Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Česku přibývá lidí, kteří s covidem zemřeli. V červenci jich je více než za červen a květen dohromady

První část kampaně na podporu očkování proti covidu-19 začne 15. srpna

První část kampaně na podporu očkování proti covidu-19 začne 15. srpna. Původně ministerstvo zdravotnictví plánovalo kampaň odstartovat se začátkem srpna, rozhodlo se ale začátek spojit se spuštěním centrálního rezervačního systému pro očkování v polovině měsíce. ČTK to řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Podle něj se kampaň zaměří nejen na podporu očkování proti covidu, ale i očkování obecně s důrazem na prevenci.

Biden má opět pozitivní test na covid

Americký prezident Joe Biden měl dnes opět pozitivní test na covid-19. Podle lékaře Bílého domu Kevina O'Connora je prezident bez příznaků onemocnění a cítí se dobře. Biden se kvůli pozitivnímu testu znovu uchýlí do izolace. Karanténní režim ukončil teprve tuto středu, když měl předtím dva testy na koronavirus negativní.

V Rakousku spáchala sebevraždu lékařka, které vyhrožovali odpůrci opatření a očkování

Rakouští politici vyjádřili šok nad sebevraždou lékařky, která uzavřela svou praxi, neboť si stěžovala, že jí odpůrci protikoronavirových opatření a vakcín proti covidu-19 vyhrožovali smrtí. Podle rakouských médií bylo v pátek nalezeno tělo doktorky Lisy-Marie Kellermayrové v její ordinaci ve venkovské oblasti na severu Rakouska.

V pátek přibylo v Česku 2795 potvrzených případů covidu

V pátek přibylo v Česku 2795 potvrzených případů covidu. Před týdnem jich bylo zhruba o sto více. Nárůst tak podruhé v řadě v mezitýdenním srovnání klesl. Nepatrně se snížila i incidence, na 100.000 obyvatel připadá za posledních sedm dní 157 nakažených. S covidem je v nemocnicích 1221 lidí. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví. Aktualizaci dnes úřad zveřejnil později než obvykle, až po 10:30. Většinou jsou údaje za předchozí den dostupné už po 5:00 ráno.

Severní Korea poprvé od května nezaznamenala žádnou novou nákazu koronavirem

Severní Korea poprvé od května, kdy informovala o prvních případech covidu-19, nezaznamenala žádnou novou nákazu koronavirem. Tvrdí to oficiální agentura KCNA, která covid-19 označuje za horečku. V zemi se podle úřadů nakazilo infekční nemocí na pět milionů lidí, což je zhruba pětina obyvatel. Podle odborníků však skutečný počet může být vyšší, protože zemi chybí testovací kapacity, informovala dnes agentura AFP.

Laboratoře odhalily ve čtvrtek 2558 nově nakažených

Tempo nárůstu nově potvrzených případů koronaviru v Česku zpomaluje. V uplynulých sedmi dnech přibylo v zemi 16.916 nových případů koronaviru, to je zhruba o 2200 víc než předchozí týden, o týden dřív činil nárůst 4400.

Čína zachová strategii nulového covidu i v druhé polovině roku 2022

Čína dnes rozhodla o zachování přísné strategie nulového covidu i v druhé polovině roku 2022. Vedoucí představitelé země se zavázali k dosažení co nejlepších výsledků, informovala agentura Kjódó s odkazem na státní média.

Wu-chan uzavře kvůli čtyřem případům covidu téměř milion lidí

Úřady v čínském městě Wu-chan nařídily uzávěru pro téměř milion lidí poté, co tam byly odhaleny čtyři případy nákazy koronavirem. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC News. Wu-chan je známý jako město, kde byl virus SARS-CoV-2 zaznamenán vůbec poprvé.

V Česku přibývá nakažených koronavirem i hospitalizovaných lidí

Denní počty nově potvrzených případů koronaviru v Česku v mezitýdenním srovnání dál rostou, ve středu jich testy odhalily 2979, o 220 víc než před týdnem. Oproti úterý je ale nárůst pozitivních asi o 450 nižší. Vedle toho hygienici za středu evidují zhruba tisícovku lidí s podezřením na opakovanou nákazu.

Biden po dvou negativních testech na covid ukončuje izolaci

Nemoc covid-19 nikam nezmizela a obyvatelé Spojených států by měli i za pomoci bezplatně poskytovaných vakcín nebo testů bojovat proti jejímu šíření, uvedl dnes americký prezident Joe Biden. Šéf Bílého domu předtím ukončil izolaci, kterou zahájil po pozitivním testu na koronavirus minulý čtvrtek. Podle jeho lékaře příznaky covidu-19 u 79letého prezidenta skoro úplně odezněly.

V úterý opět přes 3000 nakažených, v nemocnicích je jich téměř 1100

Denní počty nově nakažených koronavirem se drží nad 3000, v úterý laboratoře odhalily 3437 nově nakažených. To je oproti pondělí asi o 300 méně, v mezitýdenním srovnání je to ale zhruba o 200 víc. K tomu ministerstvo zdravotnictví za uplynulý den eviduje 1178 podezření na opakovanou nákazu.

Epidemie covidu sílí, v pondělí přibylo 3771 nových případů

Epidemie koronaviru v Česku dál sílí, v pondělí testy odhalily 3771 nově potvrzených případů, nejvíc zhruba od poloviny dubna. Před týdnem byl nárůst nově nakažených zhruba o 900 nižší. Vedle toho hygienici za pondělí zaznamenali 1281 lidí s podezřením na opakovanou nákazu.

Za neděli přibylo o třetinu více případů covidu než před týdnem

V neděli v Česku přibylo 342 nových případů koronaviru, což je v mezitýdenním srovnání asi o třetinu víc. K tomu ministerstvo zdravotnictví za uplynulý den eviduje stovku podezření na opakovanou nákazu. Hospitalizovaných s potvrzenou nákazou bylo v neděli téměř 700, před týdnem vyžadovalo nemocniční péči asi o 150 pacientů méně.

V sobotu přibylo téměř 1000 případů covidu, mezitýdenně o asi 400 více

V Česku v sobotu testy odhalily 953 nových případů koronaviru, v mezitýdenním srovnání zhruba o 400 víc. Vedle toho hygienici zaznamenali 316 lidí s podezřením na opakovanou nákazu. Počet hospitalizovaných s potvrzenou nákazou oproti minulé sobotě stoupl na 706.

V pátek přibylo 2886 případů covidu, počet hospitalizovaných stoupl na 820

V Česku v pátek testy odhalily 2886 nových případů koronaviru, v mezitýdenním srovnání zhruba o 600 víc. Vedle toho hygienici za minulý den zaznamenali také téměř tisíc lidí s podezřením na opakovanou nákazu. Hospitalizovaných s potvrzenou nákazou je nejvíc od konce dubna. V pátek bylo v nemocnicích 820 nakažených, z toho ve vážném stavu 27.

Přehled opatření proti covidu v dovolenkových destinacích

I když počty nakažených covidem stoupají, povinnost nošení roušek či respirátorů zatím v ČR zavedena nebyla. V zahraniční je ale situace odlišná a každá země zareagovala na riziko nákazy jinak, proto je potřeba při cestách na letní dovolenou počítat s možnými komplikacemi spojenými s covidem. Jaká opatření můžete očekávat v jednotlivých zemích?

WHO: Současné očkovací látky proti covidu nestačí. Je potřeba vyvinout nové

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) bude třeba proti šíření koronaviru nasadit nové očkovací látky. Ty dosavadní sice zachránily miliony životů, ale rozhodujícím způsobem neomezily šíření viru. Organizace dnes proto vědce vyzvala k vyvinutí nových vakcín, které by omezily roznášení infekce. Jinak bude přetrvávat riziko vzniku virových variant, vůči nimž budou vakcíny méně účinné, upozornila WHO.

Letní vlna covidu v Česku dál sílí, roste počet hospitalizovaných

Letní vlna epidemie covidu-19 v Česku dál sílí. Za posledních sedm dní přibylo v zemi 14.710 nových případů koronaviru, to je o zhruba 4500 víc než předchozí týden. V nemocnicích bylo s covidem 725 lidí, o skoro třetinu víc než na konci minulého týdne a nejvíc od konce dubna.

Prezident Biden se nakazil covidem

Americký prezident Joe Biden má pozitivní test na covid-19. Podle agentury Reuters má velmi mírné příznaky, konkrétně suchý kašel a únavu. Samotný prezident později ve videu zveřejněném na twitteru potvrdil, že se cítí dobře. Biden začal užívat lék paxlovid a bude nyní "všechny své povinnosti" plnit z izolace, dokud nebude mít negativní test.