Pandemie si žádá výjimečná opatření, řekla Merkelová. Kvůli covidu doporučila Němcům omezit setkávání

Pandemie nemoci covid-19 je výjimečnou situací, která si žádá výjimečná opatření. Dnes to v parlamentu prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová, která před poslanci obhajovala plánovaný rozpočtový schodek na rok 2021 ve výši 180 miliard eur (4,7 bilionu Kč).

"Víme, co to znamená. Samozřejmě to bude zatížení pro budoucí generace," řekla Merkelová o očekávaném schodku. "Musíme si ale uvědomit, že žijeme v době pandemie. Je to výjimečná situace a my musíme reagovat výjimečnými opatřeními," uvedla.

Merkelová, která během projevu čelila posměchu a projevům nesouhlasu z řad poslanců strany Alternativa pro Německo (AfD), poslancům zdůraznila, že Německo je zemí s pevným hospodářským zázemím a hlubokými demokratickými kořeny. Nepochybuje proto, že mimořádnou situaci nejen ekonomicky zvládne. "Jsem přesvědčena, že rozpočet počítá se správnými kroky," uvedla.

Německá vláda si chce kvůli koronavirové krizi v příštím roce půjčit 180 miliard eur, což je téměř dvojnásobek původně plánovaných 96,2 miliardy eur (2,5 bilionu Kč). O návrhu rozpočtu, jehož objem činí takřka 500 miliard eur, nyní debatuje Spolkový sněm.

Kvůli pandemii covidu-19, jejíž hospodářské následky se Berlín snaží překonat masivními podpůrnými programy, dosáhne letošní rozpočet schodku 217,8 miliardy eur (5,7 bilionu Kč). S výdaji a příjmy ve výši 508,5 miliardy eur pak bude letošní rozpočet rekordní.

Německo mělo vyrovnané či přebytkové rozpočty od roku 2014, kdy se toho podařilo dosáhnout poprvé od roku 1969. Vyrovnané hospodaření země původně plánovala i na letošek a ve výhledu také pro nadcházející roky. Plány ale změnila pandemie.

Spolkový sněm letos pozastavil platnost takzvané dluhové brzdy zakotvené v ústavě, podle které nesmějí nové půjčky překročit 0,35 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zatáhnout by Německo za dluhovou brzdu mělo podle plánů ministra financí Olafa Scholze opět v roce 2022.

Merkelová opět doporučila Němcům omezit setkávání

Ačkoli očkování, se kterým by Německo v případě schválení preparátu mohlo začít již za několik dní, označila kancléřka za záblesk naděje, nelze od vakcinace již v nadcházejícím čtvrtletí čekat ochranu celé populace. Látky totiž nebude dostatek. I tak to ale podle Merkelové může ochránit ty nejrizikovější skupiny obyvatel.

Merkelová rovněž zopakovala dřívější závazek vlády zajistit prezenční výuku na školách a ponechat otevřené školky. "Učiníme pro to vše," řekla. Zároveň prohlásila, že bilance nových případů infekce je stále vysoká, proto je nutné ještě více omezit veškeré kontakty. Jedním z kroků, jak tak učinit, by mohlo být prodloužení vánočních prázdniny. S nimi se nyní počítá od soboty 19. prosince, podle Merkelové by ale mohly začít již od středy 16. prosince. Německá akademie věd přitom navrhuje, aby děti šly naposledy do školy tento týden v pátek. Na podzim se v zemi školy neuzavřely a výuka pokračovala.

Koronavirem se v Německu za uplynulých 24 hodin nakazilo dalších 20.815 lidí a 590 zemřelo na komplikace související s infekcí. Merkelová řekla, že cílem je dostat se na hodnotu méně než 50 nových případů na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní, nyní ale podle Institutu Roberta Kocha (RKI) tato incidence dosahuje 149 nových případů na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní.

Související

Více souvisejících

Angela Merkelová Ekonomika Německo rozpočet Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy