Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Japonsku přibylo rekordních 250 tisíc nových případů covidu-19

V úterý přibylo 2417 případů koronaviru, šíření dál zpomaluje

Testy v úterý potvrdily 2417 nových případů nákazy covidem-19 v Česku. V mezitýdenním srovnání to představuje pokles zhruba o pětinu. Nižší je i počet podezření na opakovanou nákazu, kterých bylo v úterý 947, o 200 méně než ve stejný den předchozího týdne. V nemocnicích je v současnosti 1119 pacientů pozitivně testovaných na nový typ koronaviru. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Ve USA zřejmě ustupuje zatím poslední vlna covidu-19

Ve Spojených státech od konce července klesají počty nově registrovaných infekcí koronavirem, což signalizuje ústup nákazy po měsících nárůstu hlavních ukazatelů. Nejnovější vlna americké epidemie nebyla zdaleka tak vážná jako ty předchozí, přinesla nicméně značný nárůst vytíženosti nemocnic. I počet hospitalizovaných s covidem-19 v posledních dnech začal klesat, ukazují statistiky na webech amerických médií.

V Česku už se za epidemii covidu nakazily čtyři miliony lidí, 40 tisíc jich zemřelo

Pozitivní test na covid-19 měly v ČR za téměř 2,5 roku od začátku epidemie více než čtyři miliony lidí. V dalších více než 291.000 případech se nákaza novým typem koronaviru potvrdila vícekrát. Vyplývá to ze statistik na webu ministerstva zdravotnictví. Od začátku epidemie zemřelo v ČR 40.587 lidí pozitivně testovaných. Podle dříve zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) byl covid v loňském roce nejčastější příčinou úmrtí.

V neděli potvrdily testy v Česku 279 nových případů covidu

V neděli potvrdily testy v Česku 279 nových případů covidu, o 44 méně než před týdnem. Počet nakažených klesl v mezitýdenním srovnání pojedenácté v řadě. Kromě nových případů nákazy hygienici v neděli odhalili ještě 84 podezření na opakovanou infekci novým typem koronaviru.

Turisté uvázli v čínském letovisku, úřady ho uzavřely kvůli covidu

Více než 80.000 turistů uvázlo v oblíbeném čínském přímořském letovisku San-ja, když se tam objevily případy nákazy koronavirem a úřady město uzavřely. Na svých internetových stránkách o tom informuje stanice BBC. Čína je jedinou významnou ekonomikou světa, která stále dodržuje politiku nulové tolerance vůči covidu.

Epidemie koronaviru už více než týden zpomaluje

Epidemie koronaviru v Česku už více než týden zpomaluje. V pátek laboratoře potvrdily 2407 nakažených, o 386 méně než před týdnem. Podezření na opakovanou nákazu bylo u 969 lidí. V nemocnici je s covidem 1109 lidí, z toho 30 ve vážném stavu. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Za posledních sedm dní přibylo v Česku 15.094 potvrzených případů koronaviru

Za posledních sedm dní přibylo v Česku 15.094 potvrzených případů koronaviru. O týden dříve jich bylo 16.910. Epidemie tak ve srovnání týdnů poprvé od začátku června zpomalila. Ubylo také hospitalizací a dál klesá takzvané incidenční číslo. Zároveň se ale snižuje zájem o testy a v mezitýdenním srovnání vzrostl počet lidí, kteří s covidem zemřeli. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Počet lidí nakažených koronavirem ve světě překonal 580 milionů

Počet lidí nakažených koronavirem ve světě podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překonal 580 milionů. Prvenství v absolutním počtu infikovaných drží od března 2020 Spojené státy, kde počet nakažených překračuje podle JHU 91 milionů.

Epidemie koronaviru v Česku sedm dní v řadě zpomaluje.

Epidemie koronaviru v Česku sedm dní v řadě zpomaluje. Ve středu laboratoře odhalily 2669 nových případů, zhruba o desetinu méně než před týdnem. Klesá ale také zájem o testy. V nemocnicích je s nákazou 1176 lidí, jejich počet se nad tisícem drží od začátku minulého týdne. V těžkém stavu je 32 pacientů. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Americký prezident Biden měl opět pozitivní test na covid, cítí se dobře

Americký prezident Joe Biden měl dnes opět pozitivní test na onemocnění covid-19. Bidenův ošetřující lékař Kevin O'Connor to dnes uvedl ve zprávě, kterou zveřejnil Bílý dům. Biden se podle lékaře cítí dobře, stále trpí občasným kašlem.

