ROZHOVOR – Veterinář Tomáš Baňoch upozorňuje, že pokud byla v pražské zoologické zahradě prokázána přítomnost viru u gorilího samce či indických lvů pomocí PCR metody, pak ještě neexistuje stoprocentní jistota, že zvířata prodělávají onemocnění na covid-19. „V současné době koluje velké množství viru v lidské populaci, a tak i zvířata se dostávají do kontaktu s virovými částicemi SARS-COV-2 (covid-19) od lidí. Vždy je potřeba dávat věci do souvislostí, a to minimálně s klinickými příznaky,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Tomáš Baňoch, který tvrdí, že nelze jednoduše říci, zda se od živého zvířete může nakazit člověk.
Únava, anebo výtoky z nosních dutin mohly chovatele pražské zoologické zahrady vést k podezření, že koronavirus napadl gorilího samce Richarda a dva indické lvy. Vedení trojského zařízení tvrdí, že zvířata se téměř jistě nakazila od personálu. Veterinář Tomáš Baňoch, který praxi vykonává v Brně, se domnívá, že vzhledem ke genetické příbuznosti k člověku, vykazuje gorila podobné klinické příznaky jako u lidí. „Může mít zvýšenou teplotu, kašel i ztížené dýchání. U kočkovitých šelem těžko říci, proto nebudu spekulovat,“ konstatuje.
Specialista na psy a kočky tvrdí, že léčba na covid-19 se u opice a indických lvů příliš neliší. „Při virové infekci u nevakcinovaného zvířete v zásadě nemáte moc možností, než věci řešit symptomaticky jak u lva, tak u gorily. Nedisponujete totiž konkrétní účinnou látku, kterou byste podali pacientovi, a ta by virus likvidovala. Léčba spočívá v podpoře jednotlivých zasažených systémů a celkového stavu infikovaného organismu. Primární je spoléhat na imunitní systém, který infekci zlikviduje.“
Majitel veterinární ambulance přiznává, že nedokáže predikovat, zda se zvířata budou pravidelně testovat, anebo dokonce proti covidu-19 očkovat, jak je tomu u lidí. „Jelikož se momentálně vyskytují různé varianty viru covid-19 mezi lidmi, a to britská, jihoafrická a brazilská, u kterých se zatím provádí studie, jestli dosavadní lidské vakcíny mají potenciál ochránit populaci i proti těmto mutacím, není podle mého názoru vakcinace zvířat aktuální,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Tomáš Baňoch, jenž si nemyslí, že by se zvířatům v zoologických zahradách, které jsou kvůli koronavirové pandemii uzavřené, stýskalo po lidských návštěvnících. „U psů a koček si dovedu představit, že pokud jejich majitel opustí společný prostor, tak pána postrádají.“
NELZE ŘÍCI, ZDA JE MOŽNÉ, ABY ZVÍŘE NAKAZILO ČLOVĚKA
Pane doktore Baňochu, jste překvapen, že se covid-19 přenáší z lidí na zvířata, anebo jste jako expert měl indicie, že riziko nákazy hrozí? V pražské ZOO totiž téměř jistě onemocněl gorilí samec a dva indičtí lvi na základě kontaktu s chovateli. Může se naopak člověk nakazit od zvířete?
Musím upozornit, že nejsem specialista virolog, i když jsme virologii na veterinární a farmaceutické univerzitě probírali, ale jednalo se o virologii veterinární. A tak odpovědi prezentují můj osobní názor. Viry hrají významnou roli v lidské i zvířecí říši, způsobují celou řadu infekčních onemocnění a postihují celou řadu orgánových systémů. Viry a virologie jsou komplexní a obtížná problematika, v zásadě pro laiky je dobré říci, že viry mají takzvanou hostitelskou specifitu, napadají pouze druhy zvířat, pro které jsou určeny.
Některé viry jsou jednohostitelské, napadají jen jeden druh zvířat, některé druhy jsou vícehostitelské, napadají určitou skupinu zvířat (druhy zvířat) a některé viry se za určitých podmínek mohou přenést i ze zvířete na člověka, mají takzvaný zoonotický potenciál. Příkladem takového viru může být virus chřipky. Pro zajímavost lze uvést, že i plazi, obojživelníci, ryby a dokonce i rostliny jsou hostitelé virů. A tyto viry u těchto druhů organismů způsobují různá infekční onemocnění.V případě SARS-COV-2 (covid-19) jednoduše nelze říci, zda se od živého zvířete můžeme nakazit. Pokud byla prokázána přítomnost viru u gorilího samce či indických lvů pomocí PCR metody, kdy prokazujete přímo genetickou informaci viru ve vzorku, který se odebírá ze stěru nosních sliznici či z trusu, pak ještě nemáme stoprocentní jistotu, že zvíře onemocnění prodělává.
V současné době koluje velké množství viru v lidské populaci, a tak i zvířata se dostávají do kontaktu s virovými částicemi SARS-COV-2 (covid-19) od lidí. To opravdu ještě neznamená, že zvířata onemocní. Vždy je potřeba dávat věci do souvislostí, a to minimálně s klinickými příznaky. Nyní je známá vysoká citlivost na SARS-COV-2 (covid-19) u norků amerických v Dánsku a dalších zemích. Tam byly prokázány i případy v řádu jednotek přenosu onemocnění z norků na pracovníky farem, ale toto bych určitě na zvířata nepaušalizoval.
Podle čeho se domníváte, že ošetřovatele v trojské ZOO napadlo otestovat gorilího samce Richarda a dva indické lvy, zda nemají koronavirus? Mohli snad vykazovat nějaké příznaky? Pracovníci ZOO údajně testovali zvířata odebráním vzorku ze stolice.
Pravděpodobně na základě klinických příznaků jako jsou únava, výtoky z nosních dutin. Určitou roli mohly sehrát i zprávy ze zahraničí, kde byl prokázán SARS-COV-2 (covid-19) u gorilího samce s klinickými příznaky onemocnění respiračního aparátu v San Diegu. Co se týká odebrání vzorků ze stolice, pak u lidí je známo, že jeden z klinických příznaků SARS-COV-2 mohou být průjmy, což ukazuje na skutečnost, že virus napadá i buňky střevní sliznice.
Jak se může u zmiňovaných zvířat onemocnění projevovat?
U gorily, vzhledem ke genetické příbuznosti k člověku, bych očekával podobné klinické příznaky jako u lidí. Už vzhledem k podobné struktuře receptorů, přes které proniká virus SARS-COV-2 do hostitelské buňky. K příznakům infekce patří zvýšená teplota, únava, kašel, výtok z nosu, ztížené dýchání. U kočkovitých šelem těžko říci, proto nebudu spekulovat.
Je léčení rozdílné u gorily a u lva?
U virové infekce zmíněného typu v zásadě nemáte moc možností, než věci řešit symptomaticky jak u lva, tak u gorily. Nedisponujete totiž konkrétní účinnou látkou, kterou byste podali pacientovi, a ta by virus likvidovala. Léčba spočívá v podpoře jednotlivých zasažených systémů a celkového stavu infikovaného organismu. Primární je spoléhat na imunitní systém, který infekci zlikviduje. U malého počtu virů máme možnost zasáhnout přímo daný virus konkrétními látkami, kterým se říká virostatika, tyto látky působí přímo na virus (například u Herpes simplex u lidí).
V některých případech při postižení respiračního aparátu zvířat se používají i v případě virové infekce antibiotika. Ne však, aby antibiotika zlikvidovala virus, ale aby řešila případně sekundární bakteriální kontaminaci. To znamená, že virus likviduje buňky sliznice respiračního aparátu a vytváří se tímto způsobem jakási směs mrtvých buněk, zánětlivých buněk a různých sekretů i mediátorů, která slouží jako živná půda pro bakterie. Bakteriální infekce tak mohou sekundárně zhoršovat průběh virových infekcí. Proto se nasazují antibiotika. Lidé si často mylně představují, že antibiotika likvidují virus.
Domníváte se, že infikovaní lvi a gorilí samec jsou izolování od ostatních?
Vámi položená otázka je nasnadě, bylo by dobré, pokud by byli separovaní. Ale nevím, jaké jsou prostorové kapacity zoologické zahrady a možnosti jednotlivá zvířata izolovat.
COVID-19 BOHUŽEL STÁLE EXPERTY PŘEKVAPUJE
Je možné, aby se nákaza promítla i u jiných živočichů? Loni v září například pražská ZOO totiž vydala zprávu, že covidem mohou onemocnět i lemuři.
Bohužel nás virus covid-19 stále překvapuje. I když už o něm máme spoustu informací, stále nevíme vše. Pořád nacházíme nové skutečnosti a alarmující je jeho schopnost relativně rychle mutovat. Jestli je virus schopný nakazit různé organismy (savce), závisí také na faktu, jestli má zvíře receptor anebo specifickou strukturu, přes kterou virus vstupuje do buněk. Představte si klíč a zámek. Virus a jeho spike protein (S-protein) je klíč a ACE2 receptor na povrchu citlivých buněk je zámek. Pokud mám správný zámek a klíč do tohoto zámku, „dveře“ se otevřou. Pokud nemám správný zámek, virus zůstane na povrchu sliznice, v hlenu respirační sliznice, aniž by „vlezl“ do hostitelské buňky, a pomocí řasinkového epitelu je transportován do horních pater dýchacího aparátu a poté je vyloučen z organismu. Po čase skončí jeho životnost. V případě opic a jejich blízké genetické příbuznosti k lidem je uvedená možnost reálná. Ale pro potvrzení jsou vždy třeba dělat validní vědecké studie.
Budou se podle vás některá zvířata rovněž očkovat proti covidu-19 jako lidé, anebo se pravidelně testovat?
Zaslechl jsem i vámi zmíněnou možnost. Ale vše by muselo být potvrzeno validními studiemi, že covid-19 infikuje specifické druhy zvířat jako u savců, domácích mazlíčků, tedy zejména psů a koček, kteří se pak dále aktivně podílejí na šíření viru v lidské populaci, což není zdokumentováno. Určité náznaky byly, ale neexistují validní studie, jestli se jedná přímo o infekci nebo kontaminaci zvířete. Jelikož se momentálně vyskytují různé varianty viru covid-19 mezi lidmi, a to britská, jihoafrická a brazilská, u kterých se zatím provádí studie, jestli dosavadní lidské vakcíny mají potenciál ochránit populaci i proti těmto mutacím, není podle mého názoru vakcinace zvířat aktuální.
Stýká se zvířatům po lidech, když je kvůli pandemii nemohou navštěvovat?
Pokud se bavíme o kočkách, psech a podobných zvířatech, tak jmenovaná zvířata si vytváří silnou vazbu na majitele, a pokud pán odejde ze společného prostoru na dlouhou dobu, pak si dokážu představit, že se jim stýská. Ale o tom by se dalo zase debatovat s etology a behavioralisty, specialisty, kteří se zabývají chováním zvířat.
Pokud se zaměříme na zvířata v zoologických zahradách, tak zde si myslím, že se jim po lidech, myšleno návštěvnících zoologických zahrad, nestýská.
Související
EU schválila povinné čipování psů a koček, zavádí minimální standardy pro jejich chov
Policie obvinila dva lidi z týrání zvířat v Litoměřicích
Zvířata , rozhovor , Tomáš Baňoch , ZOO Praha , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera
Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů
včera
Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku
včera
Maximálně ignorovat, radí Babišovi papír s poznámkami ohledně prezidenta
včera
Litr zdražil i o více než tři koruny. Strop na ceny paliv skončil
včera
Vláda schválila zásadní změnu v důchodech. Polepší si pracující i starší senioři
včera
Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině
včera
Vládě se nelíbí rozhodnutí soudu, který poslal Pavla do Ankary. Chce vyřadit Šámala z jednání o kompetenční žalobě
včera
Chceme další ročník MS ve fotbale, uspořádáme jej sami, vyzval Trump šéfa FIFA a poradil mu, jak nenaštvat ostatní
včera
Babiš omylem ukázal notičky na Pavla. Prezidenta má podle podkladů ignorovat
včera
Místo uznání je doma bijí. Čemu čelí ukrajinští vojáci po návratu z fronty?
včera
Rusko zaútočilo na tureckou civilní obchodní loď. Deset lidí zemřelo
včera
Spojené státy devátou noc v řadě bombardovaly Írán
včera
Počasí tento týden: Objeví se déšť, studená rána i tropy
Aktualizováno včera
Sledovali jsme ONLINE: Finále MS ve fotbale vyhrálo Španělsko, Argentinu porazilo 1:0
19. července 2026 22:02
Darovat, nebo zlevnit. V EU začal platit zákaz likvidace neprodaného oblečení, firmy už jej nesmí vyhazovat
19. července 2026 20:50
Když Putin nechce mír dobrovolně, Kyjev si ho vynutí. Zelenskyj oznámil zahájení klíčových schůzek ke konci války
19. července 2026 19:38
Natankujte ještě dnes. Strop na pohonné hmoty končí, ceny paliv od zítřka porostou
19. července 2026 18:24
Není důvod, aby ceny ropy rostly. Hormuzským průlivem lodě normálně proplouvají, tvrdí USA
19. července 2026 17:05
Volby v USA se blíží. Trumpova podpora je na historickém minimu, Demokraté ale vyhráno nemají
19. července 2026 15:50
Nikopol. Ukrajinské město, o kterém jste nikdy neslyšeli, by mohlo obranu před drony učit celý svět
Jihoukrajinské město Nikopol se v hlavních zprávách objevuje jen zřídka, neboť zůstává ve stínu hrozeb spojených s nedalekou okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnou, která leží přímo na protějším břehu řeky. Podle místních úřadů je však toto frontové město terčem útoků prakticky každý den od samého počátku ruské invaze. Vzhledem k bezprostřední blízkosti nepřátelských pozic, jež jsou na druhém břehu Dněpru vzdálené pouhé tři kilometry, čelí civilní obyvatelé permanentnímu riziku náletů bezpilotních letounů s krátkým doletem. Místní dobrovolníci potvrzují, že ačkoliv si na neustálé nebezpečí do jisté míry zvykli, všudypřítomný strach je nikdy zcela neopouští a je nesmírně obtížné sledovat, jak toto napětí doléhá na starší či hendikepované spoluobčany.
Zdroj: Libor Novák