Pandemie si žádá výjimečná opatření, řekla Merkelová. Kvůli covidu doporučila Němcům omezit setkávání

Pandemie nemoci covid-19 je výjimečnou situací, která si žádá výjimečná opatření. Dnes to v parlamentu prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová, která před poslanci obhajovala plánovaný rozpočtový schodek na rok 2021 ve výši 180 miliard eur (4,7 bilionu Kč).

"Víme, co to znamená. Samozřejmě to bude zatížení pro budoucí generace," řekla Merkelová o očekávaném schodku. "Musíme si ale uvědomit, že žijeme v době pandemie. Je to výjimečná situace a my musíme reagovat výjimečnými opatřeními," uvedla.

Merkelová, která během projevu čelila posměchu a projevům nesouhlasu z řad poslanců strany Alternativa pro Německo (AfD), poslancům zdůraznila, že Německo je zemí s pevným hospodářským zázemím a hlubokými demokratickými kořeny. Nepochybuje proto, že mimořádnou situaci nejen ekonomicky zvládne. "Jsem přesvědčena, že rozpočet počítá se správnými kroky," uvedla.

Německá vláda si chce kvůli koronavirové krizi v příštím roce půjčit 180 miliard eur, což je téměř dvojnásobek původně plánovaných 96,2 miliardy eur (2,5 bilionu Kč). O návrhu rozpočtu, jehož objem činí takřka 500 miliard eur, nyní debatuje Spolkový sněm.

Kvůli pandemii covidu-19, jejíž hospodářské následky se Berlín snaží překonat masivními podpůrnými programy, dosáhne letošní rozpočet schodku 217,8 miliardy eur (5,7 bilionu Kč). S výdaji a příjmy ve výši 508,5 miliardy eur pak bude letošní rozpočet rekordní.

Německo mělo vyrovnané či přebytkové rozpočty od roku 2014, kdy se toho podařilo dosáhnout poprvé od roku 1969. Vyrovnané hospodaření země původně plánovala i na letošek a ve výhledu také pro nadcházející roky. Plány ale změnila pandemie.

Spolkový sněm letos pozastavil platnost takzvané dluhové brzdy zakotvené v ústavě, podle které nesmějí nové půjčky překročit 0,35 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zatáhnout by Německo za dluhovou brzdu mělo podle plánů ministra financí Olafa Scholze opět v roce 2022.

Merkelová opět doporučila Němcům omezit setkávání

Ačkoli očkování, se kterým by Německo v případě schválení preparátu mohlo začít již za několik dní, označila kancléřka za záblesk naděje, nelze od vakcinace již v nadcházejícím čtvrtletí čekat ochranu celé populace. Látky totiž nebude dostatek. I tak to ale podle Merkelové může ochránit ty nejrizikovější skupiny obyvatel.

Merkelová rovněž zopakovala dřívější závazek vlády zajistit prezenční výuku na školách a ponechat otevřené školky. "Učiníme pro to vše," řekla. Zároveň prohlásila, že bilance nových případů infekce je stále vysoká, proto je nutné ještě více omezit veškeré kontakty. Jedním z kroků, jak tak učinit, by mohlo být prodloužení vánočních prázdniny. S nimi se nyní počítá od soboty 19. prosince, podle Merkelové by ale mohly začít již od středy 16. prosince. Německá akademie věd přitom navrhuje, aby děti šly naposledy do školy tento týden v pátek. Na podzim se v zemi školy neuzavřely a výuka pokračovala.

Koronavirem se v Německu za uplynulých 24 hodin nakazilo dalších 20.815 lidí a 590 zemřelo na komplikace související s infekcí. Merkelová řekla, že cílem je dostat se na hodnotu méně než 50 nových případů na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní, nyní ale podle Institutu Roberta Kocha (RKI) tato incidence dosahuje 149 nových případů na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní.

Související

Angela Merkelová

Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko

Vzhledem k tomu, že vyjednávací tým amerického prezidenta Donalda Trumpa je plně zaměstnán řešením krize v Íránu, ocitá se Evropa pod značným tlakem. Právě na ni nyní padá odpovědnost, aby jmenovala zvláštního vyslance pro mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou. Překvapivé přitom je, že k tomuto kroku vyjadřují otevřenost jak Kyjev, tak Moskva.
Angela Merkelová

Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru v Aténách při příležitosti představení řeckého překladu svých pamětí „Svoboda“ otevřeně promluvila o svých zkušenostech s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i o dramatických chvílích řecké dluhové krize.

Více souvisejících

Angela Merkelová ,  Ekonomika ,  Německo ,  rozpočet ,  Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

včera

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

včera

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

včera

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

včera

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

včera

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy