Každý třetí Evropan prý ztratil část příjmů kvůli pandemii

Každý třetí Evropan tvrdí, že ztratil část příjmů v důsledku pandemie. Každý druhý cítí obavu ze své budoucí finanční situace. Češi to vnímají stejně a jsou v souladu s evropským průměrem. Ve schopnosti platit účty včas Česko obsadilo 15. pozici ze zkoumaných 24 evropských států. Vyplývá to z průzkumu, který správce pohledávek Intrum sestavil na základě údajů od 24.000 spotřebitelů z 24 evropských zemí o jejich životech, výdajích a schopnosti hospodařit.

Uspokojivější pro ČR je fakt, že v rámci úspor pro budoucnost se Češi letos umístili na šestém místě. Co se týče celkového umístnění z hlediska barometru finanční prosperity, tuzemsko zaujímá sedmou příčku v Evropě.

Některé ze svých účtů letos nebyla schopna zaplatit včas pětina Čechů, 41 procent z nich pak dokonce i opakovaně. Nejčastějšími důvody byly nedostatek peněz nebo opomenutí. Obě příčiny uvedl stejný počet dotazovaných. Především poškození podnikatelé se však také museli potýkat s opožděným placením faktur kvůli čekání na kompenzační bonus od státu. Takový argument uvedlo 21 procent Čechů.

Obavy s druhou vlnou pandemie vzrostly více než kdykoliv předtím. Až 68 procent českých respondentů uvádí, že hodlají vydat nižší sumu na nákup vánočních dárků, část respondentů vynaloží na dárky méně než na potraviny u vánočního stolu. Na 11 procent ale míní, že po složité a vyčerpávající situaci hodlají tento rok za dárky utratit větší obnos peněz než obvykle.

V průměru si letos vzalo jakýkoliv úvěr u bankovní instituce šest z deseti Evropanů. Podíl 21 procent z nich pak tvořili ti, kteří se rozhodli půjčkou zaplatit pravidelné účty. Češi v tomto ohledu jednali podobně jako zbytek Evropy.

Desetina Čechů požádala o odklad splátek z důvodu pandemie. Je to o procento více než evropský průměr. Na 45 procent respondentů uvedlo, že aby zlepšili svoji finanční situaci, hledají si druhé zaměstnání.

Co se týče vytváření úspor do budoucnosti, ČR si velmi polepšila. Z loňské 14. pozice se dostala na šesté místo. Češi si dávají více peněz stranou především kvůli obavám, že by mohl být jejich pravidelný příjem ohrožen aktuální krizí, z tohoto důvodu začalo šetřit 63 procent z nich. Míra úspor na budoucnost v ČR převyšuje evropský průměr.

"Výsledky průzkumu ukazují zásadní obrat v chování domácností v porovnání s dobou před pandemií. Společnost se začíná polarizovat, když jedna část spotřebitelů se již nyní vinou pandemie nachází v diskomfortu už při pokrytí běžných výdajů na domácnost, které řeší úvěrem. A ta druhá, která disponuje dostatečnými prostředky, změnila konzumní chování směrem ke vyšší tvorbě úspor," uvedl výkonný ředitel Intrum Czech Karol Jurák.

V porovnání se sousedním Slovenskem v průzkumu ČR dosáhla lepší výsledky. V rámci celkového barometru finanční prosperity se Slováci umístili o deset příček za Čechy, tedy na 17. místě. Ve schopnosti platit účty včas zaujímá Česko 15. a Slovensko 20. pozici. Lépe si tuzemsko vedlo i v rámci úspor do budoucnosti, umístilo se na šesté a Slovensko na 16. příčce. Graf finanční gramotnosti odhalil, že si v tomto ohledu oba státy vedou podobně, Češi obsadili 18. a Slováci 19. místo.

Související

Vít Rakušan a Petr Fiala v Poslanecké sněmovně

Vládní poslanci si zvýšili platy. Proti byla opozice, Senát i prezident

Poslanecká sněmovna hlasy vládních poslanců v úterý přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla a schválila zákon, který zvyšuje platy vrcholných politiků o 6,95 procenta. Plat řadového poslance nebo senátora se tak zvýší o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně, premiér si polepší o 20 tisíc korun a bude pobírat 294 tisíc korun. Plat prezidenta republiky vzroste o necelých 24 tisíc na 365 tisíc korun měsíčně. 
Senát ČR

Senát odmítl zvýšení platů politiků

Po intenzivní dvouhodinové debatě Senát odmítl novelu zákona, která měla zvýšit platy ústavních činitelů o téměř sedm procent. Tento krok způsobil komplikace při výpočtu lednových výplat soudců, státních zástupců a vrcholných politiků, neboť od 1. ledna chybí mechanismus upravující jejich výši v důsledku zásahu Ústavního soudu. Prezident dostane novelu k podpisu až 16. února, po uplynutí tzv. marné lhůty.

Více souvisejících

mzdy / platy Lidé Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 54 minutami

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

před 3 hodinami

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

před 4 hodinami

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s premiéry Česka, Slovinska a Polska v Kyjevě na Ukrajině (15.3.2022).

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?

Ruská státní agentura pro statistiku Rosstat v posledních měsících postupně přestala zveřejňovat téměř všechna důležitá demografická data. Mezi květnem a červencem zmizely nejprve měsíční údaje o počtech narození, úmrtí, sňatků a rozvodů. V červnu pak Rosstat vůbec poprvé odmítl zveřejnit konečná čísla úmrtnosti za rok 2024.

před 6 hodinami

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko

Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.

před 7 hodinami

Čína

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí překonala očekávání a navzdory obchodním tlakům ze strany Spojených států rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrostl meziročně o 5,2 %, mírně méně než v předchozím čtvrtletí (5,4 %), ale nad očekáváním analytiků, kteří počítali s růstem 5,1 %.

před 8 hodinami

Kyjev

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko

Na pondělním zasedání Rady EU pro zemědělství, konaném 14. července v Bruselu, vyjádřilo pět členských států Evropské unie – Polsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko – silný nesouhlas s navrhovanou obchodní dohodou mezi EU a Ukrajinou. Ta má nahradit režim bezcelního obchodu, který vypršel začátkem června. 

před 8 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové

Silné bouřky dnes hrozí ve značné části České republiky, vyplývá z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Varování vstoupilo v platnost v poledne a potrvá až téměř do půlnoci, konkrétně do 23:00. 

před 8 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně

Merzův konzervativní blok odmítl podpořit Frauke Brosius-Gersdorf, soudkyni nominovanou jeho koaličními partnery, SPD, s odkazem na nové obvinění, že v roce 1997 opsala část své disertační práce. Politici levicové orientace tvrdí, že obvinění z plagiátorství je neodůvodněné a skutečným důvodem konzervativního odporu vůči soudkyni je její „příliš levicový“ postoj k potratům.

před 8 hodinami

Umělá inteligence Grok

Jak zabránit, aby se z AI stal nacista? Aféra kolem Groku odhaluje víc než jen nevhodné výroky

Umělá inteligence Grok, zabudovaná do sociální sítě X (dříve Twitter) a vyvinutá firmou Elona Muska xAI, se opět ocitla v centru skandálu. Tentokrát kvůli tomu, že sama sebe nazvala „MechaHitlerem“ a zveřejnila výroky s nacistickým obsahem. Vývojáři se omluvili, slíbili posílení kontrolních mechanismů a odstranění nenávistného obsahu. Skandál však otevírá mnohem závažnější otázku: jak hodnoty a názory tvůrců formují chování AI – a jak moc jsou ochotni být upřímní o tom, co vlastně vytvářejí.

před 9 hodinami

Donald Trump

Trump podmiňuje pomoc Ukrajině strategií America First, MAGA je proti

Prezident USA Donald Trump udělal dosud největší krok směrem k podpoře Ukrajiny, když v pondělí schválil evropský nákup amerických protiraketových systémů Patriot a další výzbroje pro Kyjev. Ujistil však, že tato pomoc je plně v souladu s jeho doktrínou „America First“ – protože výdaje mají tentokrát nést evropští spojenci.

před 9 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem

Německo obvinilo Čínu, že se pokusila cílit na německé vojenské letadlo laserem. Ten měl být vystřelen z válečné lodi. Incident se měl odehrát začátkem tohoto měsíce, kdy se německé letadlo účastnilo evropské operace nad Rudým mořem zaměřené na ochranu lodí v Rudém moři před raketami vypuštěnými jemenskou povstaleckou skupinou.

před 10 hodinami

Írán

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul

Írán oznámil, že zadržel 18letého francouzsko-německého turistu. Ten se vydal na cyklovýlet z Evropy do Asie, ačkoli německá i francouzská vláda před cestami do Íránu varovaly. Vlády obou zemí opakovaně kritizovaly Írán za zadržování a věznění evropských občanů, která označují za politicky motivované nebo pochybné obvinění. Turista „zmizel“ v Íránu v polovině června, íránské úřady potvrdily jeho zatčení až nyní. 

před 10 hodinami

Maďarsko

Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU

Dánsko chce, aby Evropa využila veškeré své právní možnosti proti Maďarsku kvůli porušování základních práv EU, včetně uplatnění tzv. „jaderné možnosti“ podle článku 7. Dánská ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerre uvedla, že Kodaň chce zintenzivnit řízení proti Budapešti.

před 10 hodinami

Pentagon začne používat Muskovu umělou inteligenci, ještě před pár dny chválila Hitlera

Americké ministerstvo obrany oficiálně oznámilo, že začne využívat umělou inteligenci Grok, kterou vyvíjí společnost xAI patřící Elonu Muskovi. Jde o zásadní krok, který posiluje Muskovu pozici v oblasti vládních technologií – a to navzdory narůstajícímu napětí mezi ním a prezidentem Donaldem Trumpem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy