Protilátky po první dávce je třeba zjišťovat později, říká imunolog

Vyšetření hladiny protilátek u lidí očkovaných proti covidu-19 jednou dávkou je třeba podle imunologa Vojtěcha Thona z centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brno a AKIMED vyhodnotit až za šest až osm týdnů. Jinak je to předčasné, řekl dnes ČTK Thon. Reagoval tak na výsledky měření v Jihočeském kraji, které zveřejnil tamní hejtman.

Podle jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS) není dobré odkládat u nejstarších lidí podání druhé dávky očkování proti covidu-19. Dokládá to výsledkem vyšetření protilátek 354 lidí starších 80 let očkovaných první dávkou, kdy protilátky mělo v průměru asi 63 procent z nich.

Vyšetření hladiny protilátek ale bylo podle Thona provedené chybně, a výsledky tudíž nejsou průkazné. Důvodem je podle něj příliš krátký časový interval od podání vakcíny. "Měření paměťových IgG protilátek se uskutečnilo nesprávně brzy po třech týdnech. Protilátky ve třídě IgG se masivně začínají tvořit až daleko později, správně se vyhodnocují za šest až osm týdnů a ne předčasně za tři týdny. Výsledek měření je metodicky vadný, a proto falešně negativní, nemůže být brán jako relevantní," uvedl Thon.

Už dřív Thon ČTK řekl, že první dávka vakcíny dostatečně chrání proti těžkému průběhu covidu-19 a druhou dávku lze dát později než za 28 dní. Uvedl, že je třeba první dávkou okamžitě naočkovat celou rizikovou populaci, jen tak lze společnost podle něj během osmi či deseti týdnů vyvést z nejhoršího.

Krev na test protilátek na jihu Čech odebrali 140 mužům a 214 ženám mezi 11. a 16. únorem. Bylo to 21 dní po prvním očkování, před aplikací druhé dávky. Protilátky mělo podle hejtmana v průměru 63 procent z nich.

"Navíc odpověď s přibývajícím věkem klesá, to znamená, že čím ti lidé byli starší, tím menší množství protilátek tvořili. A 63 procent je prostě opravdu málo, nelze asi spoléhat na to, že by ti lidé byli nějak chráněni," řekl Kuba.

Ochranný účinek vakcíny podle imunologa nastupuje prokazatelně po třech týdnech, imunitní reakci ale zahajují T-lymfocyty, protilátky se pak tvoří postupně a déle. "Nemůžeme tedy vytrhnout jeden parametr a vyhodnocovat jej nesprávně a časově předčasně samostatně. Je potřeba, aby výsledky hodnotil erudovaný lékař, tedy imunolog, což se nestalo. Studie neprošla žádným recenzním řízením, nemá ani kontrolní skupinu, je metodicky a interpretačně naprosto nesprávná, a proto nebyla publikována v žádném odborném časopise. Měření totiž ukazuje opak a to, že vakcína je již při první dávce účinná," uvedl Thon.

Poukázal i na zkušenosti z Velké Británie, kde se většina populace očkuje kvůli nedostatku vakcín pouze jednou dávkou. Účinnost po první dávce u vakcíny Pfizer a vhodnost podání druhé dávky později podle něj dokládají i další nezávislé výsledky z Izraele.

Evropská léková agentura (EMA) koncem ledna uvedla, že druhá dávka vakcíny firmy Pfizer/BioNTech se má aplikovat 21 dní po první. Pozdější podání by mohlo snížit účinnost očkování. Státní ústav pro kontrolu léčiv poté upozornil, že zatím nejsou data o účinnosti vakcíny, pokud se podání druhé dávky oddálí. Premiér Andrej Babiš (ANO) v polovině ledna uvedl, že bylo doporučeno, aby zdravotníci dostali druhou dávku až po 28 dnech kvůli lepšímu rozložení dodávek vakcín.

Související

Ilustrační foto

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře

Americká zpravodajská služba CIA vydala nové stanovisko k původu pandemie covidu-19, ve kterém uvádí, že je pravděpodobnější, že virus unikl z čínské laboratoře, než že by pocházel z přenosu mezi zvířaty. Přesto CIA uvedla, že toto hodnocení má „nízkou důvěru“, což znamená, že dostupné důkazy nejsou dostatečně přesvědčivé a jsou spíše rozporuplné.
Ilustrační foto

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají

Původ koronaviru, který za posledních pět let změnil svět a podle odhadů způsobil smrt více než 7 milionů lidí, zůstává stále nevyřešenou záhadou. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto opakovaně vyzývá Čínu, aby sdílela klíčová data, která by mohla přispět k pochopení toho, odkud virus pochází. Tato otázka není jen vědeckého významu, ale také otázkou morální odpovědnosti vůči celému světu, uvedl server Politico.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Vědci očkování

Aktuálně se děje

včera

ministerstvo průmyslu

EU se staví do role silného protihráče. Česko analyzuje dopady Trumpových cel, hledá podporu pro firmy

Spojené státy zavedly 25% cla na dovoz oceli a hliníku, na což Evropská unie reagovala silnými protiopatřeními. Mluvčí resortu průmyslu a obchodu Miluše Trefancová pro EuroZprávy.cz uvedla, že ministerstvo aktuálně analyzuje dopady na české výrobce a hledá možnosti podpory zasažených firem. Ekonom Libor Žídek pak upozornil na ohrožení evropského ocelářství a možný růst inflace v důsledku odvetných opatření EU. Zároveň varuje před rizikem eskalace obchodní války mezi USA a EU.

včera

Evropský parlament

Evropským parlamentem otřásá korupční skandál. S firmou Huawei v hlavní roli

Evropský parlament čelí dalšímu korupčnímu skandálu s mezinárodním přesahem. Belgické úřady ve čtvrtek provedly razie na více než dvaceti místech v Bruselu, Flandrech, Valonsku a Portugalsku v rámci vyšetřování čínského technologického giganta Huawei. Policie rovněž zapečetila dvě kanceláře v budově Evropského parlamentu.

včera

letectví

Trump může definitivně pohřbít stíhačky F-35

Rostoucí nejistota kolem spolehlivosti Spojených států jako spojence by mohla mít dlouhodobé důsledky pro prodej stíhaček F-35. Podle odborníků a bývalých obranných činitelů by se tento program, založený na mezinárodní spolupráci a důvěře, mohl stát obětí rétoriky bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který v minulosti opakovaně hrozil oslabením nebo dokonce opuštěním NATO.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hrozí světu ekonomická katastrofa? Expert popsal, o co Trumpovi a USA jde

Ekonomové dlouhodobě považují protekcionistickou politiku Donalda Trumpa za iracionální. Podle liberálního pohledu přináší volný obchod výhody všem, zatímco protekcionismus vede k ztrátám na obou stranách. Pokud by Trumpova strategie pokračovala, mohla by globální ekonomika čelit vážné destabilizaci.

včera

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Odmítnutí příměří Starmera nepřekvapilo: Je jasné, o co Putinovi jde

Britský premiér Keir Starmer uvedl, že ho nepřekvapilo ruské odmítnutí amerického návrhu na příměří, a zdůraznil potřebu většího tlaku na Moskvu. Podle něj musí spojenci nabídnout Ukrajině bezpečnostní záruky, aby ji ochránili před „stěží skrývanými“ ambicemi ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Rusko, Kreml

Kreml: Nechceme pauzu. Naše požadavky jsme již nesčetněkrát vyjasnili

Rusko usiluje o trvalé urovnání konfliktu na Ukrajině, nikoliv o dočasné příměří. Podle poradce Kremlu Jurije Ušakova nechce Moskva žádný „oddechový čas“, ale dlouhodobé řešení, které bude reflektovat její zájmy. „Nechceme pauzu. Chceme řešení, které by zohlednilo naše požadavky, které jsme již nesčetněkrát vyjasnili,“ uvedl podle agentury TASS.

včera

OSN

Trump způsobil otřes v OSN. Je to katastrofa, říkají zaměstnanci

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) pozastavuje projekty a propouští zaměstnance poté, co americký prezident Donald Trump zmrazil stovky milionů dolarů ročního financování. Tento krok vážně ohrožuje potravinovou bezpečnost v krizových regionech od Afghánistánu po Afriku, varují experti.

Aktualizováno včera

Rusko, Kreml

Kreml smetl ze stolu návrh na příměří s Ukrajinou

Podle hlavního poradce Kremlu pro zahraniční politiku Jurije Ušakova je návrh příměří ze strany Spojených států pouze dočasnou úlevou pro Ukrajinu a představuje spíše imitaci mírových kroků než skutečné řešení konfliktu. Uvedl to server The Guardian.

včera

včera

Rusko, Kreml

Kreml odmítl možnost vstupu Ukrajiny do NATO

Kreml nadále odmítá možnost vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance. Hlavní poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov uvedl, že „Ukrajina do NATO vstoupit nemůže a Spojené státy to chápou.“ Tento postoj si Moskva drží dlouhodobě.

včera

včera

včera

včera

včera

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Rutte se sejde s Trumpem. Šéf NATO musí vyřešit, jak udržet USA v alianci

Generální tajemník NATO Mark Rutte se ve čtvrtek setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mu dokázal, že on i celá aliance stále hrají důležitou roli. V situaci, kdy některé evropské státy uzavírají vlastní obranné dohody a hledají alternativní strategie pro zajištění bezpečnosti, musí Rutte ukázat, že NATO má stále své místo v měnícím se světovém řádu, píše Politico.

včera

Rusko chce jednat o ukrajinském návrhu na příměří. Očekává se telefonát Putina s Trumpem

Kreml ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy poskytly „určité informace“ ohledně navrhovaného příměří na Ukrajině. Mluvčí Dmitrij Peskov dále uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin „možná později uskuteční mezinárodní telefonát“, avšak neposkytl žádné bližší podrobnosti o tom, s kým by měl jednat. Informoval o tom The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy