Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Respirátory v dopravě a budovách by snížily šíření covidu, říká expert

Na Slovensku za poslední týden stoupl počet nakažených o více než polovinu

Na Slovensku za poslední týden stoupl počet odhalených případů koronavirové infekce o více než polovinu, počet hospitalizovaných pacientů s covidem-19 v zemi se ale v porovnání s přelomem června a července výrazněji nezměnil. Vyplývá to z údajů národního centra zdravotnických informací. Šíření infekce zrychlilo také v Česku.

V úterý přibylo v Česku opět téměř 2000 nových případů koronaviru

V úterý přibylo v Česku opět téměř 2000 nových případů koronaviru. Laboratoře jich odhalily 1980. Je to téměř čtyřikrát více než před týdnem, kdy byl ovšem svátek, a výrazně méně se tedy testovalo. Lidí, kteří jsou s nákazou v nemocnici, přibylo na 364. Je to nejvíce covidových pacientů od 10. května.

Protiepidemický tým Bílého domu varoval před možným nárůstem počtu případů covidu

Protiepidemický tým Bílého domu dnes varoval před možným nárůstem počtu případů covidu-19 ve Spojených státech v souvislosti s rychlým šířením koronavirové subvarianty s označením BA.5.

Česko chce sjednotit přístup EU k očkování a opatřením proti covidu

Česko chce během svého předsednictví v Radě Evropské unie docílit sjednocení přístupu členských zemí k očkování a dalším opatřením proti covidu-19. Po debatě s poslanci Evropského parlamentu to dnes novinářům v Bruselu řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Se zákonodárci se bavil také o plánu boje proti rakovině nebo návrhu pravidel pro sdílení zdravotních dat po celé unii.

Covid v Česku opět nabývá na síle. Přibylo nejvíc nakažených od dubna

V pondělí přibylo v Česku poprvé od dubna více než 2000 potvrzených případů covidu za jeden den. Laboratoře jich odhalily 2031, zhruba o třetinu více než před týdnem. Počet lidí, kteří s koronavirem leží v nemocnici, se zvýšil nad 300.

Očkování čtvrtou dávkou vakcíny dramaticky snížilo počet úmrtí seniorů na covid

Očkování čtvrtou dávkou vakcíny snížilo počet úmrtí izraelských seniorů na covid-19 o 72 procent, píše zpravodajský web The Times of Israel s odvoláním na rozsáhlou izraelskou studii. Ta porovnávala data o klientech domovů pro seniory, kteří byli očkováni čtyřmi dávkami vakcíny proti covidu-19, s těmi, kteří obdrželi pouze tři dávky. Data výzkum pochází z Izraele a z doby během zimní vlny šíření koronaviru, kdy už dominovala varianta omikron.

V USA začala dominovat nejnakažlivější forma koronaviru BA.5

Ve Spojených státech začala dominovat podoba koronaviru označovaná jako BA.5, což je verze varianty omikron považovaná za dosud nejnakažlivější formu viru SARS-CoV-2. Zlom nastal v době setrvale vysokých počtů infekcí a rostoucí vytíženosti amerického zdravotnictví. Odborníci na infekční choroby se shodují, že USA nedělá pro potlačení epidemie dost, napsal deník The Washington Post (WP).

EU doporučila druhou posilující dávku očkování proti covidu lidem nad 60 let

Evropská unie doporučila podávat druhou posilující dávku očkování proti covidu-19 lidem nad 60 let a dalším rizikovým skupinám. Dosud doporučení platilo pro lidi nad 80 let. Ve společné zprávě o tom informovaly Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

Čína údajně objevila novou subvariantu omikronu

V čínské finanční metropoli Šanghaji se objevila nová subvarianta koronaviru omikron BA.5.2.1, řekl v neděli na tiskovém brífinku zástupce městských zdravotnických služeb Čao Tan-tan. Případ byl zjištěn 8. července ve finanční čtvrt Pchu-tung a podle čínského činitele souvisí s nákazou ze zahraničí.

Česko chce v čele EU vyjednat lepší smlouvy s výrobci covidových vakcín

Česká republika zaplatila za objednané vakcíny na covid-19 dosud 19 miliard korun. Částka pokrývá i dodávky pro příští rok, které chce ale ministerstvo zdravotnictví (MZd) rozložit i do roků následujících. Novinářům to dnes řekla ředitelka mezinárodního oboru MZd Kateřina Baťhová, která měla od začátku epidemie na starosti nákupy vakcín.

Po svátcích bylo přes 1500 nakažených, přibylo hospitalizovaných

Po dvou svátečních dnech přibylo ve čtvrtek v Česku 1549 nových případů koronaviru, to je nejvíc za jeden den od začátku května a o téměř třetinu víc než před týdnem. Za uplynulých sedm dní se covid prokázal u zhruba 5400 lidí. Je to sice dohromady o asi 260 méně než předchozí týden, který ale nebyl přerušený volnými dny jako začátek července. Dál roste počet nakažených v nemocnicích.

Vakcinologové doporučují čtvrtou dávku očkování proti covidu lidem nad 60 let

Vakcinologové doporučují čtvrté očkování proti covidu lidem nad 60 let nebo pro osoby od 12 let s oslabenou imunitou, případně zdravotníky, kteří s takovými pacienty pracují. Vhodné je také pro klienty a pracovníky pobytových zařízení sociální péče.

Francie dnes patrně oznámí 200 tisíc nákaz koronavirem, Itálie hlásí 100 tisíc

Počet nově nakažených koronavirem ve Francii dnes večer překročí hranici 200.000 případů, uvedl francouzský ministr zdravotnictví François Braun. Itálie pak oznámila 100.000 nově infikovaných. S odvoláním na místní úřady o tom informovaly tiskové agentury.

V pondělí testy v Česku odhalily 1297 případů koronaviru

Testy v Česku v pondělí mezi volnými dny potvrdily 1297 případů koronaviru, zhruba stejně jako před týdnem. Podezření na opakovanou nákazu přibylo na 376 ze 341 o týden dřív. Počet hospitalizovaných s covidem-19 se vrátil nad 200, ve vážném stavu je 13 pacientů. Na 100.000 obyvatel za poslední týden dál připadá 60 nově nakažených. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Naprostá většina pozitivních vzorků v Česku obsahuje nakažlivější subvarianty omikronu

Na nakažlivější subvarianty koronaviru omikron ukázalo minulý týden vyšetření 87 procent pozitivních vzorků. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). Potvrzují to i podrobnější vyšetření sekvenací genomu viru, jejichž výsledky jsou zpožděné zhruba o dva týdny.

V sobotu přibylo nejvíce případů koronaviru o víkendu od počátku května

Laboratoře v Česku v sobotu potvrdily 353 případů koronaviru, nejvíce o víkendu od počátku května. V mezitýdenním srovnání je to o polovinu více. Podezření na opakovanou nákazu přibližně na dvojnásobných 113. Počet hospitalizovaných s covidem-19 se vrátil pod 200, ve vážném stavu jich je sedm. Mírně začal růst zájem o očkování. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Denní přírůstek potvrzených případů koronaviru se dostal poprvé od května na 1300

Denní přírůstek potvrzených případů koronaviru v Česku se v pátek dostal poprvé od počátku května na 1300. Je to o tři čtvrtiny více než o týden dřív. Přibylo také podezření na opakovanou nákazu, v mezitýdenním srovnání téměř dvojnásobně na 360. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Ve Velké Británii rychle přibývá nových případů infekce covidu-19

V Británii prudce roste počet nových případů infekce covidu-19, konkrétně subvariant omikronu BA.4 a BA.5. Podle britského statistického úřadu (ONS) je momentálně nakažených zhruba 2,3 milionu Britů, tedy zhruba každý třicátý, což je nárůst o 32 procent oproti minulému týdnu, píše web stanice BBC. Za čtvrtek přibylo v Británii s asi 67 miliony obyvateli 23.235 nových případů.

Počty nakažených budou růst několik týdnů, neplní se JIP, zní z ministerstva

Pozitivita testů na covid-19, které žádají pro své pacienty lékaři, je 25 procent, což znamená významné rozšíření viru v populaci. Počty nakažených budou ještě několik týdnů dál růst. Zátěž roste ve všech regionech, zatím se ale výrazně neplní nemocnice a zejména jednotky intenzivní péče (JIP). Novinářům to dnes řekl náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti). Zatím podle něj nejsou nutná povinná opatření, doporučil roušky ve zdravotnictví.