Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Za dnešek zatím 895 nakažených koronavirem

V USA by mohlo začít očkování proti covidu 11. prosince

První Američané by mohli být očkováni proti koronaviru již 11. prosince. Podle zpravodajského serveru CNN to dnes uvedl Moncef Slaoui, který bude odborným šéfem celé očkovací operace.

Koronavirem se nakazili také norci na farmách ve Francii

Koronavirovou nákazu v chovu norků odhalila již také Francie. Virus SARS-CoV-2 byl zjištěn na farmě nacházející se jihozápadně od metropole Paříže, oznámila dnes podle agentury AFP ministerstva zemědělství, zdravotnictví a pro ekologickou transformaci. Infekce u těchto kožešinových zvířat se pečlivě sleduje kvůli mutaci koronaviru, která se objevila na dánských farmách a kterou se pak zpětně od těchto šelem nakazili lidé.

Covid utlumíme, ale neporazíme. Vrátí se v lednu či únoru, obává se Dušek

Česko bude pravděpodobně bojovat s návraty koronavirové epidemie v období vrcholného rozšíření respiračních onemocnění v lednu či únoru. V dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Stát podle něj musí udělat vše pro to, aby nebyly nekontrolované.

Psychiatr varoval před konspiracemi o covidu. Počet lidí s depresí a úzkostí stoupá

Ve společnosti je nyní patrný nárůst depresivních a úzkostných stavů. Podíl na tom mají obavy z nemoci covid-19 a případné nákazy i zavedená restriktivní opatření, která způsobují izolaci, řekl dnes v pořadu Partie televize Prima ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl. "Nárůst velké deprese je trojnásobný, nárůst sebevražedných myšlenek je trojnásobný, nárůst úzkostí je dvojnásobný," řekl psychiatr.

Ministerstvo vytvoří druhou tabulku PES. Částečně se zbaví závislosti na nouzovém stavu

Ministerstvo zdravotnictví kvůli požadavku Poslanecké sněmovny připraví alternativní tabulku protiepidemického systému, kde nebudou všechny stupně vyžadovat platnost nouzového stavu. V diskusním pořadu Partie televize Prima to dnes řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Přál by si, aby současný systém PES zaměřený proti covidu-19 fungoval beze změn alespoň do konce roku.

Zdravotníci navzdory covidu odcházejí z jižní Evropy

Pep Iglesies se v srpnu odstěhoval ze Španělska do Kanady. Tam dělá práci, která se velice podobá jeho bývalému povolání v Evropě. Stará se o pacienty s nemocí covid-19 a pracuje na kardiologickém oddělení, píše agentura Reuters. "Jsem velký zastánce španělského zdravotnictví, ale se zaměstnanci se tam nezachází moc dobře," říká. Tak jako 30letý Iglesies tisíce španělských doktorů a zdravotníků opustily v posledním desetiletí Španělsko kvůli škrtům ve zdravotnictví a šly do zahraničí za lepšími platy a pracovními podmínkami.

V Německu za den přibylo 15.741 nakažených

V Německu za posledních 24 hodin přibylo 15.741 nových případů koronavirové infekce, informoval dnes podle agentury DPA Institut Roberta Kocha (RKI). Je to o 1206 méně než v neděli minulý týden. V pátek se infekce potvrdila u 23.648 lidí, což byl zatím nejvyšší denní přírůstek. V souvislosti s covidem-19 nově zemřelo 138 lidí.

V sobotu odhalily testy 3187 nových případů koronaviru

Testy v sobotu v Česku odhalily 3187 nových případů koronaviru, což je zhruba o tisícovku méně než před týdnem. Aktuálně nakažených ubylo na 88.825, počet úmrtí s nemocí covid-19 se přiblížil k 7100. V posledních dvou dnech zemřelo podle dosavadních údajů méně než sto lidí. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Praha hlásí za pátek nejvíc případů koronaviru za devět dní

Laboratoře v Praze v pátek potvrdily nejvíc případů koronaviru za devět dní. Bylo jich 502, shodně o deset víc než ve čtvrtek i minulý pátek. Rizikové skóre protiepidemického systému PES zůstalo dnes v hlavním městě druhý den po sobě na 44 bodech ze sta. Je tak ve třetím z pěti stupňů, podle kterých se řídí opatření proti nákaze. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Česko koupí vakcíny pro 5,5 milionů obyvatel. Každý ji dostane zdarma

Česká republika nakoupí vakcíny proti covidu-19 pro 5,5 milionů obyvatel, tedy zhruba 11 milionů dávek. Každý občan navíc bude mít očkování hrazené, sdělilo serveru EuroZprávy.cz ministerstvo zdravotnictví. Jde tak zhruba o 4 miliony dávek navíc oproti původnímu plánu ministerstva. Stát rovněž počítá s tím, že zahájí očkování, jakmile budou první dodávky fyzicky v Česku, což by mělo být příští rok v únoru či březnu. Očkování bude také podpořeno mediální a komunikační kampaní

Za dnešek testy odhalily zatím téměř 2000 nakažených koronavirem

Ve srovnání s předchozím týdnem v Česku dál ubývá případů koronaviru. Dnes jich zatím hygienici odhalili 1999, tedy o necelou stovku méně než minulou sobotu do večera. Snižuje se také počet hospitalizovaných, pátečních 6101 je nejméně téměř za měsíc. Zemřelých ale dál přibylo na 7067. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Itálie hlásí dalších 34.000 nakažených koronavirem

Itálie za uplynulý den zaznamenala 34.767 potvrzených případů nákazy novým koronavirem, což je zhruba o 2000 méně než v pátek. V souvislosti s nemocí covid-19 pak v této jihoevropské zemi se zhruba 60 miliony obyvatel zemřelo za den 692 lidí. S odvoláním na italské ministerstvo zdravotnictví o tom dnes informovala agentura Reuters.

Východ Evropy hlásí přes pět milionů případů koronaviru

Počet registrovaných případů nákazy novým koronavirem ve střední a východní Evropě překonal hranici pěti milionů. Na základě vlastních propočtů to dnes uvedla agentura Reuters. Ta zároveň upozorňuje, že region, do něhož počítá Bělorusko, Bulharsko, Českou republiku, Maďarsko, Polsko, Moldavsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko a Ukrajinu, registruje nejvíce případů v Evropě.

V USA vzrostl počet nakažených o rekordních 195.524

Ve Spojených státech za uplynulý den přibylo rekordních 195.524 případů nákazy novým koronavirem. Ukazují to data, která dnes ráno SEČ zveřejnila americká Univerzita Johnse Hopkinse (JHU). O den dříve bylo nových nakažených 187.833.

Ukrajina i Rusko hlásí rekord v počtu nakažených koronavirem

Rusko za uplynulý den zaznamenalo dalších 24.822 nakažených novým koronavirem, a překonalo tak dosavadní maximum z předchozího dne. Ruské úřady také ohlásily 467 zemřelých s nemocí covid-19, o čtyři více než ve čtvrtek, kdy nejrozlehlejší země světa zaznamenala dosavadní nejvyšší počet úmrtí. Rusko má svou vlastní vakcínu na koronavirus, o kterou nyní projevil zájem také Izrael. Nejvyšší denní přírůstek nakažených dnes oznámila také Ukrajina, uvedla agentura Reuters.

V Německu přibylo téměř 23.000 nově nakažených

V Německu za posledních 24 hodin přibylo 22.964 nových případů koronavirové infekce, informoval dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Minulý týden bylo nově infikovaných o asi 500 méně. V pátek se infekce potvrdila u 23.648 lidí, což byl zatím nejvyšší denní přírůstek. S covidem-19 nově zemřelo 254 lidí.

Počet nakažených koronavirem v Brazílii překonal šest milionů

V Brazílii se již od počátku pandemie nakazilo koronavirem SARS-CoV-2 přes šest milionů lidí. Počet úmrtí se blíží 170.000. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oficiální statistiku brazilského ministerstva zdravotnictví. Brazílie je třetí zemí, kde počet nakažených překročil šest milionů, za USA a Indií. Smrtelná bilance je zde druhá nejvyšší po USA.

S covidem zemřelo v ČR přes 7000 lidí. Oproti říjnu se počet mrtvých zdvojnásobil

Počet úmrtí s koronavirem v Česku přesáhl 7000, od konce října se zdvojnásobil. V pátek hygienici odhalili 5809 případů nákazy, o 1548 méně než před týdnem. Nakažených je aktuálně 90.669 lidí, zhruba 6300 z nich se léčí v nemocnicích. Nakažených i hospitalizovaných ubývá. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Ministerstvo zdravotnictví vydalo nové opatření o rouškách, předchozí zrušil soud

Ministerstvo zdravotnictví dnes vydalo po souhlasu vlády novou verzi opatření o nošení roušek. Vyplývá to z vyjádření ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) po zasedání kabinetu. Opatření nahrazuje dokument, který k sobotě zrušil kvůli nedostatečnému odůvodnění pražský městský soud.