Ministerstvo zdravotnictví dostane 325 milionů navíc na ochranu veřejného zdraví

Provozní výdaje resortu se podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) naopak snížily. Letos byly výdaje vyšší než původně plánovaný rozpočet, přes 2,5 miliardy navíc šly na boj s epidemií koronaviru.

Kompletní provoz projektu Chytrá karanténa 2.0, který má zajišťovat kapacity testování a trasování nakažených covidem-19, má podle usnesení vlády stát v příštím roce téměř 400 milionů korun. Podílet se na něm bude ministerstvo zdravotnictví a Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT). Počítá se se zřízením profesionálního call centra, provoz bude stát 16,5 milionu bez DPH měsíčně.

Plánované příjmy resortu jsou podle ministra 1,86 miliardy korun a výdaje 10,38 miliardy korun. Většina příjmů ministerstva pochází z očekávaných příjmů z evropských fondů na podpořené projekty. Evropské peníze ve zdravotnictví jdou například na reformu psychiatrické péče nebo na spolufinancování některých investic. Podpořený z nich byl v minulosti také například vznik Národního informačního portálu nebo některé projekty Ústavu zdravotnických informací a statistiky k větší elektronizaci zdravotnictví.

Běžné výdaje ministerstva počítají s 6,65 miliardami korun. Ministerstvo hradí provoz 20 organizačních složek státu, orgány ochrany veřejného zdraví jako jsou právě krajské hygienické stanice nebo zdravotní ústavy, dotuje vědu a výzkum ve zdravotnictví nebo hradí specializační vzdělávání lékařů. Provoz státních nemocnic je primárně hrazený z veřejného zdravotního pojištění, ministerstvo jim obvykle přidává na investice.

Na vědu a výzkum ministerstvo dá asi o 31 milionů korun víc než letos, celkem půjde o 1,8 miliardy korun. Mezi investicemi ve výhledu je také například objekt traumacentra FN Královské Vinohrady, nový pavilon Všeobecné fakultní nemocnice, modernizace infekční kliniky FN Hradec Králové nebo novou budovu FN Olomouc.

V příštím roce počítá proti letošnímu s investicemi o půl miliardy vyššími. Podle Blatného se bude například dokončovat rekonstrukce ve Fakultní nemocnici v Brně nebo Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Nejvíce peněz do zdravotnictví nejde ze státního rozpočtu, ale z veřejného zdravotního pojištění. Příští rok by to mělo být více než 381 miliard korun. Ze státního rozpočtu půjde více než 120 miliard korun na péči o takzvané státní pojištěnce, tedy důchodce, děti nebo nezaměstnané, kterých je asi 5,9 milionu.