Epidemiolog: Vakcína od Pfizeru je velký příslib, má však značnou nevýhodu

Jednu z komplikaci vidí epidemiolog v distribuci vakcíny, protože ty jsou obecně velmi křehkým produktem, musejí být uchovávány ve specifické teplotě a jsou citlivé na světlo. Při cestě vakcíny k příjemci musí být udržovány přesné podmínky, a to až do chvíle, než pacient sedí v ordinaci s vyhrnutým rukávem a sestra otevře chladící box s imunizující látkou, dodává Head.

"Jako příklad řekněme, že žijete na venkově v Ghaně, v západní Africe, a vakcína samotná pochází z Velké Británie," pokračuje odborník. Vysvětluje, že při transportu je třeba zajistit, aby byla vakcína z výrobního zařízení převezena do skladu blízko letiště, přepravena vzdušně do Ghany, uložena v tamní metropoli, odeslána do zdravotního střediska ve venkovské oblasti a následně rozvezena auty či pěšky roznesena obtížným terénem k tamním obyvatelům.

Poslední část provádějí zdravotníci v Ghaně a všech nízkopříjmových zemích mnohokrát za rok - například během očkovacích kampaní proti obrně -, ale jde o heroickou a mnohdy nebezpečnou práci, zdůrazňuje expert. Dodává, že tito lidé si zaslouží poděkování zbytku světa.

Zdravotníci zvyklí na tyto podmínky dobře vědí, jak se dá vakcína doručit prakticky kamkoliv, ale dohlédnout je třeba i na další kroky v distribučním řetězci, vyzdvihuje Head. Za základní vybavení označuje přenosnou chladničku v terénním voze, případně chladící box, kterým může přenášet pěší kurýr - takový box musí obsahovat chladící objekty, které dokážou zajistit potřebnou teplotu po několik hodin, jinak je vakcína zničena.

80 pod nulou

Vakcínu od společností Pfizer a BioNTech je nutné skladovat při teplotě -80⁰C, což je zrádné, uvádí akademik. Dodává, že nejde o neřešitelný problém, ale představuje to další výzvu, jelikož je třeba zvláštní vybavení známé jako "hluboký mrazák", které se zpravidla nachází ve speciálních výzkumných zařízeních či biobankách.

Nejběžnější očkování vyžadují chladničku či mnohem méně výkonný mrazák, a tak je nepravděpodobné, že by potřebným vybavením nyní disponovali například britští praktičtí lékaři, nehledě na zdravotnická střediska ve venkovských oblastech Ghany, upozorňuje Head. Soudí, že vlády jednotlivých států musejí zvážit, kolik mrazáků potřebují koupit.

Jeden hluboký mrazák totiž stojí několik desítek až stovek tisíc korun, navíc jeho roční provozní náklady dosahují po přepočtu 15-25 tisíc korun, tudíž účet může velmi rychle narůstat, nastiňuje epidemiolog. Obává se, že takové finanční nároky mohou být mimo možnosti Ghany či dalších chudých oblastí.

"Nejde jen o náklady na nákup vakcíny samotné, které musíme brát v potaz," deklaruje odborník. Doufá proto, že během nadcházejícího roku bude k dispozici několik typů vakcín proti novému koronaviru, které budou mít různé výhody a nevýhody, včetně účinnosti, bezpečnosti, počtu dávek, ceny a skladovacích požadavků.

Může to skončit tak, že v bohatých zemích bude probíhat očkování zranitelné části populace vakcínou, kterou je nutné skladovat při -80℃ a která si žádá si dvě dávky, připouští Head. Zdůrazňuje, že v subsaharské Africe by byl ale využitelnější takový produkt, který stačí aplikovat jednou a nemá takové požadavky na chlazení, i kdyby byla jeho účinnost o něco nižší.

Vývoj vakcíny proti covidu-19 vypadá velmi dobře z krátkodobého a střednědobého hlediska, ale i od úspěchu v klinických testech vede ještě dlouhá cesta k finálnímu cíli, tedy vysoce účinné očkovací látce distribuované do všech koutů světa, varuje autor komentáře. "Nyní čekáváme na další vývoj s nadějí, ale možná také s více než střídmým očekáváním," tvrdí epidemiolog.