Značná část obyvatel velkých evropských metropolí uvažuje kvůli pandemii covidu-19 o tom, že se přestěhuje do menších měst či venkov. Vyplývá to z průzkumu, který dnes zveřejnila nadace Thompson Reuters Foundation. Ze svého města chtějí kvůli dopadům šíření koronaviru nejčastěji odejít Londýňané a Pařížané.
Kromě Londýna a Paříže se autoři průzkumu dotazovali na spokojenost s životem ve velkoměstě také obyvatel Milána, Madridu a Berlína. Více než čtyřicet procent z 5000 respondentů uvedlo, že uvažuje o odchodu z těchto metropolí. Přestěhovat by se chtěli nejčastěji do menších měst, kde by byli blíže přírodě, zároveň ale měli k dispozici také potřebné služby.
Na současných bydlištích obyvatelům pěti evropských velkoměst, z nichž nejmenší je s 1,3 miliony obyvatel Milán, vadí především přeplněnost a znečištěné životní prostředí.
Podle hlavního autora studie Malcolma Smithe ze společnosti Arup lidé za pandemie a plošné karantény, která ji v mnoha zemích světa provázela, přehodnotili priority. Chtějí mít teď například mnohem blíže obchody či zelené plochy. Celých 85 procent dotázaných uvedlo, že si díky pandemii uvědomili, jak důležité je mít park či přírodu ve vzdálenosti, kterou lze ujít či ujet na kole.
Nejvíce sní o útěku z velkoměsta podle průzkumu Londýňané, kterých by se mimo metropoli rádo přestěhovalo 59 procent. Obyvatel Paříže se stejně vyjádřilo 41 procent a Berlíňanů 30 procent.
Podle společnosti Arup je možné, že velký počet obyvatel Londýna, kteří v karanténě začali snít o přesunu mimo britskou metropoli, souvisí i s tím, že jim cesta do nejbližšího parku či na hřiště trvá v průměru 20 minut. U obyvatel zbylých čtyř metropolí je to v průměru téměř o polovinu méně.
Letos kvůli celoplošné uzávěře na čas své domovy opustily dvě pětiny Londýňanů, kteří se přesunuli na venkov. Například v Madridu či Miláně to byla jen asi desetina obyvatel.
"Myšlenka patnáctiminutového města, kde je možné uspokojit základní potřeby do čtvrthodiny, v době pandemie covidu-19 obzvlášť rezonovala. Mnohem více lidí chtělo nakupovat, cestovat a trávit volný čas co možná nejblíže svému bydlišti," uvedla Harriet Tregoningová, předsedkyně organizace New Urban Mobility Alliance, která bojuje za města, v nichž by se podle ní dalo lépe žít.
Podle Philippa Rodea, který vede skupinu pro urbanistický výzkum na londýnské ekonomické škole LSE, je ale příliš brzy na to hovořit o hromadném útěku z velkoměst. V nich totiž mají lidé stále k dispozici mnoho příležitostí k vyžití od kultury po podnikání.
Průzkum společnosti Arup podle Rodea neznamená, že lidí ve velkoměstech bude ubývat. Místa, která zanechají ti, kteří se vystěhují na venkov, totiž podle něj rychle zaplní lidé, kteří se za příležitostmi do velkoměsta přistěhují.
Podlé šéfa společnosti Arup Smithe nicméně pandemie ukázala, že je třeba do budoucna budovat menší města, ve kterých se bude lépe žít a která budou lépe odolávat krizím, ať už je přinesou pandemie či klimatické změny. "Odpovědí na choleru v 19. století bylo v Londýně vybudování rozsáhlé infrastruktury, kanalizační sítě," řekl Smith. "Doufám, že po covidu-19 se přistoupí k objemově menším, ale širším zásahům," dodal. Šedivá místa by podle něj měla oživit zeleň, rozvinout by se měla městská cyklistika a lépe by se mělo začít uvažovat i o rozmístění služeb.
Související

Města a obce se bojí, zda na ně zůstanou peníze ze Sberbank

Města v Česku budou muset kvůli cenám energií omezovat investice i běžný provoz
města , průzkumy , Londýn , Paříž , Berlín , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

OBRAZEM: V Česku vznikají pietní místa k uctění památky Jiřího Bartošky
před 2 hodinami

Experti: Výzva k příměří je brilantní tah Evropy. Trumpovi konečně ukáže, co je Putin zač
před 2 hodinami

Rakušané sahali po senzaci, nakonec ale Švédy neporazili. Němci deklasovali Maďary
před 3 hodinami

Příměří si strčte do zadku, vzkázal Západu Medveděv. Peskov jeho vyjádření krotí
před 4 hodinami

Proč má svět prvního amerického papeže? Do konkláve zasáhl i Trump, ale jinak, než by si přál
před 5 hodinami

Trump zvažuje historický krok: Chce změnit fungování soudů jako za útoku na Pearl Harbor
před 6 hodinami

Extrémně vyspělá umělá inteligence může ohrozit samotnou existenci lidstva, varuje vědec z MIT
před 7 hodinami

Kanaďané potvrdili proti Slovinsku roli favorita, Kazachstán se raduje po výhře nad Norskem
před 7 hodinami

Na post šéfa českého fotbalu budou kromě Fouska kandidovat Blažek a Tundra
před 7 hodinami

Finové překvapení z loňska nedopustili, Švédové a Američané si se svými soupeři poradili
před 7 hodinami

Mimořádná zpráva Příměří bude na Ukrajině od pondělí, shodl se Kyjev s Trumpem a koalicí ochotných. Pokud ne, Rusko za to zaplatí
před 8 hodinami

Mimořádná zpráva Dojednali jsme příměří mezi Indií a Pákistánem, platí okamžitě, oznámil Trump
před 9 hodinami

Sovětská sonda Kosmos-482 dopadla na Zem. Evropu minula
před 10 hodinami

Bojíme se a umíráme. Lidé prozradili, jak vnímají pákistánsko-indický konflikt
před 11 hodinami

Merze čekají nestabilní roky. Tajná zrada oslabila jeho pozici hned na startu
před 12 hodinami

Když se národ stydí za premiéra. Zakomplexovaný Fico plivl do tváře Západu, bez kterého by si Slovensko neškrtlo
před 13 hodinami

Jak bude vládnout papež Lev? Svět pečlivě sleduje jeho první kroky
před 14 hodinami

Mimořádná zpráva Pákistánská armáda zahájila vojenskou operaci proti Indii
před 14 hodinami

Sovětská sonda se po 53 letech řítí na Zemi. Může dopadnout na Česko
před 16 hodinami
Víkendové počasí. V Čechách bude tepleji, hrozí přízemní mrazíky
Začíná víkend, který by neměl přinést výraznou změnu počasí v Česku. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Ráno hrozí přízemní mrazíky, přes den se oteplí pod hranici dvacítky.
Zdroj: Jan Hrabě