Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Šanghaj zpřísní prosazování protikoronavirových opatření

Německo zaregistrovalo už přes 24 milionů pozitivních testů

V Německu se od začátku pandemie prokázala nákaza koronavirem již u více než 24 milionů lidí, vyplývá z nových dat Institutu Roberta Kocha (RKI).

Testy v Česku ve čtvrtek potvrdily 2164 případů koronaviru

Testy v Česku ve čtvrtek potvrdily 2164 případů koronaviru, o třetinu méně než před týdnem a nejméně v pracovní den od poloviny loňského října. Zhruba o třetinu v mezitýdenním srovnání na 403 se snížil také počet podezření na opakovanou nákazu.

Hospitalizovaných s covidem je nejméně za půl roku, převažují senioři

Hospitalizovaných s covidem-19 v Česku je v posledních dnech nejméně za půl roku, méně než nedělních 920 bylo naposledy 24. října. Z úterního zhruba tisíce pacientů je 870 seniorů, z toho je čtvrtina starších 85 let.

V Německu přibylo 186.325 nových případů koronaviru

V Německu za poslední den přibylo 186.325 nových případů koronavirové infekce, informoval dnes časně ráno Institut Roberta Kocha (RKI). Sedmidenní incidence, která udává počet nově nakažených na 100.000 obyvatel v sedmidenním úhrnu, oproti předchozímu dnu vzrostla z asi 688 na 720,6.

Dlouhodobý ústup epidemie koronaviru v Česku ve středu zpomalil

Dlouhodobý ústup epidemie koronaviru v Česku ve středu zpomalil. Laboratoře odhalily 3440 případů nákazy, pouze o 23 méně než před týdnem. Podezření na opakovanou nákazu bylo 634, což je dokonce mírný nárůst. Zastavil se i pokles incidenčního čísla. Na 100.000 obyvatel připadá za posledních sedm dní 134 případů koronaviru. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Téměř polovina nakažených v Anglii nenastoupí do izolace

Téměř polovina lidí v Anglii, kterým vyšel pozitivní test na covid-19, se s nemocí dobrovolně neizoluje ve své domácnosti, protože to již nenařizuje zákon. Podle deníku The Times to vyplývá z oficiálních dat. Ústřední vláda v Londýně, která určuje protiepidemická pravidla pouze pro Anglii, zrušila povinnou karanténu pro nakažené 24. února. Místo toho vydala doporučení, aby lidé s příznaky nebo s potvrzenou infekcí zůstali pět dní doma.

Španělsko, Itálie a Kypr končí s povinnými rouškami

Španělsko, Itálie a Kypr dál uvolňují pravidla přijatá kvůli šíření koronaviru, postupně v těchto zemích skončí například povinné nošení roušek ve vnitřních prostorech. Ve Španělsku nejsou roušky uvnitř nutné ode dneška, výjimka ale platí pro veřejnou dopravu a zdravotnická zařízení, kde si musejí lidé ústa a nos zakrývat i dál. Itálie dnes oznámila, že povinnost mít roušky ve vnitřních veřejných prostorách skončí od 1. května, i tady se ale výjimka týká dopravy a také přelidněných míst, uvedla agentura ANSA.

Situace v Šanghaji se zlepšuje, úřady uvolnily opatření pro další čtyři miliony lidí

V čínské finanční metropoli Šanghaji uvolnily místní úřady koronavirová opatření pro další čtyři miliony lidí, ve městě s 25 miliony obyvatel tak může domovy opustit už téměř 12 milionů lidí. Stále ale nesmí opustit svou čtvrť a zakázána mají velká shromáždění. Provoz obnovily i některé továrny ve městě. Informovala o tom dnes agentura AP s odvoláním na místní úřady.

Německo registruje 198.583 nových případů koronavirové nákazy

Německý Institut Roberta Kocha (RKI) dnes eviduje 198.583 nových případů koronavirové nákazy za posledních 24 hodin. To je více než před týdnem, kdy RKI hlásil 176.303 nově nakažených. Sedmidenní incidence je dnes na hodnotě 688,3 infikovaných na 100.000 obyvatel, což je více než předchozí den (669,9), ale méně než před týdnem (1044,7) nebo před měsícem (1708,7).

V úterý přibylo 3584 potvrzených případů koronaviru

S covidem-19 zemřelo v Česku od začátku epidemie už více než 40.000 lidí. K dnešku je obětí 40.022. Epidemie ale od února trvale zpomaluje. V úterý přibylo 3584 potvrzených případů koronaviru, zhruba o 450 méně než před týdnem. Laboratoře odhalily také 686 podezření na opakovanou nákazu, což je rovněž pokles.

Počet zemřelých s covidem-19 přesáhl v ČR 40.000

Počet zemřelých s covidem-19 přesáhl v ČR 40.000, poslední tisíc mrtvých přibyl za 43 dní. Předtím to bylo za 20 a 28 dní. První úmrtí s covidem bylo oznámeno 22. března 2020, dosavadní denní maximum 261 mrtvých je z 3. listopadu 2020, následují loňský 15. březen s 238 mrtvými a 8. březen 2021 s 236 mrtvými.

Počet mrtvých v souvislosti s covidem na celém světě překročil 6,2 milionu

Počet mrtvých v souvislosti s nemocí covid-19 na celém světě dnes podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překročil 6,2 milionu. Posledních 100.000 mrtvých přibylo za necelý měsíc, předtím to bylo za 16 dní, a ještě předtím za 13 dní.

V Šanghaji za 24 hodin zemřelo na covid-19 sedm lidí

V Šanghaji za 24 hodin zemřelo na covid-19 sedm lidí. Za minulé dva dny tak finanční metropole Číny ohlásila deset mrtvých. Denně nyní v 25milionovém městě přibývá kolem 20.000 nových infekcí.

V pondělí přibylo v Česku 880 případů koronaviru

V Česku na Velikonoční pondělí přibylo 880 potvrzených případů koronaviru. Po neděli je to letošní druhý nejnižší počet. Málo se ale také testovalo. V mezitýdenním srovnání výrazně klesl počet odhalených nákaz i provedených testů, minulé pondělí bylo ovšem běžným pracovním dnem. S covidem-19 od začátku epidemie zemřelo v zemi téměř 40.000 lidí. Očkovat se v pondělí nechalo pouhých sedm zájemců. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

USA avizují na 12. května celosvětový summit o ukončení pandemie

Spojené státy budou 12. května spolupořádat světový summit o ukončení pandemie covidu-19 a o strategiích pro budoucí hrozby pro lidské zdraví. Oznámil to dnes Bílý dům.

Německo hlásí za den dalších 20 tisíc případů koronaviru

Za posledních 24 hodin v Německu přibylo 20.482 případů nákazy koronavirem a 11 úmrtí. Vyplývá to ze statistiky Institutu Roberta Kocha (RKI). Před týdnem úřady zaznamenaly přírůstek 30.789 infekcí a 13 mrtvých.

Epidemie dál zpomaluje, v neděli přibylo jen 750 nových případů nákazy

Testy v neděli potvrdily v Česku 749 nových případů covidu-19, nejnižší denní počet od loňského 10. října. Ve srovnání s předchozí nedělí počet odhalených případů klesl o zhruba 650. Výrazně nižší byl ale i počet provedených testů na koronavirus. V neděli jich laboratoře provedly 4811, nejméně za jeden den od září 2020.

V Německu stoupl počet nakažených, incidence dál klesá

Počet potvrzených případů nákazy koronavirem se v Německu za sobotu ve srovnání s předchozím dnem mírně zvýšil. Přibylo 39.784 infikovaných, zhruba o 2000 více než v pátek. Vyplývá to ze statistiky Institutu Roberta Kocha (RKI). Ještě před týdnem ale úřady za jeden den nahlásily přes 55.000 nově nakažených.

Nových případů covidu bylo v sobotu lehce přes tisíc

V sobotu přibylo v Česku 1084 nově potvrzených případů covidu-19, zhruba o polovinu méně než před týdnem. Byl to nejnižší denní nárůst za poslední půlrok. Podobnou měrou jako počet nových případů nákazy klesl v sobotu v mezitýdenním srovnání i počet provedených testů. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.