ROZHOVOR | Pandemie omezuje léčbu pacientů s nádory. Obavy mám z otevírání obchodů, říká onkolog Ulrych

Když ukazuje statistiku úmrtí na rakovinu, která ročně připraví o život 27 tisíc pacientů, viditelně posmutní. Atestovaný onkolog Vít Ulrych tvrdí, že rakovina je strašákem. „Naštěstí ale řadu onemocnění už umíme velmi dobře léčit,“ oddychne si. Expert odmítá bagatelizovat koronavirus, jemuž od března podlehlo přes sedm tisíc lidí. Podle něj je nutné si uvědomit, že koronavirus je novým onemocněním. „Tito lidé umírají navíc. Určitě se nevyplatí covid-19 a jeho smrtnost podceňovat.“ Lékař se snaží najít i odpověď na to, zda onkologičtí pacienti inklinují více ke koronaviru. „Na základě současných důkazů jsou zranitelnější pouze pacienti, kteří jsou starší, mají velký počet vedlejších chorob, dostávají chemoterapii a jsou náchylní k infekcím.“

Radní města Pardubic a člen Výboru pro zdravotnictví Pardubického kraje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz podrobuje kritice počínání vlády v souvislosti s opatřeními v boji proti koronavirové pandemii. „Zejména na počátku druhé vlny nebyla dostatečně zajištěna testovací kapacita, včas se nezačalo s plošným testováním ohrožených skupin obyvatel, například v domovech pro seniory,“ hněvá se lékař, který je kromě působení v Pardubické nemocnici zaměstnán rovněž v Onkologickém centru Multiscan s.r.o. v Pardubicích. Na starosti má také Ambulance klinické onkologie ve Svitavách, Ústí nad Orlicí a Chrudimi.

VICEPREMIÉROVA LOGIKA: DAV V PRODEJNĚ VADÍ, VENKU NE

Pane doktore, jak vás jako onkologa zneklidňuje odkládání péče kvůli koronaviru? Je pochopitelné, že v nemocnicích se nyní primárně řeší covid-19.

Jedná se samozřejmě o obrovský problém, který vidím dnes a denně, kdy preventivní screeningová vyšetření jsou odložena a pacienti tak v budoucnu mohou přijít s pokročilejšími nádory. Naštěstí u nás v Pardubicích nebyla zastavena péče o onkologické pacienty, co se týče operativy anebo ozařování či podávání chemoterapie s kurativním záměrem. Odkládaly se pouze operace, které posunutí snesly. Je rozdíl, jestli budete operovat nemocného s nádorem hlavy a krku, kde se ložisko může šířit poměrně rychle, anebo zda máte operovat pacienta s karcinomem konečníku, kde růst nádoru může být pomalý a je zde možné zvolit interval operace po proběhlé neoadjuvantní léčbě mezi šesti až osmi týdny. A tak u těchto případů čtrnáctidenní odklad takovým problémem není. Ale pacienti chodili s pokročilejšími nádory už při jarní vlně, kdy se odkládali preventivní gastroskopie, koloskopie a uvidíme to časem pravděpodobně i po druhé vlně. I my jsme bohužel museli částečně přistoupit k omezení péče hlavně o sledované pacienty po léčbě, které kontaktujeme telefonicky, protože i naše onkologické centrum postihlo onemocnění personálu covidem-19, a tak jsme kapacitně oslabeni. Obecně však lze říci, že kdykoli, může-li mít protinádorová léčba dopad na celkové přežití pacienta, neměla by být přerušena ani zpožděna. Koronavirová pandemie má rozhodně velký dopad na péči o onkologické pacienty. A to ani nemluvím o pacientech, kteří čekají na endoprotézy kloubů, čímž se bohužel prodlouží jejich utrpení, neboť klouby je bolí a potřebují je vyměnit. Sice je zmíněný odklad neohrožuje na životech, ale snižuje jejich kvalitu života.

Od března, kdy se koronavirus v zemi objevil, nákaze podlehlo přes sedm tisíc pacientů. I když covid-19 nechci absolutně bagatelizovat, u rakoviny je počet zemřelých významně vyšší…

Ročně v České republice zemře na 27 tisíc onkologicky nemocných pacientů. Rakovina je strašákem všech. Naštěstí řadu onemocnění už umíme velmi dobře léčit. Bohužel ale každé odložení zahájení léčby může přispět ke zvýšení úmrtnosti na toto onemocnění. Je to i proto, že se lidé bojí chodit do nemocnic. Na onemocnění covid-19 zemřelo od jara přes sedm tisíc lidí, ale rakovině podlehne za rok mnohem více nemocných. Je nutné si však uvědomit, že covid-19 je novým onemocněním, a tak lidé umírají navíc, odcházejí třeba o dva až deset let dříve. Smutným příkladem je případ devětatřicetileté zdravotní sestry, matky sedmileté dcery, z jihlavské nemocnice, která na covid-19 zemřela z plného zdraví. A tak vidíme, že se určitě nevyplatí covid-19 a jeho úmrtnost vůbec podceňovat.

Jak je pro onkologicky nemocného pacienta nebezpečné, pokud se nakazí covidem-19?

Tím se zabývají onkologové po celém světě. Experti varují před tím, aby všichni pacienti s onkologickým onemocněním, bez ohledu na věk, pohlaví, typ nádoru a stadium onemocnění, byli označováni za zranitelnější vůči covid-19. Ve skutečnosti mnoho pacientů se solidním nádorem není zranitelnějších a náchylnějších na covid-19 než běžná populace. Na základě současných důkazů jsou zranitelnější pouze pacienti, kteří jsou starší, mají velký počet vedlejších chorob, dostávají chemoterapii a jsou náchylní k infekcím.

Co jako lékař nejvíce vytýkáte vládě v souvislosti s opatřeními v boji proti koronavirové pandemii?

Primárně kabinetu vyčítám, že se v průběhu léta dostatečně nepřipravil na druhou vlnu, přestože všichni odborníci upozorňovali, že nastane. Nepracovalo se na legislativních opatřeních, aby nyní celá země nemusela být opět řadu měsíců v nouzovém stavu .Vadí mně, že během prázdnin vláda kvalitně nepřipravila externí call centra, aby bylo možné trasovat nakažené pacienty a mohlo se zjistit, s kým přišli do kontaktu. Kritický jsem i ke skutečnosti, že na počátku druhé vlny nebyla dostatečně zajištěna testovací kapacita, včas se nezačalo s plošným testováním ohrožených skupin obyvatel, například v domovech pro seniory. A rovněž jí vytýkám chaotičnost opatření, která byla v průběhu září i října a vlastně i teď spojená s omezeních služeb a obchodů.

Mnozí lidé nerozumí čerstvé restrikci, proč je díky ní omezen počet nakupujících v prodejnách a přitom odborníkům spolupracujícím s vládou nevadí, že se zákazníci hromadí v davech při čekání na vstup. Prodejny vadí, ale že se otvírají školy, cestující se na sebe tlačí v autobusech anebo jsou otevřeny salóny pro psy či zverimexy, nad tím se nikdo nepozastaví. Nepřijde vám to divné?

Určitě, vyhlášené opatření ohledně prodejen postrádá logiku. Dokládá to i vyjádření pana vicepremiéra Jana Hamáčka, který řekl, že je důležité, aby se zákazníci nehromadili v obchodech, ale srocování lidí před hypermarkety je už v pořádku, neboť nakupující čekají na čerstvém vzduchu. Takové vyjádření zarazí i laika. Nechápu, že se jeden týden vláda na opatřeních shodne a hned za tři dny po jejich vyhlášení vicepremiér a ministr Karel Havlíček přichází s návrhy změn restrikcí. Nerozumím tomu, že lidé na bohoslužbách mohou být pouze v počtu patnácti osob a jinde v uzavřených prostorech, kde jsou třeba i nižší stropy, což říkám s ironickým podtextem, může být jako v prodejnách i padesát nakupujících pohromadě. Vyhlášená opatření někdy opravdu logiku nedávají.

VAKCÍNY PŘEDSTAVUJÍ SVĚTLO NA KONCI TUNELU

Existuje vůbec něco, za co byste vládu pochválil?

Vyzdvihl bych, jak se k epidemii postavil bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Na základě jeho restrikcí se podařilo křivku oploštit, i když se jedná o virtuální křivku, kdy s klesajícím počtem testovaných klesá i množství pozitivních. Ale přece jenom se zdá, že se snižuje i procento pozitivních. Ještě před čtrnácti dny byl údaj kolem pětatřiceti procent pozitivně testovaných a nyní hovoříme o dvaceti procentech. A tak je vidět, že opatření smysl dávají. Otázkou je, zda restrikce neměly být v počátku ještě tvrdší. Kdyby se tak stalo, nemusely být  tak dlouhodobé. Možná stačil čtrnáctidenní přísný lockdown a pak by mohlo dojít k rychlejšímu uvolnění současných opatření.

