Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Expert: Nemůžeme rozvolnit. Aby mohly děti do škol, musíme se omezit jinde

Koronavirus v Rusku a na Ukrajině: Přírůstek nakažených dosáhl nového maxima

Rusko za posledních 24 hodin zaznamenalo dalších 24.318 nakažených koronavirem a překonalo tak maximum z předchozího dne. S covidem-19 zemřelo 461 pacientů; o dva méně než přechozí den, kdy nejrozlehlejší země světa ohlásila dosud nejvyšší zaznamenaný počet zemřelých. Nejvyšší denní přírůstek nakažených i nižší denní bilanci zemřelých oproti čtvrtečním datům dnes oznámila Ukrajina.

Nemoci covid podlehl srbský patriarcha Irinej, doplatil na nedodržování opatření

Ve věku 90 let dnes s covidem-19 zemřel srbský patriarcha Irinej. Na instagramu to oznámil srbský prezident Aleksandar Vučić. Nákaza koronavirem se u duchovního, který byl hlavou srbské ortodoxní církve, prokázala 4. listopadu. Od té doby byl v nemocnici.

V Česku přibylo 6471 případů covidu, méně než před týdnem

Ve čtvrtek v Česku přibylo 6471 potvrzených případů nákazy koronavirem. Je to o 1402 méně než před týdnem, ale také nejvíce za posledních šest dnů. I v předchozích dnech byl denní nárůst v mezitýdenním srovnání nižší. Aktuálně má nákazu méně než 100.000 lidí. Počet úmrtí stoupl na 6874.

V Indii se covidem nakazilo už přes devět milionů lidí, Mexiko má 100 tisíc obětí

V Indii se od počátku pandemie covidu-19 nakazilo koronavirem už přes devět milionů lidí. Jen za posledních 24 hodin přibylo 45.882 nově infikovaných, informovalo dnes tamní ministerstvo zdravotnictví.

Vakcína od AstraZenecy bude konkurenceschopná, říká pro EZ ředitelka zdravotní péče pro ČR

Světovými médii v posledních dnech prolétla dvě významná oznámení. Společnosti Pfizer a Moderna oznámily, že jejich vakcíny nabízejí více než 90% účinnost proti novému typu koronaviru a v následujících týdnech by mohlo dojít k jejich distribuci. AstraZeneca, která by měla dodat Evropské unii 300 milionů vakcín, ale nezůstává pozadu.

USA zavádí krizová opatření. Situace v nemocnicích je kritická, márnice nezvládají přísun těl

Počty hospitalizací spojených s nemocí covid-19 v těchto dnech ve Spojených státech dosahují nevídaných hodnot a systémy zdravotní péče v různých státech kvůli přívalu nemocných znovu přistupují ke krizovým opatřením. Nasazují se externí pracovníci, pacienti se převážEJí do jiných okresů a budují se provizorní ošetřovny. Podle agentury AP je situace v nemocnicích každým dnem horší a mezi zdravotníky se šíří únava a frustrace.

Itálie hlásí 36.176 nově nakažených a 653 zemřelých s covidem-19

V Itálii za posledních 24 hodin přibylo 36.176 nových případů koronavirové nákazy, což je o téměř dvě tisícovky více než ve středu. S nemocí covid-19 zemřelo 653 dalších pacientů, uvedla s odvoláním na zdravotnické úřady agentura Reuters.

Epidemická situace v USA je alarmující. Na covid zemřelo již přes 250 tisíc lidí

Ve Spojených státech zemřelo od začátku pandemie přes čtvrt milionu lidí nakažených koronavirem. Vyplývá to ze statistik Univerzity Johnse Hopkinse (JHU), která vývoj pandemie covidu-19 dlouhodobě sleduje. V absolutních číslech se jedná o nejvyšší údaj ze všech světových států. V zemi rovněž ve středu teprve podruhé překročil denní počet potvrzených infekcí hranici 170.000, zatímco denní počty zemřelých se tam přibližují maximům z letošního jara.

Nárůst případů covidu-19 je dnes opět menší než před týdnem

Případů nemoci covid-19 dnes k 18:00 v Česku přibylo 3736, asi o 600 méně než minulý čtvrtek k večeru. I v předchozích dnech byl denní nárůst nižší než za stejné dny minulého týdne. Ve středu bylo zaznamenáno 5515 nakažených, asi o 3400 méně než před týdnem.

Švédsko hlásí další desítky mrtvých s covidem-19

Švédsko dnes hlásí 96 úmrtí mezi lidmi s covidem-19, napsala agentura Reuters s odvoláním na statistiky švédského zdravotního úřadu. Poměrně vysoký údaj souvisí s tím, že švédské úřady informace o některých úmrtích dostávají i s několikadenním zpožděním; nejnovější data byla podle Švédské agentury pro veřejné zdraví oznámena za období od 30. října do 17. listopadu. Dohromady dosud v nejpostiženější severské zemi zemřelo 6321 lidí z celkového počtu téměř 200.000 nakažených.

Většina dětí se podle německé studie covidem nakazí mimo školu

U školáků v Hamburku je pětkrát pravděpodobnější, že se covidem-19 nakazí během soukromých setkání než ve škole. Ukázala to podle agentury Reuters analýza infekcí v severoněmeckém přístavním městě z období od srpna do října tohoto roku.

Rozhovory mezi EU a Británií byly přerušeny, jeden z vyjednávačů má covid

Vrcholící rozhovory o budoucích vztazích Evropskou uní a Británií byly přerušeny poté, co jeden z unijních vyjednávačů měl pozitivní test na covid-19. Oznámil to dnes šéf jednacího týmu EU Michel Barnier, podle něhož se obě strany rozhodly přerušit vyjednávání na "krátkou dobu".

V Rusku počet nakažených koronavirem překročil dva miliony

Počet nakažených koronavirem od začátku pandemie v Rusku překročil hranici dvou milionů. Země dnes hlásí také denní maxima, jak v počtu nakažených, tak v úmrtích souvisejících s covidem-19. Dosud nejvyšší denní bilance dnes oznámila rovněž Ukrajina. Informují o tom tiskové agentury s odvoláním na příslušné úřady.

Státy musí více investovat do zdravotnického personálu. OECD chválí Česko

Pandemie covidu-19 odhalila vážné slabiny ve zdravotnických systémech mnoha evropských zemí a celkovou nepřipravenost na zdravotní krizi. Podle dnes zveřejněné zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) musí státy především více investovat do pracovníků ve zdravotnictví, jichž je nedostatek. Obtíže působí i nouze o nemocniční lůžka.

Vysoké školy se od 25. listopadu vrátí k výuce posledních ročníků

Studenti posledních ročníků vysokých škol se budou moci od 25. listopadu vzdělávat ve skupinách po 20 lidech. Platí to pro laboratorní, praktickou nebo uměleckou výuku. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ministr školství Robert Plaga (ANO). V současné době je na vysokých školách povolena jen výuka na dálku. Většina studentů nemohla kvůli nařízení krajských hygienických stanic prezenčně ani zahájit podzimní semestr.

WHO: V Evropě zemře člověk s covidem každých 17 vteřin, uzavírání ZŠ je neefektivní

V Evropě za poslední týden zemřelo s covidem-19 přes 29.000 lidí, tedy jeden každých 17 vteřin. Na tiskové konferenci to dnes řekl šéf evropské pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) Hans Kluge. Podle něj se lze vyhnout plošným uzávěrám, pokud si budou lidé důsledně zakrývat nos a ústa.

Blatný navrhne zmírnění opatření podle systému PES, Česko by se přesunulo do 4. stupně

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v pátek vládě navrhne zmírnění opatření proti covidu-19. Z pátého stupně protiepidemického systému PES by se ČR měla od pondělí přesunout do čtvrtého, který znamená mírnější opatření. Řekl to na dnešní tiskové konferenci, kterou uspořádal společně s ministrem školství Robertem Plagou (ANO).

Ministerstvo zdravotnictví dostane 325 milionů navíc na ochranu veřejného zdraví

Rozpočet ministerstva zdravotnictví v roce 2021 počítá s 200 miliony korun navíc na ochranu veřejného zdraví, například na provoz zdravotních ústavů nebo krajských hygienických stanic. Dalších 125 milionů korun tam půjde na platy. Vyplývá to ze zveřejněného záznamu jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví. Poslanec Kamal Farhan (ANO) k tomu řekl, že navýšení je na pokračování Chytré karantény.

Restrikce zabraly. V Rakousku i Švýcarsku se epidemická situace stabilizuje

Epidemická situace v Rakousku i Švýcarsku se začíná stabilizovat. Za posledních 24 hodin přibylo v první ze zemí sice 6995 potvrzených případů nákazy koronavirem, v nemocnicích ale přibylo jen 22 pacientů s covidem-19, informovala dnes agentura APA. Denní počet nakažených klesá i ve Švýcarsku, kde přibylo za 24 hodin 5007 případů. Na švýcarském karanténním seznamu budou od příštího týdne už jen čtyři země. Jednou z nich bude dál Česko.