Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Senát zvažuje prodloužení doby příspěvku pro lidi v karanténě

Očkování významně snížilo nemocnost zdravotníků

Očkování proti covidu-19 významně snížilo nemocnost zdravotníků. Po Vánocích bylo nakaženo asi 9000 pracovníků ve zdravotnictví, nyní je to kolem 2700. Novinářům to dnes řekli ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek a náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý. Ulehčit zdravotníkům v nemocnicích by nově mohly týmy Českého červeného kříže, pilotně nyní pomáhají v karlovarské nemocnici.

Ministerstvo zvažuje převoz pacientů do Německa

Náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý požádal ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO), aby vláda formálně oslovila Německo kvůli převozu pacientů za hranice. Řekl to na dnešní tiskové konferenci. Původně avizoval, že Česko se do zahraničí obrátí, až budou nemocnice naplněné z 90 procent. Země v takové situaci podle něj ještě není. V současné době je volných míst asi 15 procent, vyčerpat by se ale mohly za dva až tři týdny, dodal. Česká a německá strana se rozcházejí v informacích tom, kolik lůžek bylo Česku nabídnuto.

Slovensko hlásí rekordní počet hospitalizovaných

Nemocnice na Slovensku zaznamenaly nový rekord v počtu pacientů v souvislosti s koronavirovou nákazou. Země překročila hranici 4000 hospitalizovaných. Informovalo o tom dnes slovenské ministerstvo zdravotnictví.

Očkovací centrum na brněnském výstavišti ztrojnásobuje počet očkování

Očkovací centrum v záložní nemocnici na výstavišti v Brně ztrojnásobuje tento týden počet očkování. Minulý týden očkovalo kolem 130 lidí denně, nyní kolem 400. ČTK to řekl vedoucí očkovacího týmu Milan Krtička. Navýšení umožnila větší zásilka vakcín. Očkování podstupují senioři nad 80 let. Většina absolvuje první kolo, asi pět procent chodí na kolo druhé. Podle Krtičky by se v březnu mohlo očkovat až 1000 lidí za den.

Kapacita intenzivní péče se blíží absolutnímu vyčerpání. Chybí i personál

Kapacita lůžek intenzivní péče v nemocnicích se podle náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého blíží absolutnímu vyčerpání. Volných je nyní zhruba 15 procent. Vyčerpaná, tedy pod pět procent volných, by mohla být za dva až tři týdny.

Protilátky po první dávce je třeba zjišťovat později, říká imunolog

Vyšetření hladiny protilátek u lidí očkovaných proti covidu-19 jednou dávkou je třeba podle imunologa Vojtěcha Thona z centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brno a AKIMED vyhodnotit až za šest až osm týdnů. Jinak je to předčasné, řekl dnes ČTK Thon. Reagoval tak na výsledky měření v Jihočeském kraji, které zveřejnil tamní hejtman.

V nemocnicích je přes 6500 nakažených, těžké případy jsou na novém rekordu

V těžkém stavu leží v nemocnicích s onemocněním covid-19 nejvíce pacientů od začátku epidemie. Ministerstvo zdravotnictví jich v pondělí evidovalo 1329. Nemocniční péči vyžaduje v současné době více než 6500 lidí, jejich počet v posledních dnech roste. V pondělí laboratoře odhalily 11.233 nových případů koronaviru, asi o 2300 víc než před týdnem. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

USA hlásí nejvyšší počet mrtvých na světě. "Nejhorší věc za posledních sto let," truchlí Biden

Bilance zemřelých po nákaze koronavirem v USA je srdcervoucí, prohlásil dnes prezident Joe Biden poté, co země překročila hranici 500.000 úmrtí spojovaných s covidem-19, zdaleka nejvíce ze všech světových států. Podle předního epidemiologa Anthonyho Fauciho významně přispěly k současnému stavu pandemie v USA politické rozpory.

Povinné respirátory budou až od čtvrtka, návrat žáků do škol 1. března

Povinnost nosit respirátor či jinou kvalitnější ochranu dýchacích cest před nákazou koronavirem bude na frekventovaných místech platit až od půlnoci ze středy na čtvrtek. Na tiskové konferenci po jednání vlády to dnes řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Vláda chce od opozice slyšet, zda Senát vrátí pandemický zákon

Na úterní schůzce s opozicí chce vláda slyšet, zda platí dohoda, že Senát nevrátí poslancům pandemický zákon. Po dnešním zasedání kabinetu to novinářům řekl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Pokud by horní komora s úpravami předpis vrátila, znamenalo by to nepříjemné překvapení a složitou situaci vzhledem k tomu, že nouzový stav v Česku má přestat podle Sněmovny platit nejpozději v sobotu 27. února.

Odbory žádají o celostátní lockdown v období Velikonoc

Odbory navrhují zavedení takzvaného lockdownu v Česku, a to kolem Velikonoc. Podle odborářů by celostátní uzávěra zhruba na deset dnů pomohla zvládat zhoršující se epidemickou situace. Na tiskové konferenci po dnešním jednání tripartity to řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

R kleslo, poměr pozitivních testů je enormní. Soud zrušil zákaz prodeje

Reprodukční číslo ukazující šíření epidemie po šesti dnech růstu kleslo na 1,16 z předchozích 1,19. Z ukazatelů, z kterých se v Česku vypočítává rizikové skóre PES, se zlepšil ještě podíl hospitalizovaných, u kterých se nákaza prokázala až v nemocnici. V neděli laboratoře v Česku odhalily 4002 pozitivních testů na koronavirus, je to zhruba o 1100 případů víc než před týdnem. Podíl nově nakažených na počtu provedených testů stoupl na 40,6 procenta, vyšší byl naposledy 9. ledna.

Anglická liga se dočká fanoušků. Do ochozů budou moct od poloviny května

Zatímco česká nejvyšší fotbalová soutěž si bude ještě na zaplněnější ochozy vzhledem k nelepšící se epidemické situaci v Česku ještě nějakou tu dobu počkat, na britských Ostrovech se už nyní ví, že se živé atmosféry díky fanouškům přítomných v hledištích konečně dočkají. Z plánu postupného uvolňování restrikcí ve Velké Británii, který představil veřejnosti britský premiér Boris Johnson vyplývá, že by na zápasy anglické fotbalové Premier League mohli fanoušci přijít podívat poprvé 17. května, přičemž o týden později bude naprogramu finále sezóny 2020/21. Konkrétně by mělo jít až o 10 000 příznivců v ochozech.

Do Česka míří další stovky tisíc vakcín. Naočkováno je přes 200 tisíc lidí

Tento týden dorazí do Česka 196.000 dávek vakcíny proti covidu-19, příští týden o 20.000 méně. Na twitteru o tom informovalo ministerstvo zdravotnictví. Do tří nejpostiženějších krajů, Karlovarského, Královéhradeckého a Plzeňského, půjde navíc 3510 dávek vakcíny od firmy Pfizer/BioNTech. Podle informací na webu ministerstva zdravotníci v ČR aplikovali více než 545.000 dávek, k ochraně před nemocí covid-19 jsou třeba dvě dávky. Dostalo je 207.000 lidí.

Německý prezident varoval před nedostatkem solidarity v období pandemie

Pokud svět nebude solidární v přístupu k vakcínám proti nemoci covid-19, zneužijí toho některé země pro své vlastní zájmy. Dnes to po jednání se šéfem Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrosem Adhanomem Ghebreyesusem prohlásil německý prezident Frank-Walter Steinmeier.

Analýza

Na webech je 11 milionů zmínek o koronaviru, EuroZprávy.cz jsou jedním z největších podporovatelů západních vakcín

Kvůli koronaviru vzniklo za rok na tuzemských webech a sociálních sítích přes 11 milionů příspěvků. Z toho desetinu komentářů tvořily zmínky o očkování. Vyplývá to z analýzy společnosti Newton Media.

V USA čekají, že padne hranice 500 tisíc úmrtí lidí s koronavirem

V USA trvale klesá počet lidí hospitalizovaných kvůli nemoci covid-19. Statistiky ukazují, že od loňského listopadu je nyní počet hospitalizací nejnižší, avšak USA se zároveň blíží půl milionu úmrtí pacientů s covidem-19.

Do trasování bylo v lednu zapojeno zatím nejvíce operátorů

Počet trasovačů zapojených do Chytré karantény byl v lednu zhruba trojnásobný v porovnání se zářím loňského roku. Zvýšil se také počet jimi oslovených lidí, kteří se nakazili covidem-19 nebo s nakaženým byli v kontaktu. Vyplývá to z dat do konce ledna, které ČTK poskytl vládní zmocněnec pro informační technologie a digitalizaci Vladimír Dzurilla. Chytrá karanténa funguje od jara 2020.

Británie v březnu otevře školy. Johnson představí plán uvolnění restrikcí

Britský premiér Boris Johnson plánuje v Anglii během března otevřít školy a povolit lidem setkávání s rodinami a přáteli. Nový plán na postupné uvolnění restrikcí dnes odpoledne ministerský předseda představí v parlamentu, uvedl zpravodajský server BBC. Opatrnému odchodu z koronavirové uzávěry pomohla i jedna z nejrychlejších očkovacích kampaní na světě, poznamenává agentura Reuters.