Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

KLDR zasáhl covid, přiznala 21 nových obětí po nákaze koronavirem

Nemocnice mají nepoužitelné protilátky proti deltě za desítky milionů

V nemocnicích zřizovaných kraji napříč Českou republikou zůstaly korun monoklonální protilátky proti covidové variantě delta za desítky milionů. ČTK to dnes zjistila od zástupců nemocnic a krajů. Například v Jihomoravském kraji mají monoklonální protilátky za 35 milionů korun, v Ústeckém za dvojnásobek.

Dvě dávky v Česku sníží riziko hospitalizace o více než 80 procent

Riziko hospitalizace seniorů nakažených variantou covidu-19 omikron po dvou dávkách očkování kleslo podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) z února o 87 procent, proti nákaze o polovinu. I u velmi rizikových pacientů desetkrát snižuje riziko, že při nákaze zemřou. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví.

Covid v Česku zpomalil, ani jeden den počet nově nakažených nepřekročil tisícovku

Epidemie koronaviru v Česku výrazně zpomalila. Za posledních sedm dní odhalily laboratoře 3886 případů, což je o polovinu méně než o týden dříve. Ani v jeden den počet nově nakažených nepřekročil tisícovku. To se stalo naposledy loni v září.

Počet lidí nakažených koronavirem ve světě překonal hranici 520 milionů

Počet lidí nakažených koronavirem ve světě podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překonal hranici 520 milionů. Prvenství v absolutním počtu infikovaných drží od předloňského března Spojené státy, kde celkový počet nakažených překračuje podle JHU 82 milionů.

Počet úmrtí způsobených koronavirem ve Spojených státech převýšil milion

Počet úmrtí způsobených koronavirem ve Spojených státech převýšil milion, uvedla dnes agentura Reuters s odkazem na vlastní statistiky. Zhruba dva roky po první vlně epidemie tak podle ní země překonala milník, který byl kdysi nemyslitelný. Stalo se tak ve chvíli, kdy USA zažívají nový nárůst denních počtů nákaz i hospitalizací s koronavirem SARS-CoV-2.

Čína kritizovala šéfa WHO, který zpochybnil čínskou metodu boje proti covidu

Čínské ministerstvo zahraničí dnes obvinilo šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse z nezodpovědných výroků poté, co v úterý označil čínskou politiku nulové tolerance v boji s covidem-19 za neudržitelnou. Informovala o tom agentura Reuters.

Počet úmrtí na covid-19 na Slovensku vystoupil nad hranici 20.000 lidí

Počet úmrtí na onemocnění covid-19 na pětimilionovém Slovensku vystoupil nad hranici 20.000 lidí. Vyplývá to z dnešních údajů národního centra zdravotnických informací. Epidemická situace v zemi se už více než dva měsíce výrazně zlepšuje a Slovensko postupně zrušila prakticky všechny koronavirové restrikce.

Ministerstvo zdravotnictví upozornilo, že dál platí povinnost hlásit výsledky testů a očkování

Ministerstvo zdravotnictví dnes v tiskové zprávě upozornilo laboratoře, nemocnice a lékařské ordinace na to, že dál platí povinnost hlásit výsledky testů, hospitalizace a očkování proti covidu-19. Poskytovatelé sociálních služeb musí dál hlásit také nákazy u svých pracovníků a klientů. Většina mimořádných opatření, která tyto povinnosti upravovala, sice skončila, od začátku května ale platí nová vyhláška.

Šanghaj pokračuje v přísných opatřeních proti covidu, uzavřela celé metro

Čínská finanční metropole Šanghaj uzavřela i poslední dvě linky metra ve snaze zamezit šíření koronaviru, s jehož epidemií město bojuje již více než měsíc. Většina z 26 milionů obyvatel města nadále nesmí opouštět své domovy či obytné komplexy, ačkoli v některých předměstských čtvrtích byla opatření zmírněna, informovala dnes agentura AP.

Zastavení dodávek plynu z Ruska by mohlo zhatit zotavení po pandemii nemoci covid-19

Náhlé zastavení dodávek plynu z Ruska by mohlo zhatit zotavení po pandemii nemoci covid-19 a způsobit propad ekonomik v rozvíjejících se zemích Evropy, Střední Asie a severní Afriky pod úroveň z doby před pandemií. Ve své dnešní zprávě to uvedla Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD). Současně zhoršila výhled růstu ekonomik regionu, ve kterém působí. Na letošní rok tak v něm očekává růst o 1,1 procenta, zatímco dosud čekala 1,7 procenta. Důvodem je očekávaný výraznější propad ukrajinské ekonomiky.

V pondělí přibylo v Česku 865 potvrzených případů koronaviru

V pondělí přibylo v Česku 865 potvrzených případů koronaviru, o polovinu méně než před týdnem. Výrazně nižší byl ale také počet testovaných. Na 100.000 obyvatel připadá za posledních sedm dní 52 nakažených, takzvané incidenční číslo tak dále klesá. V nemocnicích je s covidem 372 pacientů. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

V neděli přibylo v Česku 126 případů covidu, nejméně od loňského srpna

V neděli přibylo v Česku 126 potvrzených případů koronaviru, nejméně od loňského srpna. V mezitýdenním srovnání je to pokles přibližně o dvě třetiny. Méně se ale také testuje. Laboratoře odhalily i 12 podezření na opakovanou nákazu, což je nejméně od října. V nemocnicích je s covidem 311 pacientů, méně jich bylo naposledy rovněž loni v říjnu. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

V sobotu se v Česku potvrdilo 238 nových případů covidu

V sobotu se v Česku potvrdilo 238 nových případů covidu-19, před týdnem jich bylo přes 600. Podobně nízké denní počty nákaz zaznamenaly laboratoře naposledy loni v září. Nyní se ale málo testuje, za uplynulý den laboratoře zpracovaly přes 4000 PCR a antigenních testů, v mezitýdenním srovnání o 2800 méně.

V pátek přibylo v Česku 794 případů covidu

Odhalených nových případů covidu-19 bylo v Česku druhý den po sobě méně než tisíc, v pátek laboratoře potvrdily 794 nakažených. Je to o 640 méně než před týdnem a nejméně za všední den od konce loňského září.

Jihoafrická republika za uplynulý den zaznamenala 9757 nových případů nákazy

Jihoafrická republika za uplynulý den zaznamenala 9757 nových případů koronavirové nákazy. Denní počet nově prokázaných případů se tam od středy do čtvrtka zvýšil asi o 60 procent. Podle některých epidemiologů již v zemi nastala pátá vlna infekcí, uvádí BBC.

Šanghaj oznámila, že se podařilo dostat epidemii nemoci covid-19 pod kontrolu

Čínská finanční metropole Šanghaj dnes oznámila, že se jí podařilo dostat epidemii nemoci covid-19 pod kontrolu. Město s 26 miliony obyvatel strávilo měsíc v uzávěře a v mnoha čtvrtích lidé stále nemohou opouštět domovy. Čínský prezident Si Ťin-pching v dnešním projevu k nejvyšším představitelům země zdůraznil, že Čína nemá v boji s koronavirem v úmyslu ukončit politiku nulové tolerance. Zároveň varoval před kritizováním a zpochybňováním tohoto přístupu.

Epidemická situace na Slovensku se zlepšuje i po zrušení téměř všech restrikcí

Epidemická situace na Slovensku se zlepšuje i po zrušení téměř všech restrikcí namířených proti šíření koronaviru. V nemocnicích je s covidem-19 hospitalizováno nejméně pacientů od loňského podzimu a při nižším počtu vykonávaných testů klesly také denní přírůstky nových potvrzených případů infekce. Vyplývá to z údajů národního centra zdravotnických informací.

Německo eviduje 85.073 nových případů covidové nákazy

Institut Roberta Kocha (RKI) eviduje v Německu 85.073 nových případů covidové nákazy za poslední den a 214 souvisejících úmrtí. Sedmidenní incidence je 553,2 nově nakažených na 100.000 obyvatel, vyplývá z údajů, které ústav zveřejnil dnes ráno.

Ve čtvrtek přibylo v Česku 935 nových případů nákazy koronavirem

Ve čtvrtek přibylo v Česku 935 nových případů nákazy koronavirem, což je asi o 40 procent méně než před týdnem. Počet hospitalizovaných s nemocí covid-19 dokonce klesl oproti předchozímu čtvrtku téměř o polovinu na 467. Je to nejnižší množství zhruba od půlky loňského října. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.