Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Vakcína Sinopharm má účinnost 86 procent, oznámily Emiráty. Je založená na oslabeném koronaviru

Německo eviduje dosud nejvyšší nárůst úmrtí s covidem, v Bavorsku platí nouzový stav

Německo za uplynulých 24 hodin zaznamenalo 590 úmrtí v souvislosti s covidem-19; jde o dosud nejvyšší denní bilanci od počátku epidemie. S odvoláním na Institut Roberta Kocha (RKI) o tom dnes informovala agentura DPA. Zároveň jde o prudký nárůst v porovnání s předchozími dny i s dosavadním maximem z minulé středy, kdy úřady oznámily 487 zemřelých.

Živnostníků, kteří přerušili podnikání, stále rychle přibývá. Situace gradovala v září a říjnu

Celkový počet přerušených živností za prvních jedenáct měsíců letošního roku se přiblížil 90 000. Podnikání pozastavilo o 39 % víc osob než ve stejném období loňského roku a o 59 % víc než v roce 2018. „Tempo, jakým OSVČ dočasně ukončují podnikatelské aktivity v letních měsících a obzvlášť na podzim, zrychlilo, extrémní bylo září,“ říká Petra Štěpánová z poradenské společnosti Bisnode, která dnes aktuální statistiky zveřejnila.

Kdo a proč má problém s vládními restrikcemi? Výzkum britských vědců odhalil víc

NÁZOR - Koronavirové restrikce utvářejí náš každodenní život již 9 měsíců, vyzdvihují Bobby Duffy a Rosie Campbellová v komentáři pro server The Conversation. Sociolog a politoložka z londýnské King's College upozorňují, že to, jak jsme se s omezeními naučili žít, neznamená, že se s nimi srovnáváme snadno.

Mikrobioložka: Restrikce můžou trvat celý příští rok, vakcíně navzdory

NÁZOR - Spojené království se stalo první zemí, která schválila vakcínu proti nemoci covid-19 od společností Pfizer/BioNTech pro běžné použití, poukazuje Manal Mohammedová v komentáři pro server The Conversation. Mikrobioložka z Westminsterské univerzity připomíná, že britská vláda objednala 40 milionů kusů a první část - 800 tisíc dávek - má být v nejbližších dnech dodána z Belgie, kde se vakcína vyrábí.

Švýcarsko chce opět zpřísnit opatření proti šíření koronaviru, Nizozemsko prodlouží omezení

Švýcarská vláda chce zavést kvůli vysokému počtu nakažených koronavirem další přísná opatření. Zakázat hodlá od soboty všechny veřejné akce s výjimkou bohoslužeb a parlamentních schůzí, informoval server 20minuten. Zpřísněná opatření mají platit až do 20. ledna, na Vánoce a Silvestra budou ale volnější. Lyžařská střediska zůstávají dál otevřená, i to by se ale ještě mohlo změnit.

Biden chce za 100 dní dostat vakcínu ke 100 milionům Američanů

Nastupující prezident USA Joe Biden dnes prohlásil, že chce během prvních 100 dní svého mandátu dostat vakcínu proti covidu-19 ke 100 milionům Američanů. Za stejný čas by rovněž chtěl vrátit všechny děti v zemi do škol. Pro jeho snahu však podle něj bude zásadní spolupráce Kongresu, který musí schválit chystaný finanční balík, jinak by se distribuce vakcíny mohla zpomalit či dokonce zastavit. Biden to podle agentury Reuters prohlásil při veřejném vystoupení, při němž rovněž představil svůj budoucí tým, který povede boj s pandemií.

Rebelie na Slovensku. Některé restaurace navzdory zákazu otevřely, hrozí jim vysoké pokuty

Někteří provozovatelé restaurací na Slovensku navzdory zákazu dnes otevřeli interiéry svých podniků pro zákazníky. Podnikatelé tento krok podle médií zdůvodnili tím, že nemají peníze a kompenzace od státu nestačí na krytí ztrát způsobených negativními dopady koronaviru. Za porušení karanténních opatření hlavního hygienika hrozí na Slovensku vysoké pokuty.

Saský premiér Kretschmer varoval před nákupy a lyžováním v Česku

Saský premiér Michael Kretschmer žádá, aby lidé kvůli pandemii nemoci covid-19 nejezdili nakupovat, tankovat a lyžovat do České republiky. Prohlásil také, že zemské úřady budou důsledněji kontrolovat dodržování povinné karantény.

Vědci: Vakcína firmy AstraZeneca je bezpečná, účinnost je v průměru 70,4 %

Vakcína proti covidu-19 vyvinutá ve spolupráci farmaceutické firmy AstraZeneca a Oxfordské univerzity má průměrnou účinnost 70,4 procenta. Vyplývá to z analýzy zveřejněné v prestižním medicínském časopise The Lancet. Podle agentury DPA se jedná o první vědecký článek o některé z covidových vakcín. Z velké části potvrzuje data, která AstraZeneca a Oxfordská univerzita zveřejnily již v listopadu.

BISOP: Lidé se nechtějí testovat a nehlásí rizikové kontakty

Za stagnací vývoje epidemie covidu-19 je podle zprávy Centra modelování biologických procesů (BISOP) také to, že lidé se nechtějí nechat testovat a nakažení nehlásí hygienikům všechny své rizikové kontakty.

Čtenáři časopisu Time považují za osobnosti lidi z první linie

Čtenáři amerického časopisu Time vybrali za osobnosti roku lékaře, ošetřovatele, prodavače a další lidi, kteří stojí v době pandemie covidu-19 v první linii a riskují své životy. Časopis Time, který osobnost roku vybranou redakcí zveřejní ve čtvrtek, na své webové stránce napsal, že čtenáři dali zdravotníkům víc hlasů než 80 dalším kandidátům, mezi nimiž byl prezident USA Donald Trump, zakladatel firmy Facebook Mark Zuckerberg nebo papež František.

Na Vánoce se bude moci ve Švédsku setkat maximálně osm lidí

Švédové se budou moci i ve vánočním a novoročním období kvůli pandemii scházet v maximálním počtu osmi lidí. Oznámil to dnes premiér země Stefan Löfven. Omezení se týká setkání na veřejnosti, ministerský předseda však uvedl, že obyvatelé severské země by tento limit měli dodržovat také během soukromých oslav. "Vánoce tento rok nemohou být takové, jak jsme zvyklí," pronesl Löfven.

Pravidla očkování proti koronaviru projedná Senát zřejmě za týden

Pravidla očkování proti koronaviru a další předlohy, které v pátek zrychleně schvalovala Sněmovna, projedná Senát zřejmě až příští týden. V tomto týdnu je čtvrteční část prosincové schůze horní komory dál vyhrazena daňovému balíčku. Na dotaz ČTK to po dnešním jednání senátního organizačního výboru sdělila tisková tajemnice horní komory Sue Nguyen.

Vystavit tělo zemřelého během pohřbu je možné. Ministerstvo změnilo pravidla

Vystavit tělo zemřelého během smutečního obřadu je opět možné, i když měl nemoc covid-19. Zesnulý rovněž nemusí být uložen v plastovém pytli. Vyplývá to z upravených podmínek pro nakládání se zemřelými, které na webu uvádí ministerstvo zdravotnictví.

V ordinacích nejde jen testovat, pacienty trápí i jiné obtíže. Očkování zvládneme, říkají praktici

Praktičtí lékaři jsou připravení na třetí vlnu koronavirové pandemie, pokud by nastala, a tvrdí, že rovněž organizačně zvládnou celoplošné testování, které má začít od 18. prosince. „Není ale pro nás primární, je třeba si uvědomit, že se musíme věnovat i jiným pacientům, kteří mají i jiné nemoci či obtíže,“ řekl na úterní videokonferenci vědecký sekretář a místopředseda pro zahraniční aktivity Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně docent Bohumil Seifert.

Operace nadsvětelná rychlost: Trump chystá dekret o vakcíně. Jeho poradce neví, o co přesně jde

Americký prezident Donald Trump dnes plánuje na akci v Bílém domě podepsat exekutivní nařízení týkající se distribuce vakcíny na covid-19. Význam dekretu ovšem podle některých amerických médií nebyl vůbec zřejmý a v televizním rozhovoru jej nebyl schopen vysvětlit ani hlavní vědecký poradce vládní operace podporující vývoj očkovacích látek. Moncef Slaoui řekl, že neví, "o čem přesně toto nařízení je".

Koudelka je v karanténě, projednávání výroční zprávy BIS v Senátu odloženo

Senátní bezpečnostní výbor ve středu neprojedná výroční zprávu Bezpečnostní informační služby (BIS) za rok 2019. Vyplývá to z pozvánky zveřejněné na webu Senátu. Jednání se nemůže zúčastnit Michal Koudelka, který je do zjištění výsledku testu na covid-19 v karanténě, sdělil ČTK mluvčí BIS Ladislav Šticha.

V Německu přibylo přes 14 tisíc nakažených, vláda patrně zpřísní karanténu

Nákaza koronavirem se v Německu v uplynulých 24 hodinách potvrdila u 14.054 lidí a dalších 423 lidí tam s onemocněním covid-19 za tu dobu zemřelo. Informoval o tom dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Bilance z minulého úterý činila 13.604 nově nakažených a 388 úmrtí.

Covid: Nakažených a mrtvých v USA rekordně přibývá, Kalifornie zavedla přísnou karanténu

Ve Spojených státech denně v průměru přibývá okolo 200.000 potvrzených nákaz a přes 2000 hlášených obětí a země tak zažívá dosud nejhorší fázi koronavirové epidemie covidu-19. Vytíženost nemocnic v posledních dnech nerostla nijak prudce, statistika iniciativy The COVID Tracking Project nicméně i v pondělí vystoupala na nové maximum. Podle listu The New York Times (NYT) bylo za posledních sedm dní nahlášeno více úmrtí než za kterýkoli jiný týden pandemie.