Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Hoteliéři v Krkonoších vyhlíží Silvestr s obavami, obsazenost je zatím slabá

Rakousko v lednu zahájí systematické očkování proti covidu, první na řadě budou senioři

Systematické očkování rakouské populace proti covidu-19 začne v lednu, a to nejdříve v domovech seniorů a v pečovatelských domech u personálu a lidí starších 65 let. Oznámil to dnes na tiskové konferenci ve Vídni rakouský ministr zdravotnictví Rudolf Anschober, který chce proočkovat výraznou většinu obyvatel.

V Polsku zjistili nákazu koronavirem na farmě s norky

Polští vědci zjistili osm případů nákazy nemocí covid-19, kterou způsobuje koronavirus, u norků chovaných na farmě na severu země. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření univerzity v Gdaňsku.

Největší výrobce ochranných rukavic Top Gloves zavírá továrny, pronikl do nich koronavirus

Největší světový výrobce ochranných rukavic, malajsijská společnost Top Glove, uzavře více než polovinu svých továren. Téměř 2500 jejich zaměstnanců má totiž pozitivní testy na koronavirus, informoval dnes zpravodajský server BBC. Společnost Top Glove letos v souvislosti s šířením koronaviru zaznamenala obrovské zvýšení poptávky po jednorázových latexových rukavicích.

Španělský král Felipe VI. musel do izolace, byl v kontaktu s nakaženým koronavirem

Španělský král Felipe VI. odešel do izolace poté, co se v neděli dostal do blízkého kontaktu s osobou nakaženou koronavirem. Informují o tom dnes španělská média. Izolace má trvat deset dní, král se nechá na koronavirus otestovat. Španělsko je po Francii druhou zemí Evropské unie v počtu nakažených od začátku epidemie, šíření nákazy v zemi ale zpomaluje.

Rusko hlásí rekordní počet úmrtí na koronavirus za jeden den

Rusko dnes oznámilo 24.326 nových případů nákazy koronavirem a rekordních 491 úmrtí za uplynulý den, což je vůbec nejvyšší počet za jediný den od začátku pandemie, uvedla agentura TASS s odvoláním na operativní štáb. O den dříve to bylo rekordních 25.173 nově potvrzených případů nákazy a 361 úmrtí.

Německo má 13 554 nových případů covidu, ve středu padne důležité rozhodnutí

V Německu přibylo za posledních 24 hodin 13.554 případů nákazy koronavirem. Je to o něco méně než minulé úterý, uvedl dnes podle agentury DPA Institut Roberta Kocha (RKI). Počet nakažených covidem-19 začal v zemi razantně stoupat v říjnu a před dvěma týdny se ustálil na vysokých hodnotách. Trvalejší pokles po částečném uzavření ekonomiky zatím nenastal.

Přibylo 4377 případů koronaviru, Česko zůstává ve 3. stupni rizika

V pondělí přibylo v Česku 4377 potvrzených případů nákazy koronavirem, zhruba o tisíc méně než před týdnem v pondělí. Oproti neděli je nových případů asi o 2900 více, o víkendu se ale méně testuje. Nakaženo je aktuálně přes 83.000 lidí, většina má mírný průběh nemoci, hospitalizovaných bylo v neděli 5296 pacientů, o 125 méně než v sobotu. Počet úmrtí s covidem-19 stoupl na 7360.

Británie zkrátí karanténu pro přijíždějící z rizikových států, mezi nimi je i Česko

Británie od poloviny prosince zkrátí karanténu pro přijíždějící z rizikových zemí. Nově bude trvat jen pět namísto nyní platných 14 dnů. Po jejich uplynutí si jedinec na vlastní náklady nechá provést koronavirový test a pokud bude výsledek negativní, bude smět opustit byt.

Bojujeme proti dezinformacím: Proč se lidé bojí vakcín proti koronaviru?

NÁZOR - Akademici, kteří v 60. letech zkoumali pověry, čerpali z epidemiologie, připomíná editorial serveru The Guardian. Prestižní deník vysvětluje, že během šíření pověr ve společnosti se někteří "nakazili", zatímco jiní zůstávali "imunní" a čím víc jich bylo, tím lepe se dařilo šíření zastavit.

Vláda mimořádně projedná opatření už v neděli, oznámil Blatný

Vláda se mimořádně sejde kvůli možnému zmírnění opatření proti covidu už v neděli, aby obchody či provozovny služeb případně mohly otevřít od pondělí. České televizi to dnes řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Bílý dům plánuje večírky i přes rozmach koronaviru v USA

Ve Spojených státech se nadále zrychluje šíření koronaviru, Bílý dům však i přesto plánuje na příští týdny recepce a sváteční večírky. Před nimi dnes přitom Američany odrazoval šéf zdravotnické služby Jerome Adams, který upozornil, že se varování expertů před shromažďováním ve vnitřních prostorech týká všech lidí včetně obyvatel prezidentské rezidence, píše agentura Reuters.

Laboratoře za pondělí zatím odhalily přes 1800 případů covidu

V Česku dnes do 18:00 přibylo zatím 1841 potvrzených případů nemoci covid-19, o 163 méně než minulé pondělí za stejnou dobu. Oproti neděli, kdy za celý den laboratoře evidovaly 1509 nakažených, je už nyní nárůst vyšší. O víkendu se ale obvykle testuje méně než ve všední den.

Nové odůvodnění roušek je třikrát delší než původní

Nové odůvodnění mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví o nošení roušek je trojnásobně dlouhé než u zrušeného před dvěma týdny pražským městským soudem. První část odůvodnění je téměř shodná. Na dalších pěti stranách ministerstvo opatření dál vysvětluje, zejména na třech stranách všechny výjimky.

Šéf WHO vidí díky vakcínám naději na konec pandemie

Se zprávami o pokroku ve vývoji vakcín roste naděje, že se podaří ukončit pandemii covidu-19. Na tiskové konferenci to dnes prohlásil šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Zároveň varoval, že by se kvůli velkému zájmu o očkovací látky nemuselo dostat na chudé země.

Ve Velké Británii se v prosinci otevřou obchody a sportoviště

Po skončení celostátní uzávěry 2. prosince se Británie vrátí ke třístupňovému systému, který bude přísnější než doposud jen v oblastech s vysokým výskytem koronaviru. V méně zasažených oblastech budou moci Britové opět chodit na sportovní zápasy, setkávat se venku, otevřou se obchody, tělocvičny a budou povolené volnočasové aktivity. Restauracím a barům se prodlouží otevírací doba do 23 hodin.

Itálie eviduje již přes 50 tisíc úmrtí s covidem, regiony žádají otevření sjezdovek

Itálie eviduje už přes 50.000 úmrtí spojených s nemocí covid-19 a v Evropě je tak po Británii druhou zemí s takto vysokým počtem těchto úmrtí. Informovala o tom agentura Reuters. V celkovém počtu úmrtí spojených s covidem-19 je Itálie podle americké Univerzity Johnse Hopkinse šestá na světě.

Pravidelné testování klientů v domovech důchodců má skončit 4. prosince

Pravidelné testování klientů v domovech pro seniory vždy po pěti dnech by mělo skončit 4. prosince. Vyšetření pracovníků na koronavirus v pětidenních intervalech by se mělo provádět do konce nouzového stavu, který má trvat zatím do 12. prosince. Do té doby má platit i zákaz návštěv v sociálních zařízeních.

Ministryně Dostálová se uzdravila z nemoci covid-19, v úterý se vrátí do úřadu

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) se uzdravila z nemoci covid-19 a v úterý se vrátí do úřadu. Dnes ještě zůstala doma, protože jednání vlády se uskutečnilo on-line. Informaci, že je Dostálová v pořádku ČTK dnes potvrdila ředitelka odboru komunikace ministerstva pro místní rozvoj Veronika Vároši.

PES nově započítává i antigenní testy potvrzené PCR

Výrazné snížení podílu pozitivních testů bylo výsledkem započtení antigenních testů s výsledkem potvrzeným testem PCR v posledním týdnu. Díky tomu kleslo i skóre vypočítané v protiepidemickém systému PES. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).