Když chválíte exministra Romana Prymulu, který musel odstoupit kvůli návštěvě uzavřené restaurace Rio´s na pražském Vyšehradě, pak se nabízí otázka, zda podle vás neměl setrvat ve funkci?

Můžeme pouze spekulovat, kdo a proč jej na schůzku pozval a do těchto analýz či konspiračních teorií se odmítám pouštět. Ale je pravdou, že podobný přešlap, může udělat každý. Na druhou stranu by pak byl při vyhlašování dalších restrikcí pod velkým tlakem, protože je sám porušil. K důvěře obyvatel k vládním nařízením, na nichž se pan profesor podílel, to bohužel neprospělo. Nicméně trvám na tom, že pan exministr Prymula byl jedním z nejpovolanějším pro řešení koronavirové pandemie. A to jak před zmíněným přešlapem, tak i po něm. Časté střídání ministrů, ať už se to týká zdravotnictví či jiných resortů, v krizové době nepřidá ke kvalitě práce na ministerstvech. O tom není pochyb.

Nemáte obavy, co nastane, až se děti postupně vrátí do škol, otevřou se na konci měsíce restaurace či služby? Zřejmě začnou fungovat i obří hobby markety. Nevrátíme se opět na vysoká čísla denní nákazy, jako tomu bylo v minulosti?

Může se to stát. Systém protiepidemických opatření, která jsou naplánovaná podle množství nakažených, počítá s tím, že pokud se znovu dostaneme na vyšší počty, tak se zpátky školy anebo obchody mohou uzavírat. Osobně bych byl opravdu opatrnější, ani ne tak s návratem dětí do škol, jako s otevíráním dalších obchodů.

Blíží se Vánoce, kdy se rodiny budou navštěvovat. Neobáváte se, že na rozdíl od Velikonoc, které ateistická Česká republika příliš neslaví, nehrozí po svátečním čase opětovný nárůst nákazy?

Je to možné, protože lidé se pravděpodobně budou více setkávat. Na druhou stranu období vánočních svátků je časem, kdy si mnozí berou dovolenou a nebudou tak chodit do práce, a tak odpadnou sociální kontakty v zaměstnání i ve školách. Přesto bude nutné i ve svátečních dnech dodržovat i nadále přísná hygienická opatření a používat ochranné pomůcky. Činím tak i já, když jdu navštívit maminku a vezu ji na chalupu. Jelikož jsem ale už covid-19 prodělal, tak bych v současné době neměl pro nikoho představovat žádné nebezpečí. I všichni ostatní v naší rodině opatření dodržují, a proto se nám daří ohroženou skupinu v našem okolí ochránit.

Přesto by někteří odborníci i o Vánocích byli rádi, aby se kontakty mezi rodinami omezily na minimum. Jenže držet lidi neustále doma také není řešení. Už nyní začínají mít lidé díky karanténě psychické problémy, které by se zvláště během vánočního období mohly prohloubit.

Opravdu je nutné přihlédnout i k psychické stránce lidí, a to zvláště o Vánocích. Kontakt přes telefon, skype či WhatsApp nemůže nahradit osobní setkání. Proto při dodržení přísných hygienických opatření a užívání ochranných pomůcek bych se tak zase tolik návštěv u příbuzných nebál.

Kdy se podle vás dočkáme účinné vakcíny, která by měla rapidně pomoci ve vymýcení koronavirové pandemie?

Když jsem se v září zúčastnil za lidovce jedné předvolební diskuze, již tam jsme se s ostatními shodli, že by měla být někdy začátkem příštího roku. A zatím to podle vývoje vypadá tak, že by se termín neměl posouvat. I nový pan ministr zdravotnictví Jan Blatný slibuje brzké dodání vakcíny. Rád bych v této souvislosti vyzdvihl naše členství v Evropské unii, kdy vyjednávání přes Evropskou komisi pro nás zaručuje velké množství vakcíny, která bude v první řadě k dispozici pro nejvíce ohrožené skupiny obyvatel. Mezi ně patří jak senioři, tak zaměstnanci ve zdravotnictví a školství. A tak pokud budou pro začátek k dispozici vakcíny pro 2,5 milionu lidí, pak to bude velká pomoc a myslím si, že v příštím roce během prvního půl roku bychom mohli vidět světlo na konci tunelu. Ale ani vakcína pravděpodobně nebude konečným řešením, nikdo ještě neví, jak dlouho po její aplikaci potrvá imunita. Na závěr bych se ještě pozastavil nad českou cestou vakcíny, jejíž vývoj s velkou slávou ohlásil exministr Vojtěch, a současný ministr tento projekt, který byl od začátku odsouzený k neúspěchu, ukončil.