Po svátcích bylo přes 1500 nakažených, přibylo hospitalizovaných

Po dvou svátečních dnech přibylo ve čtvrtek v Česku 1549 nových případů koronaviru, to je nejvíc za jeden den od začátku května a o téměř třetinu víc než před týdnem. Za uplynulých sedm dní se covid prokázal u zhruba 5400 lidí. Je to sice dohromady o asi 260 méně než předchozí týden, který ale nebyl přerušený volnými dny jako začátek července. Dál roste počet nakažených v nemocnicích.

Hospitalizovaných bylo ve čtvrtek 262 lidí s covidem, jejich počet se za dva týdny téměř zdvojnásobil, oproti minulému týdnu se zvýšil o 49. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Pacientů v těžkém stavu bylo podle aktuálních informací 13, minulý čtvrtek devět. Stejně jich bylo naposledy 24. května. Denní přírůstky případů začaly být v mezitýdenním srovnání vyšší počátkem června, v minulém týdnu ve všech pracovních dnech přesáhly tisícovku. Podle ministerstva zdravotnictví bude nakažených kvůli nakažlivějším subvariantám viru přibývat ještě několik týdnů. Neplánuje ale opatření proti šíření nákazy, protože se neplní nemocnice a zejména jednotky intenzivní péče.

Incidenční číslo se během červencových státních svátků snížilo, ve čtvrtek začalo znovu růst. Za uplynulých sedm dní nyní připadá v Česku na 100.000 obyvatel 51 nakažených, před týdnem jich bylo 53. Nejvíc se nákaza momentálně šíří v hlavním městě, kde má incidence hodnotu 114. Ve všech ostatních krajích se incidenční číslo drží hluboko pod stovkou. V Olomouckém kraji připadá 28 nakažených na 100.000 obyvatel, což je nejméně v zemi.

Za uplynulých sedm dní provedly laboratoře v Česku přes 29.000 PCR i antigenních testů, o zhruba 4300 méně než předchozí týden. V současné době se podle odborníků testují jen lidé s vážnějšími příznaky, a nakažených je tak v populaci reálně mnohem víc. U nejčastějších diagnostických testů lidí, kteří vykazují příznaky nemoci, byla ve čtvrtek pozitivních téměř třetina testovaných. O značné virové náloži svědčí nejen značná pozitivita testů, ale třeba i analýzy odpadních vod v Praze. Podle expertů z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) ukazují mimořádně strmý nárůst viru, přesahující nejvyšší hodnoty z předchozích vrcholů epidemie.

Za současným nárůstem jsou podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nakažlivější subvarianty BA.4 nebo BA.5 koronaviru omikron. Nemají sice horší průběh onemocnění, proti původní variantě z čínského Wu-chanu jsou ale víc než desetkrát nakažlivější. Proti subvariantám sice už po několika měsících méně chrání prodělání nemoci nebo očkování před nákazou, vakcíny ale dál snižují riziko úmrtí nebo hospitalizace s vážným průběhem. Proto ministerstvo zdravotnictví doporučuje seniorům a chronicky nemocným, aby se před podzimem nechali přeočkovat.

Za posledních sedm dní se nechalo proti covidu očkovat přes 4600 zájemců, naprostá většina si přišla pro posilující dávku.O očkování byl první prázdninový týden, kdy si mnozí lidé vzali volno, o dost menší zájem než předchozí týden. Dokončené očkování má v Česku téměř 6,9 milionu lidí, na přeočkování zatím dorazilo přes 4,2 milionu z nich.

Od začátku epidemie v březnu 2020 potvrdily laboratoře přes 3,9 milionu případů covidu, k tomu ministerstvo eviduje téměř 269.300 podezření na opakovanou nákazu. S koronavirem dosud zemřelo 40.330 lidí, za poslední týden je úmrtí zatím devět.

Související

Ilustrační foto

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají

Původ koronaviru, který za posledních pět let změnil svět a podle odhadů způsobil smrt více než 7 milionů lidí, zůstává stále nevyřešenou záhadou. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto opakovaně vyzývá Čínu, aby sdílela klíčová data, která by mohla přispět k pochopení toho, odkud virus pochází. Tato otázka není jen vědeckého významu, ale také otázkou morální odpovědnosti vůči celému světu, uvedl server Politico.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 53 minutami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán si rázně dupnul: Sankce proti Rusku podpoříme, máme ale podmínku

Maďarský premiér Viktor Orbán opět vystoupil proti prodloužení sankcí Evropské unie vůči Rusku. Tentokrát svou podporu sankcím podmínil tím, že Ukrajina musí znovu otevřít plynovody a umožnit tok ruského plynu do Evropy. Orbánovo prohlášení zaznělo během jeho rozhovoru pro státní rozhlas Kossuth jen několik hodin před jednáním v Bruselu, kde se evropští diplomaté snažili obnovit sankční balíček.

před 2 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás začal na základě dohody s Izraelem propouštět rukojmí

Propuštění čtyř izraelských vojaček, které byly drženy jako rukojmí militantní skupinou Hamás v Gaze, představuje důležitý moment v rámci nedávno sjednaného příměří mezi Izraelem a Hamásem. Tyto ženy, které byly zajaty při masivních útocích Hamásu dne 7. října, byly předány Mezinárodnímu výboru Červeného kříže v přísně organizovaném a mediálně sledovaném procesu, píše BBC.

před 2 hodinami

Robert Fico

Proč se na Slovensku nezatýká? Fico v případě podezření na převrat musí konat, nemá ale důvod

Ruští představitelé se zastali slovenského vedení, které obvinilo opozici z přípravy převratu. Rétorika kabinetu Roberta Fica ale má množství logických děr – především fakt, že vůbec nedošlo k zatýkání, ačkoli se příprava státního převratu považuje za trestný čin. Zdá se tedy, že žádné obavy z převratu nikdy neexistovaly a Fico se pouze snažil přiblížit k Moskvě.

před 3 hodinami

Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Evropa neví, jak dál. Je vyslání vojáků na Ukrajinu reálné?

Evropa se nachází na klíčovém rozcestí ve své zahraniční politice, kdy otázka možné vojenské přítomnosti v poválečné Ukrajině nabývá na intenzitě. Budoucí scénáře představují pro evropské lídry obrovskou výzvu – jak zajistit stabilitu a zároveň se vyhnout riziku eskalace. Přestože se myšlenka evropských mírových jednotek zmiňuje stále častěji, cesta k jejímu uskutečnění je složitá, a to z politického, vojenského i diplomatického hlediska, píše Politico.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Spojené státy zastavily veškerou zahraniční pomoc

Spojené státy americké pozastavily veškerou zahraniční pomoc na základě interního memoranda, které bylo rozesláno úředníkům a americkým ambasádám po celém světě. Tento krok navazuje na výkonný příkaz prezidenta Trumpa, který nařídil devadesátidenní pauzu v poskytování zahraniční pomoci za účelem přezkoumání efektivity a souladu s jeho zahraničněpolitickými cíli, píše BBC.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

John Fitzgerald Kennedy

Trump nařídil zveřejnění tajných dokumentů. Svět se dozví podrobnosti o vraždě Kennedyů

Americký prezident Donald Trump nařídil vládním úředníkům připravit plán na odtajnění dokumentů týkajících se tří nejvýznamnějších atentátů v americké historii – vražd Johna F. Kennedyho, Roberta F. Kennedyho a Martina Luthera Kinga Jr. Tento krok má potenciál odhalit nové skutečnosti o událostech, které již desítky let zůstávají předmětem spekulací a teorií.

včera

včera

Andrea Najvirtová Prohlédněte si galerii

Životy a blaho zranitelných jako prostředek politického tlaku? Fico kazí naši reputaci na Ukrajině i v zahraničí, varuje Človek v ohrození

Začátkem ledna slovenský premiér Robert Fico naznačil možnost pozastavení pomoci Ukrajině a přerušení dodávek elektrické energie v rámci odvetných opatření kvůli přerušení dodávek ruského plynu přes její území. O možných dopadech politických rozhodnutí na činnost humanitárních organizací a jejich roli v kontextu probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině promluvila pro EuroZprávy.cz Andrea Najvirtová, ředitelka slovenské humanitární organizace Človek v ohrození, v Česku známé jako Člověk v tísni.

včera

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Uvrhne Trump USA do potravinové krize? Masová deportace migrantů se mu může vymstít

Plány Donalda Trumpa na masové deportace by mohly zásadně ovlivnit potravinový systém Spojených států a přitom paradoxně zvýšit závislost na migrantech s pracovním vízem. Navzdory snaze omezit počet nelegálních přistěhovalců se totiž potravinový průmysl bez zahraniční pracovní síly neobejde. Od polí s jahodami v Kalifornii po pomerančové sady na Floridě – více než 70 % zemědělských pracovníků pochází ze zahraničí, přičemž asi 40 % z nich je v USA nelegálně. Ve zpracovatelském průmyslu tvoří přistěhovalci téměř polovinu pracovní síly, píše Politico.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Mladá Ukrajinka o rodné zemi: Hodně lidem chybí ruka nebo oči, berou úplatky, aby měli základní životní úroveň. Místo Ruska ale raději zvolí smrt

Mladá Ukrajinka, vystupující pod pseudonymem Olena, poskytla exkluzivní rozhovor pro EuroZprávy.cz. Osmadvacetiletá studentka otevřeně popisuje dramatické odvody do armády, hluboce zakořeněnou korupci i komplikovaný vztah Ukrajinců k ruštině. Z důvodu ochrany jejího bezpečí a bezpečí její rodiny se redakce rozhodla nezveřejnit její pravé jméno.

včera

Donald Trump

Čtvrtý den Trumpovy vlády: "Zjednal pořádek" v USA, teď chce světu vládnout jako v 19. století

Donald Trump ve svém návratu na post amerického prezidenta nečekal dlouho, aby ukázal svůj vliv na globální scéně. Po prvních dnech zaměřených na domácí politiku obrátil čtvrtý den svého úřadování svou pozornost k mezinárodnímu dění. Svým vystoupením na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyslal jasný signál o svém odhodlání změnit tradiční roli USA ve světě, píše CNN.

včera

Telefonát s Donaldem Trumpem je jedinečný zážitek. Úředníci z Downing Street prozradili, jak je přežít

Přežití telefonátu s Donaldem Trumpem může být pro politiky složitým a jedinečným zážitkem. Britští premiéři, kteří se během Trumpova prvního období pokoušeli zvládnout jeho nevyzpytatelný styl, se museli připravit na neočekávané odbočky, vtipné poznámky a neobvyklý průběh rozhovorů. Bývalí úředníci Downing Street nyní odhalují zákulisí těchto hovorů a strategie, jak se s nimi vypořádat.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy