Postaráme se i o dítě, jehož rodiče leží v nemocnici s covidem, říká pro EZ šéfka Klokánku Kupková

Nemají jistotu, zda se od nich nenakazí. Personál Klokánku nemá právo podle současné legislativy ve svém zařízení otestovat dítě na covid-19, které k nim přichází z prostředí, v němž se koronavirová infekce vyskytla. „Bohužel nejsme oprávnění testovat děti před příjmem do našeho zařízení. Je to jeden z dalších bodů, který s ministerstvem (ministerstvo práce a sociálních věcí – pozn. red.) aktuálně projednáváme. Klienti, kteří jsou přijímáni do sociálních služeb, testováni jsou, ale my děti k nám vpouštíme bez jakékoli ověření, zda pozitivní jsou či nikoli,“ tvrdí pro EuroZprávy.cz ředitelka Klokánku Brno Marcela Bublová.

Zařízení nemá právo testovat klienta na infekci

Předsedkyně Klokánku Hana Kupková potvrzuje, že tímto právem zařízení nedisponují, ale podle ní většinou svěřenci už přicházejí otestovaní. „Pokud svěřenec přichází z prostředí, kde se infekce vyskytla, pak z 90 procent je otestovaný a my informaci o jeho zdravotním stavu dostaneme,“ konstatuje Kupková, která je zároveň ředitelkou Klokánku v Hostivicích. Povinné testování by ale možná Kupkovou uchránilo od těžkého onemocnění covidem-19, kterým se nakazila v polovině září od čtyř dětí, jež utekly z domova a bály se říci, že mají infekci. Šéfka Klokánka tak tři neděle ležela s komplikovaným zápalem plic v nemocnici. „Už jsem doma a cítím se dobře.“

Marcela Bublová z brněnského Klokánku však nerozumí lidskému hledisku, proč samotné zařízení nemůže otestovat dítě na covid-19, aby do prostředí nezavleklo nákazu. „Práva jednoho dítěte nemohou být nadřazena nad práva ostatních. Samozřejmě se jedná o právní problematiku. Někteří experti vyjádřili obavy, zda testování není přílišným zásahem do práv dítěte, pokud bychom si chtěli ověřit, jak na tom s infekcí je. Což jsou takové paradoxy.“

Podle ní je ovšem realita života i jejich práce trošku jiná, než jak hovoří paragrafy na papíře. „Někdy se neslučují s lidským zdravým rozumem. Samozřejmě ale postupujeme dle práva a platných zákonů. Proto čekáme na metodiku od ministerstva práce a sociálních věcí. Vše je zatím momentálně v jednání a problém mají na stole právníci,“ praví Bublová.

Kupková ale dbá na to, aby dítě, které přišlo z prostředí, kde se nákaza vyskytla, skončilo na karanténním pokoji. „V některých Klokáncích se nám podařilo vyblokovat i karanténní byty a teta se tam o ně stará v respirátoru a dítě má na sobě roušku.“ Zařízení už mají dostatek ochranných pomůcek. „Nejprve jsme roušky a respirátory dostali od veřejnosti a v pátek jsme se dovybavili ze státních rezerv,“ uvádí Kupková, která původně pracovala jako ekonomka v prosperující společnosti, ale později se pro Fond ohrožených dětí nadchla a postupem času stanula v jeho úplném čele.

Personál se snaží současnou atmosféru nejitřit. „Proto nechodíme v bílých ochranných kombinézách. Mnohé bychom tímto oděvem vystrašili,“ je přesvědčená Kupková. Její kolegyni Bublovou zasáhlo, když vidí, jak některé děti nynější situaci prožívají. „Děti nastalé situaci nerozumí. Proto je hrozné sledovat, jak pětiletý špunt vykládá o strachu z nějaké strašné korony. Takový okamžik zasáhne i dospělého člověka.“

Stesk zažene telefonát i hovor přes skype na počítači

Pokud se rodiče nezletilého nakazí a nemá se o něj kdo postarat, nabízí se jako první Klokánek, který má status Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP). Zcela jasně však Klokánku legislativa neukládá, že musí přijmout dítě, jehož rodiče leží v nemocnice a nikdo další se nemůže o ně postarat. „Museli bychom být ale necitliví, pokud bychom nepřijali dítě, které se ocitlo v tak tíživé situaci, a ještě bychom se s někým o něm handrkovali, že jej nechceme. Jakékoli dohady by se na dítěti promítly. Takže je to Klokánek, kdo se o dítě, které dočasně přišlo o rodiče, postará,“ vysvětluje Kupková, členka předsednictva Fondu ohrožených dětí.

