Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Vědce trápí zatím nezodpovězená otázka ohledně koronaviru

Mluvčí nemocnic pro EZ: Jsme na limitu, lůžka plní i mladší ročníky. Čekají nás horké chvíle

Jsou na pokraji lůžkových kapacit i sil personálu. Pražské nemocnice, které EuroZprávy.cz oslovily, přiznávají, že v boji proti covidu-19 transformují různá oddělení na jednotky pro koronavirové pacienty. „Abychom měli kapacity pro covid pozitivní pacienty, tak jsme pro ně uvolnili pavilon ORL i jednu chirurgickou JIP,“ říká tisková mluvčí Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Tereza Romanová. Fakultní nemocnici Motol trápí vyčerpanost lékařů a sester. „Zdravotníci jsou unavení a není jich dostatek. Doufáme v to nejlepší a připravujeme se na to nejhorší. Čekají nás horké chvíle,“ tvrdí mluvčí Pavlína Danková. Zařízení plní i mladší ročníky.

ČSSD navrhne uzavření méně důležitých podniků

Předsednictvo ČSSD pověřilo svoje ministry, aby ve vládě navrhli uzavření průmyslových podniků, které nejsou klíčové pro chod státu. Uzavřeny by měly být nejméně do zavedení povinných testů pro zaměstnance s plnou kompenzací výdělků a nákladů.

Co s lidmi, kteří se budou bránit testování? Pomoci může zákon i opatření

Hospodářská komora ČR (HK ČR) je připravena podpořit přechod z dobrovolného testování ve firmách na povinné, má však několik podmínek. Mimo jiné žádá, aby testování zaměstnanců bylo náležitě legislativně ukotveno a bylo tak například stanoveno, co dělat v případech, kdy se zaměstnanci testování organizovanému společnostmi budou bránit. ČTK to dnes řekl mluvčí komory Miroslav Diro.

Lidé na cestu do práce mezi městskými částmi doklad nepotřebují. Do obchodu ale za hranice nesmí

Pražané nebudou muset mít při cestě do práce či na nákup z jedné městské části do druhé žádný doklad nebo čestné prohlášení. Omezení ale platí například pro noční venčení psů. Omezení se netýkají ani dětských hřišť, která zůstanou otevřená.

Nárůst úmrtí v Česku nezpomaluje. Roste i reprodukční číslo

Reprodukční číslo ukazující rychlost šíření koronaviru v Česku stouplo na 1,22. Epidemie tak nadále zahlcuje české nemocnice, na jednotkách intenzivní péče je rekordních více než 1500 pacientů s nemocí covid-19. Pro zpomalení šíření nákazy vláda v pátek přijala další zpřísnění opatření, platit bude od pondělka na tři týdny.

Itálie zpřísnila protipandemická opatření v čtvrtině regionů

Italská vláda dnes zpřísnila protipandemická opatření v pěti z dvaceti regionů. Po varování odborníků chce předejít šíření nakažlivějších mutací viru SARS-CoV-2. Nejpřísnější režim budou od pondělí mít poprvé od ledna dva jihoitalské regiony - Basilicata a Molise. Znamená to zavřené restaurace, přísné omezení pohybu a provoz pouze nezbytných služeb.

V USA klesá zájem o testování na koronavirus

V amerických státech rychle opadá zájem o testování na koronavirus v době, kdy začali odborníci projevovat optimismus k vývoji epidemie. Mnozí si slibují hodně od očkování, ale Clemens Hong, který je odpovědný za testování v USA, řekl, že je stále nutné mít se na pozoru. Podle amerických médií panuje v armádě značná nedůvěra k vakcínám, až třetina zejména mladších vojáků se odmítá nechat naočkovat.

Situace je vážná, ale průmysl jen tak zastavit nejde, brání se svaz

Svaz průmysl a dopravy ČR si uvědomuje, že koronavirová situace v Česku je vážná. Průmysl ale jen tak zastavit nejde, firmy by přišly o zakázky a musely by propouštět. ČTK to dnes řekl prezident svazu Jaroslav Hanák. Průmyslové firmy podle něj dělají maximum pro to, aby své zaměstnance ochránily. Zavedly principy chytré karantény, trasují, testují, uvedl.

Do Česka dorazil první milion testů určených pro žáky

Do České republiky dnes dorazila první zásilka antigenních testů, které jsou určeny pro testování žáků ve školách. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí ministerstva vnitra Klára Dlubalová. Více než milion testů zatím hasiči převezli do skladu ve Svojšicích, s jejich distribucí se počítá, až bude návrat dětí do škol aktuální. Společnost Tardigrad International Consulting má celkem dodat 3,6 milionu testů, v ČR by měly být do poloviny března.

Zdravotníci jsou vyčerpaní, zní z nemocnic. Nedodržování opatření je pro ně frustrující

Ani peníze už nejsou hnacím motorem zaměstnanců nemocnic, kteří jsou vyčerpaní a potřebovali by si odpočinout. Ke zhodnocení roku pandemie koronaviru to ČTK řekl ředitel Nemocnice Kyjov Lubomír Wenzl.

Plaga chce co nejrychlejší návrat žáků do škol

Jakmile to epidemická situace dovolí, je nutné udělat maximum pro návrat žáků a studentů do škol, a to i za cenu přísnějších opatření například v průmyslu. Ministr školství Robert Plaga (ANO) to uvedl v dnešním vyjádření, které ČTK poskytlo tiskové oddělení resortu. V současnosti je podle Plagy nejdůležitější zmírnit šíření epidemie. Od pondělí budou v Česku uzavřené všechny školy, mateřské školy i dětské skupiny. Výjimku budou mít jen základní školy, školky a dětské skupiny při zdravotnických zařízeních a pro děti členů záchranného integrovaného systému.

Hejtmani: Opatření jsou odpovídající, plní se nemocnice, musíme virus zastavit

Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO) považuje poslední zpřísnění protiepidemických opatření za odpovídající současné situaci a šíření nákazy. ČTK dnes řekl, že i podle názorů hejtmanů je nutné přistoupit k omezení mobility.

Vláda upřednostnila ekonomické zájmy před zdravím, fabriky neřeší, varuje Středula

Vláda podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly dala přednost ekonomickým zájmům před ochranou občanů a nehledá možnosti, jak vážnou situaci s koronavirovou nákazou ve fabrikách řešit. Ve vládě mají být lidé, kteří mají odvahu a odpovědnost vůči svým lidem, uvedl dnes na dotaz ČTK.

Teď se vykašleme na politiku, lidé musí brát opatření proti viru vážně, nabádá Kuba

Podle předsedy Asociace krajů a jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS) není zvládnutí epidemie jen o vydaných opatřeních. Nejdůležitější je, aby lidé brali opatření vážně, protože se situace zásadně zhoršuje. Jediným řešením je chovat se racionálně, což neumí zařídit ani vláda, ani opozice. Kuba to dnes řekl ČTK. Kraje podle něho budou dál zajišťovat věci, které pro ně vyplývají z nouzového stavu a koordinovat postup se složkami integrovaného záchranného systému.

Ministerstvo zdravotnictví jedná o dodávkách remdesiviru přímo nemocnicím

Ministerstvo zdravotnictví jedná o dodávkách remdesiviru přímo nemocnicím, dosud ho nakupovalo hromadně. Jediný v současné době schválený lék na covid-19 dosud dostalo 758 hospitalizovaných pacientů. Na dotaz ČTK to sdělila mluvčí ministerstva Barbora Peterová.

S koronavirem v Česku zemřelo přes 20 tisíc lidí

Počet úmrtí s nemocí covid-19 v Česku překročil 20.000, ve vážném stavu je v nemocnicích dál přes 1500 pacientů. V pátek přibylo 14.676 případů nákazy, téměř o 3400 víc než před týdnem a zhruba stejně jako ve čtvrtek. Dál se zvyšuje počet aktuálně nakažených, nadále jich je nejvíc od počátku epidemie loni v březnu. S koronavirem se nyní potýká 143.379 lidí. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Rozhovor

Lidský virus v říši zvířat: Gorilu trápí kašel i teplota. Vakcína u savců není aktuální, říká veterinář

ROZHOVOR – Veterinář Tomáš Baňoch upozorňuje, že pokud byla v pražské zoologické zahradě prokázána přítomnost viru u gorilího samce či indických lvů pomocí PCR metody, pak ještě neexistuje stoprocentní jistota, že zvířata prodělávají onemocnění na covid-19. „V současné době koluje velké množství viru v lidské populaci, a tak i zvířata se dostávají do kontaktu s virovými částicemi SARS-COV-2 (covid-19) od lidí. Vždy je potřeba dávat věci do souvislostí, a to minimálně s klinickými příznaky,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Tomáš Baňoch, který tvrdí, že nelze jednoduše říci, zda se od živého zvířete může nakazit člověk.

Za pátek více než 14 tisíc nakažených. Nejvíce ohroženi jsou důchodci, ukazují statistiky

Za pátek přibylo v Česku 14 676 nově nakažených. Statistiky také ukazují, že přes 90 procent obětí nemoci covid-19 v Česku jsou lidé ve věku nad 65 let. Přitom na celkovém počtu nakažených mají starší lidé jenom minimální podíl. Nárůst počtu úmrtí navíc ani po začátku očkování seniorů proti koronaviru zatím nezpomaluje. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Do Polska mohou ode dneška Češi a Slováci jen s testy či očkováním

Cestující přijíždějící do Polska z České republiky a Slovenska čeká ode dneška karanténa, nebudou-li mít negativní test na covid-19 starší nejvýše 48 hodin nebo očkování dvěma dávkami vakcíny proti covidu-19.