Německo se bude covidu bránit rouškami a testováním

Ve snaze omezit šíření koronavirové nákazy na podzim a v zimě Německo letos vsadí na nošení roušek a testování. Informovala o tom agentura AP s odkazem na plány, které dnes zveřejnila spolková ministerstva zdravotnictví a spravedlnosti. Roušky budou povinné na dálkových spojích a v letadlech od října. Vládní představitelé naopak vylučují plošné uzávěry škol či obchodů.

V úterý zpomalil nárůst případů covidu, bylo i méně testovaných

V úterý v Česku opět zpomalil nárůst počtu nově potvrzených případů nákaz koronavirem. Přibylo jich 3079, tedy o desetinu méně než před týdnem. Stejnou měrou ale klesal i počet testů na koronavirus. Podíl pozitivně testovaných na počtech testů se tak oproti předchozímu úterku výrazně nezměnil. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Hašení požáru v Hřensku se komplikuje. Ve velícím štábu se objevil covid

Ve velícím štábu, který v Hřensku koordinuje hašení požáru v Českém Švýcarsku, se vyskytl koronavirus. Členové štábu se musí pravidelně testovat, někteří se vyměnili.

V pondělí v Česku přibylo 3441 potvrzených případů covidu

V pondělí v Česku přibylo 3441 potvrzených případů covidu, zhruba o 300 méně než před týdnem. Pátým dnem tak trvá mezitýdenní pokles. Od víkendu ale přibylo lidí, kteří jsou s nákazou hospitalizovaní, je jich 1145. V těžkém stavu je 37 z nich. Na 100.000 obyvatel připadá v posledních sedmi dnech 151 nakažených. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

V Česku v neděli přibylo 324 potvrzených případů koronaviru

V Česku v neděli přibylo 324 potvrzených případů koronaviru. Je to nepatrný pokles proti minulé neděli. Počet nově nakažených se tak v mezitýdenním srovnání snížil počtvrté v řadě. Hospitalizovaných ubývá, nyní jich je méně než tisíc. V uplynulém týdnu připadá na 100.000 obyvatel 154 nakažených, takzvané incidenční číslo stagnuje. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Počet mrtvých v souvislosti covidem na celém světě překročil 6,4 milionu

Počet mrtvých v souvislosti s nemocí covid-19 na celém světě dnes podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překročil 6,4 milionu.

V Česku přibývá lidí, kteří s covidem zemřeli. V červenci jich je více než za červen a květen dohromady

S růstem počtu nových případů covidu v poslední době v Česku přibývá také lidí, kteří s nákazou zemřeli. V červenci je dosud obětí 146. To je více než za červen a květen dohromady. Nárůst začal hlavně od minulého víkendu. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví. Stále jsou ale počty obětí výrazně nižší než v některých předchozích vlnách nákazy. Například loni v březnu umíralo s covidem i více než 200 lidí denně.

První část kampaně na podporu očkování proti covidu-19 začne 15. srpna

První část kampaně na podporu očkování proti covidu-19 začne 15. srpna. Původně ministerstvo zdravotnictví plánovalo kampaň odstartovat se začátkem srpna, rozhodlo se ale začátek spojit se spuštěním centrálního rezervačního systému pro očkování v polovině měsíce. ČTK to řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Podle něj se kampaň zaměří nejen na podporu očkování proti covidu, ale i očkování obecně s důrazem na prevenci.

Biden má opět pozitivní test na covid

Americký prezident Joe Biden měl dnes opět pozitivní test na covid-19. Podle lékaře Bílého domu Kevina O'Connora je prezident bez příznaků onemocnění a cítí se dobře. Biden se kvůli pozitivnímu testu znovu uchýlí do izolace. Karanténní režim ukončil teprve tuto středu, když měl předtím dva testy na koronavirus negativní.