Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Německo hlásí 12 332 nově nakažených, Merkelová chce před Vánoci zpřísnit opatření

Česko má objednanou vakcínu proti covidu-19 pro 6,9 mil. obyvatel

Česko má objednanou prostřednictvím společných smluv Evropské unie vakcínu proti covidu-19 pro 6,9 milionu obyvatel. Očkování bude hrazené z veřejného zdravotního pojištění a dobrovolné, vyplývá ze strategie očkování, kterou dnes projedná vláda. Návrh, který má ČTK k dispozici, doplňuje, že strategie bude dál upřesňována a aktualizována.

Indická firma podala žádost o výrobu vakcíny AstraZeneca

Indický výrobce vakcín Serum Institute of India (SII) dnes oznámil, že požádal o povolení vyrábět vakcínu proti covidu-19 od farmaceutické společnosti AstraZeneca. Indie, kde žije 1,38 miliardy obyvatel, má již od začátku pandemie 9,6 milionu případů výskytu koronaviru a je tak v absolutních číslech druhou nejhůře zasaženou zemí na světě po Spojených státech.

Vznik virologického centra podpořil sněm Akademie věd

Vznik Národního virologického centra dnes podpořil Akademický sněm Akademie věd ČR. Návrh na vybudování pracoviště, které by koncentrovalo virologický výzkum, představili zástupci Akademie věd (AV) už v říjnu. Projekt by měl být financován v rámci Národního plánu obnovy.

Na Slovensku už zemřelo s covidem-19 více než 1000 lidí

Nemoci covid-19 podlehlo na pětimilionovém Slovensku od propuknutí pandemie již přes 1000 lidí. Vyplývá to z dnešních údajů tamního národního centra zdravotnických informací. Šíření koronaviru, který onemocnění způsobuje, se v zemi pod Tatrami v posledním období zrychlilo.

Data o covidu v ČR se budou nově aktualizovat jen jednou denně

Všechna data o situaci kolem nemoci covid-19 v Česku se budou nově aktualizovat jen jednou denně, a to ráno zhruba v 08:00. Týká se to všech dat na webu ministerstva zdravotnictví ke covidu-19, tedy počtů nových případů nákazy, provedených testů a hospitalizovaných či rizikového indexu protiepidemického systému PES.

Hřib: Zhoršující se epidemickou situaci nezavinila Praha

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) se dnes na tiskové konferenci po jednání městské rady ohradil proti nedělní kritice hlavního města a jeho přístupu k pandemii nemoci covid-19 ze strany premiéra Andreje Babiše (ANO).

Rakousko uvolňuje a hlásí pokles nově nakažených koronavirem

Po téměř třech týdnech uzavřených dveří dnes mohli v Rakousku přivítat zákazníky všechny obchody, kadeřníci nebo kosmetičky. V nákupních centrech a u kadeřníků se podle serveru OE24 vyskytly první návaly lidí. V zemi bylo za posledních 24 hodin zaznamenáno 2263 nových koronavirových případů za posledních, což je nejméně od 21. října. V Rakousku mezitím pokračuje hromadné testování obyvatelstva. Dnes jsou na řadě především policisté.

Dánsko od středy zpřísní opatření proti šíření koronaviru

Ve velké části Dánska se od středy 9. prosince uzavřou bary, restaurace, divadla, kina, muzea a další kulturní zařízení. Žáci druhého stupně základních škol a také středních a vysokých škol přejdou na distanční výuku.

MPO navrhuje prodloužit program COVID plus o půl roku

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje prodloužit záruční program COVID plus pro velké exportně zamřené firmy zasažené v souvislosti s pandemií koronaviru do 30. června. Zatím se s jeho fungováním počítá do konce roku. Resort chce také upravit stávající podmínky, například o rok prodloužit dobu splatnosti nebo zvýšit krytí nesplacené jistiny až do 90 procent, proti dosavadním 80 procentům. Změny musí schválit vláda. Vyplývá to z materiálů, které má ČTK k dispozici.

Arcibiskup Graubner zůstává na ARO, dostává léčbu kyslíkem

Stav olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera pozitivně testovaného na covid-19 se po týdnu hospitalizace pomalu zlepšuje, řekl dnes ČTK mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka. Arcibiskup byl převezen do Fakultní nemocnice v Olomouci minulý víkend kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu. Zůstává na ARO a dostává podpůrnou léčbu kyslíkem. Jeho stav se ovšem pomalu zlepšuje a s okolím komunikuje, uvedl Gračka.

Rozvolnění epidemii dál zhorší, varuje Dušek

Čtvrteční zmírnění omezení se nevyhnutelně projeví nárůstem počtu nových případů covidu-19, protože mezi lidmi bude více kontaktů. V České televizi to dnes řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací (ÚZIS) Ladislav Dušek. Zatím se ale otevření restaurací či obchodů projevit nestihlo, potrvá to podle něj nejméně sedm dní. Rizikové skóre, které v systému PES vývoj epidemie hodnotí, se v neděli zvýšilo z 57 na 64 bodů a na stejné hodnotě zůstalo i dnes.

Každý třetí Evropan prý ztratil část příjmů kvůli pandemii

Každý třetí Evropan tvrdí, že ztratil část příjmů v důsledku pandemie. Každý druhý cítí obavu ze své budoucí finanční situace. Češi to vnímají stejně a jsou v souladu s evropským průměrem. Ve schopnosti platit účty včas Česko obsadilo 15. pozici ze zkoumaných 24 evropských států. Vyplývá to z průzkumu, který správce pohledávek Intrum sestavil na základě údajů od 24.000 spotřebitelů z 24 evropských zemí o jejich životech, výdajích a schopnosti hospodařit.

Francii se podle experta nepodaří brzy stlačit počet infekcí na 5000

Je nepravděpodobné, že by se Francii podařilo do poloviny prosince snížit denní nárůsty covidových případů na kýžených 5000. Řekl to dnes televizi LCI přední francouzský expert na infekční nemoci Eric Caumes. Prezident Emmanuel Macron nedávno prohlásil, že plošná karanténní opatření zavedená 30. října by mohla být 15. prosince zrušena, pokud denní nárůsty klesnou na 5000.

Situace v USA se dál zhoršuje, Kalifornie omezuje pohyb lidí

Epidemie nemoci covid-19 ve Spojených státech se i na konci uplynulého týdne dál zhoršovala, když ani v neděli počet nových infekcí neklesl pod 150.000, zatímco vytíženost nemocnic znovu dosáhla rekordní úrovně. Prudký růst statistiky nakažených i hospitalizovaných eviduje v posledních dnech Kalifornie, kde se zpřísňují karanténní opatření. Podle televize CNN se zde povinná izolace týká už více než 30 milionů lidí.

V neděli přibylo 1113 nakažených, je to více než před týdnem

V neděli přibylo v Česku 1113 potvrzených případů koronaviru. Je to zhruba o 40 více o týden dříve. Denní nárůsty ve srovnání s předchozími týdny klesaly od konce října, trend se otočil ve čtvrtek. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Stovky lidí demonstrovaly v Praze proti opatřením a vakcíně

V centru Prahy dnes odpoledne protestovaly stovky odpůrců vládních protiepidemických opatření. Demonstranti se sešli na Václavském a Palackého náměstí, průvodem se pak vydali přes Staroměstské náměstí k úřadu vlády

Vláda bude v pondělí řešit zhoršení systému PES. Podle Prymuly zlepšení nepřijde

Rizikové skóre v protiepidemickém systému PES k dnešku stouplo o sedm bodů na 64, což odpovídá přísnějšímu čtvrtému stupni pohotovosti. Předtím byl index třináct dní po sobě 57 bodů, teprve ve čtvrtek se v Česku otevřely obchody, restaurace a provozovny služeb podle pravidel třetího stupně. Nyní politici nevylučují opětovné zpřísnění a apelují na dodržování pravidel. Zhoršení způsobilo zvýšení reprodukčního čísla nad jedna a rostoucí podíl pozitivních testů. Aktuální situací se bude v pondělí zabývat vláda. Na základě statistických čísel v dalších dnech rozhodne o dalším postupu, uvedl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Česko je zpět ve čtvrtém stupni. Za sobotu 3308 nakažených

Ministerstvo zdravotnictví po výpadku aktualizovalo údaje o epidemiologické situaci. Za sobotu přibylo 3308 nových případů a skóre systému PES vyrostlo na hodnotu 64. Česko je tak opět ve čtvrtém stupni.

Trumpův právník Giuliani se nakazil koronavirem

Americký prezident Donald Trump dnes na twitteru oznámil, že jeho osobní právník Rudy Giuliani se nakazil koronavirem. Popřál mu přitom brzké uzdravení.