Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Ve středu v Česku přibylo 2757 potvrzených případů nákazy koronavirem

Ministerstvo neplánuje zavádět plošné preventivní testování na koronavirus

Ministerstvo zdravotnictví v žádném případě neplánuje zavádět plošné preventivní testování na koronavirus hrazené ze zdravotního pojištění. Novinářům to dnes ve Sněmovně řekl ministr Vlastimil Válek (TOP 09). Jediné, o čem nyní bude se zdravotními pojišťovnami jednat, je možné proplácení PCR testů lidem s příznaky i bez žádanky od lékaře.

Letní vlna covidu v Česku dál roste, přibylo 3240 potvrzených případů

Letní vlna covidu-19 v Česku dál roste. V úterý laboratoře zaznamenaly 3240 potvrzených případů nákazy koronavirem. Je to o 1260 více než před týdnem a nejvíce od druhé poloviny dubna. V nemocnicích bylo s covidem-19 v úterý 590 lidí, z toho 21 jich bylo ve vážném stavu. Před týdnem v nemocnicích s covidem leželo o 166 lidí méně. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Proti koronaviru by měli očkovat praktičtí lékaři, říká hejtman Vondrák

Očkování proti koronaviru by podle hejtmana Moravskoslezského kraje Ivo Vondráka (ANO) měli prioritně dělat praktičtí lékaři. Přenášet tuto povinnost dál na kraje či nemocnice podle něj není dobré. Vondrák navíc kritizuje komunikaci ministerstva zdravotnictví s hejtmany. O zahájení očkování čtvrtou dávkou se podle něj zástupci krajů dozvěděli z médií. Předem to s nimi nikdo neřešil.

V pondělí přibylo v Česku 2895 potvrzených případů nákazy koronavirem

V pondělí přibylo v Česku 2895 potvrzených případů nákazy koronavirem, což je největší nárůst od druhé poloviny dubna a o 863 více než před týdnem. V nemocnicích bylo v pondělí 524 lidí s covidem-19, z toho 17 ve vážném stavu. Před týdnem v nemocnicích s covidem leželo o 55 lidí méně. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

O čtvrtou dávku očkování je v pražských nemocnicích velký zájem

Možnost nechat se naočkovat čtvrtou dávkou vakcíny proti covidu-19 dnes využili především zájemci v Praze. U některých nemocnic v hlavním městě čekali lidé na injekci ve frontě. Zájem o očkování v krajských nemocnicích byl menší, část z nich navíc zahájí očkování až v příštích dnech, zjistili zpravodajové ČTK. Čtvrtou, posilovací dávku si ode dneška mohou nechat aplikovat lidé nad 18 let, kterým od posledního očkování uplynuly více než čtyři měsíce.

V Česku se objevila nová varianta koronaviru, obchází imunitu z prodělané nemoci

V Česku se objevil první případ nové subvarianty koronaviru s označením BA.2.76. Je blízká subvariantě BA.2.75, které se říká Kentaur. Zřejmě před ní nechrání prodělání nemoci. ČTK o tom dnes informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). Z pozitivních testů na koronavirus nyní v Česku 96 procent tvoří nakažlivější subvarianty omikronu BA.5. nebo BA.4.

Šanghaj bude opět testovat na covid, jiné části Číny prodlužují uzávěry

V několika čínských velkoměstech, včetně Šanghaje, se objevila nová ohniska nemoci covid-19, kvůli čemuž místní úřady znovu zavedly hromadné testování a prodloužily uzávěry, které negativně ovlivňují život milionů lidí, informovala dnes agentura Reuters. Vládní řešení pandemie pomocí strategie takzvaného nulového covidu už v Číně vyvolalo protesty veřejnosti.

Současná vlna koronaviru je podle Válka silnější, než se čekalo

Některá očkovací centra v obchodních centrech a na dalších místech mimo nemocnice, kde se proti koronaviru očkovalo, v září pravděpodobně obnoví provoz. Novinářům to při dnešní návštěvě královéhradecké fakultní nemocnice řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Začalo očkování čtvrtou dávkou proti covidu

Lidé starší 18 let, kteří mají od přeočkovaní proti covidu-19 více než čtyři měsíce, si ode dneška mohou přijít pro další posilující dávku. Získat ji mohou na očkovacích místech bez registrace v nemocnicích a u praktických lékařů, registrační systém s objednáním začne fungovat od 15. srpna, informoval v pátek ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a jeho náměstek Josef Pavlovic (Piráti). Přeočkování nyní doporučuje ministerstvo zejména rizikovým pacientům a lidem nad 60 let.

