Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Indonésii se nakazilo půl milionu lidí, Čína masivně testuje

Koronavirus: AstraZeneca uvedla, že její vakcína je účinná až z 90 procent

Vakcína proti covidu-19 vyvinutá britsko-švédskou farmaceutickou společností AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou může mít až zhruba 90procentní účinnost, a to bez jakýchkoli vážných vedlejších účinků. Oznámila to dnes firma na základě předběžných výsledků testování v Británii a Brazílii.

Covid-19: Německo chce být připraveno očkovat ještě v prosinci, řekl ministr Spahn

Německo chce být připraveno očkovat proti koronaviru ještě v prosinci. Dnes to během návštěvy sasko-anhaltského města Dessau-Rosslau u výrobce vakcín IDT Biologika prohlásil ministr zdravotnictví Jens Spahn. Je přesvědčen, že proočkovat populaci, aby bylo možné pandemii porazit, se podaří ještě před koncem nadcházejícího roku. Spahn rovněž oznámil, že Německo si od IDT Biologika koupí nejméně pět milionů vakcín.

Prezident Zelenskyj se vyléčil z covidu. Na videu zažertoval a poslal vzkaz nepřátelům

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že měl negativní test na koronavirus. V předchozích dnech se léčil spolu s šéfem své kanceláře ve vládní nemocnici z onemocnění covid-19, které koronavirus způsobuje.

Vědci vyvíjejí nový přípravek. Má omezit šíření koronaviru

Vědci ze Stanfordovy univerzity vyvíjejí nosní sprej, který má omezit šíření nového typu koronaviru. Přípravek, který by měl poskytnout několikahodinovou ochranu dýchacích cest, vstoupil do fáze klinické studie.

Německo čeká delší karanténa, Söder varuje před českým scénářem

V Německu za poslední den přibylo 10.864 případů nákazy koronavirem. Údaj je o něco vyšší než minulé pondělí, kdy bylo hlášeno 10.824 nových infekcí. Podle agentury DPA o tom dnes informoval Institut Roberta Kocha (RKI). V pátek se nákaza potvrdila u 23.648 lidí, což byl zatím nejvyšší denní přírůstek.

V neděli přibylo nejméně případů od 28. září, rizikové skóre kleslo na 57

Skóre v protiepidemickém systému PES, podle kterého se v Česku mění opatření proti onemocnění covid-19, kleslo k dnešku na 57 bodů, dostalo se tak do třetího stupně. V předchozích čtyřech dnech bylo ve čtvrtém stupni na 62 bodech. Za neděli laboratoře prokázaly 1509 nových případů, nejméně od 28. září.

Rusko ohlásilo rekordní přírůstek nakažených koronavirem

Rusko dnes oznámilo rekordních 25.173 nových případů nákazy koronavirem a 361 úmrtí za uplynulých 24 hodin. O den dříve to bylo 24.581 případů a 401 úmrtí.

Francouz porušil karanténu. Do formuláře napsal zdůvodnění, které policii zaskočilo

Zatím s pokutou 135 eur (asi 3500 Kč) vyvázl obyvatel francouzského města Lannion, kterého o sobotní noci přistihla policejní hlídka s vlastnoručně sepsaným zdůvodněním, proč opustil domov: "Chci někomu rozkopat hubu."

Vědci chtějí testy na covid-19 zdarma. Podle ministerstva to není tak jednoduché

Ten, kdo chce podstoupit test na covid-19, za něj bez žádanky lékaře leckde zaplatí i dva tisíce korun. Experti oslovení Českým rozhlasem to chtějí změnit, ministerstvo zdravotnictví jim ale oponuje.

Palestina zřejmě omezí oslavy Vánoc v Betlémě

Palestinské ministerstvo zdravotnictví doporučilo přísná omezení na letošní oslavy Vánoc v Betlémě kvůli epidemii nemoci covid-19. Oslavy v biblickém městě, které křesťané považují za místo narození Ježíše Krista, obvykle navštěvují tisíce lidí z celého světa, píše agentura AP.

Soul: Třetí vlna covidu je v plném proudu. Situace je extrémně vážná

V jihokorejské metropoli Soulu a okolí budou od úterý uzavřeny bary a noční kluby, omezen bude provoz restaurací i náboženská shromáždění. Úřady tím chtějí zabránit dalšímu šíření nákazy koronavirem, přestože denní nárůst případů v celé Jižní Koreji se pohybuje zatím jen mezi 300 a 400 infikovanými. V Japonsku počet úmrtí pacientů nakažených covidem-19 od začátku epidemie dosáhl hranice 2000.

Blatný chce opakovaně testovat vytipované skupiny lidí

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) chce v úpravě testovací strategie navrhnout opakované testování vytipovaných skupin antigenními testy. Řekl to dnes v pořadu Partie televize Prima. Stát by podle Blatného mohl také například dotačními programy přispívat odpovědným firmám, které kvůli prevenci testují zaměstnance na vlastní náklady.

Rozhovor

Pandemie omezuje léčbu pacientů s nádory. Obavy mám z otevírání obchodů, říká onkolog Ulrych

ROZHOVOR – Zneklidňuje jej, že koronavirová pandemie nutí omezovat i léčbu u některých pacientů s nádory. Onkolog z Pardubické nemocnice Vít Ulrych před posouváním zákroků varuje. „Bohužel odložení léčby může v některých případech přispět ke zvýšení úmrtnosti na rakovinu. Jedná se o obrovský problém, který vidím dnes a denně,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Vít Ulrych, člen širšího vedení KDU-ČSL, který ale v žádném případě nepodceňuje onemocnění covid-19.

Česká republika má nejvíce mrtvých s covidem na obyvatele v EU

Česká republika již nemá v rámci Evropské unie nejvíce případů koronaviru v přepočtu na počet obyvatel, nyní je situace horší například v Rakousku, Slovinsku či Polsku. Přesto jí patří jiné smutné prvenství - za poslední dva týdny totiž u nás zemřelo v přepočtu na obyvatele nejvíce lidí v celé unii.

Data o úmrtích na covid má smysl zveřejňovat až týden zpětně, navrhuje Dušek

Data o počtu úmrtí na covid-19 má podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška smysl zveřejňovat zhruba po třech dnech až týdnu. V reálném čase podle něj údaje nejsou dostatečně přesné a jejich pozdější korekce vyvolávají u veřejnosti představy, že se statistiky zpětně mění. Dušek to dnes řekl v pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce.

Francie, Itálie, Británie hlásí menší nárůst nakažených než v sobotu

Británie, Francie a Itálie dnes oznámily další tisíce potvrzených případů koronaviru, dnešní bilance jsou však nižší než v sobotu. S odvoláním na úřady těchto zemí, které mají v absolutních číslech jedny z nejvyšších přírůstků infekcí v Evropě, o tom informovala agentura Reuters. Španělský premiér Pedro Sánchez dnes ohlásil, že země začne od ledna s očkovacím programem.

Za dnešek zatím 895 nakažených koronavirem

Hygienici dnes v Česku potvrdili zatím 895 případů koronaviru, asi o 150 méně než minulou neděli do večera. V mezitýdenním srovnání ale klesají také počty testovaných. Výrazně ubylo hospitalizovaných s nemocí covid-19, za den o 680 na 5421. Počet úmrtí s koronavirem se třetí den po sobě drží pod stovkou. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

V USA by mohlo začít očkování proti covidu 11. prosince

První Američané by mohli být očkováni proti koronaviru již 11. prosince. Podle zpravodajského serveru CNN to dnes uvedl Moncef Slaoui, který bude odborným šéfem celé očkovací operace.

Koronavirem se nakazili také norci na farmách ve Francii

Koronavirovou nákazu v chovu norků odhalila již také Francie. Virus SARS-CoV-2 byl zjištěn na farmě nacházející se jihozápadně od metropole Paříže, oznámila dnes podle agentury AFP ministerstva zemědělství, zdravotnictví a pro ekologickou transformaci. Infekce u těchto kožešinových zvířat se pečlivě sleduje kvůli mutaci koronaviru, která se objevila na dánských farmách a kterou se pak zpětně od těchto šelem nakazili lidé.