ČSSD navrhne uzavření méně důležitých podniků

Předsednictvo ČSSD pověřilo svoje ministry, aby ve vládě navrhli uzavření průmyslových podniků, které nejsou klíčové pro chod státu. Uzavřeny by měly být nejméně do zavedení povinných testů pro zaměstnance s plnou kompenzací výdělků a nákladů.

Na sociálních sítích to dnes oznámil předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček. Jeho bližší vyjádření ČTK zjišťuje. Vláda má opět jednat v pondělí.

Také sociálnědemokratická ministryně práce Jana Maláčová v pátek večer na twitteru uvedla, že než začne povinné testování ve firmách, vláda by měla průmysl omezit. "Ve vládě je nás už šest s tímto názorem. Potřebujeme další dva hlasy," napsala.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) v pátek po jednání vlády oznámil, že průmyslové podniky zůstanou od pondělí bez nových omezení. Vláda přitom přijala nové a rozsáhlejší restrikce kvůli vývoji epidemie nemoci covid-19, například omezila pohyb občanů. Havlíček však uvedl, že ve firmách se spustí dobrovolné testování, které by se mělo za několik dní změnit na povinné. Podle něj se na průmysl nevztahuje málo opatření.

Stát chce podle Havlíčkova vyjádření z průmyslu vytvořit desetitisíce testovacích míst. Až bude jasné, že je logistika pod kontrolou, je tedy dostatek dodavatelů testů a je zabezpečeno řádově 20 až 25 milionů testů, bude zahájen povinný režim. Stane se tak podle Havlíčka v řádu jednotek dnů nebo málo týdnů, třeba za 14 dnů.

Hanák: Situace je vážná, ale průmysl jen tak zastavit nejde

Svaz průmysl a dopravy ČR si uvědomuje, že koronavirová situace v Česku je vážná. Průmysl ale jen tak zastavit nejde, firmy by přišly o zakázky a musely by propouštět. ČTK to dnes řekl prezident svazu Jaroslav Hanák. Průmyslové firmy podle něj dělají maximum pro to, aby své zaměstnance ochránily. Zavedly principy chytré karantény, trasují, testují, uvedl.

"V podnicích se hygienická opatření mnohdy dodržují přísněji než všude jinde. Já sám mám ve své firmě z 250 zaměstnanců záchyt jen tří nemocných a trasováním jsme zjistili, že se všichni nakazili mimo podnik. Souhlasíme, že je potřeba nyní zavést opravdu přísná opatření, ale průmysl takto zastavit nejde. Někdo musí zajistit lidem elektřinu a teplo. Všichni si musíme mít kde nakoupit a rohlíky se taky neupečou samy," řekl Hanák.

Lidé si podle něj musí uvědomit, byť to někdy nechtějí slyšet, že Česko je závislé na exportu. "Když zavřeme podniky, přerušíme dodavatelsko-odběratelské řetězce. Pokud nezavřou i okolní státy, konkurence nás rychle nahradí," uvedl.

"Nejde jen o to, že by firmy musely platit obrovské pokuty, ale když ztratíme zakázky, odnesou to zase jen lidé. Pokud pro ně firmy nebudou mít práci, budou je muset propustit," podotkl Hanák. Jediným řešením, které podle něj může pandemii ukončit, je co nejrychlejší očkování. "K tomu ale musí stát zajistit dostatek vakcín," dodal.

Hospodářská komora podle mluvčího Miroslava Dira zaznamenala názor zástupců některých oborů, které jsou uzavřené od loňského jara nebo října, zda by nebylo východiskem k jejich rychlejšímu otevření, kdyby vláda uzavřela i průmyslové podniky. "Uzavření průmyslových podniků by ale nepomohlo rychleji otevřít ani restaurace, ani obchody a služby. Tomu pomůže jen přitvrzení disciplíny, vakcinace a testování," řekl.

Diro uvedl, že totální uzávěra podle podnikatelských organizací zázračným receptem na covid-19 není, o čemž se přesvědčily země, které jej zavedly. "Ani tím nejtvrdším lockdownem se mobilita obyvatelstva nezastaví zcela bezvýhradně. Už jenom proto, že zaměstnanci vybraných odvětví nejen v kritické infrastruktuře budou muset do zaměstnání, přičemž se do práce musí i dopravit," sdělil mluvčí.

Lidé by podle něj měli mít možnost i během uzávěry nakoupit si potraviny a základní potřeby, musí být prováděny nezbytné opravy. Velké potíže by měly i nepřetržité provozy, které jsou náročné na odstavení, a ještě náročnější na uvedení do provozu, uvedl Diro.

"Odborníci na zdravotnictví v podnikatelských svazích nevylučují, že až by lockdown skončil, mohlo by krátkodobě dojít ke snížení počtu nemocných. Zanedlouho by se ale zvýšila mobilita obyvatelstva, aby si lidé vyřídili vše, co během uzávěry nemohli. Epidemie by tak mohla udeřit ještě větší silou než před uzávěrou," dodal.

Kvůli zhoršující se epidemické situaci a přetížení nemocnic vláda zpřísnila omezení pohybu od pondělí na tři týdny. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) po pátečním jednání vlády uvedl, že průmyslové firmy zůstanou bez nových restrikcí, spustí se v nich ale dobrovolné testování, které by se mělo za několik dní změnit na povinné.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) předtím během dne uvedla, že než povinné testování ve firmách začne, vláda by měla průmysl omezit. "Ve vládě je nás už šest s tímto názorem. Potřebujeme další dva hlasy," poznamenala.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula dnes ČTK řekl, že vláda dala přednost ekonomickým zájmům před ochranou občanů a nehledá možnosti, jak vážnou situaci s koronavirovou nákazou ve fabrikách řešit. Ve vládě mají být lidé, kteří mají odvahu a odpovědnost vůči svým lidem, dodal.

Svaz průmyslu: Řada společností testuje zaměstnance už nyní

Řada společností testuje zaměstnance na koronavirus už nyní, jejich počet dál naroste od začátku března, kdy budou moci provádět testy bez zdravotníků. ČTK to dnes řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj. Plošné testování ve firmách začne v pondělí. Proplácet se budou čtyři testy na pracovníka za měsíc. Po první dobrovolné fázi bude později systém povinný.

"Firmy můžou své zaměstnance testovat už teď a mnohé to také dělají. Samotestování ale můžou provádět až od 1. března. Od tohoto data si budou moci nakoupit testy momentálně již od 13 schválených výrobců a zároveň jim na ně bude přispívat stát. Očekáváme tedy, že se v příštích dnech do testování zapojí ještě více firem," uvedl Rafaj.

Svaz podle něj připravuje ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví přesná doporučení pro firmy, jak by měly při testování zaměstnanců postupovat. "Řešíme například i to, jak by firmy měly nakládat s již použitými testy. Ty jsou de facto zdravotnický odpad, firmy by s nimi tak měly zacházet dle příslušné legislativy, a to je potřeba vyřešit," dodal Rafaj.

Na spuštění plošného testování nečekala například energetická společnost ČEZ. "Nečekali jsme, až to bude povinné. Testujeme více než 1000 zaměstnanců týdně antigenními a PCR testy v jaderných elektrárnách a dalších provozech důležitých pro chod kritické infrastruktury. Na preventivní testy chodí vedle zaměstnanců ČEZ v jaderných elektrárnách i pracovníci dodavatelů," řekl dnes ČTK mluvčí firmy Roman Gazdík.

Ve svých provozech testuje také petrochemický holding Orlen Unipetrol. "V našich výrobních a výzkumných areálech i administrativních budovách měříme teplotu při vstupu, platí povinnost nošení ochranných prostředků a udržování rozestupů, jsou omezeny návštěvy obchodních partnerů. Vyžaduje-li to situace, zaměstnanci podstupují testy vysoce senzitivní metodou PCR, které jsou plně hrazeny naši skupinou. V návaznosti na aktuální rozhodnutí vlády pak analyzujeme rovněž možnosti antigenního testování," uvedl mluvčí společnosti Michal Procházka.

Kvůli zhoršující se epidemické situaci a přetížení nemocnic vláda od pondělí na tři týdny zpřísní pravidla v zemi. Zaměstnavatelé budou mít povinnost své zaměstnance, kteří přicházejí do styku s jinými lidmi, vybavit ochrannými prostředky na každou směnu. Zaměstnanci si budou moci ochranný prostředek sundat jen když budou sami. "Vzhledem ke zhoršující se epidemiologické situaci jsme již v průběhu tohoto týdne začali v našich výrobních závodech distribuovat respirátory třídy FFP2," potvrdil Procházka.

Související

Hantavirus

Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?

Oficiální zprávy o nákaze hantavirem, která se rozšířila z výletní lodi MV Hondius, se v posledních dnech nesou v duchu uklidňování veřejnosti. Představitelé vlád i zdravotnických organizací opakovaně zdůrazňují, že situace je pod kontrolou a není důvod k panice. Někteří odborníci však podle CNN varují, že příliš sebevědomá rétorika, kterou označují za úmyslné šíření klidu, může mít opačný účinek a prohloubit úzkost ve společnosti, která má stále v živé paměti pandemii covidu-19.
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit

Vědci aktuálně sledují novou větev rodiny Omicron, která dostala přezdívku Cikáda, přičemž tato varianta odborně označená jako BA.3.2 vykazuje neobvyklý vzorec chování a zdá se, že se zaměřuje především na děti. Přestože virus neustále mutuje, odborníci uklidňují, že tato verze nezpůsobuje těžší průběh onemocnění u dětí ani u dospělých. Její přezdívka vychází z vlastností hmyzu, který se dokáže na dlouhou dobu stáhnout do ústraní a poté se nečekaně vynořit po letech strávených pod zemí.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Jan Hamáček firmy

Aktuálně se děje

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

včera

včera

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

včera

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

včera

včera

včera

včera

Tragická střelba na festivalu v americkém Seattlu. Dva mrtví, pachatel dopaden

Nejméně dva lidé nepřežili nedělní střelbu na gastronomickém festivalu v americkém Seattlu. Dalších pět osob utrpělo zranění. Zatím nejmenovaného pachatele se policistům podařilo zadržet, informovala americká stanice NBC News

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy