Pandemie si žádá výjimečná opatření, řekla Merkelová. Kvůli covidu doporučila Němcům omezit setkávání

Pandemie nemoci covid-19 je výjimečnou situací, která si žádá výjimečná opatření. Dnes to v parlamentu prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová, která před poslanci obhajovala plánovaný rozpočtový schodek na rok 2021 ve výši 180 miliard eur (4,7 bilionu Kč).

"Víme, co to znamená. Samozřejmě to bude zatížení pro budoucí generace," řekla Merkelová o očekávaném schodku. "Musíme si ale uvědomit, že žijeme v době pandemie. Je to výjimečná situace a my musíme reagovat výjimečnými opatřeními," uvedla.

Merkelová, která během projevu čelila posměchu a projevům nesouhlasu z řad poslanců strany Alternativa pro Německo (AfD), poslancům zdůraznila, že Německo je zemí s pevným hospodářským zázemím a hlubokými demokratickými kořeny. Nepochybuje proto, že mimořádnou situaci nejen ekonomicky zvládne. "Jsem přesvědčena, že rozpočet počítá se správnými kroky," uvedla.

Německá vláda si chce kvůli koronavirové krizi v příštím roce půjčit 180 miliard eur, což je téměř dvojnásobek původně plánovaných 96,2 miliardy eur (2,5 bilionu Kč). O návrhu rozpočtu, jehož objem činí takřka 500 miliard eur, nyní debatuje Spolkový sněm.

Kvůli pandemii covidu-19, jejíž hospodářské následky se Berlín snaží překonat masivními podpůrnými programy, dosáhne letošní rozpočet schodku 217,8 miliardy eur (5,7 bilionu Kč). S výdaji a příjmy ve výši 508,5 miliardy eur pak bude letošní rozpočet rekordní.

Německo mělo vyrovnané či přebytkové rozpočty od roku 2014, kdy se toho podařilo dosáhnout poprvé od roku 1969. Vyrovnané hospodaření země původně plánovala i na letošek a ve výhledu také pro nadcházející roky. Plány ale změnila pandemie.

Spolkový sněm letos pozastavil platnost takzvané dluhové brzdy zakotvené v ústavě, podle které nesmějí nové půjčky překročit 0,35 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zatáhnout by Německo za dluhovou brzdu mělo podle plánů ministra financí Olafa Scholze opět v roce 2022.

Merkelová opět doporučila Němcům omezit setkávání

Ačkoli očkování, se kterým by Německo v případě schválení preparátu mohlo začít již za několik dní, označila kancléřka za záblesk naděje, nelze od vakcinace již v nadcházejícím čtvrtletí čekat ochranu celé populace. Látky totiž nebude dostatek. I tak to ale podle Merkelové může ochránit ty nejrizikovější skupiny obyvatel.

Merkelová rovněž zopakovala dřívější závazek vlády zajistit prezenční výuku na školách a ponechat otevřené školky. "Učiníme pro to vše," řekla. Zároveň prohlásila, že bilance nových případů infekce je stále vysoká, proto je nutné ještě více omezit veškeré kontakty. Jedním z kroků, jak tak učinit, by mohlo být prodloužení vánočních prázdniny. S nimi se nyní počítá od soboty 19. prosince, podle Merkelové by ale mohly začít již od středy 16. prosince. Německá akademie věd přitom navrhuje, aby děti šly naposledy do školy tento týden v pátek. Na podzim se v zemi školy neuzavřely a výuka pokračovala.

Koronavirem se v Německu za uplynulých 24 hodin nakazilo dalších 20.815 lidí a 590 zemřelo na komplikace související s infekcí. Merkelová řekla, že cílem je dostat se na hodnotu méně než 50 nových případů na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní, nyní ale podle Institutu Roberta Kocha (RKI) tato incidence dosahuje 149 nových případů na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní.

Související

Angela Merkelová

Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru v Aténách při příležitosti představení řeckého překladu svých pamětí „Svoboda“ otevřeně promluvila o svých zkušenostech s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i o dramatických chvílích řecké dluhové krize.

Více souvisejících

Angela Merkelová Ekonomika Německo rozpočet Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

včera

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

včera

South Pars

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

Válka s Íránem stojí USA astronomické částky

Válka s Íránem, která nebyla nikdy oficiálně vyhlášena, s sebou nese astronomické finanční náklady, které podle nových analýz rostou tempem zhruba půl miliardy dolarů denně. Jen za prvních šest dní bojů utratily Spojené státy neuvěřitelných 12,7 miliardy dolarů. Aktuální odhady naznačují, že celkový účet již pravděpodobně překročil hranici 18 miliard dolarů a vteřinová ručička válečných výdajů se nezastavuje.

včera

Trump hrozí Íránu zničením největšího pole zemního plynu na světě

Během posledních hodin došlo k výraznému vyostření konfliktu na Blízkém východě, který trvá již téměř tři týdny. Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu, že Spojené státy jsou připraveny zcela zničit ložisko South Pars, což je největší pole zemního plynu na světě. Tato hrozba přišla v reakci na íránské útoky cílící na energetickou infrastrukturu v Kataru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy