, uvedl server Politico.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Školství nemocnice

Aktuálně se děje

před 14 minutami

ministerstvo průmyslu

EU se staví do role silného protihráče. Česko analyzuje dopady Trumpových cel, hledá podporu pro firmy

Spojené státy zavedly 25% cla na dovoz oceli a hliníku, na což Evropská unie reagovala silnými protiopatřeními. Mluvčí resortu průmyslu a obchodu Miluše Trefancová pro EuroZprávy.cz uvedla, že ministerstvo aktuálně analyzuje dopady na české výrobce a hledá možnosti podpory zasažených firem. Ekonom Libor Žídek pak upozornil na ohrožení evropského ocelářství a možný růst inflace v důsledku odvetných opatření EU. Zároveň varuje před rizikem eskalace obchodní války mezi USA a EU.

před 42 minutami

Evropský parlament

Evropským parlamentem otřásá korupční skandál. S firmou Huawei v hlavní roli

Evropský parlament čelí dalšímu korupčnímu skandálu s mezinárodním přesahem. Belgické úřady ve čtvrtek provedly razie na více než dvaceti místech v Bruselu, Flandrech, Valonsku a Portugalsku v rámci vyšetřování čínského technologického giganta Huawei. Policie rovněž zapečetila dvě kanceláře v budově Evropského parlamentu.

před 1 hodinou

letectví

Trump může definitivně pohřbít stíhačky F-35

Rostoucí nejistota kolem spolehlivosti Spojených států jako spojence by mohla mít dlouhodobé důsledky pro prodej stíhaček F-35. Podle odborníků a bývalých obranných činitelů by se tento program, založený na mezinárodní spolupráci a důvěře, mohl stát obětí rétoriky bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který v minulosti opakovaně hrozil oslabením nebo dokonce opuštěním NATO.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Hrozí světu ekonomická katastrofa? Expert popsal, o co Trumpovi a USA jde

Ekonomové dlouhodobě považují protekcionistickou politiku Donalda Trumpa za iracionální. Podle liberálního pohledu přináší volný obchod výhody všem, zatímco protekcionismus vede k ztrátám na obou stranách. Pokud by Trumpova strategie pokračovala, mohla by globální ekonomika čelit vážné destabilizaci.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Odmítnutí příměří Starmera nepřekvapilo: Je jasné, o co Putinovi jde

Britský premiér Keir Starmer uvedl, že ho nepřekvapilo ruské odmítnutí amerického návrhu na příměří, a zdůraznil potřebu většího tlaku na Moskvu. Podle něj musí spojenci nabídnout Ukrajině bezpečnostní záruky, aby ji ochránili před „stěží skrývanými“ ambicemi ruského prezidenta Vladimira Putina.

před 6 hodinami

Rusko, Kreml

Kreml: Nechceme pauzu. Naše požadavky jsme již nesčetněkrát vyjasnili

Rusko usiluje o trvalé urovnání konfliktu na Ukrajině, nikoliv o dočasné příměří. Podle poradce Kremlu Jurije Ušakova nechce Moskva žádný „oddechový čas“, ale dlouhodobé řešení, které bude reflektovat její zájmy. „Nechceme pauzu. Chceme řešení, které by zohlednilo naše požadavky, které jsme již nesčetněkrát vyjasnili,“ uvedl podle agentury TASS.

před 6 hodinami

OSN

Trump způsobil otřes v OSN. Je to katastrofa, říkají zaměstnanci

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) pozastavuje projekty a propouští zaměstnance poté, co americký prezident Donald Trump zmrazil stovky milionů dolarů ročního financování. Tento krok vážně ohrožuje potravinovou bezpečnost v krizových regionech od Afghánistánu po Afriku, varují experti.

Aktualizováno před 7 hodinami

Rusko, Kreml

Kreml smetl ze stolu návrh na příměří s Ukrajinou

Podle hlavního poradce Kremlu pro zahraniční politiku Jurije Ušakova je návrh příměří ze strany Spojených států pouze dočasnou úlevou pro Ukrajinu a představuje spíše imitaci mírových kroků než skutečné řešení konfliktu. Uvedl to server The Guardian.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Rusko, Kreml

Kreml odmítl možnost vstupu Ukrajiny do NATO

Kreml nadále odmítá možnost vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance. Hlavní poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov uvedl, že „Ukrajina do NATO vstoupit nemůže a Spojené státy to chápou.“ Tento postoj si Moskva drží dlouhodobě.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Rutte se sejde s Trumpem. Šéf NATO musí vyřešit, jak udržet USA v alianci

Generální tajemník NATO Mark Rutte se ve čtvrtek setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mu dokázal, že on i celá aliance stále hrají důležitou roli. V situaci, kdy některé evropské státy uzavírají vlastní obranné dohody a hledají alternativní strategie pro zajištění bezpečnosti, musí Rutte ukázat, že NATO má stále své místo v měnícím se světovém řádu, píše Politico.

před 10 hodinami

Rusko chce jednat o ukrajinském návrhu na příměří. Očekává se telefonát Putina s Trumpem

Kreml ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy poskytly „určité informace“ ohledně navrhovaného příměří na Ukrajině. Mluvčí Dmitrij Peskov dále uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin „možná později uskuteční mezinárodní telefonát“, avšak neposkytl žádné bližší podrobnosti o tom, s kým by měl jednat. Informoval o tom The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy