Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Hejtman Štěpán má covid, v Královéhradeckém kraji je přes 4000 aktivních případů infekce

Paradox: Obavy Čechů z covidu rostou, opatření ale respektují méně než na jaře

Obavy Čechů z nemoci covid-19 v poslední době rostou, lidé ale sami polevují v nošení roušek či dodržování odstupu. Vyplývá to z říjnového průzkumu technologické a konzultační firmy Ipsos. Na jaře například omezovaly osobní styky se známými skoro dvě třetiny lidí v Česku, zatímco teď už jen třetina. V květnu také ještě většina Čechů věřila, že Česko zvolilo dobrý postup v obraně proti koronaviru, teď už mají lidé většinou opačný názor.

Významný palestinský politik Irikát bojuje s covidem, jeho stav je kritický

Stav palestinského politika Saíba Irikáta hospitalizovaného kvůli covidu-19 v Izraeli se zhoršil a lékaři ho označili za kritický. Irikát, který působil v minulosti jako mírový vyjednávač s Izraelem, prodělal před několika lety infarkt a podrobil se transplantaci plic. Izraelští lékaři podle tamních médií jeho případ konzultují s kolegy v zahraničí.

V Praze přibylo 660 nákaz koronavirem, je to nejvyšší nedělní nárůst

V Praze přibylo v neděli 660 potvrzených případů koronaviru. Je to pokles oproti předchozím pěti dnům, kdy laboratoře odhalily vždy více než 1000 nakažených. Zároveň jde o nejvyšší nedělní nárůst od začátku epidemie.

Na světě se potvrdilo přes 40 milionů případů koronaviru, Česko je na 31. místě

Koronavirová nákaza se celosvětově prokázala už u více než 40 milionů lidí. Na základě své statistiky, kterou opírá o data zveřejňovaná jednotlivými státy, o tom dnes informovala agentura Reuters. Podle Univerzity Johnse Hopkinse (JHU), která pandemii covidu-19 dlouhodobě sleduje, je nakažených zatím 39,899 milionu.

Svateb a pohřbů se ode dneška může účastnit maximálně 30 lidí

Svatby a pohřby se ode dneška mohou v Česku konat jen s omezeným počtem účastníků, podle vládních opatření proti šíření koronaviru jich může být nejvíce 30. Dosud platila pro tyto akce výjimka z přijatých restrikcí a mohlo se jich účastnit libovolné množství lidí.

V neděli přibylo 5059 nakažených, nemoci covid podlehlo již 1422 pacientů

V neděli přibylo v Česku 5059 potvrzených případů nemoci covid-19, zhruba o 3600 méně než v sobotu. Jde ale nejvyšší nedělní nárůst od začátku epidemie. Z celého týdne je v neděli denní nárůst obvykle vždy nejnižší, nejméně se testuje. Aktuálně nemocných je přes 100.000 lidí.

Demonstrace v Praze přerostla v násilné střety, policie nasadila vodní dělo

Demonstrace proti vládním protiepidemickým opatřením, která se dnes konala na pražském Staroměstském náměstí, se po oficiálním ukončení akce zvrhla v bitku s policií. Část protestujících z řad fotbalových fanoušků se pokusila prolomit policejní kordon a na policisty házela pyrotechniku. Policie nasadila vodní dělo a některé z útočníků zadržela. Nejméně 20 lidí včetně policistů utrpělo zranění.

Slovenská vláda rozhodla: Na covid budou otestováni všichni obyvatelé, kromě malých dětí

Slovensko plošně otestuje na koronavirus své obyvatele starší deseti let. Přípravu a samotné testování pod názvem Společná zodpovědnost provede armáda, zapojeny budou do něj i další složky státu. Rozhodla o tom dnes vláda premiéra Igora Matoviče, který zmíněný krok označil s ohledem na stávající šíření nákazy za poslední možnost před celostátní karanténou, takzvaným lockdownem. Zatím nebylo rozhodnuto, zda podstoupení testu bude povinné.

Konec pandemie v nedohlednu: Další tisíce nakažených v Británii, rekord hlásí Itálie

Itálie zaznamenala 11.705 nových případů nákazy koronavirem, což představuje dosud rekordní denní nárůst. V souvislosti s covidem-19 zemřelo za posledních 24 hodin 69 lidí. V Británii se za poslední den infikovalo 16.982 osob a 67 zemřelo, informovala s odvoláním na zdravotnické úřady agentura Reuters.

Na bavorském přechodu pokračuje bezplatné testování pendlerů z ČR

Čeští pendleři se mohou na bavorské straně přechodu Železná Ruda nechat zdarma testovat na covid i v pondělí od 06:00 do 18:00. Testování, které začalo v pondělí, skončilo ve čtvrtek. Němci ho ale kvůli velkému zájmu prodloužili. Dvě stanoviště na hraničním přechodu Bayerisch Eisenstein za čtyři dny otestovaly 1500 pendlerů jezdících za prací do Německa.

Čeští hasiči požádali prostřednictvím systému EU o plicní ventilátory

Hasičský záchranný sbor dnes požádal prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU o humanitární pomoc kvůli covidu-19. Hasiči žádají o plicní ventilátory a přístroje pro podporu plicních funkcí. Informovali o tom na twitteru. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka žádají pro případ, že tuzemské kapacity nebudou stačit. Již v týdnu takto požádali o pomoc s lůžky.

Fotbalová asociace se distancovala od násilností při demonstraci

Ligová fotbalová asociace (LFA) se distancovala od násilností při dnešní demonstraci v Praze, kdy se protest proti vládním opatřením proti koronaviru zvrhl v bitku s policií. Asociace, která sdružuje profesionální fotbalové kluby v Česku, to oznámila v tiskové zprávě.

S nemocí covid se v ČR potýká přes 100 tisíc lidí, počet obětí vzrostl na 1402

S koronavirovou nákazou se v Česku aktuálně potýká více než 100.000 lidí. V sobotu přibylo 8713 potvrzených případů koronaviru. Je to sice zhruba o 2400 nakažených méně než v rekordní pátek, jde ale o nejvyšší nárůst o víkendovém dni, kdy se obvykle méně testuje, a celkově čtvrtý nejvyšší počet za jediný den od začátku epidemie.

Postaráme se i o dítě, jehož rodiče leží v nemocnici s covidem, říká pro EZ šéfka Klokánku Kupková

Převrátí se jim svět. Děti, jejichž rodiče musejí být hospitalizovaní kvůli nemoci covid-19 a o potomky se nemá ani v příbuzenstvu kdo postarat, končí většinou v Klokánku, projektu Fondu ohrožených dětí. „Ocitají se v tíživé životní situaci, protože nezletilí, kteří k nám přijdou kvůli koronaviru, nepocházejí z rozvrácených rodin, kde by je bili. Naopak, jsou zvyklé na harmonické prostředí, a tak příchod do našeho zařízení nepovažují za vysvobození jako děti, které někdo týral,“ říká pro EuroZprávy.cz předsedkyně Fondu ohrožených dětí (FOD) Hana Kupková.

Babiš apeluje na občany: Nikam nechoďte, zůstaňte s rodinou +VIDEO

Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes požádal ve svém projevu na sociálních sítích občany, aby dodržovali vládní opatření proti šíření nemoci covid-19. Situace je podle něj vážná a klíčový bude příští týden. Pravděpodobně ve středu se podle něj rozhodne, zda vládní opatření přijatá minulé pondělí fungují, nebo zda bude nutné přistoupit k dalším.

Švýcarsko zpřísňuje rouškovou povinnost, setkávání osob omezeno

Švýcarská vláda dnes po mimořádném zasedání ohlásila zpřísnění opatření proti šíření covidové epidemie, která je v zemi na vzestupu. Povinnost nosit roušky byla rozšířena z prostředků veřejné dopravy celoplošně také na nádraží, letiště či autobusové a tramvajové zastávky.

Prezidentské volby v USA už mají na kontě rekord, zájem o hlasování je enormní

Možnosti předčasného hlasování v prezidentských volbách už v USA využilo rekordních téměř 27 milionů lidí. Vyplývá to z aktuálních údajů volebního projektu Floridské univerzity. Rekordní zájem o tento způsob hlasování hlásí státy jako Texas, Ohio nebo Georgia, všímá si zpravodajský server BBC. Oficiálním volebním dnem je úterý 3. listopadu.

Plošné testování Čechů na covid? Některých pomůcek je už teď málo, upozornil expert

Plošné testování bude vyžadovat velké personální kapacity i mnoho pomůcek, z nichž některé jsou už nyní nedostatkové. Problém je i s nižší spolehlivostí antigenních testů. V Partii televize Prima to dnes řekl neurobiolog a expert na DNA diagnostiku Omar Šerý z Masarykovy univerzity v Brně. O možné podobě testování populace hovořili také náměstek ministra zdravotnictví a biochemik Aleksi Šedo a šéf Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Zásadní podle nich budou poznatky z pilotních projektů testování.

Ministr Toman má pozitivní test na covid-19, ve středu byl u Zemana

Ministr zemědělství Miroslav Toman měl pozitivní test na koronavirus. ČTK to dnes řekl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Ministr je podle něj v kontaktu s pražskou hygienickou stanicí a řídí se jejich pokyny. Toman je prvním českým ministrem, který měl pozitivní test. Několik členů kabinetu bylo již dříve jen v preventivní karanténě kvůli kontaktu s nakaženým člověkem.