Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Viroložka z Wu-chanu varuje před dalšími netopýřími koronaviry

Sněmovna schválila pravidla očkování proti covidu. Bude zdarma a dobrovolné

Očkování proti novému koronaviru mají mít lidé hrazeno ze zdravotního pojištění. Sněmovna to dnes zrychleně schválila v novele, která také zakotví základní pravidla pro nákup a distribuci vakcín. Vakcíny zakoupí stát na základě objednávky Evropské unie. Očkování u lékaře bude dobrovolné. Cílem je podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) očkovat 60 až 70 procent obyvatel. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu.

ANALÝZA: Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl

Je reálné vytvořit funkční a bezpečnou vakcínu během jednoho roku? Ačkoliv společnosti jako AstraZeneca nebo Moderna ukazují, že zřejmě ano, mnoho lidí odrazuje nedůvěra vůči rychlému postupu při výrobě a testování. Nezřídka se proto odkazují na delší časový horizont, který by měl dle mnohých trvat i 10 let. Je ale zdlouhavý postup skutečně nutný, pokud přihlédneme k tomu, že vývoje vakcín jsou složeny nejen z vědeckého bádání a pokusů, ale i z dlouhých byrokratických průtahů a výrobních a distribučních komplikací? Podívejte se na příběh, který mapuje vznik vakcíny proti covid-19, a ukazuje, jak prvotřídní vědecké znalosti spolu s jistou dávkou štěstí daly vzniknout očkovací látce, která má původ v epidemii Eboly a v nose šimpanze.

Bulharsko představilo plán očkování proti koronaviru

Bulharsko dnes představilo národní plán očkování proti koronaviru. V první z pěti fází dostane vakcínu k dispozici nemocniční personál, zubaři a lékárníci, celkem asi 250.000 lidí. Očkování má být dobrovolné a zdarma pro všechny, uvedl podle agentury DPA ministr zdravotnictví Kostadin Angelov.

Rusko má dvě výrazně různé statistiky o úmrtí na covid-19

Ruská vicepremiérka Taťjana Golikovová dnes podle agentury Interfax uvedla, že obě dvě ruské statistiky, které uvádějí výrazně jiný počet úmrtí spojených s covidem-19, jsou podle objektivních kritérií správné.

Šíření covidu v USA opět nabralo na síle, počty nakažených i mrtvých jsou bezprecedentní

Ve Spojených státech se nadále zrychluje šíření koronaviru a statistiky dosahují bezprecedentních hodnot. Za poslední den USA zaregistrovaly přes 217.000 nově nakažených osob a dalších 2879 mrtvých s covidem-19, uvádí na specializovaném portálu americká Univerzita Johnse Hopkinse (JHU). Kalifornie se chystá ve vybraných regionech zavést přísná omezení pohybu.

Počet případů nákazy covidem-19 v Itálii či Turecku stoupá

Rekordních 32.736 případů nákazy koronavirem za posledních 24 hodin zaznamenalo Turecko, kde za stejné období přibylo 193 obětí. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví, které citovala agentura Reuters.

Omezení při cestování na Slovensko se nebude týkat ani dopravců

Zpřísnění podmínek při cestách na Slovensko z rizikových zemí včetně Česka v souvislosti s koronavirem se nadále nebude vztahovat například na řidiče a posádky v nákladní, autobusové, letecké, lodní či železniční dopravě, dále na osoby při tranzitu přes Slovensko či na diplomaty.

Američtí zdravotníci pod náporem nemocných prosí guvernéry o pomoc

Epidemie covidu-19 ve Spojených státech po týdnech nepříznivého vývoje nejeví známky zpomalování a vytíženost nemocnic prakticky den co den dosahuje nového maxima. Mnohé americké státy nicméně nezavedly plošné uzavírky podniků a skoro žádný nenařídil obyvatelům omezit pohyb na veřejnosti.

Británie hlásí za poslední den 16 tisíc nově nakažených a přes 500 úmrtí

V Británii za posledních 24 hodin přibylo 16.298 nakažených koronavirem, je to nejvíce za téměř týden. Ve čtvrtek hlásily zdravotnické úřady 14.879 nově infikovaných, uvedla agentura Reuters. Celkový počet případů nákazy dosáhl v zemi 67 miliony obyvatel 1,690.432.

Nových případů koronaviru je i v pátek do večera více než před týdnem

V Česku dnes do 18:00 přibylo 2433 potvrzených případů covidu. Je to zhruba o 300 případů více než za stejnou dobu minulý pátek. Druhý den po sobě tak průběžný nárůst ve srovnání s předchozím týdnem zrychlil.

Bahrajn schválil krizové nasazení vakcíny proti koronaviru

Ostrovní království Bahrajn dnes oznámilo, že schválilo krizové nasazení vakcíny proti koronaviru, kterou vyvinula americká farmaceutická společnost Pfizer ve spolupráci se svým německým partnerem BioNTech. Po Británii je Bahrajn teprve druhý stát na světě, který nasazení této vakcíny schválil, píše agentura AP.

V pondělí vypuknou kampaně, které budou vyvracet dezinformace o covidu-19

Od pondělí budou menší informační kampaně ministerstva zdravotnictví v některých televizích, rádiích a tisku vyvracet dezinformace o covidu-19. Velká kampaň, na kterou úřad dostal od vlády 50 milionů korun, začne až příští rok, protože se vybírá zhotovitel. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Testování je nutné pro udržení otevřených obchodů, říká Blatný

Lidé by se měli nechat testovat na covid-19, aby bylo možné i nadále zachovat otevřené obchody a restaurace, vést společenský život a obnovit zdravotní péči. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Blatný: Epidemická situace je křehká, lyžařské areály se otevřou 18. prosince

Počet nových případů covidu-19 klesá pomaleji než v minulých týdnech. V některých regionech se podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška pokles téměř zastavil. Rizikové jsou Královéhradecký, Ústecký, Liberecký, Olomoucký a Zlínský kraj a Vysočina. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) dnes na tiskové konferenci označil situaci za "křehkou". V pondělí podle něj vláda projedná ukončení pracovní povinnosti mediků od následujícího týdne.

Nedodržujete rozestup? Filipínská policie bude lidi trestat výpraskem holí

Filipínská policie pohrozila, že bude trestat výpraskem rákoskou obyvatele, kteří porušují pravidla společenského odstupu nařízená kvůli šíření pandemie covidu-19. Filipíny se snaží zabránit dalšímu šíření nákazy o vánočním období, napsal dnes zpravodajský server The Guardian.

Berlín chce do měsíce naočkovat 450 tisíc lidí, má minutový plán

Jakmile bude mít Berlín k dispozici vakcínu proti koronaviru, chce do tří až čtyř týdnů naočkovat 450.000 lidí. Zahraničním korespondentům v Německu to dnes řekl Albrecht Broemme, který je hlavním plánovačem očkovacích center v Berlíně. Broemme, kterému při přípravách pomohla i stavebnice lego, uvedl, že harmonogram je rozpracován na minuty. Zájemce o vakcínu, která nebude povinná, stráví v očkovacím centru 70 minut.

Spoluautoři systému PES kritizují rychlejší rozvolňování, vadí jim "štěňata"

Spoluautoři výpočtu rizikového skóre protiepidemického systému PES Jan Kulveit a Jakub Steiner kritizují ve svých příspěvcích na facebooku současné zmírňování opatření, která mají šíření covidu-19 v populaci bránit. Vadí jim také tzv. "štěňata", což jsou podrobnější tabulky pro různé oblasti, jako je kultura, sport či obchod, která si připravila jednotlivá ministerstva.

Rakousko zahájilo hromadné testování na covid, ve Vídni se tvoří dlouhé fronty

V Rakousku dnes začalo plošné testování na koronavirus na úrovni spolkových zemí. Otestovat se mohou nechat obyvatelé Vídně, Tyrolska a Vorarlberska. Zájem byl od brzkého rána značný, testování ale doprovázely problémy s elektronickým systémem, informovala rakouská média. Na podzim už se hromadně testovalo také na Slovensku či v severoitalské autonomní provincii Jižní Tyrolsko.

Učitelé se mohou ode dneška nechat testovat na covid, zájem je zatím malý

Zájem učitelů o antigenní test na covid-19 je na pražských odběrových místech dnes zatím malý, i na dnešní den jsou ještě volné termíny. ČTK to zjistila od mluvčích nemocnic a laboratoří, které odběrová místa provozují. Celkem jich jsou v Praze více než tři desítky, učitele ale podle informací na webu netestují všechna. Některá soukromá se připojí v pondělí.