Koronavirus způsobil polovinu ztrát co španělská chřipka

Dopad covidu-19 v Česku je nyní zhruba v polovině ztrát na životech, které Československu způsobila španělská chřipka. Je pravděpodobné, že úmrtí předčí i počty československých vojáků, kteří zahynuli na frontách druhé světové války. Na dotazy ČTK to dnes řekl historik Rudolf Kučera z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR. K dnešnímu dni v Česku s covidem-19 zemřelo 19.999 lidí.

"Srovnávání prostých čísel napříč historickými epochami je problematické," upozornil Kučera. "Každopádně ale platí, že v porovnání s okolním světem vycházeli Češi z katastrof 20. století zpravidla dobře. Počty obětí válek a epidemií se české země nikdy neřadily mezi nejvíce postižené. Mnoho současných údajů ale ukazuje, že covid-19 to výrazně změní. V důsledku nejrůznějších selhání bude Česká republika dost možná odstrašujícím příkladem v budoucích učebnicích dějepisu," řekl historik.

Podle Kučery na španělskou chřipku zemřelo mezi lety 1918 až 1920 v Československu, kde tehdy žilo 13,5 milionu lidí, odhadem 50.000 obyvatel. "Tedy asi necelá 0,4 procenta celkového počtu. Dnešních 20.000 mrtvých je zhruba 0,2 procenta současného počtu obyvatel ČR. Čistě matematicky tak covid-19 už způsobil více než poloviční ztráty," uvedl historik. "Pokud by křivka mrtvých v následujících měsících neklesala, můžeme se velmi rychle dostat i na obdobné hodnoty," dodal.

Připomněl i druhou světovou válku. "Během šesti let druhé světové války zemřelo na frontách zhruba 25.000 československých vojáků. Bohužel je velmi pravděpodobné, že covid-19 toto číslo předčí, a to v mnohem kratším čase, než bylo šest let válčení," podotkl historik.

Zdůraznil ale, že ve srovnání s obdobím španělské chřipky je úroveň současné klinické praxe naprosto jiná. "Tehdejší lékaři nedisponovali plicními ventilátory, přístroji ECMO nebo moderními antivirotiky. Odlišná je ale situace v prevenci přenosu. Tam jsme na tom možná dokonce hůře," poznamenal.

Kučera také odkázal na americkou historičku Jeanne Kisackyovou, která podle něj nedávno upozornila, že po druhé světové válce lidé v podstatě "zapomněli" na nebezpečí nákazy přenášené vzduchem.

"Takto přenášené smrtelné nemoci, jako například tuberkulózu, jsme takřka vyhubili očkováním nebo antibiotiky. Před objevem mikrobů na konci 19. století medicína věřila, že řada nemocí vzniká ze špatného vzduchu a pro jejich léčbu a prevenci je proto nutné zajistit jeho dostatečnou výměnu, podotkl historik. Uzavřená prostranství tak podle něj byla projektována s tímto ohledem a v kancelářích či továrnách bývala otevíratelná okna či větrací šachty.

"Dnešní uzavřené prostory toto již dávno nezohledňují," podotkl historik. "Ostatně mezi dnešními preventivními opatřeními není časté větrání ani zdaleka zmiňováno tak často jako roušky, rozestupy a čisté ruce. Smrtelným infekcím přenášeným vzduchem jsme naprosto odvykli," dodal Kučera.

Související

Ilustrační foto

Českem se šíří respirační nemoci. Experti radí lidem, jak se zachovat

V Česku se nadále šíří akutní respirační infekce. Nemocnost v minulém týdnu činila 1361 infikovaných na sto tisíc obyvatel. Jde o mírný vzestup o necelá tři procenta, informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). U chřipce podobných onemocnění se za stejné období aktuální nemocnost zvýšila o 10 %. 

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) španělská chřipka

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 4 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO

Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy