Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Covid: V Česku se nakazilo přes půl milionu lidí, za úterý 5854 nových případů

Rusko má poprvé přes 500 úmrtí na covid za den, bujarý Silvestr letos nebude

Rusko dnes oznámilo 23.675 nových případů nákazy koronavirem a rekordních 507 úmrtí za uplynulých 24 hodin. O den dříve to bylo 24.326 případů a 491 úmrtí, což byl dosud rekordní počet.

Pandemie covid: Posledních 100 tisíc obětí přibylo ve světě za deset dní

Celosvětový počet mrtvých s covidem-19 překonal podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) hranici 1,4 milionu.

Blatný: Testování učitelů by mělo být zdarma v prosinci a lednu

Učitelé by měli dostat možnost se nechat zdarma otestovat na koronavirus v první polovině prosince a potom počátkem ledna. Antigenní testy pro ně by se měly zaplatit ze zdravotního pojištění. Uvedl to ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Návrh ještě musí vláda. Test by si na své náklady podle ministra měli nechat udělat také lidé, kteří půjdou na návštěvu do domova seniorů.

Průzkum: Čtvrtina Italů věří konspiračním teoriím ohledně původu koronaviru

Čtvrtina Italů věří konspiračním teoriím o původu koronaviru, které hovoří například o tom, že virus z laboratoří úmyslně rozšířila Čína, aby poškodila ostatní země. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který zveřejnila italská stanice La7. Skoro pětina zastánců konspiračních teorií podle tohoto průzkumu spojuje pandemii s působením mafie.

Imunita proti covidu trvá aspoň šest měsíců. Vědci nevyloučili, že nelze onemocnět znovu

Jednou z nejspekulovanějších otázek mezi vědci je dlouhodobá imunita proti novému typu koronaviru a případní reinfekce. Ačkoliv se už našlo několik případů, kdy se lidé po prodělání covidu-19 nakazili podruhé, je jich zatím tak málo, že to na větší vědecké studie nestačí. Nyní se ale povedlo zjistit, jak dlouho imunita po vyléčení trvá.

Babiš: Před Vánoci by všichni Češi mohli podstoupit covid test, dobrovolně a zdarma

Premiér Andrej Babiš (ANO) by si přál, aby stát umožnil deset dní až týden před Vánoci všem občanům dobrovolně a zdarma podstoupit antigenní test na covid-19. Uvedl to při dnešním slavnostním zahájení velitelského shromáždění české armády. Armádě při té příležitosti poděkoval za klíčovou roli při zvládání koronavirové epidemie. Očekává, že vláda vojáky při případném antigenním testování znovu osloví.

Za úterý zatím 3151 případů covidu. Celkem se nakazilo skoro půl milionu Čechů

Hygienici do dnešního večera potvrdili zatím 3151 případů covidu. Je to zhruba o 500 víc než za stejnou dobu minulé úterý, na kdy ale připadal státní svátek 17. listopadu. Za dobu trvání epidemie se v Česku nakazilo už téměř půl milionu lidí - laboratoře odhalily od začátku března 499.831 případů nákazy. Přes 80 procent pozitivně testovaných se už vyléčilo, aktuálně nakažených je v zemi přes 85.600, většina z nich má mírný průběh nemoci. Vyplývá to z aktuálních údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

V Itálii zemřelo dalších 853 lidí nakažených koronavirem

V Itálii zemřelo za poslední den 853 lidí nakažených koronavirem, což je nejvíc od konce března, kdy v zemi vrcholila jarní vlna pandemie covidu-19. Informovalo o tom dnes ministerstvo zdravotnictví. Nově odhalených případů infekce ale nyní přibývá o něco pomaleji: za 24 hodin bylo pozitivních testů přes 23.000, ještě před týdnem to bylo více než 32.000.

PES je ve třetím stupni těsně. S rozvolněním nespěchat, apelují experti

V pondělí dosažený třetí stupeň rizika protiepidemického systému PES, podle kterého se má řídit uvolňování a zpřísňování opatření, byl i s novou mírnější metodikou dosažen díky hraniční hodnotě pozitivity testů. Na facebooku to napsal Jan Kulveit, který je jedním z hlavních tvůrců tohoto rizikového skóre.

Alpské země se chystají na zimní sezonu během koronaviru, Itálie předložila plán

V Polsku v nadcházející zimní sezoně budou moci při dodržování přísných hygienických předpisů fungovat lyžařské vleky a lanovky. Dnes to oznámil vicepremiér Jaroslaw Gowin. Milovníci zimních sportů ale musejí počítat s tím, že až do půlky ledna se na horách nebudou moci ubytovat, penziony a hotely budou muset mít kvůli protikoronavirovým opatřením nadále zavřeno.

Blatný: Zdravotní pojištění bude příští rok ve schodku 13 miliard

Veřejné zdravotní pojištění bude podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) příští rok ve schodku 13 miliard korun. Zapojí se peníze z rezerv zdravotních pojišťoven stejně jako letos. Budou hospodařit skoro se 400 miliardami korun, což je o 28 miliard více než letos. Blatný to řekl to ve svém projevu na úvod dnešní odborné konference Efektivní nemocnice.

Od středy se částečně otevřou další školy. Nařízení vlády velmi ztíží výuku

Ve středu se po několika týdnech výuky na dálku v omezené míře otevřou střední školy. Vrátit se do nich bude moci zhruba 91.000 žáků závěrečných ročníků a kolem 199.000 dětí z dalších ročníků středních odborných škol a učilišť, kde se obnoví praktická výuka.

Systém PES se má změnit, přibude tabulka týkající se sportu či fungování saun

Protiepidemický systém PES, podle kterého se v Česku řídí opatření proti koronaviru, čekají úpravy podle chystané tabulky. Připravují ji hlavní hygienička Jarmila Rážová ve spolupráci s Národní sportovní agenturou a zohlední rozdíly mezi profesionálním a rekreačním sportem nebo upraví fungování posiloven nebo saun.

Generál Petr Pavel se vložil do řešení epidemie. Jednal s Babišem, má vzniknout nový tým

Bývalý vrcholný představitel české armády i NATO Petr Pavel dnes jednal s premiérem Andrejem Babišem (ANO) o vyhodnocení reakce státu na druhou vlnu koronaviru. Pavel předsedovi vlády nabídl své zapojení do revize. Sejde se proto nyní s ministrem zdravotnictví Janem Blatným (za ANO), který od Babiše revizi kroků dostal za úkol. ČTK to dnes sdělil mluvčí Pavla Jan Osúch.

Systém PES: Hodnocení po krajích bude možné až při stupních 1 a 2, uvedlo ministerstvo

Hodnocení epidemiologické situace jednotlivě v krajích bude podle protiepidemického systému (PES) možné až při stupních dvě a jedna z pětibodové škály. V těchto stupních bude možné v krajích také samostatně rozvolňovat nebo přijímat opatření. Na dotaz ČTK to dnes sdělil Kryštof Berka z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví. Nyní celostátně platí stupeň pohotovosti čtyři.

Evropská komise má šestou smlouvu na vakcínu proti covidu, Moderna dodá až 160 milionů dávek

Evropská komise dojednala smlouvu s americkou firmou Moderna, která státům Evropské unie zajistí až 160 milionů dávek vakcíny proti covidu-19. Oznámila to dnes předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž unijní exekutiva schválí smlouvu ve středu. Komise tak má v rámci společných nákupů unijních zemí již šestý kontrakt a jedná o sedmém.

Hoteliéři v Krkonoších vyhlíží Silvestr s obavami, obsazenost je zatím slabá

Hoteliéři v největším krkonošském středisku Špindlerův Mlýn věří, že o tradiční vrchol sezony, kterým je silvestrovský týden, kvůli epidemii koronaviru nepřijdou. Obavy mají zejména z toho, že nepřijede zahraniční klientela. Zatím je obsazenost silvestrovských pobytů velmi slabá. ČTK to řekl majitel ubytovacího portálu spindleruv-mlyn.com Martin Jandura.

Rakousko v lednu zahájí systematické očkování proti covidu, první na řadě budou senioři

Systematické očkování rakouské populace proti covidu-19 začne v lednu, a to nejdříve v domovech seniorů a v pečovatelských domech u personálu a lidí starších 65 let. Oznámil to dnes na tiskové konferenci ve Vídni rakouský ministr zdravotnictví Rudolf Anschober, který chce proočkovat výraznou většinu obyvatel.

V Polsku zjistili nákazu koronavirem na farmě s norky

Polští vědci zjistili osm případů nákazy nemocí covid-19, kterou způsobuje koronavirus, u norků chovaných na farmě na severu země. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření univerzity v Gdaňsku.