V sobotu přibylo v Česku 581 nově potvrzených případů nákaz koronavirem

V sobotu přibylo v Česku 581 nově potvrzených případů nákaz koronavirem, což byl zhruba o pětinu vyšší nárůst než před týdnem. Počet hospitalizovaných s nemocí covid-19 stoupl oproti předchozí sobotě o tři pětiny na 418. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Covidová opatření téměř opadla, některé země ale vrací do hry povinné roušky

Opatření spojená s koronavirovou nákazou se podle letošní inspekční cesty zástupců ERV Evropské pojišťovny zaměřené na cestovní pojištění ve většině oblíbených turistických destinací zúžila na dezinfekční gely. Pojišťovna to sdělila ČTK.

V pátek přibylo v Česku 2295 potvrzených případů nákazy, nejvíc od dubna

V pátek přibylo v Česku 2295 potvrzených případů nákazy koronavirem, což je největší nárůst za den od 20. dubna. V nemocnicích bylo k pátku 455 lidí s nemocí covid-19, nejvíce od 6. května. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Oproti předchozímu týdnu byl páteční nárůst počtu nakažených vyšší o čtvrtinu. Množství hospitalizovaných vzrostlo proti předchozímu pátku dokonce téměř o polovinu.

V Česku v pondělí začne očkování proti covidu čtvrtou dávkou, oznámil Válek

V Česku začne od pondělí očkování proti koronaviru čtvrtou posilovací dávkou. Bude pro lidi nad 18 let, kteří mají od posledního očkování více než čtyři měsíce. Na tiskové konference to dnes oznámil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Laboratoře v Česku odhalily ve čtvrtek 1711 nových případů koronaviru

Laboratoře v Česku odhalily ve čtvrtek 1711 nových případů koronaviru. Je to opět mezitýdenní nárůst, a to zhruba o 160 nakažených. V nemocnicích je s covidem poprvé od května více než 400 lidí. Nezvyšuje se ale počet pacientů v těžkém stavu. Na 100.000 obyvatel připadá za posledních sedm dní 96 nakažených, takzvané incidenční číslo tak nadále roste. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Počet lidí nakažených koronavirem ve světě překonal 560 milionů

Počet lidí nakažených koronavirem ve světě podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překonal 560 milionů. Prvenství v absolutním počtu infikovaných drží od března 2020 Spojené státy, kde počet nakažených překračuje podle JHU 89,3 milionu.

Příznaky covidu se mění. Jaké jsou nyní ty nejčastější?

Hlavním příznakem onemocnění covid-19 je v současné době bolest v krku. Vyplývá to ze zdravotních údajů 17.500 lidí, kteří minulý týden ve studii britských vědců uvedli, že jim vyšel pozitivní test na koronavirus. Dalšími nejčastěji zmiňovanými příznaky byly bolest hlavy, ucpaný nos a kašel, napsal server BBC News.

Přeočkování čtvrtou dávkou by mohlo začít příští týden. Válek doporučil nošení roušek

Od příštího týdne by mohlo začít oficiálně přeočkování proti covidu-19 další posilující dávkou. ČTK to po jednání vlády řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podmínkou podle něj je, aby to schválily Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) a Světová zdravotnická organizace (WHO). Schválení očekává v pátek.

Letní vlna covidu-19 se podle Duška blíží ke kulminaci

Letní vlna covidu-19 se podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška blíží ke kulminaci, čeká ji za týden či deset dní. Pokles bude postupný, počty po něm mohou dál zůstat vyšší. Řekl to dnes Radiožurnálu a ČRo Plus k letní koronavirové situaci.

Denní přírůstky případů koronaviru v Česku se třetí den po sobě drží kolem 2000

Denní přírůstky případů koronaviru v Česku se třetí den po sobě drží kolem 2000. Ve středu přibylo 1984 nakažených. Je to devětkrát více než před týdnem, kdy se ale výrazně méně testovalo, protože byl státní svátek. Podezření na opakovanou nákazu proti minulé středě přibylo téměř jedenáctinásobně na 643. Počet úmrtí s nemocí covid-19 a hospitalizovaných ve vážném stavu ale nadále neroste. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.