Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Italské nemocnice opět čelí náporu. Tato cunami bude horší než na jaře, říká lékař

Ve Francii prudce stoupl počet nakažených covidem, v Itálii a Británii mírně klesnul

Ve Francii za uplynulý den prudce stoupl počet nových případů nákazy koronavirem na více než 32.000, v pátek jich bylo necelých 24.000. V Itálii i Británii naopak počet nově infikovaných mírně klesnul. Italské úřady informovaly o více než 37.000 nově infikovaných, v pátek se bilance blížila 41.000 a byla nejvyšší od začátku pandemie. Britské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že pozitivních testů bylo za poslední den 26.860, o den dříve to bylo přes 27.000.

Řecko uzavře školky a základní školy, zazněl verdikt kvůli studentskému večírku

Řecko kvůli šíření koronaviru do konce listopadu zavře všechny základní školy a školky v zemi. Oznámil to dnes ministr zdravotnictví Vasilis Kikilias, informovala agentura AFP. Počet obětí covidu-19 dnes v zemi překročil hranici tisícovky.

V Německu protestovali konspirátoři a odpůrci opatření, policie nasadila vodní děla

V několika německých městech dnes lidé vyšli do ulic, aby protestovali proti opatřením, která spolková vláda přijala ve snaze omezit koronavirové nákazy. Větší shromáždění se odehrála například v Karlsruhe či v Řezně. Ve Frankfurtu nad Mohanem zakročila policie vodními děly, shromáždění tam úřady rozpustily kvůli nedodržení hygienických nařízení.

Istanbul by měl být podle starosty v karanténě. Covid se vymkl kontrole, oficiální čísla nesedí

Starosta Istanbulu Ekrem Imamoglu tvrdí, že růst počtu případů nákazy v 15milionovém městě se vymknul kontrole, a bylo by proto na místě nařídit pro obyvatele alespoň dvoutýdenní karanténu. Zároveň zpochybnil oficiální statistiky nakažených a úmrtí - podle něj za uplynulý týden jen v Istanbulu zemřelo o 50 lidí více, než uváděly úřady v součtech za celou zemi. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Rakousko zpřísňuje lockdown. Zavřou se školy, zákaz vycházení bude nepřetržitě

Rakousko dnes dále zpřísnilo podmínky koronavirové uzávěry. Kromě prodejen potravin, lékáren či drogerií zavřou všechny obchody, školy přejdou na distanční výuku, vycházení bude omezeno nepřetržitě. Opatření začnou platit od úterý a trvat budou do 6. prosince. Podle agentury APA to dnes oznámil rakouský kancléř Sebastian Kurz.

Exprezident Klaus: Roušku jsem 28. října neměl záměrně, omlouvat se nebudu

Bývalý prezident Václav Klaus si roušku při připomínce 28. října nevzal záměrně. Má svou představu o významu roušek, řekl v rozhovoru s ČTK. Koronavirus považuje za víc než "pouhou" nemoc a zneužití této nemoci za nástroj k přeměně světa. K otázce pandemie a současných vládních opatřeních se chce vyjádřit v knize, kterou se spolupracovníky z Institutu Václava Klause plánuje vydat počátkem prosince.

V Polsku přibylo 25 571 nakažených, nejvíc od vypuknutí epidemie covid

Dosud nejvyšší denní přírůstek mrtvých od počátku pandemie covidu-19 dnes oznámilo Polsko. Za 24 hodin ve statistikách tamního ministerstva zdravotnictví přibylo 548 úmrtí a 25.571 nově nakažených koronavirem. Celkem už v Polsku s covidem-19 zemřelo přes 10.000 lidí. Nejvyšší denní bilanci obětí koronaviru dnes vyrovnalo Maďarsko, kde za 24 hodin zemřelo 107 pacientů.

Covid: Japonsko má rekordní počet nakažených třetí den za sebou

Japonsko dnes vykázalo potřetí za sebou rekordní přírůstek nově nakažených koronavirem, a to 1731 případů. V Tokiu zaznamenali 352 nově infikovaných. Hranici tří set případů denně denně japonská metropole překročila před čtyřmi dny. Informovala o tom japonská televize NHK.

Covid-19 má být zařazen mezi biologická rizika při práci, návrh projedná vláda

Návrh nařízení o ochraně zdraví při práci, který v pondělí projedná vláda, zařazuje koronaviry SARS, MERS a nový typ SARS-CoV-2 způsobující nemoc covid-19 mezi biologická rizika při práci. Dosud s nimi česká legislativa nepočítala, navrhované nařízení je uvedením českých regulací do souladu se směrnicí Evropského parlamentu.

Covid v Turkmenistánu oficiálně není. Prezident otevřel nemocnici pro pacienty se "zánětem plic"

Prezident Turkmenistánu Gurbanguli Berdymuhamedov, který tvrdí, že pandemie covidu-19 se této středoasijské zemi vyhýbá, slavnostně otevřel nemocnici pro pacienty s "infekčními nemocemi". S odvoláním na místní média o tom dnes informovala agentura AFP. Zařízení má 200 lůžek a bude zaměřeno na léčbu "infekčních onemocnění plic" a "nemocí přenášených kapénkami".

Do Ria se vrací samba přizpůsobená covidu-19

Ďábelský rytmus a hudebníci hrající kolem stolů obklopeni davem, který se objímá, tančí a popíjí: jedna z velkých tradic Ria de Janeira, samba, se vrátila, ovšem za přísných opatření, píše agentura AFP.

Pandemie covid: Celosvětově zemřelo již přes 1,3 milionu lidí

Počet nahlášených úmrtí spojených s nemocí covid-19 v součtu všech zemí světa přesáhl 1,3 milionu. Uvádí to americká Univerzita Johnse Hopkinse (JHU), která údaje o pandemii od počátku monitoruje. Pokud jde o absolutní hodnoty, jsou na tom stále nejhůře Spojené státy, které jako jediná země evidují přes 200.000 mrtvých.

Pandemie covid v USA se dál zhoršuje. Přes 180 tisíc nových případů za den

Ve Spojených státech v pátek přibylo více než 180.000 potvrzených případů nákazy koronavirem. To je nejvyšší denní přírůstek od začátku epidemie. Vyplývá to z údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU), která vývoj pandemie dlouhodobě sleduje. Za posledních deset dní padlo jednodenní maximum již poosmé.

Ukrajina má opět rekordní přírůstek nakažených, platí víkendová karanténa

Na Ukrajině za posledních 24 hodin přibylo 12.524 potvrzených případů nákazy koronavirem. To je nejvyšší denní přírůstek od počátku epidemie a třetí rekord během tří dní, informovala dnes agentura Reuters.

Nizozemsko zakáže kvůli koronaviru ohňostroje na Silvestra

Oslavy příchodu nového roku se budou muset v Nizozemsku letos obejít bez ohňostrojů. Vláda se je totiž rozhodla zakázat, informoval server stanice NOS. Chce tím zabránit tomu, aby se lidé při odpalování zábavní pyrotechniky zranili, a dál tak zatížili zdravotnický systém, který se potýká s pandemií covidu-19.

Německo hlásí mírný pokles nových nákaz, počet úmrtí stoupl o 178

Německo v pátek zaznamenalo nižší počet nákaz koronavirem než ve čtvrtek i než minulý pátek, ukazují aktualizovaná data berlínského Institutu Roberta Kocha (RKI). Nová denní bilance činila 22.461 případů, tedy asi o 1000 méně než ta čtvrteční. Nově ohlášených 178 úmrtí s koronavirem představovalo pokles oproti čtvrtku, ale vyšší přírůstek než před týdnem.

Covid: Nových případů v Česku opět ubylo, klesá i počet hospitalizovaných

Laboratoře v pátek v Česku odhalily dalších 7357 nakažených koronavirem, přibližně o 500 méně než ve čtvrtek. Proti minulému pátku je pokles výraznější, zhruba o 4200. Vyplývá to z dnešních údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Současně mírně ubylo pacientů s nemocí covid-19, kteří vyžadují péči v nemocnici. Hospitalizovaných je 7237 pacientů.

Trump: Vakcína proti nemoci covid-19 může být v USA široce dostupná v dubnu

Vakcína proti nemoci covid-19 by ve Spojených státech mohla být dostupná pro širokou veřejnost už v dubnu. Uvedl to končící americký prezident Donald Trump, když v Bílém domě komentoval epidemickou situaci v zemi a slibné zprávy o očkovací látce testované farmaceutickou společností Pfizer.

Blatný představil systém PES: Celé Česko je ve čtvrtém pásmu, restrikce se nemění

Celá země je v systému hodnocení epidemie covidu-19 podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) v pásmu číslo čtyři. Denní hodnota ve čtvrtek je 70. Pokud bude trvat týden, ministerstvo navrhne vládě zmírnění opatření. Řekl to na dnešní tiskové konferenci ministerstva.