Protilátky po první dávce je třeba zjišťovat později, říká imunolog

Vyšetření hladiny protilátek u lidí očkovaných proti covidu-19 jednou dávkou je třeba podle imunologa Vojtěcha Thona z centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brno a AKIMED vyhodnotit až za šest až osm týdnů. Jinak je to předčasné, řekl dnes ČTK Thon. Reagoval tak na výsledky měření v Jihočeském kraji, které zveřejnil tamní hejtman.

Podle jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS) není dobré odkládat u nejstarších lidí podání druhé dávky očkování proti covidu-19. Dokládá to výsledkem vyšetření protilátek 354 lidí starších 80 let očkovaných první dávkou, kdy protilátky mělo v průměru asi 63 procent z nich.

Vyšetření hladiny protilátek ale bylo podle Thona provedené chybně, a výsledky tudíž nejsou průkazné. Důvodem je podle něj příliš krátký časový interval od podání vakcíny. "Měření paměťových IgG protilátek se uskutečnilo nesprávně brzy po třech týdnech. Protilátky ve třídě IgG se masivně začínají tvořit až daleko později, správně se vyhodnocují za šest až osm týdnů a ne předčasně za tři týdny. Výsledek měření je metodicky vadný, a proto falešně negativní, nemůže být brán jako relevantní," uvedl Thon.

Už dřív Thon ČTK řekl, že první dávka vakcíny dostatečně chrání proti těžkému průběhu covidu-19 a druhou dávku lze dát později než za 28 dní. Uvedl, že je třeba první dávkou okamžitě naočkovat celou rizikovou populaci, jen tak lze společnost podle něj během osmi či deseti týdnů vyvést z nejhoršího.

Krev na test protilátek na jihu Čech odebrali 140 mužům a 214 ženám mezi 11. a 16. únorem. Bylo to 21 dní po prvním očkování, před aplikací druhé dávky. Protilátky mělo podle hejtmana v průměru 63 procent z nich.

"Navíc odpověď s přibývajícím věkem klesá, to znamená, že čím ti lidé byli starší, tím menší množství protilátek tvořili. A 63 procent je prostě opravdu málo, nelze asi spoléhat na to, že by ti lidé byli nějak chráněni," řekl Kuba.

Ochranný účinek vakcíny podle imunologa nastupuje prokazatelně po třech týdnech, imunitní reakci ale zahajují T-lymfocyty, protilátky se pak tvoří postupně a déle. "Nemůžeme tedy vytrhnout jeden parametr a vyhodnocovat jej nesprávně a časově předčasně samostatně. Je potřeba, aby výsledky hodnotil erudovaný lékař, tedy imunolog, což se nestalo. Studie neprošla žádným recenzním řízením, nemá ani kontrolní skupinu, je metodicky a interpretačně naprosto nesprávná, a proto nebyla publikována v žádném odborném časopise. Měření totiž ukazuje opak a to, že vakcína je již při první dávce účinná," uvedl Thon.

Poukázal i na zkušenosti z Velké Británie, kde se většina populace očkuje kvůli nedostatku vakcín pouze jednou dávkou. Účinnost po první dávce u vakcíny Pfizer a vhodnost podání druhé dávky později podle něj dokládají i další nezávislé výsledky z Izraele.

Evropská léková agentura (EMA) koncem ledna uvedla, že druhá dávka vakcíny firmy Pfizer/BioNTech se má aplikovat 21 dní po první. Pozdější podání by mohlo snížit účinnost očkování. Státní ústav pro kontrolu léčiv poté upozornil, že zatím nejsou data o účinnosti vakcíny, pokud se podání druhé dávky oddálí. Premiér Andrej Babiš (ANO) v polovině ledna uvedl, že bylo doporučeno, aby zdravotníci dostali druhou dávku až po 28 dnech kvůli lepšímu rozložení dodávek vakcín.

Související

Ilustrační foto

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře

Americká zpravodajská služba CIA vydala nové stanovisko k původu pandemie covidu-19, ve kterém uvádí, že je pravděpodobnější, že virus unikl z čínské laboratoře, než že by pocházel z přenosu mezi zvířaty. Přesto CIA uvedla, že toto hodnocení má „nízkou důvěru“, což znamená, že dostupné důkazy nejsou dostatečně přesvědčivé a jsou spíše rozporuplné.
Ilustrační foto

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají

Původ koronaviru, který za posledních pět let změnil svět a podle odhadů způsobil smrt více než 7 milionů lidí, zůstává stále nevyřešenou záhadou. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto opakovaně vyzývá Čínu, aby sdílela klíčová data, která by mohla přispět k pochopení toho, odkud virus pochází. Tato otázka není jen vědeckého významu, ale také otázkou morální odpovědnosti vůči celému světu, uvedl server Politico.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Vědci očkování

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Extrémnímu počasí jsme dali zelenou. Proč Pařížská dohoda selhala?

Existuje staré pravidlo zahraniční politiky, že „politika končí na vodní hranici“. Jinými slovy, bez ohledu na politickou příslušnost by mělo být cílem všech amerických lídrů zajistit bezpečnost a prosperitu Spojených států v porovnání s jejich zahraničními rivaly. Když se však prezident rozhodne využít mezinárodní dohodu k obejití domácích omezení své moci, výsledek je předem odsouzen k nezdaru. To je přesně případ Pařížské dohody (PD), píše National Interest.

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Scholzova vláda je u konce. O novém německém kancléři už je jasno

Německé konzervativní strany se zoufale snaží vyhnout tříčlenné koalici, ale konečný výsledek bude záležet na tom, kolik menších stran se dostane do parlamentu. Otázkou také není, kdo bude příštím německým kancléřem – tím se s největší pravděpodobností stane Friedrich Merz – ale spíše s kým bude vládnout, píše Politico.

před 3 hodinami

Nikolaj Kapitonenko

Trumpovo přání nebude k nastolení míru mezi Ruskem a Ukrajinou stačit. Konflikt není zralý na urovnání, míní ukrajinský expert

Expert na mezinárodní vztahy Nikolaj Kapitonenko z Univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, co si myslí o přístupu Donalda Trumpa ke snaze o ukončení války na Ukrajině. „Podle mého názoru to Trump myslí vážně, když říká, že chce válku ukončit. Pochybuji však, že se mu to podaří rychle,“ říká.

před 4 hodinami

Palestina

Jak by vypadal svět, v němž USA převezmou Pásmo Gazy?

Americký prezident Donald Trump prosazuje převzetí Pásma Gazy a jeho přeměnu na „riviéru Blízkého východu“, která by podle jeho představ byla domovem „lidí z celého světa“. Palestinci by však do této vize nepatřili. Co by to znamenalo? Podle serveru Politico věčnou válku.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Pásmo Gazy

"Raději peklo v Gaze, než uposlechnout Trumpa." Palestinci mají o svém osudu jasno

Život v severní části Pásma Gazy zůstává extrémně obtížný – není zde voda, elektřina a mezi troskami sotva zbývá místo pro postavení stanů. Přesto se do oblasti vrátilo za poslední týden více než půl milionu Palestinců, jak uvádí tamní úřady. Většina z nich je odhodlána zůstat a znovu budovat, navzdory tomu, že bývalý americký prezident Donald Trump doporučil jejich odchod a představil svou vizi přeměny Gazy v “riviéru Blízkého východu”.

včera

TikTok

Trump navrhuje, aby USA koupily TikTok

Bývalý americký prezident Donald Trump přišel s překvapivým návrhem, jak zachránit TikTok v USA. Navrhl, aby populární sociální síť převzal nový státní investiční fond. Tento plán však vyvolává řadu právních, etických i finančních otázek a uživatelé TikToku ho považují za dystopický scénář. 

včera

včera

Severní Korea

Svět měl poprvé možnost spatřit Severokorejce v akci. Co se o nich prozatím dozvěděl?

Nasazení severokorejských vojáků do ruské války proti Ukrajině se stalo důležitým bodem zájmu Západu. Podle analýz a zpravodajských zpráv jsou tito vojáci disciplinovaní, brutální a odhodlaní bojovat až do posledního dechu. Přestože jejich taktika je zastaralá, projevují mimořádnou houževnatost v boji a jsou schopni způsobit ukrajinským silám vážné problémy, uvedl server Business Insider.

včera

včera

Severní Korea (KLDR)

Severokorejští vojáci byli staženi z bojů proti ukrajinské armádě

Severokorejští vojáci, kteří byli nasazeni na podporu ruské armády v bojích proti Ukrajině, od poloviny ledna údajně nezasahují do bojových operací v Kurské oblasti. Informovala o tom jihokorejská zpravodajská služba (NIS), která tak potvrdila nedávné zprávy deníku The New York Times. 

včera

Ilustrační foto

Proč nedokážeme zastavit změny počasí? Na vině je i jeden přehlížený faktor

Německá klimatická aktivistka Luisa Neubauer, známá z hnutí Fridays for Future, varuje, že rostoucí extrémní počasí, spojené s globálním oteplováním, nepřináší očekávanou podporu politických opatření na ochranu klimatu. Naopak pro The Guardian upozorňuje na vzestup konspiračních teorií, které podkopávají důvěru veřejnosti a využívají přírodní katastrofy k šíření dezinformací.

včera

včera

Ilustrační foto

Svět řeší extrémní počasí už 30 let. Plán B nemá a situace se nelepší

Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, dokud ho rok 2024 nepřekonal a vůbec poprvé posunul globální oteplení nad kritickou hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Tento rekord však nebude poslední – pokud se nezmění současné politiky na snižování emisí, můžeme do konce století očekávat oteplení o 3,1 °C.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

S příchodem nové imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa se mění nejen situace v USA, ale i v zemích Latinské Ameriky. Ty totiž ponesou důsledky jeho opatření, které se týkají zejména masových deportací. Ministerstvo zahraničí středoamerické Kostariky poskytlo exkluzivní vyjádření pro EuroZprávy.cz, ve kterém přibližuje svůj postoj k Trumpově politice i aktuální stav kostarických migrantů ve Spojených státech.

včera

Nuuk

Trump chce Grónsko. Co ale chtějí ve skutečnosti sami Gróňané?

V roce 2018 byla v Grónsku provedena rozsáhlá anketa, která zkoumala veřejné mínění o klíčových tématech, včetně změny klimatu, ekonomických otázkách a možnosti nezávislosti na Dánsku. Výzkum probíhal ve 13 náhodně vybraných městech a osadách po celé zemi, přičemž byly provedeny rozhovory s reprezentativním vzorkem dospělých obyvatel. Výsledky ankety ukázaly, že dvě třetiny Gróňanů podporují myšlenku nezávislosti, ačkoliv se názory rozdělily na otázku, kdy by k tomu mělo dojít.

včera

V metru v Bruselu se střílelo. Pachatelé policii utekli

Belgická policie pátrá po ozbrojených mužích, kteří ve středu ráno způsobili paniku před vstupem do stanice metra Clémenceau v centru Bruselu. Střelba byla hlášena kolem 6:15 místního času (5:15 GMT), přičemž bezpečnostní kamery zachytily nejméně dva maskované útočníky, kteří nesli zbraně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy