Od středy se částečně otevřou další školy. Nařízení vlády velmi ztíží výuku

Ve středu se po několika týdnech výuky na dálku v omezené míře otevřou střední školy. Vrátit se do nich bude moci zhruba 91.000 žáků závěrečných ročníků a kolem 199.000 dětí z dalších ročníků středních odborných škol a učilišť, kde se obnoví praktická výuka.

V řadě škol budou mít ale studenti část výuky na dálku a další předměty ve škole. Důvodem je podmínka zachování stejného kolektivu žáků ve třídě, což se podle ředitelů zejména u volitelných předmětů maturantů dá stěží dodržet. 

Kvůli epidemii covidu-19 přešly střední školy ve většině regionů na distanční výuku 5. října, zbytek 14. října. Díky zlepšení z pátého stupně protiepidemického systému ministerstva zdravotnictví na stupeň čtvrtý se v nich od středy bude moct obnovit prezenční výuka pro závěrečné ročníky a praktická výuka pro skupiny do 20 lidí. Se stejným omezením se bude moct konat i praktická výuka pro studenty posledních ročníků vysokých škol.

Někteří ředitelé středních škol označili podmínky pro návrat středoškoláků do škol za nerealizovatelné. Vadilo jim hlavně nařízení dodržet homogenitu tříd. Zejména zástupci gymnázií poukazovali na to, že se tak bude moct konat jen výuka češtiny, matematiky a případně cizího jazyka. Do volitelných předmětů, ve kterých se studenti připravují na maturitu a přijímací zkoušky na vysoké školy, totiž běžně chodí žáci z různých tříd. Ministerstvo školství uvedlo, že ředitelé mohou některé předměty vynechat nebo je zajišťovat dál distančně.

Řada studentů se proto dál bude učit i z domova. Například ředitelka Gymnázia Arabská v Praze 6 Zdeňka Hamhalterová dnes uvedla, že studenti se budou učit volitelné předměty dálkově a na zbytek výuky, kterou mají společně všichni ve třídě, budou jezdit do školy. V Gymnáziu Budějovická v Praze 4 zase podle ředitelky Zdeňky Bednářové učitelé rozdělí prezenční hodiny volitelných předmětů třeba po půl hodinách, které odučí v každé třídě zvlášť. Matiční gymnázium v Ostravě bude některé semináře pro část studentů ve škole živě přenášet.

Podle předsedy Unie školských asociací CZESHA Jiřího Zajíčka jsou pravidla pro fungování výuky v homogenních skupinách problematická i pro některé střední odborné školy. Vadí jim i požadavek nanejvýš 20 žáků ve skupině při praktickém vyučování. Podle Zajíčka to nedává smysl, když se teoretická výuka bude moct učit ve třídě s 30 žáky.

Od středy kromě toho bude znovu povolena individuální výuka v základních uměleckých školách a jazykových školách s právem státních jazykových zkoušek, které rovněž od první poloviny října nabízely jen vzdělávání na dálku. Do ZUŠ se podle statistik ministerstva školství bude moct vrátit zhruba 158.000 dětí, které se tam učí hrát na hudební nástroje. Naopak jazykové školy podle ředitele Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky hlavního města Praha Aleše Nováka individuálních konzultací asi moc nevyužijí.

Část studentů se vrátí rovněž k praktické výuce na vysokých školách, v nichž se mohli od 14. říjnu účastnit prezenční klinické výuky či praxe jen studenti ve zdravotnických, farmaceutických či pedagogických oborech. Návrat se bude týkat posluchačů z posledních ročníků, kteří nyní v době nouzového stavu z pracovní povinnosti nevypomáhají ve zdravotnictví či sociálních službách.

Minulý týden ve středu se k prezenční výuce vrátilo zhruba 216.000 žáků z prvních a druhých tříd a přibližně 27.000 dětí ze všech ročníků speciálních škol. I v jejich případě platí podmínka dodržení homogenity tříd. Ve škole se musí nosit roušky, zpěv a tělocvik je zakázán. Jako další se od pondělí má vrátit zbytek prvního stupně a třídy z druhého stupně základních škol a nižšího stupně víceletých gymnázií se budou střídat v prezenční a distanční výuce.

Související

Testování ve školách, ilustrační foto.

Zástupci škol souhlasí s plošným testováním, nevadilo by i pravidelné

Zástupci škol souhlasí s dnešním rozhodnutím vlády o plošném testování neočkovaných žáků na covid-19. Může podle nich pomoct odhalit nakažené a poslat je do karantény dříve, než se infekce rozšíří a zasáhne výrazněji do fungování škol. ČTK to dnes řekli předsedkyně Asociace ředitelů základních škol Renata Schejbalová a šéf Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček.
Ilustrační fotografie.

Zástupci škol vidí v programu vznikající vlády návaznost na současnou politiku

Zástupci školských asociací vidí v koaličním programu nově vznikající vlády Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a Pirátů se STAN návaznost na práci současného vedení ministerstva školství. Podle nich je to dobrá zpráva, protože časté změny politiky ve vztahu ke školám nebyly v minulosti prospěšné. ČTK to dnes řekli předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová a šéf Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček.

Více souvisejících

Jiří Zajíček maturity Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Školství

Aktuálně se děje

před 58 minutami

Nuuk

Trumpův zájem o Grónsko neochabl. Na ostrov poslal svého vyslance

Zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Grónsko Jeff Landry zahájil svou první návštěvu tohoto arktického ostrova. Podle svých slov přijel na přátelskou misi s cílem navázat vztahy, naslouchat a učit se. Cesta, která se koná bez oficiálního pozvání, však vyvolala napětí. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen po pondělním setkání s Landrym a americkým velvyslancem v Dánsku Kenem Howerym zopakoval, že obyvatelé Grónska nejsou na prodej a mají právo na sebeurčení. Doplnil sice, že schůzka měla dobrý tón, ale odmítl jakékoli paralelní diskuse mimo probíhající rozhovory na nejvyšší úrovni.

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

CNN: Rusko na Ukrajině prohrává a Čína už si toho všimla

Podle globálního analytika CNN Bretta McGurka, který působil ve vysokých bezpečnostních funkcích za několika amerických prezidentů, čínský prezident Si Ťin-pching během nedávných rozhovorů v Pekingu poznamenal, že by Vladimir Putin mohl jednou litovat své invaze na Ukrajinu. Vývoj na bojišti naznačuje, že má čínský vůdce pravdu. To otevírá novou příležitost pro diplomacii Donalda Trumpa, která by však měla stavět na jiném přístupu než doposud.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

král Jindřich VIII.

Stalo se před 490 lety. Král Jindřich VIII. nechal popravit svou manželku

Bylo 19. května roku 1536, když se v londýnském Toweru odehrála poprava. Na tom by nebylo až tak nic neobvyklého, kdyby se nejednalo o popravu královny, kterou navíc na popraviště dostal její vlastní manžel a král Jindřich VIII. Proč? A proč nechal o pár let později popravit i svou další ženu?

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

MS v hokeji: Lotyšsko porazilo Německo. Slovinci nenavázali na senzaci s Čechy

V nedělním odpoledni a večeru pokračovalo dalšími čtyřmi zápasy hokejové mistrovství světa ve Švýcarsku. V „české“ skupině B ve Fribourgu byl k vidění nejprve severský duel mezi Švédskem a Dánskem. Především díky třem kanadským bodům Raymnoda a také díky premiérové trefě na MS Björcka si Švédové celkem v pohodě došli k jasnému vítězství 6:2. Tři kanadské body za tři góly si pak v této skupině připsal norský reprezentant Berglund, díky němuž tak pomohl Norsku k tomu, aby si Slovinci nepřipsali druhou výhru v řadě na turnaji poté, co v sobotu dokázali porazit Čechy. V rámci skupiny A se uskutečnil rakousko-uherský souboj, v němž i přes rakouský profesorský hokej nakonec naši jižní sousedé potvrdili roli favorita. Večer si pak v této skupině poradili Lotyši s Němci.

včera

Čína, ilustrační fotografie

Suej-fen-che. Město, které Západu hýbe žlučí, narušuje vliv sankcí a upevňuje rusko-čínské vazby

Pohraniční město Suej-fen-che, které leží v ekonomicky oslabené průmyslové oblasti na severovýchodě Číny, se stalo mikrokosmem vyvíjejících se obchodních vztahů mezi Pekingem a Moskvou. Od vypuknutí plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 a následného prohlášení obou lídrů o partnerství bez hranic se vazby mezi oběma státy výrazně prohloubily. Bilaterální obchod dosahuje rekordních maxim, což vyvolává nevoli západních představitelů, kteří Peking obviňují z poskytování ekonomické záchranné sítě pro Moskvu. Čína však západní sankce odmítá s tím, že neodpovídají mezinárodnímu právu, a trvá na tom, že běžná spolupráce mezi čínskými a ruskými podniky by neměla být omezována.

včera

Ilustrační foto

Svět může zažít nejsilnější El Niño v historii už letos. Letní teploty zřejmě v nadcházejících letech zlámou rekordy

Klimatický fenomén El Niño se v Tichém oceánu formuje výrazně rychleji, než vědci původně předpokládali. Podle nejnovější aktualizace Centra pro předpověď klimatu (CPC), které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), navíc rapidně rostou šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy dosáhnout historické síly. Meteorologové v této souvislosti podle CNN hovoří o možnosti vzniku vzácného takzvaného super El Niña, přičemž pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, je aktuálně odhadována na 66 procent.

Aktualizováno včera

včera

WHO

WHO poprvé v historii vyhlásila stav veřejného ohrožení před zasedáním. Epiemie eboly může trvat roky

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vyjádřil hluboké znepokojení nad rozsahem a rychlostí, s jakou se šíří nová epidemie eboly v Demokratické republice Kongo. Od začátku nynějšího propuknutí nákazy úřady v zemi zaznamenaly již nejméně 500 podezřelých případů a 130 úmrtí. V severovýchodní konžské provincii Ituri bylo laboratorně potvrzeno 30 případů, přičemž nákaza pronikla i do ugandského hlavního města Kampala, kde byl potvrzen jeden případ a jedno úmrtí. Pozitivní test měl také jeden občan Spojených států, který byl následně přepraven k léčbě do Německa.

včera

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Sedmnáctá epidemie eboly vyvolává v Africe paniku. Neexistující očkování situaci dramaticky zhoršuje

V konžské provincii Ituri vyvolal návrat eboly vlnu paniky mezi místními obyvateli, kteří se obávají jak samotného šíření nemoci, tak drtivých ekonomických dopadů. K nové epidemii dochází téměř šest let poté, co v tomto regionu skončilo předchozí šíření nákazy. Lidé v hornických městech i větších centrech o hrozbě neustále diskutují ve veřejné dopravě i barech, přičemž situaci dramaticky zhoršuje fakt, že pro aktuální kmen Bundibugyo neexistuje schválená očkovací látka.

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Ebola se šíří rychleji, než jsme odhadovali, přiznává WHO. O většině nakažených ještě lékaři neví

Epidemie eboly, která si v Demokratické republice Kongo vyžádala již nejméně 131 lidských životů, se možná šíří mnohem rychleji, než se původně předpokládalo. Varování v úterý vydala zástupkyně Světové zdravotnické organizace (WHO) doktorka Anne Ancia. Podle jejích slov se s postupujícím vyšetřováním ukazuje, že se nákaza stihla rozšířit do dalších oblastí. V Demokratické republice Kongo úřady k úternímu dni evidují již více než 513 podezřelých případů, přičemž jedno úmrtí na tuto chorobu potvrdila také sousední Uganda.

včera

Ropná rafinerie

Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy

Americký ministr financí Scott Bessent oznámil, že Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy až do poloviny června. K tomuto rozhodnutí došlo během pondělního zasedání ministrů financí zemí G7 v Paříži, přičemž evropské spojence Washingtonu tento krok překvapil. Evropská komise a představitelé Kyjeva totiž dlouhodobě naléhají na USA, aby platnost sankcí obnovily a omezily tak válečné příjmy ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Brexit, ilustrační foto

V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU

Debata o brexitu a možném návratu Spojeného království do Evropské unie se vrací do popředí britské politiky v době značné vnitropolitické nestability. Bývalý ministr zdravotnictví Wes Streeting, který rezignoval kvůli nedostatku důvěry v premiéra Keira Starmera, o víkendu prohlásil, že odchod z unie byl katastrofální chybou. Podle jeho slov brexit zanechal zemi méně bohatou a s menším vlivem než kdykoli před průmyslovou revolucí. Streeting vyzval k vytvoření nového speciálního vztahu s unií s tím, že budoucnost Británie leží v Evropě a jednoho dne i zpět v evropském bloku.

včera

Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán

Americký prezident Donald Trump oznámil odložení plánovaného vojenského úderu na Írán, který se měl uskutečnit v nejbližších hodinách. Důvodem tohoto kroku jsou nová vyjednávání vyvolaná nejnovějším íránským návrhem na definitivní ukončení války na Blízkém východě. Šéf Bílého domu uvedl, že ho o odklad útoku požádali lídři několika zemí Perského zálivu, konkrétně Kataru, Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie. Podle něj existuje šance na dosažení dohody, která by byla pro Washington přijatelná a zabránila by Teheránu v získání jaderné zbraně. Trump nicméně nařídil armádním velitelům, aby byli připraveni zahájit rozsáhlý útok na Írán v případě okamžitého rozkazu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy