Mezi příznaky dlouhého covidu najdeme nižší sexuální apetit či vypadávání vlasů

Už dlouho je známo, že mezi nejčastější příznaky v týdnech a měsících po nákaze koronavirem patří ztráta čichu a dušnost. Na seznamu dalších běžných příznaků covidu-19 je například únava, vyrážka a mozková mlha.

Nyní se vědcům podařilo prokázat, že lidé s dlouhodobým covidem často pociťují "extrémně širokou" škálu příznaků, včetně méně známých vedlejších účinků, jako je amnézie a neschopnost vykonávat známé pohyby nebo pokyny.

Zjištění publikovaná v odborném časopisu Nature Medicine potvrzují to, co mnozí pacienti opakovaně říkají svým lékařům, rodině, přátelům a kolegům od začátku pandemie před více než dvěma lety.

Ze studie Birminghamské univerzity vyplývá, že škála příznaků se dá dělit na respirační potíže, psychické a kognitivní problémy, a pak na širší škálu ostatních symptomů.

Kromě toho, že vědci zaznamenali širší soubor příznaků, identifikovali také klíčové skupiny a druhy chování, které vystavují lidi zvýšenému riziku vzniku dlouhého covidu.

Jejich zjištění naznačují, že větší riziko dlouhého covidu hrozí ženám, mladším lidem a osobám z černošské, smíšené nebo jiné etnické skupiny. Lidé z chudších vrstev, kuřáci a lidé s nadváhou nebo obezitou byli také častěji spojeni s přetrvávajícími příznaky.

"Tento výzkum potvrzuje to, co pacienti říkali lékařům po celou dobu pandemie - že příznaky dlouhého covidu jsou velmi široké a nelze je plně vysvětlit jinými faktory, jako jsou rizikové faktory životního stylu nebo chronické zdravotní potíže," uvedl hlavní autor studie, docent klinického lékařství na Birminghamské univerzitě Shamil Haroon. "Příznaky, které jsme identifikovali, by měly pomoci lékařům a tvůrcům klinických směrnic zlepšit hodnocení pacientů s dlouhodobými následky covidu-19 a následně zvážit, jak tuto symptomatickou zátěž nejlépe zvládnout," dodal.

Studie zjistila, že lidé, kteří byli pozitivně testováni na koronavirus, uváděli po 12 týdnech od počáteční infekce mnohem častěji 62 příznaků než ti, kteří se virem nenakazili.

Výzkumníci analyzovali anonymizované elektronické zdravotní záznamy 2,4 milionu lidí v Británii spolu s týmem lékařů a výzkumníků z celé Anglie.

Anuradhaa Subramanianová, která rovněž působí na Birminghamské univerzitě a podílela se na studii, uvedla: "Obzvláště zajímavé jsou naše analýzy údajů o rizikových faktorech, protože nám pomáhají zvážit, co by mohlo být příčinou nebo přispívat k dlouhému covidu."

"Ženy mají například větší pravděpodobnost výskytu autoimunitních onemocnění. Když v naší studii vidíme zvýšenou pravděpodobnost výskytu dlouhého covidu u žen, zvyšuje to náš zájem o zkoumání, zda zvýšené riziko u žen může vysvětlovat autoimunita nebo jiné příčiny. Tato pozorování nám pomohou lépe se zaměřit na to, co může být příčinou přetrvávajících příznaků po infekci, a jak můžeme pomoci pacientům, kteří je pociťují," dodala Subramanianová.