Bude se vyhlašovat i celostátní stav nebezpečí? Kolem krizových zákonů jsou nejasnosti

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) nechtěl na dnešní tiskové konferenci po jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) odhadovat, kdy by mohla platit nová legislativa s alternativou k nouzovému stavu. Zda se ústavní předloha, která by zavedla celostátní stav nebezpečí pro případy epidemie či kyberútoků, využije i při epidemii covidu-19, není podle Hamáčka jisté. Ovlivní to podle něj vývoj epidemie a případně účinná vakcína.

Hamáček nepovažuje za problém, že všech pět stupňů protiepidemického systému (PES) vyžaduje trvání nouzového stavu. "Klíčová jsou ta opatření, nikoliv právní rámec. Pokud odborníci doporučují nějaká opatření, je třeba na to reagovat z hlediska platných zákonů," uvedl. Poslanci by měli ve čtvrtek projednat návrh kabinetu, aby místo do 20. listopadu nouzový stav trval do 20. prosince.

Hamáček nechtěl odhadovat, do kdy bude s ohledem na jeho předlohu nouzový stav nutné využívat. O novele krizové legislativy, která má vedle nouzového stavu a stavu ohrožení státu nově umožnit i vyhlašování stavu nebezpečí na celostátní úrovni, jednal v pondělí s opozicí. "Vypadnou ty nejvíc kritizované věci, po drobných úpravách a korekcích mám pocit, že žádná strana s výjimkou SPD se nevyjádřila zásadně proti," uvedl.

Zda bude kabinet moci využívat stav nebezpečí i při současné epidemii, není podle Hamáčka jasné. "Bude to záviset na celé řadě faktorů, klíčovým je asi vakcína," řekl na dotaz ČTK. Nepovažuje ale za realistické, že by byla novela ústavního zákona o bezpečnosti schválena za několik týdnů. "Budeme se pohybovat spíš v měsících, pokud se to povede. Je potřeba to odpracovat," uvedl.

Hamáček dnes uvedl, že ohledně epidemie je mírně optimistický. "Ukazatele pro skóre PES ukazují, že jsou relativně dobré zprávy z hlediska reprodukčního čísla, ostatní tři ukazatele jsou ale stále velmi vysoké," řekl. Kapacity lékařského systému jsou nadále naplno využité, dodal. Podle Hamáčka by řada zemí s méně robustním lékařským systémem už epidemii v českém rozsahu nezvládla. Dalším faktorem je podle něj obrovské nasazení lidí "v první linii boje s nákazou".

Piráti a Starostové a nezávislí dříve varovali například před tím, že původní návrh vnitra by umožnil vládě neomezeně odkládat volby. Podle aktuální dohody by se ale neměla měnit stávající úprava, která umožňuje posunout jejich konání v krizových stavech zákonem nejvýše o půl roku.

Související

ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Jan Hamáček zákony ministerstvo zdravotnictví Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 4 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO

Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy