Evropou obchází strašidlo dluhové krize, varuje analytik před dopady pandemie

Noční můra

Pokud severní státy EU brzy nepřijdou na pomoc Evropské centrální bance (ECB) v boji s deflací skrze další agresivní rozpočtové stimuly, světová ekonomika by se měla připravit na další kolo evropské dluhové krize, deklaruje Lachman. Vysvětluje, že největší noční můrou ECB je boj s poklesem cen v době, kdy je ekonomika silně zadlužená a svírá ji hluboká recese.

Obojí momentálně platí, navíc ve chvíli, kdy ECB z velké části přišla o prostředky, kterými by mohla situaci řešit, upozorňuje autor komentáře. Podotýká, že propad cen uprostřed recese má zpravidla za následek její prodloužení, jelikož povzbuzuje spotřebitele k odložení nákupů v naději, že zboží a služby zlevní.

"Propad cen a oslabení ekonomiky zároveň komplikují dlužníkům obsluhu svého dluhu," pokračuje ekonom. Dodává, že to má za následek další překážku na cestě k ekonomickému zotavení, což deflaci dále prodlužuje.

Naneštěstí se nyní zdá, že ECB čelí "ekonomické noční můře", varuje Lachman. Připomíná, že již před posledním zesílením koronavirové pandemie se evropská ekonomika nacházela v nejhorší recesi za posledních 90 let a její hloubka přinesla propad cen, navíc ve chvíli, kdy se dluhy evropských států vyšplhaly na rekordní úroveň, což platí především o zemích na periferii eurozóny.

Rozpočtové deficity mnoha zemí dosáhly nejvyšší míry v mírové historii a po zesílení pandemie oficiální předpovědi naznačují, že ekonomika v aktuálním čtvrtletí dále silně poklesne, uvádí analytik. Očekává, že deflační problém Evropy se v nadcházejících měsících prohloubí, jelikož nezaměstnanost zůstává mimořádně vysoká a ekonomika má nadbytečné kapacity.

Posílení eura o 10 %, k němuž došlo během uplynulého roku, také prohlubuje deflační problém, jelikož vytváří tlak na pokles cen dováženého zboží, poukazuje Lachman. Za největší problém ECB při řešení složité deflační situace ale považuje to, že příliš sešla z cesty měnové politiky, která je efektivní.

Nadějí jsou země severu

Úrokové sazby ECB jsou opět v minusovém pásmu, což platí i o výnosu dlouhodobých dluhopisů většiny zemí evropského severu, upozorňuje ekonom. Vysvětluje, že to ponechává ECB jen malý prostor pro podporu ekonomického zotavení dalším snižováním úrokových sazeb, jelikož jejich další pokles v minusovém pásmu by vytvářel velký problém pro evropský bankovní systém.

"Jistě, ECB může zkusit podpořit evropskou ekonomiku skrze oslabení eura další vlnou agresivního tisku peněz," píše autor komentáře. Podotýká ovšem, že v době globální recese se pokusy oslabit měnu setkají s hlasitými protesty obchodních partnerů EU, nehledě na to, že tisk dalších peněz nepodporuje německá Bundesbank, která je největším podílníkem ECB.

Za situace, kdy ECB sama zastavit deflaci příliš nemůže, zůstává jedinou nadějí Evropy, že země jejího severu brzy poskytnou ekonomice další smysluplnou rozpočtovou podporu, tvrdí expert. Vyvozuje to především ze skutečnosti, že silně zadlužené země evropského jihu - například Itálie, Portugalsko a Španělsko - nejsou v pozici, aby svým ekonomikám poskytly další rozpočtovou pomoc, jelikož jakýkoliv další rozpočtový stimul z jejich strany by jen zesílil otázku, které již zaznívá a která zní, nakolik je jejich dluh udržitelný.

Čím déle budou země evropského severu čekat s další vlnou velkých rozpočtových stimulů, tím hlubší bude deflační propast, ze které se budou muset evropské státy dostat, varuje Lachman. Takový scénář by podle něj mohl spustit další vlnu evropské dluhové krize, a to v době, kdy si ji světová ekonomika může sotva dovolit.

"Pro dobro nás všech musíme doufat, že země evropského severu se chopí příležitosti a poskytnou velkou podporu ECB v její snaze o oživení evropské ekonomiky, než bude příliš pozdě na odvrácení další evropské dluhové krize," uzavírá odborník.