Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

WHO nedoporučila remdesivir k léčbě covidu. Pro české pacienty se nic nemění, reaguje SÚKL

Itálie hlásí přes 37 tisíc nakažených, Francie o 15 tisíc méně

V Itálii dnes opět mírně přibylo nových případů nákazy koronavirem, za posledních 24 hodin jich bylo přes 37.000. O den dříve bylo pozitivních testů zhruba o tisícovku méně. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Kvůli covidu-19 zemřelo za den dalších 699 lidí.

Opětovná infekce koronavirem je nepravděpodobná šest měsíců od zotavení

Nejméně šest měsíců od prodělání nákazy koronavirem je opětovná infekce velmi nepravděpodobná. Vyplývá to z britské studie, do níž byli zapojeni zdravotníci z první linie boje s pandemií covidu-19, píše agentura Reuters.

Češi se podle průzkumu stále bojí covidu, ale jsou méně opatrní

Češi se nyní bojí epidemie nemoci covid-19 podobně jako při první vlně epidemie na jaře, ale jsou teď paradoxně méně opatrní. Vyplývá to z průzkumu společnosti PAQ Research. Oproti jaru se nyní výrazně snížil podíl lidí dodržujících preventivní opatření proti nákaze, jakými jsou nošení roušek, používání dezinfekce či vyhýbání se místům s větší koncentrací lidí.

Do večera je hlášeno opět méně nakažených než před týdnem, ubývá i hospitalizací

Nárůst případů covidu-19 je i dnes nižší než před týdnem. Do 18:00 odhalily laboratoře v Česku 2975 nakažených, zhruba o 700 méně než minulý pátek za stejnou dobu. Klesá také počet hospitalizovaných. Podle čtvrtečních údajů jich je 6307, nejméně od konce října.

Švédsko hlásí rekordní počet nových případů, Helsinky zpřísňují opatření

V Helsinkách budou od pondělí platit přísnější proticovidová opatření. Veřejných akcí ve vnitřních prostorách se bude smět účastnit nanejvýš 20 lidí a dospělým lidem starších 20 let finské hlavní město na tři týdny zcela zakáže kolektivní a kontaktní sporty.

Česko bude mít příští týden strategii testování i očkování

Aktualizovaná strategie testování na covid-19 bude hotová ve středu. Ve stejném termínu by měl být připraven i plán, podle něhož se bude v Česku proti koronaviru nového typu očkovat. Po dnešním jednání vlády to novinářům řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Na Slovensku opět ubylo nových případů koronaviru

Na Slovensku za poslední týden znovu ubylo nových případů koronaviru, počet hospitalizovaných pacientů s onemocněním nebo s podezřením na covid-19 se ale výrazněji nezměnil. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Marek Krajčí. Slovensko podle něj bude nadále používat lék remdesivir proti covidu-19, byť Světová zdravotnická organizace (WHO) takový postup nově již nedoporučuje.

Vyhazov či propad mezd kvůli covidu postihl třetinu Čechů, ukázal průzkum

Ztráta práce či propad výdělku kvůli pandemii nemoci covid-19 v listopadu postihly asi třetinu Čechů, nebo jejich blízkých. Vyplývá to z průzkumu společnosti PAQ Research. Negativně nynější situace, kdy stát kvůli šíření covidu-19 nařídil uzavření restaurací, provozoven služeb nebo části obchodů, zasáhla hlavně živnostníky.

O polních nemocnicích se podle Blatného rozhodne nejdřív v lednu

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) chce o budoucnosti polních nemocnic zřízených v Praze a Brně jako záložní kapacity pro pacienty s nemocí covid-19 rozhodnout nejdřív v druhé polovině ledna. Zatím je rušit nechce. Řekl to na dotazy novinářů po dnešní tiskové konferenci.

Přírůstek nakažených v USA je bezprecedentní, Trump se před veřejností schovává

Ve Spojených státech se nadále znepokojivým tempem zrychluje šíření koronaviru. Nákaza se tam za poslední den prokázala u více než 187.000 lidí, což je dosud nejvyšší zaznamenaný jednodenní nárůst kdekoliv na světě. Za 24 hodin tam také zemřelo 2015 lidí, čímž se země stále více přibližuje nejhorším dnům z jarní fáze pandemie.

Covid je nadále hrozbou pro české seniory, denně se jich nakazí stovky

Mezi lidmi, kteří se v Česku covidem-19 nakazili v listopadu, je téměř pětina seniorů nad 65 let. Každému desátému je pak více než 75 let. Stále přibývá nakažených v lůžkových zařízeních sociálních služeb, většinou v domovech pro seniory. Od začátku října se tam nakazilo přes 12.000 lidí, ve zdravotnických zařízeních 6000. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví.

Příkaz k omezení odložitelné péče má skončit příští týden, o polních nemocnicích se rozhodne nejdřív v lednu

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) chce o budoucnosti polních nemocnic, které byly zřízeny v Praze a Brně jako záložní kapacity pro pacienty s nemocí covid-19, rozhodnout nejdříve v druhé polovině ledna. Zatím je rušit nechce. Řekl to na dotazy novinářů po dnešní tiskové konferenci. Smlouva na pronájem pavilonů letňanského výstaviště, kde pražská polní nemocnice stojí, byla prodloužena do konce února příštího roku.

Pfizer jako první požádá v USA o mimořádné nasazení své vakcíny

Farmaceutická společnost Pfizer dnes jako první požádá americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) o schválení mimořádného nasazení své vakcíny proti covidu-19. S odkazem na vyjádření vedení firmy o tom informovala agentura Reuters, podle níž se jedná o zásadní krok k možnému ukončení současné pandemie, která si jen v USA vyžádala přes čtvrt milionu obětí.

Německo eviduje dosud nejvyšší přírůstek nakažených, reprodukční číslo stouplo

Německo ve čtvrtek zaznamenalo dosud nejvyšší denní přírůstek počtu nakažených koronavirem. Infekce se potvrdila u 23.648 lidí, informoval dnes Institut Roberta Kocha. S covidem-19 zemřelo dalších 260 lidí.

Další změna u cestovatelského semaforu: Při návratu z Řecka budou nutné testy na covid

Od pondělí budou potřeba testy na koronavirus při návratu z Řecka, povinné budou také pro přijíždějící cizince. Na cestovatelském semaforu totiž bude červené. Naopak Lotyšsko se po týdnu vrátí do oranžové barvy upozorňující na střední míru rizika, při níž musí při cestování do ČR předložit negativní test na covid-19 pouze dlouhodobí zahraniční pracovníci.

PES: 3. stupeň rizika nejdřív za týden, řekl Blatný. Otevřely by se restaurace a obchody

Do třetího stupně rizika podle protiepidemického systému PES, který by znamenal další zmírnění přijatých opatření včetně otevření obchodů nebo restaurací, se může ČR posunout nejdříve za týden. Novinářům to dnes řekl ministr zdravoctnictví Jan Blatný (za ANO).

Gymnázia vítají návrat maturantů, "hybridní výuka" na ZŠ bude náročná

Na dodržení homogenity tříd narážejí v souvislosti s návratem maturantů do škol ředitelé gymnázií v Olomouckém kraji. Podle řady z nich to nepůjde dodržet, maturitní semináře navštěvují studenti z různých tříd. Problematická bude podle nich i kombinace prezenční a distanční výuky pro zbylé třídy. Středeční návrat studentů z posledních ročníků však ředitelé v kraji jednohlasně vítají, zjistila ČTK.

Expert: Nemůžeme rozvolnit. Aby mohly děti do škol, musíme se omezit jinde

Biochemik Jan Konvalinka by považoval za optimální, kdyby se žádná opatření neměnila. Podle něj nelze zcela rozvolnit opatření, protože poté by byla situace stejná jako před pár týdny. Naopak se musíme v některých oblastech držet zkrátka, aby se jiné daly povolit. Vymezil se také proti otevírání obchodů v neděli.

Koronavirus v Rusku a na Ukrajině: Přírůstek nakažených dosáhl nového maxima

Rusko za posledních 24 hodin zaznamenalo dalších 24.318 nakažených koronavirem a překonalo tak maximum z předchozího dne. S covidem-19 zemřelo 461 pacientů; o dva méně než přechozí den, kdy nejrozlehlejší země světa ohlásila dosud nejvyšší zaznamenaný počet zemřelých. Nejvyšší denní přírůstek nakažených i nižší denní bilanci zemřelých oproti čtvrtečním datům dnes oznámila Ukrajina.