Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Rok 2021 s koronavirem: Čtvrt miliardy nakažených, velký otazník u imunity

Poslanci rozhodli o pokutách za porušování restrikcí, firmám hrozí až tři miliony

Podnikatelé a firmy zřejmě budou mít povinnost dodržovat pod hrozbou až třímilionové sankce vládní protikoronavirové restrikce, které se týkají podnikatelské činnosti. Předpokládá to vládní novela krizového zákona, kterou dnes schválila Sněmovna navzdory opoziční kritice zrychleně ve stavu legislativní nouze.

Španělská vláda čelí kritice za přesuny migrantů na pevninu

Ve Španělsku sílí debata ohledně chaotických přesunů migrantů z Kanárských ostrovů na pevninu. Tři velké opoziční strany vyzvaly španělskou vládu, aby vysvětlila "tajné a netransparentní" přesuny několika stovek migrantů do Andalusie a Valencie v posledních dnech.

Vakcíny proti covidu dorazily do Izraele, Netanjahu chce být očkován jako první

Do Izraele dnes dorazily první dávky vakcíny proti covidu-19, kterou vyvinula americká společnost Pfizer ve spolupráci s německou firmou BioNTech. Izrael podle místního dodavatele počítá s tím, že do konce roku bude mít dostatek očkovací látky pro zhruba čtvrtinu své asi devítimilionové populace. Informovala o tom agentura Reuters.

V Británii nebo Francii vzrostl denní počet nakažených koronavirem

V Británii za posledních 24 hodin přibylo 16.578 potvrzených případů nákazy koronavirem a 533 úmrtí s covidem-19. Čísla dnes zveřejnil specializovaný vládní web. Ve Francii se podle zdravotního úřadu SPF za poslední den nákaza potvrdila u 14.595 lidí. S covidem-19 jich 296 zemřelo. V obou zemích je oproti úterý počet nových nakažených vyšší.

Kanada schválila nasazení vakcíny od společnosti Pfizer

Kanadské regulační úřady dnes jako třetí na světě schválily široké nasazení vakcíny proti covidu-19 vyvinuté společnostmi Pfizer a BioNTech. Premiér Justin Trudeau již dříve prohlásil, že očkování novou látkou začne zřejmě příští týden, napsal server televize CNN.

Slovensko zpřísňuje. Uzavře většinu prodejen, omezení se dotknou i hotelů

Slovensko kvůli šíření koronaviru od 21. prosince na nejméně tři týdny uzavře většinu prodejen. Již od tohoto pátku nebudou moci restaurace podávat jídlo ani na terasách, od pondělí pak klienti hotelů a návštěvníci lyžařských středisek budou muset mít negativní výsledek testu na koronavirus. Na konci prosince by větší podniky měly začít s pravidelným testováním svých zaměstnanců.

Koronavirus byl v Itálii podle studie už loni v listopadu

Koronavirus SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, byl v Itálii už v listopadu 2019. Vyplývá to ze studie milánské univerzity, o níž dnes informovala agentura ANSA. Dosud se uvádělo, že první případ covidu-19 se v Itálii potvrdil koncem letošního ledna u dvou čínských turistů. Právě v Číně se tento koronavirus loni prokázal poprvé, a to koncem roku 2019.

Rakouští politici v čele s Kurzem vyzývají k účasti na hromadných testech

Rakouští vládní politici vyzývají občany, aby se zúčastnili hromadného testování na koronavirus. Není o něj totiž zdaleka takový zájem, jaký čekali, informovala dnes agentura APA. Například ve Vídní, která má téměř dva miliony obyvatel, se od pátku do dnešního poledne nechalo otestovat jen 113.637 lidí. Tři testovací centra přitom zvládnou otestovat až 150.000 lidí denně.

Více než polovina Čechů omezuje sledování dění kolem covidu, ukázal průzkum

Více než polovina Čechů záměrně omezuje množství informací, které se k nim o koronaviru dostávají. I přesto je ale podle listopadového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zájem o dění kolem epidemie značný.

Kubkova lékařská komora vyzvala vládu ke zpřísnění opatření proti covidu-19

Česká lékařská komora (ČLK) vyzvala vládu ke zpřísnění protiepidemických opatření. S rozvolňováním podle ní začala dříve, než byla epidemie pod kontrolou. Komora dnes výzvu zveřejnila na svém webu, adresovala ji předsedovi vlády, šéfovi Ústředního krizového štábu a ministrovi zdravotnictví. Přetížené zdravotnictví podle něj nemůže další měsíce fungovat v současném vypětí.

ÚZIS nedostal pokyn ke změně metodiky testů, tvrdí Dušek

Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) podle svého ředitele Ladislava Duška nedostal pokyn ke změně metodiky započítávání testů. Řekl to na dnešním jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví. O její úpravě tak, aby zohledňovala i antigenní testy, mluvil v pondělí o po jednání vlády ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Pandemie v USA: Počty mrtvých a nakažených dál rostou, Trump to bere jako pozitivum

Spojené státy v úterý ohlásily okolo 215.000 nákaz koronavirem a úmrtí více než 2500 lidí s nemocí covid-19. V zemi pokračuje nepříznivý vývoj všech hlavních ukazatelů o epidemii a souhrnná bilance obětí už se blíží ke 300.000. Guvernér Severní Karolíny ve snaze zabrzdit rozmach nákazy vyhlásil noční zákaz vycházení.

V Británii prověřují možnou alergickou reakci na covidovou vakcínu, měli ji jen dva lidé

Britské zdravotnické úřady vyšetřují dva případy nepříznivé odezvy na vakcínu proti koronaviru od firem Pfizer a BioNTech, které se vyskytly v den zahájení hromadného očkovacího programu. Současně doporučily lidem, kteří v minulosti zažívali výrazné alergické reakce, aby očkování touto vakcínou nepodstupovali.

Zdravotní pojišťovny čekají v roce 2021 růst výdajů, na očkování půjde kvůli covidu o 100 procent víc

Zdravotní pojišťovny čekají v roce 2021 růst výdajů na zdravotní péči skoro o desetinu. Na očkování půjde kvůli covidu o 100 procent víc než letos, s vyššími náklady počítají ve svých zdravotně pojistných plánech i na laboratorní testy. Svaz zdravotních pojišťoven, který sdružuje šest menších pojišťoven mimo největší Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP), o tom dnes informoval v tiskové zprávě.

Hamáček se obořil na opozici: Prodloužit nouzový stav nechtějí jen pokrytci či šílenci

Za pokrytce či nezodpovědné šílence považuje vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) politiky, kteří ve Sněmovně odmítají prodloužit stav nouze, jak žádá vláda. Kabinetu nouzový stav poskytuje právní rámec, jak bojovat s epidemií covidu-19, bez něj bude bezmocná, řekl dnes Hamáček novinářům ve Sněmovně.

dTest: Některé respirátory mají horší vlastnosti, než tvrdí výrobce

Některé respirátory na českém trhu nemají účinnost FFP2, ačkoli to jejich výrobce uvádí. U dalších je zase vysoká filtrační schopnost spojená s horší prodyšností. Membránu z nanovláken nemají všechny ochranné pomůcky, o kterých to jejich výrobci tvrdí. Jednorázové roušky v ochraně okolí před kapénkami i prodyšnosti obstály.

CNN udělala rozhovor s britským seniorem po očkování proti koronaviru, jeho "hlášky" jsou hitem

Jednadevadesátiletý vitální stařík z Londýna byl mezi prvními, kdo se v úterý nechali očkovat proti koronaviru. Jeho upřímný rozhovor s reportérem CNN se stal záhy hitem sociálních sítí.

Opoziční expertní tým připravil vlastní protiepidemický systém

Expertní tým opozičních ODS, KDU-ČSL, TOP 09 připravil vlastní verzi protiepidemického systému PES. Pro opatření v mírnějších stupních by nebyl třeba nouzový stav. Na dnešní tiskové konferenci kontury systému představil poslanec TOP 09 Dominik Feri. Takzvaný anticovid tým chce svůj návrh předložit ministru zdravotnictví Janu Blatnému (za ANO).

V úterý přibylo nejvíce nakažených za dva týdny, PES zůstává na 64 bodech

V Česku v úterý přibylo 5848 potvrzených případů koronaviru. Je to nejvyšší nárůst za dva týdny. Laboratoře provedly téměř 22.800 testů. Pozitivní výsledek mělo 25,65 procenta z nich, což je nejvyšší podíl od 14. listopadu.