Rok 2021 s koronavirem: Čtvrt miliardy nakažených, velký otazník u imunity

Svět má za sebou první rok boje s koronavirem. Za dobu pandemického šíření se jím nakazilo téměř 70 milionů lidí a více než 1,5 milionu zemřelo. Podle predikce vědců se ale situace příští rok moc nezlepší, nakazit se do poloviny roku může až 250 milionů lidí, vypočítává magazín Nature.

Od prvního výskytu nového typu koronaviru uplynul na začátku prosince jeden rok. Rok, během kterého se nakazily desítky milionu lidí a statisíce viru či jeho následkům podlehly. Bude příští rok scénář podobný?

Podle vědců je jisté pouze to, že koronavirus s námi chce zůstat, budoucnost ale bude záviset na mnoha faktorech. Například na délce trvání imunity, na možnosti, že sezónnost ovlivňuje jeho šíření, na rozhodnutí vlád, a především na chování lidí samotných. 

"Opravdu ještě nevíme, co se stane," říká Rosalind Eggo, která se zabývá modelováním šíření infekčních nemocí na London School of Hygiene & Tropical Medicine. Joseph Wu, který se zabývá modelováním šíření chorob na hongkonské univerzitě, upozorňuje, že bude záviset na tom, jak moc se obnoví sociální vazby a jak budeme dodržovat prevenci.

Důležitým faktorem je bezesporu imunita, tedy délka jejího trvání. Pokud trvá méně než rok, podobně jako u jiných lidských koronavirů, může podle magazínu docházet ke každoročním nárůstům infekcí až do roku 2025. Poslední výzkumy ukazují, že imunita pro prodělané nemoci přetrvá aspoň půl roku, jaká je ale maximální hranice nikdo netuší.

Pokud by nemoc následovala podobný vzorec jako SARS, protilátky by mohly přetrvávat na vysoké úrovni po dobu pěti měsíců s pomalým poklesem po dobu dvou až tří let, ukazují studie. Některé virové infekce vyvolávají i trvalou imunitu, o které se ale v tomto případě zřejmě hovořit nedá.

Jistou naději poskytují vakcíny. Mnoho z nich poskytuje ochranu po celá desetiletí, například vakcíny proti spalničkám nebo obrně, jiné, včetně černého kašle a chřipky, se ale časem opotřebovávají či přizpůsobují aktuálním kmenům. Podle dosavadních poznatků lze odhadovat, že účinek aktuálně chystaných vakcín trvalý nebude, přesto může šíření nemoci zmírnit.

V ideálním případě by mohly vakcíny nemoc zastavit, k tomu by ale bylo potřeba očkovat plošně. A ačkoliv lidstvo má s eradikacemi některých nemocí zkušenosti, z řady důvodů nejsou ani velké, ani rychlé. Vymýtit nemoc není otázkou jednoho, dvou let.

K celkovému ukončení pandemie ale musí být virus celosvětově eliminován, což je podle většiny vědců téměř nemožné, vzhledem k jeho rozsáhlosti. Lidé by si museli vybudovat dostatečnou imunitu prostřednictvím infekcí nebo vakcín. Odhaduje se, že imunní musí být 55 až 80 % populace.

"Celkový výskyt koronaviru do roku 2025 bude rozhodujícím způsobem záviset na délce trvání imunity," míní Yonatan Grad, epidemiolog na Harvard TH Chan School of Public Health v Bostonu v Massachusetts.

Dodal, že pokud budou případy nákaz bez očkování nebo trvalé imunity rychle stoupat, virus bude pravidelně a rozsáhle cirkulovat. V takovém případě by se podle Juliet Pulliam, ředitelky Jihoafrického centra pro epidemiologické modelování a analýzu na Stellenbosch University, stal endemickým.

"To by bylo opravdu bolestivé," obává se. Není to přitom vůbec nereálné, například malárie, nemoc které se dá předcházet a lze ji léčit, každý rok zabije více než 400 000 lidí. "Tyto nejhorší scénáře se odehrávají v mnoha zemích s chorobami, kterým lze předcházet, a které způsobují obrovské ztráty na životech," dodal Samir Bhatt, epidemiolog infekčních nemocí na Imperial College v Londýně.

Dalším faktorem bude vliv počasí na chování viru. Mnoho lidských respiračních virů, jako je chřipka či jiné lidské koronaviry, sledují sezónní oscilace. Příchod druhé vlny na začátku září překvapil mnohé, podle vědců je ale pravděpodobné, že s příchodem zimy se bude počet nakažených zvedat.

"Očekávám, že míra infekce bude v zimě horší," říká Akiko Iwasaki, imunobiolog z Yale School of Medicine v New Haven v Connecticutu. Studie podle něj naznačují, že suchý zimní vzduch zlepšuje stabilitu a přenos respiračních virů a imunita dýchacích cest může být narušena vdechováním suchého vzduchu.

V chladnějším počasí navíc lidé více pobývají ve vnitřních prostorách, kde je přenos viru kapénkami vyšší, říká Richard Neher, výpočetní biolog na univerzitě v Basileji ve Švýcarsku. Simulace ukazují, že sezónní výkyvy pravděpodobně ovlivní šíření viru a mohly by zhoršit situaci na severní polokouli.

V budoucnu by pak koronavirus mohl každou zimu přicházet ve vlnách. Riziko by se u dospělých, kteří již nemoc prodělali, mohlo snížit na úroveň chřipky, opět by ale záviselo na tom, jak dlouho se imunita vůči koronaviru udrží. 

Řada věcí je nejistá. Co ale naopak podle expertů víme, je, že chování viru můžeme velkou měrou ovlivnit my sami. Vědci dospěli k závěru, že je-li 50 až 65 % lidí na veřejnosti obezřetných, pak by mohlo snižování sociálních distančních opatření každých 80 dní pomoci zabránit dalším vrcholům infekce v příštích dvou letech. 

I bez testování nebo očkování může chování významně změnit přenos chorob, říká Osmar Pinto Neto výpočetní biolog na Anhembi Morumbi University v brazilském São Paulu. Na druhou stranu i vakcína poskytující neúplnou ochranu může u lidí snížit závažnost onemocnění a zabránit hospitalizaci, čímž by se výrazně ulevilo zejména zdravotníkům, upozorňuje Joseph Wu.

Související

Arktida

Co se děje s počasím na Zemi? To, čeho se vědci obávali, se naplnilo

Ekosystémy v Arktidě, jednom z nejnehostinnějších míst planety, procházejí podle nové vědecké studie nečekanými proměnami, které odborníci považují za varovný signál rychle postupujících klimatických změn. Výzkum, na kterém se podílelo 54 vědců a který sledoval více než 2 000 rostlinných společenství na 45 místech napříč kanadskou Arktidou, Aljaškou a Skandinávií, ukazuje, že se tundra mění rychle a nepředvídatelně.
Dosud nejdetailnější snímek Slunce. Na fotografii srovnání s velikostí Spojených států

Vědci zveřejnili dosud nejdetailnější snímek Slunce

Vědci představili první snímek Slunce, který pořídil největší sluneční dalekohled na světě – americký Daniel K. Inouye Solar Telescope. Nově pořízený obraz zachycuje povrch naší hvězdy s nebývalou přesností a ukazuje složitou dynamiku Slunce v ohromujících detailech.

Více souvisejících

Vědci očkování Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Air Force One

Bezpečnostní experty berou mrákoty: Trump nechá přestavět letoun z Kataru na Air Force One, navíc o něm lhal

Americké ministerstvo obrany oficiálně přijalo luxusní letoun Boeing 747 od Kataru s cílem upravit jej na dočasné prezidentské letadlo Air Force One. Tato kontroverzní volba, iniciovaná prezidentem Donaldem Trumpem a ministrem obrany Petem Hegsethem, však vyvolává silnou kritiku napříč politickým spektrem kvůli bezpečnostním rizikům i možnému porušení ústavních pravidel.

před 2 hodinami

Koupelny, ilustrační fotografie

Českem se dál šíří žloutenka. Většina Čechů si nemyje správně ruce, upozorňuje SZÚ

Českem se opět šíří žloutenka typu A, rychle přibývá infikovaných. Nejčastěji se týká dětí, ale v poslední době byly zaznamenány případy i u dospívajících a mladých dospělých, také u osob drogově závislých či u bezdomovců. Žloutence typu A se říká nemoc špinavých rukou, proto je důležité dbát na prevenci. Základem je důsledná hygiena rukou. Řekneme si, co je to žloutenka, jak se šíří a jak si správně mýt ruce.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Harvardova univerzita

Harvardova univerzita zažalovala federální vládu USA

Prestižní Harvardova univerzita zažalovala federální vládu USA poté, co jí byla ze strany administrativy prezidenta Donalda Trumpa odebrána možnost přijímat studenty ze zahraničí prostřednictvím amerických vízových programů. Tento bezprecedentní krok vyvolal šok v akademické sféře a rychle přerostl v právní bitvu, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celé americké vysoké školství.

před 4 hodinami

Donald Trump

Neřeší hodnoty, ale zájmy. Diplomat vysvětlil, proč je Trumpova vláda tak chaotická

Prezident Donald Trump se často odvolává na slogan „America First“, který je hluboce zakořeněn v americké historii, avšak dnes nabývá nové podoby. Podle bývalého diplomata Dennise Rosse, který se touto doktrínou podrobně zabývá, se Trump nevzdaluje tradici zahraniční politiky Spojených států – spíše na ni navazuje. Nejde o izolacionismus, ale o jednostrannost: Spojené státy se historicky vyhýbaly svazkům, které by je mohly zatáhnout do zahraničních konfliktů, ale zároveň byly připraveny prosazovat své obchodní a bezpečnostní zájmy silou.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trump zvyšuje tlak: EU pohrozil 50% clem, trhy se okamžitě propadly

Prezident Spojených států Donald Trump v pátek znovu rozvířil obchodní napětí mezi Washingtonem a Bruselem, když na své sociální síti Truth Social oznámil plán na zavedení padesátiprocentního cla na zboží z Evropské unie. Hrozba přichází v době, kdy se již několik týdnů nedaří dosáhnout průlomu v jednáních mezi oběma stranami.

před 5 hodinami

Írán, ilustrační fotografie.

Budou jednání úspěšná? Přicházejí zprávy o pravděpodobnosti dohody USA a Íránu

V Římě dnes oficiálně začíná páté kolo jednání mezi Spojenými státy americkými a Islámskou republikou Írán ohledně obnovení jaderné dohody. Přesto však panuje na obou stranách mimořádně napjatá atmosféra. Teherán vyjadřuje rostoucí skepsi vůči možnosti dosažení kompromisu. Požadavky americké strany jsou podle Íránců neakceptovatelné. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump po poslední debatě s Putinem v rolí mírotvůrce na Ukrajině skončil

Po dvouhodinovém telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem 19. května oznámil Donald Trump, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání“ o příměří a ukončení války. Zároveň dodal, že podmínky míru si musí dohodnout obě strany samy, „protože to jinak nejde“. Ve světle těchto slov a za podpory Vatikánu, který se podle Trumpa nabídl jako možný hostitel jednání, je podle The Conversation zjevné, že Spojené státy de facto ukončily své dosavadní snahy zprostředkovat mír na Ukrajině.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

America first selhává. Trumpovu válku vyhraje Čína i celá Evropa

Prezident USA Donald Trump ve svém druhém funkčním období s nevídanou razancí opouští oblast obnovitelné energie a místo toho sází na tradiční fosilní paliva. Tato strategie, označovaná jako „America first“, však ve skutečnosti otevírá dveře Číně, Evropě a dalším konkurentům, aby si v miliardovém sektoru čisté energie upevnili své dominantní postavení.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Co čeká trh s energiemi? Zeptali jsme se dodavatelů, jak se budou měnit ceny elektřiny

Češi mohou zůstat v klidu – velcí dodavatelé energií zdražovat nebudou. ČEZ, E.ON ani Pražská energetika zatím neplánují zvyšovat ceny, jak jejich mluvčí potvrdili pro EuroZprávy.cz. Naopak roste zájem o fixace, které zákazníkům v některých oblastech přinášejí nižší tarify a šanci ušetřit.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy