Důvěra obyvatel Česka ve státní aparát je nejnižší od loňského března, kdy byl v zemi potvrzen první případ nemoci covid-19. Vyplývá to z výsledků únorového výzkumu projektu National Pandemic Alarm (NPA), který téměř rok monitoruje v pěti evropských zemích postoje a nálady společnosti s ohledem na pandemii koronaviru. Z průzkumu plyne, že Čechům chybí politická autorita, které by svěřili rozhodování o protiepidemických opatřeních.
Index důvěry ve státní aparát je podle projektu NPA na 35 bodech ze sta. Od počátku letošního roku klesl o sedm bodů a dostal se na nejnižší úroveň od začátku sledování v polovině loňského března. Tehdy měl hodnotu 65 bodů. "Vládě nyní nejméně důvěřuje věková skupina 25-34 let, obecně také lidé do 54 let a dotazovaní z velkých měst," uvedli autoři výzkumu.
Více než třetina Čechů neví, komu by svěřila rozhodující slovo ohledně protiedemických opatření. S výrazným odstupem následovali lidé, kteří by rozhodování svěřili do rukou hejtmana či hejtmanky svého kraje. Takovou odpověď v průzkumu volilo 13 procent dotázaných. O jeden procentní bod nižší byl podíl respondentů, podle kterých by hlavní slovo měla mít hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová. Sedm procent lidí by rozhodování svěřilo premiérovi Andreji Babišovi (ANO), šest procent jeho nedávno odvolanému poradci, epidemiologovi Romanu Prymulovi, a pět procent předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi. Všichni ostatní politici, včetně ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO), získali v průzkumu méně než pět procent.
"Jasně vidíme, že žádného potenciálně důvěryhodného lídra v boji proti pandemii nemáme, a navíc i obecná důvěra ve státní aparát trvale klesá," komentoval zjištění Ondřej Veis z agentury NMS Market Research. V průzkumu se tak podle něj odráží krize politiky a řízení státu, o které se v souvislosti s pandemií stále častěji hovoří.
Autory průzkumu také zajímalo, jak se veřejnost staví k nově vyhlášenému nouzovému stavu, který v Česku platí od 15. února. Ukázalo se, že Češi jsou v této otázce rozděleni na dva přibližně stejně silné tábory. Za dobré řešení epidemické situace považuje nově vyhlášený nouzový stav 46 procent dotázaných. Naopak 44 procent respondentů ho vnímá jako řešení špatné.
Jednoznačnější výsledek přinesla otázka, zda bylo správné uzavřít kvůli epidemii nejvíce postižené okresy Cheb, Sokolov a Trutnov. Rozhodnutí podpořila přibližně polovina respondentů, proti bylo 25 procent účastníků. Vláda okresy uzavřela ve čtvrtek 11. února, zřejmě na tři týdny.
Průzkum zjišťoval i ochotu lidí nechat se případně naočkovat proti novému koronaviru ruskou vakcínou Sputnik V. Čtvrtina Čechů by byla pro její využití, ale pod podmínkou schválení evropskými úřady. Zhruba pětina lidí ruské vakcíně nedůvěřuje a 17 procent respondentů uvedlo, že je pro co nejrychlejší nákup Sputniku bez ohledu na schválení orgány EU. Stejně velký podíl respondentů deklaroval, že odmítá očkování jakoukoliv vakcínou.
Průzkum NPA se konal od 19. do 22. února. Zapojilo se do něj 1780 lidí. Průzkum zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.
Související
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 1 hodinou
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 2 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 3 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
včera
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
včera
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
Zdroj: Libor Novák