Bublová však přiznává, že od jara, kdy koronavirová pandemie v zemi vypukla, se problematikou dětí, jejichž rodiče museli být kvůli onemocnění covid-19 hospitalizováni a nemá se kdo o ně postarat, pravidelně Klokánek zabývá. „Podle mého názoru v této otázce ministerstvo práce a sociálních věcí trochu zaspalo. Pokaždé řešíme, jak nezletilému zajistit vše, co potřebuje a zároveň ochránit ostatní, pokud přijaté dítě od rodičů chytilo nákazu a je pozitivní. Samozřejmě se o každého s maximální péčí i láskou postaráme,“ vykládá Bublová z Klokánku Brno. 

 V patnácti zařízeních po celé zemi je nyní jen jedno dítě, které bylo do Klokánku umístěno poté, co jeho rodiče museli být hospitalizovaní s těžkým průběhem infekce. Přesto si pracovnice z minulosti všimly, jak okamžik, kdy matku a otce v těžkém stavu záchranáři odváželi sanitkou, dítě nedovede vytěsnit z hlavy. „Prožité trauma se na nich pak zákonitě podepíše. Proto umíme zajistit okamžitou pomoc psychologů, které máme přímo v Klokáncích anebo s nimi úzce spolupracujeme. Odborná pomoc je nutná, protože potomci opravdu prožívají tíživou situaci,“ konstatuje Hana Kupková, absolventka kurzu Pracovníka v sociálních službách.

Bublová se v tomto momentě snaží zejména nejmenší zaměstnat. „Klíčové je, abychom jejich myšlenky odvedli co nejrychleji do dětského světa a klientům dopřáli pocit bezpečí a jistoty.“ Ve většině případů se o dítě postará širší rodina, proto v zařízeních pobývá jen jediné takto postižené dítě. „Ale samozřejmě může nastat situace, když už třeba nefungují prarodiče anebo nežijí, a tak musíme být připraveni i na možnost, že děcko osiří,“ konstatuje Kupková, statutární zástupce Fondu ohrožených dětí.

Šéfka brněnského Klokánku Marcela Kupková je se svým týmem připravena nabídnout dítěti, které má úzkostlivé stavy a nemůže se o něj během nemoci rodičů nikdo postarat maximální komfort. „Snažíme se, aby měly alespoň kontakt se zbytkem rodiny, proto jim poskytujeme telefony, aby někomu z příbuzných mohly zavolat, umožňujeme jim využít skype hovoru přes počítač. Je opravdu nejdůležitější, aby měly spojení s blízkými, to jim nejvíce pomůže.“

Tety se díky uzavřeným školám proměnily v učitelky

Uzavřené školy nyní přidělaly práci tetám i sociálním pracovnicím, které převzaly i úlohu pedagogů. „Kdybyste viděli, jak to nyní u nás v kancelářích vypadá, asi byste nevěřili. Co můžeme odkládat, to nyní opravdu neřešíme, protože jsme se proměnili ve školu a celé dopoledne vyučujeme, aby žáci nezameškali látku, když nemohou do školy. Děláme, co můžeme, v pátek jsem pro prvňáčky navíc připravili pohádku O koblížkovi,“ vyjmenovává vynaložené úsilí Bublová, která má vedle ředitelství na starost PR i jednání související se sponzoringem zařízení.

Brněnský Klokánek dělá maximum, aby děti, které nyní nemohou chodit do uzavřených škol, nebyly o vědomosti ochuzené. „Hrozí totiž, že pokud nebudou mít znalosti na stejné úrovni jako jiní, budou sociálně vyloučené,“ soudí Bublová. Vzdělávání klientů v Brně není pro tamní personál žádnou novinkou. „Bohužel se k nám často dostávají děti, které ani za normálních podmínek školu nenavštěvují a jsou viditelně pozadu. A tak konkrétně tety i sociální pracovnice mají hodně práce, aby u zanedbaných dětí dosáhly stejné úrovně jako jejich vrstevníci.“

Některé děti v zařízení, jemuž šéfuje Marcela Bublová chodí vedle školy i na zpěv, který je jejich zálibou. „A tak aby nezameškaly, zjistili jsme, že pokud budou s jednou sociální pracovnicí v kanceláři samy, mohou se připravovat. Je až dojemné sledovat, jak v improvizovaných podmínkách cvičí zpěv, který si tak oblíbily,“ uzavírá ředitelka Bublová.