Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Epidemie covidu je dál na ústupu, hospitalizovaných je méně než 800

Mezi příznaky dlouhého covidu najdeme nižší sexuální apetit či vypadávání vlasů

Snížený sexuální apetit, halucinace či vypadávání vlasů. To jsou podle nové studie některé z širšího souboru dlouhodobých příznaků u lidí, kteří prodělali covid-19, ale nebyli hospitalizováni. Informoval o tom zpravodajský server The Guardian.

Epidemie opět mírně zpomalila, v pátek přibylo 2105 případů

Epidemie covidu v Česku podruhé v řadě mírně zpomalila. V pátek přibylo 2105 potvrzených případů nákazy, zhruba o 80 méně než před týdnem. V nemocnicích je s koronavirem 918 pacientů. Na 100.000 obyvatel připadá v uplynulém týdnu 121 nakažených, takzvané incidenční číslo tak již několik dní stagnuje. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Lidé, kteří prodělali covid, čelí dva roky po nákaze zvýšenému riziku mozkových problémů

Lidé, kteří prodělali covid-19, čelí i dva roky po nákaze koronavirem zvýšenému riziku mozkových problémů včetně demence nebo deficitu kognitivních funkcí, běžně označovaného jako "mozková mlha".

Epidemie koronaviru v Česku v uplynulém týdnu poprvé od konce července zrychlila

Epidemie koronaviru v Česku v uplynulém týdnu poprvé od konce července zrychlila. Za posledních sedm dní odhalily laboratoře 13.007 případů nákazy, zhruba o 300 více než o týden dříve. Testuje se přitom o něco méně. Počet hospitalizovaných naopak od minulého týdne klesl o více než 200 pacientů. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Epidemie ve středu opět zrychlila, přibylo 2403 nakažených koronavirem

Epidemie covidu v Česku druhý den v řadě zrychlila. Ve středu přibylo 2403 potvrzených případů nákazy, zhruba o 200 více než před týdnem. Laboratoře přitom provedly méně testů, jejich pozitivita se ale znovu zvýšila. Počet hospitalizovaných se od konce minulého týdne stále pohybuje okolo tisícovky. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Za 30 dní se nechalo proti covidu podruhé přeočkovat přes 100 tisíc lidí

Druhé přeočkování proti covidu-19 absolvovalo za 30 dní více než 102.000 lidí. Vyplývá to z dat o očkování, které zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví. Zájem je tak podobný jako u prvního přeočkování loni v září, tam ale přicházeli na řadu nejprve zdravotníci, senioři a další vybrané skupiny. Volně pro všechny bylo až začátku letošního roku.

V Česku přibylo v úterý 2803 potvrzených případů covidu

V Česku přibylo v úterý 2803 potvrzených případů covidu. Poprvé za několik týdnů tak epidemie v mezitýdenním srovnání zrychlila o několik stovek případů. Zvýšilo se také incidenční číslo, které od druhé poloviny července až dosud pravidelně klesalo. Počet hospitalizovaných se od konce minulého týdne pohybuje okolo tisícovky. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

V pondělí v Česku přibylo 2881 potvrzených případů koronaviru

V pondělí v Česku přibylo 2881 potvrzených případů koronaviru. Proti minulému týdnu je to mírný pokles. Méně se ale také testovalo, pozitivita byla u všech tří typů testů vyšší. Od víkendu se zvýšil počet hospitalizovaných, je jich téměř tisíc. Incidence se v posledních dnech mění jen minimálně, na 100.000 obyvatel připadá v uplynulém týdnu 116 nakažených. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Americký ministr obrany Austin má pozitivní test na covid-19, letos už podruhé

Americký ministr obrany Lloyd Austin má letos už podruhé pozitivní test na covid-19. Uvedl, že má mírné příznaky a své pracovní povinnosti bude nadále v plném rozsahu plnit z domova. S prezidentem Joem Bidenem, který nemoc nedávno také prodělal, se osobně setkal 29. července, napsala agentura Reuters.

Válek představil novou očkovací kampaň. Chce opakovat vakcinaci, dokud tady bude covid

Heslem nové kampaně ministerstva zdravotnictví na podporu pokračování očkování proti covidu-19 bude "Očkujeme se pro život beze strachu" s podtitulem "Zdraví přeje připraveným". Novinářům koncept kampaně dnes představili zástupci ministerstva.

Británie je první zemí, která schválila vakcínu proti původní variantě i omikronu

Británie se dnes stala první zemí, která schválila vakcínu proti nemoci covid-19 zaměřenou jak na původní variantu viru, tak na variantu omikron. Očkovací látku americké společnosti Moderna schválil britský lékový úřad MHRA jako posilující dávku pro dospělé, uvedla agentura Reuters.

Počet lidí nakažených koronavirem ve světě překonal 590 milionů

Počet lidí nakažených koronavirem ve světě podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překonal 590 milionů.

V neděli přibylo v Česku 277 potvrzených případů koronaviru

V neděli přibylo v Česku 277 potvrzených případů koronaviru. Je to stejný počet jako před týdnem. Méně se ale testovalo, pozitivita tak byla u všech třech typů testů vyšší. V nemocnicích stále zůstává více než 800 hospitalizovaných. Za posledních sedm dní připadá na 100.000 obyvatel 117 nakažených, takzvané incidenční číslo se proti sobotě nezměnilo. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Poprvé od konce července stoupl počet nových případů covidu

Poprvé od konce července v mezitýdenním srovnání mírně stoupl počet nových případů covidu-19. V sobotu laboratoře podle webu ministerstva zdravotnictví odhalily 570 nákaz, to je o 51 víc než o týden dřív. Testů bylo oba dny podobně, kolem 2400. Až další dny ukážpu, zda jde o jednorázový víkendový výkyv, či obrat v dosavadním zpomalování epidemie.

Pacienti po covidu-19 mají dlouhodobě zažívací problémy

Pacienti po covidu-19 mají dlouhodobě i různé zažívací problémy. Jednotky procent z nich trpí bolestmi břicha, zácpou, průjmem či intolerancí některých potravin. Na webu Státního zdravotního ústavu (SZÚ) o tom informoval Jiří Ruprich, vedoucí Centra zdraví, výživy a potravin SZÚ. Koronavirem se v Česku nakazilo přes čtyři miliony lidí, téměř 300.000 mělo pozitivní test opakovaně.

Letní vlna epidemie covidu-19 v Česku dál slábne

Letní vlna epidemie covidu-19, která začala v Česku zpomalovat na konci července, dál slábne. Za pátek přibylo v zemi 2194 nových případů koronaviru, to je o 212 méně než před týdnem. Laboratoře odhalily uplynulý den ještě 880 podezření na opakovanou nákazu, minulý pátek jich bylo o 89 víc.

Vědci: Dlouhý covid může být spojen se sníženou hladinou hormonu kortizolu

Americký tým výzkumníků tento týden publikoval výsledky svého pátrání po stopách takzvaného dlouhého covidu v lidském organismu a označil nízkou hladinu stresového hormonu kortizol za nejsilnější objevený předpoklad pro výskyt post-covidových potíží.

Epidemiologická situace na Slovensku se za poslední týden zlepšila

Epidemiologická situace na Slovensku v souvislosti s onemocněním covid-19 se za poslední týden zlepšila, na podzim ale odborníci očekávají výraznější přírůstek covidových pacientů. Školní rok v zemi začne v září bez výraznějších restrikcí. Vyplývá to z dnešních vyjádření ministerstev zdravotnictví a školství.

Letní vlna pandemie nemoci covid-19 dosáhla v Německu vrcholu

Letní vlna pandemie nemoci covid-19 dosáhla v Německu vrcholu a její vývoj je příznivý, na podzim ale hrozí opět zhoršení epidemické situace. Dnes to na tiskové konferenci v Berlíně prohlásil německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach. Zároveň tak obhajoval chystaná zpřísnění karanténních opatření od října, kdy spolkové země budou moci opět zavést roušky ve vnitřních prostorách.