Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Británie hlásí přes 17.000 nově nakažených, Francie pokles

Za dnešek zatím 541 nakažených, stoupl ale podíl pozitivních testů

Do dnešních 18:00 přibylo v Česku dalších 541 potvrzených případů covidu, to je zhruba o 160 míň než minulou neděli za stejnou dobu. V posledních několika dnech přitom byly celkové denní přírůstky ve srovnání s předchozím týdnem vyšší. Během soboty laboratoře provedly přes 12.800 testů na covid-19, z toho 26 procent bylo pozitivních. Vyplývá to z aktuálních údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Mistr světa formule 1 Lewis Hamilton má covid-19, necítí se dobře

Mistr světa formule 1 Lewis Hamilton se nakazil koronavirem. Pilot Mercedesu měl pozitivní test na covid-19 v pondělí, den po vítězství v bahrajnské Grand Prix. Podle posledních informací leží v posteli a necítí se dobře.

Počet úmrtí s koronavirem v Itálii překročil 60.000

Itálie dnes vykázala dalších 564 úmrtí souvisejících s koronavirem. Stala se tak šestou zemí na světě, ve které počet těchto úmrtí překročil 60.000, napsala agentura Reuters. Přírůstek počtu mrtvých s covidem-19 nicméně zpomalil z 662 v předchozím dni.

V USA přibyl milion nakažených koronavirem za pět dní

Počet lidí infikovaných novým koronavirem překonal ve Spojených státech hranici jednoho milionu poprvé skoro 100 dní poté, co se v zemi 20. ledna potvrdily první případy infekce. Nyní v USA přibyl milion nakažených za pouhých pět dní. Informoval o tom dnes zpravodajský web CNN.

V Pákistánu umírají nakažení pacienti. Došel kyslík

V Pákistánu zemřelo sedm pacientů nakažených koronavirem, protože nemocnici, kde byli hospitalizováni, došel kyslík. Informují o tom dnes světové agentury. Podle mluvčího nemocnice v Péšávaru dodavatel nereagoval včas na vyšší poptávku po kyslíku. Tamní zdravotnické úřady nařídily neštěstí vyšetřit. Dodavatelská firma, která se nachází zhruba 200 kilometrů od nemocnice, se k neštěstí nevyjádřila.

Podle Vondráčka by nouzový stav mohl být až od třetího stupně PES

Nouzový stav by mohl být v budoucnu nutný až od třetího stupně protiepidemického systému PES, uvedl v dnešním diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO). Úpravy, na jejichž základě by pro nižší stupně nebylo nouzový stav potřeba vyhlašovat, se připravují, dodal. Také podle senátorky Miroslavy Němcové (ODS) není současný stav logický.

V Rakousku je o hromadné testování menší zájem, než se čekalo

Lidé v Rakousku mají o hromadné testování na koronavirus doposud menší zájem, než se očekávalo, píše dnes agentura DPA. Za první dva dny ve Vídni, Tyrolsku a Vorarlbersku přišlo na odběr asi 300.000 lidí. Rakouská vláda přitom doufá, že otestovat se nechá několik milionů obyvatel.

Jižní Korea zpřísnila opatření, počet nakažených roste

Jižní Korea se rozhodla zpřísnit svá protiepidemická opatření kvůli růstu počtu nových případů nákazy koronavirem. O sobotní půlnoci země zaznamenala 631 případů, což je nejvíce od začátku března, informuje dnes agentura Reuters. V Soulu, na který připadá podstatná část denních přírůstků, musí mít od soboty většina obchodů a provozoven zavřeno po 21 hodině.

V Německu přibylo dalších přes 17.700 případů koronaviru

V Německu přibylo za uplynulých 24 hodin 17.767 nově potvrzených případů nákazy koronavirem a 255 úmrtí. Oznámila to dnes agentura DPA s odvoláním na Institut Roberta Kocha (RKI). Oba údaje jsou vyšší než předchozí neděli, kdy zdravotní úřady oznámily 14.611 koronavirových infekcí a 158 zemřelých.

Dnes přibylo 1706 nakažených, hospitalizace stagnují

Laboratoře v Česku do dnešních 18:00 prokázaly 1706 nových případů nemoci covid-19. Je to skoro stejně jako minulou sobotu za stejnou dobu. Ve čtvrtek i pátek průběžný nárůst ve srovnání s předchozím týdnem zrychlil.

Evropou obchází strašidlo dluhové krize, varuje analytik před dopady pandemie

NÁZOR - Evropskou ekonomiku obchází strašidlo, konstatuje Desmond Lachman v komentáři pro server National Interest. Ekonomický analytik z think tanku American Enterprise Institute vysvětluje, že tím strašidlem je dluhová deflační spirála.

Hejtman Vondrák: Situace s koronavirem se v kraji zhoršuje

V Moravskoslezském kraji přibylo za pátek 625 lidí s koronavirem. Je to obdobný přírůstek jako v předchozích dnech, když to ve čtvrtek bylo 650 lidí a ve středu 674. Vyplývá to z údajů takzvané chytré karantény, které dnes zveřejnil hejtman Ivo Vondrák (ANO). Podle něj ale data ukazují, že situace se začíná zhoršovat. Skóre protiepidemického systému (PES) v regionu stouplo z páteční hodnoty 62 na 66, když republikový průměr je stále 57.

Maďarsko hlásí 193 úmrtí kvůli covidu, rekord třetí den v řadě

V Maďarsku za posledních 24 hodin přibylo 193 úmrtí pacientů nakažených koronavirem, píše agentura MTI. Jde o rekordní nárůst třetí den v řadě, v pátek maďarské úřady informovaly o 189 zemřelých, ve čtvrtek o 182.

Plzeňští hygienici apelují na lidi, aby dodržovali opatření

Hygienici apelují na lidi, aby dál důsledně dodržovali opatření proti šíření koronaviru, například aby se v restauracích neshlukovali do větších skupin. Po čtvrtečním přechodu do třetího stupně pětibodového indexu rizika v protiepidemickém systému PES a rozvolnění opatření, se hygienici obávají opětovného růstu koronavirových infekcí.

Počet mrtvých s koronavirem v Íránu překročil 50.000

V Íránu, který současná pandemie covidu-19 zasáhla nejsilněji v regionu Blízkého východu, zemřelo už přes 50.000 lidí infikovaných koronavirem. Dnes o tom informovalo tamní ministerstvo zdravotnictví. V Teheránu se ode dneška částečně uvolňují opatření proti šíření nákazy, ale úřady lidi nabádají k opatrnosti, protože situace je stále křehká.

V Rusku přibyl rekordní počet nakažených, začalo očkování

V Rusku za poslední den přibylo 28.782 nových případů koronavirové infekce, což je nejvíce od začátku pandemie. S odvoláním na tamní úřady o tom dnes informuje agentura Reuters. Smrtelná bilance se zvýšila o 508 na celkových 42.684. V Moskvě dnes začalo očkování proti koronaviru v Rusku vyvinutou vakcínou Sputnik V.

Počet nakažených dál roste. PES se zvýšil na 59 bodů, pak ministerstvo upravilo údaje

Rizikové skóre protiepidemickém systému PES k dnešnímu dni stouplo o dva body na 59, poté ho ministerstvo upravilo opět na 57. V pátek přibylo v Česku dalších 4745 potvrzených případů nemoci covid-19, to je o skoro 300 víc než před týdnem.

V Praze přibylo v pátek 411 případů covidu

V Praze přibylo v pátek 411 případů nemoci covid-19, to je o 42 víc než před týdnem, ale o skoro stovku méně než ve čtvrtek. Index rizika protiepidemického systému PES zůstává druhý den na hranici 49 bodů ze sta. Vyplývá to z aktuálních údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Třetí den po sobě tak průběžný nárůst ve srovnání s předchozím týdnem zrychlil.

Nakažení lidé možná dostanou plný plat. Vláda chce motivovat k testům

Vláda v pondělí projedná návrh stoprocentní mzdové kompenzace pro lidi, kteří s onemocněním covid-19 zůstanou doma. Deníku Lidové noviny (LN) to řekl ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).