Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Covid se na podzim vrátí. Česko zajistí vakcíny i léky

Vláda dnes schválila návrh na ukončení stavu pandemické pohotovosti

Vláda dnes schválila návrh na ukončení stavu pandemické pohotovosti k 3. květnu. Na twitteru o tom informoval ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Zrušení stavu podle něj umožňuje současný vývoj epidemie covidu-19. Potvrdit jeho konec musí svým usnesením podle pandemického zákona Sněmovna.

Země EU by v nové fázi pandemie měly očkovat, radí Brusel

Země Evropské unie by při přechodu do méně akutní fáze pandemie covidu-19 měly od zachycování všech pozitivních případů přejít k cílenému testování a trasování příznakových lidí. Doporučila to dnes Evropská komise, podle níž by unijní státy měly i v dalším období intenzivně očkovat své obyvatele a zajišťovat pro ně posilující dávky vakcín. Eurokomisařka Stella Kyriakidisová uvedla, že nemoc již v EU prodělalo 60 až 80 procent ze 450 milionů lidí.

Očekávaná délka života se v prvním roce pandemie nejvíce snížila ve Španělsku

Očekávaná délka života se během prvního roku pandemie nejvíce snížila ve Španělsku. Uvedla to dnes agentura EFE s odkazem na studii evropského statistického úřadu Eurostat. V zemi se údaj mezi lety 2019 a 2020 snížil o 1,6 roku. Ve zbytku Evropské unie nastal rovněž pokles, a to o zhruba jeden rok. Český údaj byl lehce nadprůměrný.

Britská vláda porušila zákon přístupem ke covidu-19 a domovům pro seniory

Britská vláda na začátku pandemie covidu-19 selhala v ochraně lidí žijících v domovech pro seniory a porušila při tom zákon, rozhodl dnes soud v Londýně. Verdikt se týká politiky z jara 2020, která umožňovala nemocnicím propouštět pacienty do pečovatelských domů v Anglii bez negativního testu na koronavirus.

Německo zaznamenalo v úterý zhruba 141.700 nových případů nákazy

Německo zaznamenalo v úterý zhruba 141.700 nových případů nákazy koronavirem. Uvedl to dnes ráno Institut Roberta Kocha (RKI). Sedmidenní incidence se ve srovnání s předchozím týdnem zvýšila. Vývoj ukazatele ale mohly ovlivnit velikonoční svátky, upozornila agentura DPA.

V Česku se covidem nakazilo přes 3,9 milionu lidí

V ČR se od začátku koronavirové epidemie v březnu 2020 laboratorně prokázalo přes 3,9 milionu případů covidu-19.

Testy v úterý odhalily v Česku 2035 nových případů covidu

Testy v úterý odhalily v Česku 2035 nových případů covidu-19, to je o 1550 méně než o týden dřív. Klesl i počet lidí, kteří jsou s koronavirem v nemocnicích. Lékaři se nyní starají o 886 pacientů s nákazou, což je ve srovnání s úterým po velikonočních svátcích pokles o zhruba tři stovky. Přes 40 nakažených zůstává ve vážném stavu

Sledování odpadních vod umožňuje předvídat výskyt covidu

Výzkumná organizace NEXARS vyvinula spolu s automobilkou Škoda Auto novou metodu sledování výskytu covidu v odpadních vodách. Výrazně šetří náklady, umožňuje přesněji předvídat vývoj pandemie několik dní dopředu a nezatěžuje zaměstnance.

Německo zaznamenalo za den dalších 136.798 případů koronaviru

Za posledních 24 hodin v Německu přibylo 136.798 případů nákazy koronavirem a 304 úmrtí. Vyplývá to ze statistiky Institutu Roberta Kocha (RKI). Před týdnem úřady zaznamenaly přírůstek 22.483 infekcí a sedm mrtvých.

Šanghaj oznámila dalších 52 úmrtí s covidem

Úřady v čínské finanční metropoli Šanghaj zaznamenaly v pondělí dalších 52 úmrtí spojených s covidem-19 za pokračující extrémně přísné protiepidemické uzávěry. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Počty mrtvých dál narůstají, zatímco zachycených nákaz koronavirem v posledních dnech ubývá. Peking mezitím ohlásil dalších 33 případů lokálního přenosu infekce a rozšiřuje masové testování na drtivou většinu populace města.

Případů covidu už je ve světě přes 510 milionů

Počet lidí nakažených koronavirem ve světě podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překonal hranici 510 milionů. Prvenství v absolutním počtu infikovaných drží od předloňského března Spojené státy, kde se celkový počet nakažených podle JHU k 81 milionům.

V pondělí v Česku přibylo 2257 nových případů covidu

V pondělí v Česku přibylo 2257 nových případů covidu-19. Je to skoro třikrát víc než před týdnem, na kdy ale připadalo sváteční Velikonoční pondělí. V nemocnicích je 863 pacientů s pozitivním testem na koronavirus, o několik desítek víc než na konci víkendu, nicméně v mezitýdenním srovnání to znamená pokles o 132 hospitalizovaných. V těžkém stavu bylo 39 lidí. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

V Pekingu začalo masové testování, obyvatelé se bojí lockdownu

Úřady v nejlidnatějším pekingském obvodu Čchao-jang dnes zahájily masové testování na covid-19. Před supermarkety a obchody se tvořily dlouhé fronty s tím, jak se obyvatelé vydali nakupovat zásoby v obavách z možné přísné uzávěry podobné té v největším čínském městě Šanghaji. Informuje o tom BBC.

V neděli přibylo v Česku necelých 600 nakažených

Testy v neděli potvrdily v Česku 594 nových případů covidu-19, to je nejméně za jeden den od loňského 10. října. Ve srovnání s minulou velikonoční nedělí počet odhalených případů klesl o zhruba 160. Laboratoře odhalily za uplynulý den také 114 podezření na opakovanou nákazu, podobně jako před týdnem.

Epidemie koronaviru v Česku v sobotu opět zpomalila. Přibylo 911 potvrzených případů

Epidemie koronaviru v Česku v sobotu opět zpomalila. Přibylo 911 potvrzených případů, zhruba o 170 méně než před týdnem. Laboratoře odhalily také 169 podezření na opakovanou nákazu, což je rovněž pokles. Hospitalizovaných je nejméně od loňského října.

Tchaj-wan ve snaze dostat pod kontrolu šíření koronaviru nezavede uzávěru jako v Šanghaji

Tchaj-wan ve snaze dostat pod kontrolu šíření koronaviru nezavede uzávěru jako úřady v Šanghaji, protože drtivá většina nakažených tam nevykazuje žádné nebo jen mírné příznaky onemocnění covidem-19. Podle agentury Reuters to dnes oznámil tchajwanský premiér Su Čen-čchang.

Počet pozitivně testovaných v Německu vzrostl

Počet pozitivně testovaných na SARS-CoV-2 v Německu za uplynulý den vystoupil na 135.079 ze 37.568 před týdnem. Sedmidenní incidence, která udává počet nově nakažených v přepočtu na 100.000 obyvatel, ale mírně klesla. Oznámil to dnes Institut Roberta Kocha (RKI).

V Česku přibylo v pátek 2117 potvrzených případů koronaviru

V Česku přibylo v pátek 2117 potvrzených případů koronaviru. Je to nové minimum v pracovní den od loňského 15. října. V mezitýdenním srovnání sice počet nových případů vzrostl, ale minulý pátek byl sváteční den a testů tak bylo výrazně méně.

Šanghaj zpřísní prosazování protikoronavirových opatření

Čínská finanční metropole Šanghaj oznámila, že zpřísní prosazování protikoronavirových opatření. V 26milionovém městě, které je z velké části již měsíc v uzávěře, za posledních 24 hodin přibylo 17.629 případů nákazy koronavirem.