Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Pandemická pohotovost končí, respirátory už nebudou povinné ani ve zdravotnictví

V JAR mají novou vlnu koronaviru, stojí za ní dvě subvarianty omikronu

Za pátou vlnou koronavirových nákaz v Jihoafrické republice stojí dvě nové subvarianty omikronu BA.4 a BA.5, jejichž virulenci je třeba teprve určit. S odvoláním na dnešní prohlášení Světové zdravotnické organizace (WHO) to uvedla agentura AFP.

Peking kvůli pandemii uzavřel část metra a zřizuje hromadné izolace

Kvůli nepolevující pandemii covidu-19 čínská metropole Peking uzavřela 40 stanic metra v centru města, zhruba desetinu ze všech zastávek. Kdy zde bude obnoven provoz, zatím není jasné, uvedla agentura AP. Jednadvacetimilionové město také opětovně otevřelo hromadná centra pro izolaci nakažených, píše The Guardian.

Testy v úterý potvrdily 1372 nových případů covidu

Testy v úterý potvrdily 1372 nových případů covidu-19 v Česku, o třetinu méně než před týdnem. Podobně ubylo také hospitalizovaných s covidem, kterých je 606. Kromě nových případů nákazy hygienici v úterý odhalili 260 lidí, u kterých mají podezření na opakovanou infekci novým typem koronaviru. I to představuje pokles, o týden dříve jich bylo 382. Vyplývá to ze statistik zveřejňovaných na webu ministerstva zdravotnictví.

V pondělí v Česku přibylo 1680 nově potvrzených případů covidu

V pondělí v Česku přibylo 1680 nově potvrzených případů covidu-19. Bylo to o čtvrtinu méně než o týden dřív. Snížil se rovněž počet podezření na opakovanou nákazu, a to ze 439 na 329. V nemocnicích je 615 lidí, kteří měli pozitivní test. V mezitýdenním srovnání ubyla třetina hospitalizovaných. Vyplývá to ze statistik na webu ministerstva zdravotnictví.

Válek chce přeočkování rizikových skupin lidí před další vlnou covidu

Rizikové skupiny obyvatel by před další vlnou koronavirové infekce očekávanou letos na podzim měly být přeočkované proti nemoci covid-19, řekl dnes český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek po schůzce se svým slovenským kolegou Vladimírem Lengvarským.

V Šanghaji klesl denní přírůstek nově nakažených

Nejlidnatější čínské město Šanghaj s 26 miliony obyvatel zaznamenalo za posledních 24 hodin 7333 případů nákazy koronavirem a 32 úmrtí, což je méně než o den dříve, kdy bylo hlášeno 7872 infekcí a 38 úmrtí. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg. Podle ní bylo ale 58 případů zjištěno mimo ty oblasti, kde platí přísný lockdown, což může zbrzdit postupné otevírání města.

V Německu poprvé od září 2020 za poslední den nezaznamenali ani jedno úmrtí s covidem

V Německu poprvé od září 2020 za posledních 24 hodin nezaznamenali ani jedno úmrtí spojené s nemocí covid-19. Informovala o tom dnes agentura DPA s odvoláním na Institut Roberta Kocha (RKI). DPA nicméně upozorňuje, že za víkend nedodaly koronavirové údaje všechny spolkové země.

V neděli testy prokázaly 396 nových případů covidu

V neděli testy prokázaly 396 nových případů covidu-19, o třetinu méně než před týdnem. Ubylo ale i testů, jejichž počet klesl v mezitýdenním srovnání o více než pětinu. Hospitalizovaných s pozitivním testem bylo v neděli 560 lidí, nejméně od poloviny října. Vyplývá to z dat na webu ministerstva zdravotnictví.

Hospitalizovaných s covidem je nejméně od října, přibylo 602 případů

Laboratoře v Česku v sobotu potvrdily 602 případů nákazy koronavirem, zhruba o 300 méně než před týdnem. Počet podezření na opakovanou nákazu se v mezitýdenním srovnání snížil ze 169 na 137. Ubylo i hospitalizovaných s koronavirem. V sobotu jich bylo 625, což je přibližně o dvě stovky méně než předchozí sobotu.

Nemocnice nemusí mít od května vyčleněná lůžka pro pacienty s covidem

Nemocnice nebudou muset mít od neděle 1. května vyčleněná speciální lůžka pro pacienty s covidem-19. Pro zdravotníky také nebude dále povinné hlásit neprodleně ministerstvu zdravotnictví všechny změny obsazenosti lůžek intenzivní péče a zdravotníky v izolaci a karanténě pro sledování jejích celostátních kapacit. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

V pátek přibylo 1436 případů nákazy, méně než před týdnem

V pátek přibylo v Česku 1436 potvrzených případů nákazy covidem-19, zhruba o 700 méně než před týdnem. O tři pětiny se v mezitýdenním srovnání snížil i počet podezření na opakovanou nákazu, v pátek jich bylo 241. Epidemie koronaviru tak dál slábne. Nicméně méně se testuje. Ubývá také hospitalizovaných s covidem, aktuálně jich je méně než 800.

Pátá vlna covidu v Jihoafrické republice začíná dříve, než se očekávalo

Pátá vlna koronavirových nákaz v Jihoafrické republice možná začíná dříve, než se očekávalo. V posledních dvou týdnech tam totiž vytrvale roste počet nových případů nákazy souvisejících se subvariantami omikronu BA.4 a BA.5. S odkazem na dnešní sdělení jihoafrických činitelů a vědců o tom informuje agentura Reuters.

Ve čtvrtek přibylo v Česku 1561 potvrzených případů covidu

Ve čtvrtek přibylo v Česku 1561 potvrzených případů covidu-19, to je nové denní minimum v pracovní den od poloviny loňského října. Oproti minulému týdnu to znamená pokles o bezmála 600 nákaz. Zhruba o třetinu v mezitýdenním srovnání na 305 se snížil také počet podezření na opakovanou nákazu. Méně se ale testovalo. Dál ubývá lidí s covidem v nemocnicích, kterých je nyní přes 800. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

V Africe znovu přibývá případů covidu-19

Afrika zaznamenává růst nákaz koronavirem, zejména kvůli situaci v Jihoafrické republice, kde se počet infekcí zdvojnásobil. Oznámila to dnes Světová zdravotnická organizace (WHO), která vyzvala Afričany, aby pokračovali v očkování. Zástupce WHO Benido Impouma na tiskové konferenci řekl, že v Africe kvůli zdravotnickému systému narušenému epidemií rychle přibývá nemocí, jimž se za jiných okolností dá předejít.

USA registrují téměř milion mrtvých s koronavirem

Ve Spojených státech se na přelomu března a dubna zastavil pokles denních počtů koronavirových nákaz a země nyní registruje jejich setrvalý pozvolný nárůst. Přírůstky se tento týden dostaly nad 50.000 případů na den, což je nejvyšší hodnota od začátku března. Je to nicméně stále méně než desetina rekordu z poloviny ledna.

V Německu za poslední den přibylo 130.104 nově nakažených

Německo zaznamenalo za poslední den 130.104 nových případů nákazy koronavirem. Je to méně než ve středu před týdnem, kdy přibylo 186.325 infikovaných.

Ve středu testy odhalily 1645 případů covidu

V Česku epidemie koronaviru dál slábne. Ve středu laboratoře odhalily 1645 nakažených, před týdnem to byl zhruba dvojnásobek. O polovinu se v mezitýdenním srovnání snížil také počet podezření na opakovanou nákazu, ve středu jich bylo 308.

Covid se na podzim vrátí. Česko zajistí vakcíny i léky

Podzimní vlna epidemie covidu-19 podle ministra Vlastimila Válka (TOP 09) určitě bude, není jenom jasné, jaké se budou šířit mutace nebo jejich kombinace. Na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že mu vláda dala pověření jednat o dalších lécích a vakcínách pro tuto podzimní vlnu. Kritizoval jejich výrobce, že chtěli zaplatit vakcíny na několik let dopředu. Připustil ale, že Česko díky společné objednávce EU získalo látky dříve a za výhodnou cenu.

Vláda dnes schválila návrh na ukončení stavu pandemické pohotovosti

Vláda dnes schválila návrh na ukončení stavu pandemické pohotovosti k 3. květnu. Na twitteru o tom informoval ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Zrušení stavu podle něj umožňuje současný vývoj epidemie covidu-19. Potvrdit jeho konec musí svým usnesením podle pandemického zákona Sněmovna.