Kdo a proč má problém s vládními restrikcemi? Výzkum britských vědců odhalil víc

V době, kdy byl v Anglii začátkem listopadu vyhlášen druhý lockdown a restrikce se zpřísnily v celé zemi, bylo v Británii například klíčovou otázkou, zda bude veřejnost dodržovat pravidla do stejné míry jako na začátku krize, nebo se objeví projevy samolibosti, konstatují odborníci. Úvaha podle nich zněla, zda při rostoucí skepsi vůči vládní odpovědi na koronavirus, zmatenosti nařízení a obětem, které již lidé přinesli, není další lockdown příliš za hranou.

Poslední výzkum King's College a společnosti Ipsos MORI nicméně ukázal, že britská veřejnost prokázala v koronavirové krizi pozoruhodně velkou odolnost, uvádějí autoři komentáře. Poukazují, že pro 7 z 10 Britů je dodržování stávajících opatření snadné, ne-li snazší než během jarního celostátního lockdownu a 82 % z nich tvrdí, že si na dodržování restrikcí dává větší pozor než na jaře.

"Ale zatímco většina lidí vykazuje jen málo omezenou poslušnost, nezanedbatelná menšina má velmi odlišnou zkušenost," pokračují Duffy a Campbellová. Konstatují, že šestina Britů přiznává, že na dodržování opatření v poslední době příliš nedbají a čtvrtina dokonce uvádí, že je to pro ně stále těžší.    

Důvody, proč má tato čtvrtina Britů nyní s restrikcemi problém, se velmi různí, poukazují experti s tím, že dělící linie se jasně táhne mezi pohlavími. Vysvětlují, že například 54 % žen, pro které jsou opatření momentálně těžší, za hlavní důvod uvádějí problematické setkávání s rodinou a přáteli venku z důvodu špatného počasí, což jako důvod uvádí jen 33 % nespokojených mužů.

Nerovnost v péči o děti

Uvedené koresponduje s předchozími dubnovými průzkumy, které zjistily, že ženy ve větší míře než muži udržují během pandemie sociální vazby, ať již skrze ujišťování se, že jejich blízcí jsou v pořádku, případně pomoc ohroženým či osamělým, uvádějí Campbellová a Duffy.

Další problém, který vyzdvihují mnohé studie o koronavirové krizi, je míra, do jaké ženy nesou břímě péče o domácnost a děti během pandemie, upozorňují sociolog s politoložkou. Odkazují na výzkum Institutu pro finanční studia, který zjistil, že během předchozího lockdownu v Británii se matky staraly o děti v průměrně o 2,3 hodiny denně více než otcové a ženy ve srovnání s muži věnovaly o 1,7 hodiny denně více péči o domácnost.   

Skutečnost, že školy tentokrát zůstaly v Británii otevřené sice ženám péči o děti částečně ulehčila, ale zůstává výzvou zabavit je v době, kdy jsou uzavřené kina, sportoviště či obchody, zdůrazňují autoři komentáře. Připomínají, že podobně jako v předchozím lockdownu si rodiče nemohou ulehčit péči o děti díky výpomoci širší rodiny a přátel, jelikož v zemi platí zákaz kontaktu osob z jiných domácností.

"Tudíž i kdyby genderové rozdělení povinností, které jsme viděli počátkem roku, nějak mizelo, matky jsou nadále pod podstatným tlakem," píšou Duffy s Campbellovou. Dodávají, že ženy navíc v důsledku krize přicházejí o práci, případně jim je krácen úvazek častěji než v případě mužů, což je dáno částečně tím, že více pracují v sektorech, které pandemie zasáhla nejvíce, například v pohostinství.   

Vyčerpání vs. nuda

Výše uvedené by mohlo vysvětlovat, proč akademici zjistili, že mezi těmi, kteří uvádějí, že je pro ně těžší dodržovat aktuální restrikce, 47 % žen konstatuje, že jsou pandemií vyčerpáni, což je o 10 % více než v případě mužů.  

"Ale zatímco někteří mají pocti vyždímání krizí - emočního, fyzického i psychologického -, existují jiní, pro které jde o menší jízdu na horské dráze - a jsou spíše muži," píšou experti. Poukazují, že mezi čtvrtinou Britů, pro které je těžší dodržovat poslední omezení, uvádí 27 % mužů jako hlavní důvod nudu, což je o 8 % více než u žen.

Víme, že během roku se ženy v lockdownu ve větší míře věnovaly široké škále aktivit a koníčků - od hraní deskových her a kutilství, po četbu knih nebo domácí tančení, uvádějí Campbellová a Duffy. Doplňují, že muži se do aktivit nedokázali dostat tak jako ženy a jelikož i nyní vykazují větší míru znuděnosti, zdá se, že se jim to nadále nepodařilo.

Rozdíl mezi pohlavími vyplývající z britského výzkumu odhaluje, jak různí lidé čelí velmi odlišným výzvám způsobeným koronavirovou krizí, shrnují autoři komentáře. Přiznávají, že reagovat na tlak, pod kterým jsou nyní všichni lidé, je obtížné. Věří, že klíčové je začít principem podpory. Ne všem se totiž daří dodržovat přísná pravidla, ale zřejmě nejefektivnějším způsobem ke změně je soucit, nikoliv odsuzování, tvrdí Campbellová a Duffy.