Farmaceutická společnost Pfizer dnes jako první požádá americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) o schválení mimořádného nasazení své vakcíny proti covidu-19. S odkazem na vyjádření vedení firmy o tom informovala agentura Reuters, podle níž se jedná o zásadní krok k možnému ukončení současné pandemie, která si jen v USA vyžádala přes čtvrt milionu obětí.
Oznámení společnosti, jež na preparátu spolupracuje s německou BioNTech, přišlo jen několik dní poté, co firma informovala veřejnost o úspěšné poslední fázi klinických testů. Ta prokázala, že je vakcína účinná asi z 95 procent ve všech věkových skupinách a nemá žádné vážné vedlejší účinky.
"Podání žádosti v USA je kritickým milníkem na naší cestě doručit vakcínu proti covidu-19 celému světu. Máme nyní úplnější obrázek ohledně účinnosti a bezpečnosti naší vakcíny," uvedl ve vyjádření šéf Pfizeru Albert Bourla.
#COVID19 UPDATE: We will submit a request today to the @US_FDA for Emergency Use Authorization (EUA) of our mRNA vaccine candidate with @BioNTech_Group.
— Pfizer Inc. (@pfizer) November 20, 2020
Společnosti očekávají, že by jim FDA mohla udělit mimořádné povolení kolem poloviny prosince, načež se chystají okamžitě začít zásobovat preparátem veřejnost. Pfizer již dříve uvedl, že ještě letos by chtěl vyrobit asi 50 milionů dávek, což stačí na naočkování 25 milionů lidí.
Další firmou, která požádá o mimořádné schválení svého preparátu, bude podle očekávání společnost Moderna. Předběžné výsledky finálních testů jejího preparátu ukázaly srovnatelnou účinnost jako u vakcíny Pfizeru, konečná analýza by měla být dostupná v příštích dnech či týdnech.
Oba preparáty fungují na novém principu takzvané mediátorové RNA (mRNA), a dají se díky tomu vyrábět mnohem rychleji než běžně používané typy vakcín.
Na vývoji covidové vakcíny pracují desítky firem po celém světě. Jako další zřejmě zveřejní výsledky svých testů společnost AstraZeneca, jež spolupracuje s Oxfordskou univerzitou. Ještě letos chce také o svém pokroku informovat firma Johnson & Johnson.
Související
Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu
Rána pro von der Leyenovou: Soud rozhodl v kauze Pfizergate
Pfizer , očkování , AstraZeneca , USA (Spojené státy americké) , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera
Policie vyšetřuje tragédii ve Vsetíně. Důchodkyně nepřežila střet s autem
včera
Britská monarchie ukázala soudržnost. Na fotce ale chybějí někteří členové rodiny
včera
Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu
včera
Vojtěch si vytyčil nelehký úkol. Chce, aby Češi omezili pití alkoholu
včera
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
včera
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
včera
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
včera
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
včera
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
včera
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
včera
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
včera
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
včera
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
včera
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
včera
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
včera
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
včera
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
22. dubna 2026 21:15
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
22. dubna 2026 19:55
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
22. dubna 2026 18:38
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.
Zdroj: Libor Novák