Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V metru ubylo několik milionů cestujících, výpadek na jízdném bude přes miliardu

Restaurace mají vysoké ztráty. Výdejní okénka ani vaření pro školy je nespasí

Stravovací zařízení, která kvůli nucenému uzavření čelí vysokým ztrátám, nemůže zachránit prodej přes výdejní okénka. Ta vytváří tržbu mezi deseti a 15 procenty, podniky při této formě přípravy jídel mají ale vyšší náklady. Cestou není ani vaření pro školy za ceny, které stanoví úředníci od stolu. Na on-line tiskové konferenci to dnes řekl prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek.

Předsednictvo lidovců neodvolá Jurečku za konzumaci piva na ulici, říká pro EZ Zdechovský

Vedení lidovců podrží svého předsedu Mariana Jurečku, který při čekání na jídlo vypil na ulici pivo, čím porušil vládní nařízení, podle něhož je nyní konzumace alkoholu na veřejnosti zakázána. Šéf KDU-ČSL oznámil, že na funkcí nelpí a je připraven odejít z politiky. „Pana předsedu nehodláme na pondělním předsednictvu odvolávat. Jeho prohřešek se ocitá v úplně jiném světle, než kdyby šel do uzavřené restaurace,“ říká pro EuroZprávy.cz místopředseda strany Tomáš Zdechovský.

Mutace koronaviru z chovu norků byla již patrně vymýcena, oznámilo Dánsko

Nový, zmutovaný koronavirus, který se vyskytl u chovných norků v Dánsku, byl "s největší pravděpodobností" již vymýcen. Podle agentury Reuters to dnes oznámilo dánské ministerstvo zdravotnictví. Dánsko se kvůli mutaci viru SARS-CoV-2 rozhodlo vybít všechny chovné norky v zemi v obavách, že by nový kmen koronaviru v případě přenosu na člověka mohl snížit účinnost nyní vyvíjených budoucích vakcín.

Trestní oznámení na Babiše či Vojtěcha kvůli epidemii: Nastal posun v případu

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) postoupilo trestní oznámení na premiéra Andreje Babiše (ANO) či bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1. ČTK to dnes řekl mluvčí NSZ Petr Malý.

Německo má dalších 22 606 infekcí covid. Situace je stále velmi vážná, řekl expert

V Německu za posledních 24 hodin přibylo 22.609 nových případů koronavirové infekce, informoval dnes Institut Roberta Kocha (RKI). O den dříve bylo nově infikovaných o asi 5000 méně, nižší počet jich RKI evidoval i před týdnem. Podle zástupců RKI je epidemická situace v Německu nadále vážná, přísná opatření ale začínají zabírat.

Sněmovna jedná o prodloužení nouzového stavu. Návrat k normálu není možný, řekl Babiš

Vláda žádá Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu, aby mohla dosáhnout rozhodujícího obratu v boji s novým koronavirem, řekl dnes poslancům premiér Andrej Babiš (ANO). Menšinový kabinet chce, aby dolní komora souhlasila s nouzovým stavem do 20. prosince.

Oxfordská vakcína: Senioři vykazují dobrou imunitní reakci, potvrdila druhá fáze výzkumu

Senioři starší 55 let vykazují v testech silnou imunitní reakci na oxfordskou vakcínu proti koronaviru, kterou vyrábí společnost AstraZeneca. Vědci ve druhé fázi výzkumu testovali 560 dobrovolníků z nejohroženější věkové skupiny a výsledky jsou podle nich povzbudivé, píše server BBC News.

Nastane masivní stěhování? Lidé kvůli covidu zvažují odchod z velkoměst, ukázal průzkum

Značná část obyvatel velkých evropských metropolí uvažuje kvůli pandemii covidu-19 o tom, že se přestěhuje do menších měst či venkov. Vyplývá to z průzkumu, který dnes zveřejnila nadace Thompson Reuters Foundation. Ze svého města chtějí kvůli dopadům šíření koronaviru nejčastěji odejít Londýňané a Pařížané.

Blatný oroduje za nouzový stav. Bez něj budeme mít k Vánocům covid, varoval

Vývoj epidemie koronaviru vykazuje známky brzdění, je ale nezbytné pokračovat v dodržování vládních opatření, řekl dnes poslancům ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Za hlavní důvod pro další prodloužení nouzového stavu o 30 dnů pokládá ministr snahu udržet sníženou mobilitu lidí a tím možnost sociálních kontaktů.

Benzin a nafta v Česku mírně zlevnily, pandemie dopadá na trh s ropou

Pohonné hmoty v Česku za poslední týden zlevnily o dva haléře. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 27,74 koruny. Za naftu platí motoristé v průměru 27,06 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.

Vývoj české vakcíny proti covidu stál miliony, teď zřejmě končí

Na počátku května se v médiích objevilo oznámení o vývoji české vakcíny proti koronaviru. Po několika měsících se celý projekt za miliony korun pravděpodobně uzavře. Ministr zdravotnictví Jan Blatný ho do další fáze zřejmě nepustí.

Tokio je v pohotovosti, přibylo přes 500 případů koronaviru

Japonská metropole Tokio vyhlásila nejvyšší stupeň pohotovosti poté, co tam denní nárůst případů nákazy koronavirem poprvé překonal hranici 500. Situace v Tokiu vzbuzuje obavy i proto, že by se tam měla v příštím roce konat odložená letní olympiáda. Ve středu celé Japonsko poprvé od začátku epidemie nemoci covid-19 zaznamenalo více než 2000 případů infekce za den.

Koronavirus: V Česku přibylo 5515 nakažených, rizikové skóre kleslo na 62

Rizikové skóre, podle kterého se budou v Česku měnit opatření proti covidu, kleslo ze 70 bodů na 62. Nadále zůstává ve čtvrtém stupni, blíží se třetímu. Ve středu testy prokázaly koronavirus v 5515 případech, proti minulému týdnu je to o 3405 méně. Aktuálně je v Česku 100.970 nakažených.

Bude se vyhlašovat i celostátní stav nebezpečí? Kolem krizových zákonů jsou nejasnosti

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) nechtěl na dnešní tiskové konferenci po jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) odhadovat, kdy by mohla platit nová legislativa s alternativou k nouzovému stavu. Zda se ústavní předloha, která by zavedla celostátní stav nebezpečí pro případy epidemie či kyberútoků, využije i při epidemii covidu-19, není podle Hamáčka jisté. Ovlivní to podle něj vývoj epidemie a případně účinná vakcína.

Zahltit prostor manipulacemi je snadné, dezinformace útočí tvrzením o omezení svobody, říká mluvčí Českých elfů

ROZHOVOR - Onemocnění covid-19 se stalo hlavním dezinformačním narativem roku 2020. Fake news o novém typu koronaviru jdou navíc ruku v ruce s dlouhodobě se šířícími manipulativními zprávami o „zlé Evropské unii“ a „hodném Rusku“, navzdory tomu, že jeho oficiálním informacím nelze důvěřovat. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz na to upozornil Bohumil Kartous, mluvčí anonymní skupiny Čeští elfové, která bojuje proti cizím dezinformačním kampaním na českém internetu.

Na Vánoce bude PES ve třetím stupni, domnívá se Blatný

Na Vánoce by Česko mohlo být ve třetím z pěti stupňů protiepidemického systému (PES). Po jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví to řekl České televizi ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Ve čtvrtek chce vyhodnotit data za první týden fungování systému, která zatím naznačují zlepšování situace s nákazou covidem-19. Možný je přesun z pátého do čtvrtého stupně přísnosti opatření.

Británie eviduje dalších 529 úmrtí s covidem-19

Británie dnes zaznamenala 529 úmrtí s onemocněním covid-19 a nákaza koronavirem se v zemi mezitím potvrdila u dalších 19.609 lidí. Informovala o tom agentura Reuters. Dnešní údaje představují pokles proti úterý, kdy více než 66milionová země hlásila 20.051 nově nakažených a 598 úmrtí s covidem-19. Francie, která má téměř 68 milionů obyvatel, dnes hlásí 28.383 nově potvrzených případů covidu-19, počet hospitalizovaných v zemi však klesá.

Testy v domovech pro seniory ukázaly asi 14 procent nakažených

V domovech pro seniory a dalších zařízeních je po prvním kole testů nakažených novým koronavirem 14 procent lidí z několika tisíc testovaných. V některých je to až 30 procent, někde nákaza prakticky není. Na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví to dnes řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Povinnost pravidelně testovat klienty i zaměstnance asi 1500 lůžkových zařízení sociálních služeb uložila vláda na začátku listopadu. Zpozdilo se ale dodání testovacích sad.

Indické hlavní město Dillí čelí už třetí vlně epidemie

Indické hlavní město Dillí čelí třetí vlně epidemie koronaviru. V Dillí, kde žije přibližně 20 milionů lidí, se denní přírůstky zvyšují, ačkoliv údaj za celou Indii klesá, píše dnes list Financial Times. Situaci v hlavním městě zhoršuje silně znečištěné ovzduší a také hinduistické svátky, během kterých se lidé shromažďují ve velkém.